Dobroutov

Z Multimediaexpo.cz

Hasičská zbrojnice v Dobroutově

Obec Dobroutov je vzdálena 2 km jižně od Polné, od krajského města Jihlavy 13 km severovýchodně, kraj Vysočina. Je položena v severozápadní části Křižanovské vrchoviny na českomoravském pomezí, při silnici II. třídy č.351, spojující Polnou a Třebíč. Obec leží ve výšce 517 m n. m. Katastrální území má rozlohu 1012 ha a zahrnuje např. Ochoz - největší lesní komplex na Polensku. Počet obyvatel: 459(1826), 506(1869), 472(1903), 353(1950), 246(1980), 248(2002). PSČ: 588 13(pošta Polná).

Obsah

Fyzickogeografická charakteristika

Obcí protéká Zhořský potok, který se v Polné stéká s říčkou Šlapankou, přítokem Sázavy. Ochozský potok tvoří hranici katastru obcí Dobroutov a Záborná v délce cca 2 km. Uprostřed návsi je rybník o rozloze 1 ha, u něhož byla nedávno navršena a zasílena hráz. Další rybníky se nacházejí v lese Ochozi: Horní Ochoz ("Prohled"), Dolní Ochoz a Čihadlo. Osídlení je položeno v dosti hlubokém údolí. Pro zamezení sesuvu půdy bylo v minulosti vybudováno mnoho opěrných kamenných zdí, které se zachovaly dodnes; proti ohrožení některých usedlostí zátopami jsou udržovány a zpevňovány.

Socioekonomická charakteristika

Většina obyvatel se v minulosti věnovala zemědělství, dnes se touto činností zabývá pouze dvacet obyvatel. Občané pracují většinou v průmyslu a ve stavebnictví, za prací dojíždějí do větších měst v oklí. Svou živnost zde provozují truhlaři, zedníci, tesaři, kovoobráběči a stavební firma, rostlinnou a živočišnou zemědělskou výrobou se zabývá šest soukromých zemědělců a Zemědělské obchodní družstvo Vysočina Polná. K obci patří též čp. 60 v osadě Lipina a hájenka v Ochozi čp. 74. Dopravu osob zajišťuje autobus.

Z historie Dobroutova

Nejstarší písemná zmínka je z roku 1356 v listině Čeňka z Lipé. Dobroutov byl po staletí součástí polenského panství. V 19. století byla obec po Polné a Nížkově třetí největší na Polensku. V roce 1826 byla v obci zřízena škola; v roce 1902 navštěvovalo již dvoutřdní školu 67 žáků. V roce 1903 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Od nepaměti byl v místě v provozu mlýn zvaný "Krcálek", původně dřevěný, po roce 1945 majitelem Václavem Vlkem přestavený a vybavený moderním zařízením. Uzavřen byl v roce 1960. K mlýnu se váže pověst o hastrmanovi. Po skončení druhé světové války se v obci zdržoval početný rumunský prapor. Vojáci při svém odchodu postavili uprostřed návsi v upomínku na padlé památný rumunský kříž. Po roce 1948 bylo ze vsi akčním výborem KSČ násilně vystěhováno několik selských rodin. V roce 1958 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, v roce 1974 připojené k JZD Vysočina se sídlem v Polné.

Historické a kulturní zvláštnosti

Rumunský kříž na návsi

Uprostřed návsi u potoka, naproti čp. 48, stojí smírčí kámen (75-55-18 cm) s vytesaným křížem, postavený dle pověsti počátkem 19. století na památku dvou francouzských vojáků, kteří zde údajně zahynuli v souboji o hezkou dívku. K obci se váže několik zajímavých pověstí (uloženy v archivu klubu Za historickou Polnou). Dřevěný (březový) rumunský kříž z roku 1945 byl nahrazen věrnou trvalou initací z ocelových trubek. Na okraji obce se dochovaly dva prastaré sklepy (lochy), vestavěné do stráně. Při silnici do Polné, v místě, kde při Zhořském potoce stávala velká selská usedlost (v roce 1652 uváděná jako pustá), stojí socha sv. Jana Křtitele - dílo polenského sochaře Václava Viktora Morávka. Za pozornost stojí malby na splavu naávesního rybníka od výtvarníka, polenského učitele Josefa Kosa (1914 - 1989).

Místní tradice a sport

Pravidelně se "drží" masopustní průvod maškar s hudbou, tradice se provozovala i v dobách omezování a zákazu - v období tzv. normalizace. V obci se v minulosti hrálo loutkové i ochotnické divadlo. V bývalém lomu na durbachit na okraji obce, kde se údajně ještě v 18. století těžil také grafit, je v současné době sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze. Dlouho tradici má v Dobroutově také místní Dobrovolný sbor hasičů a hasičský sport. Na regionálních soutěžích se družstvo žen umisťuje pravidelně na prvním místě.

Významné osobnosti

Od roku 1966 žil v Dobroutově se svou rodinou František Kratochvíl (1906 - 1994), lesní inženýr, úspěšný lesní pěstitel a publicista.

Fotogalerie

Reference

  • redigoval Jan Prchal, kolektiv autorů: Mikroregion Polensko - Vítejte u nás, vydaly obce sdružené v Mikroregionu Polensko, Polná, ISBN 80-239-0141-9.
  • Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dobroutov
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

ArnolecBrzkovDobronínDobroutovJamnéJersínKamennáMěšínNadějovNížkovPoděšínPolnáRybné
SirákovStájŠlapanovVěžniceVěžniceVěžničkaZábornáZhořŽdírec

  Města, městyse a obce okresu Jihlava  

Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec