Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Arnolec
Z Multimediaexpo.cz
Obec Arnolec se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina.
- Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 174 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 178 obyvatel.
Obsah |
Geografie
Obec se rozkládá v mírné kotlině pod lesnatými Arnoleckými horami, podél silnice II. třídy č. 248, 10 km jihovýchodním směrem od Polné a 24 km severovýchodně od krajské Jihlavy. Nejvyšším okolním bodem je kopec Havlina s 706 m n. m., dále tu stojí 2 km od obce vzdálený vrch Na Horách (700 m n. m.). Oba leží v Arnoleckých horách, jenž náleží ke Křižanovské vrchovině. Pramení zde řeka Balinka. V katastru obec se nacházejí 3 rybníky, Mlýnský, Rychtářský a Nikl.
Etymologie
Název obce pravděpodobně souvisí se jménem třebíčského opata Arnolda, jenž žil po roce 1228.[1]
Znak
V roce 2002 udělil Parlament České republiky obci právo používat vlastník znak a vlajku.[1] Obecní symboly vycházejí z heraldiky rodu Collalto at San Salvatore, který ves vlastnil od počátku 17. století. V praporu se zelenají 3 špice, které mají připomínat vrcholky Arnoleckých hor.[2]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Po vzniku patřila k měřínskému probošství a k majetku třebíčského kláštera, který kraj kolonizoval. Pod Měřín spadal až do II.poloviny 15. století, poté ho do roku 1491 vlastnil Jan z Lomnice a krátce se hlásil k panství Pernštejnů. Arnolcem vedla stará obchodní stezka nazývaná Uherská, v roce 1522 právě zde pražská šlechta vítala krále Ludvíka Jagellonského.[1] Od počátku 16. století se počítal k rudoleckému panství, jenž zdědila Anna z Rudolce s manželem Janem z Vranova, jehož poručník Beneš Krčma z Koněpas dal Arnolci v roce 1544 odúmrť. V roce 1552 se majitelem stal Václav Chroustenský z Malovar a Chroustenic. V období 1623 – 1918 byli vlastníky Collaltové.[3] V roce 1897 tu založili sbor dobrovolných hasičů. V roce 1955 tady vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, postupně se slučovalo s ostatními menšími JZD, až se v roce 1976 přeměnilo v JZD Mír se sídlem ve Zhoři. V roce 1992 se družstvo transformovalo a majetek byl navrácen původním vlastníkům.[1]
Škola
Již na počátku 19. století se v obci vyučovalo, ovšem první stálou školní budovu místní vystavěli až v roce 1814. Nová školní budova vznikla v roce 1881 a roku 1937 byla výuka rozdělena do dvou tříd. Školu zrušili v roce 1976 kvůli nedostatku žáků.[1]
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Vendelína na návsi - postavena v novorománském stylu roku 1874[1] V kapli visí dva zvony vysvěcené roku 2007, z nichž jeden nese jméno Vendelín
- Kaplička v polích na východ od obce
- Smírčí kříž zvaný „Baba“ - tyčí se v polovině cesty mezi Stájí a Arnolcem, měl by to být nejvyšší kamenný kříž na Vysočině,[1] rozměry 130-95-27, pravděpodobně pochází z období křižáckých válek, stojí pod lesem „Řezníkovo boroví“, připomíná násilnou smrt pěšího posla na tehdejší cestě z Čech na Moravu, tato frekventovaná trasa se také jmenovala podle této památky „U kamenného kříže“
- Pamětní deska připomínající zdejšího rodáka Josefa Toufara - nachází se na jeho rodném domě čp. 1
- Obrázek svaté Trojice - nachází se při cestě do zdejších hor, vyobrazení má připomínat nehodu s jelenem
Kultura
V roce 2002 u příležitosti stého výročí narození Josefa Toufara obecní úřad emitoval knihu Arnolec 1407 - 2002.
Významné osobnosti
V roce 1902 se zde narodil P. Josef Toufar,[4] kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Byl neprávem obviňován, že tento zázrak připravil on, byl v souvislosti s ním zatčen a po krátké době umírá na následky krutého mučení při výsleších.
Obyvatelstvo a občanský vybavenost
V obci najdeme 73 domů, z nichž 44 je trvale obydleno.
Funguje tu obchod se smíšeným zbožím, hostinec, kulturní dům a sportoviště s hřišti určenými na kopanou, volejbal a tenis.
Rok | 1850 | 1869 | 1950 | 1980 | 2002 | 2006 |
---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 324 | 357 | 247 | 241 | 182 | 174 |
Související články
Literatura
HNÍZDIL, Oldřich. Arnolec 1407-2002. Arnolec : Obecní úřad Arnolec, 2002. ISBN 80-239-4244-1.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Arnolec, s. 3-5. ( )
- ↑ KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa města a obcí - 1. Arnolec. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu, 15. 1 2010, 4, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Arnolec, s. 45.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Arnolec, s. 31.
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
---|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |