Ingrid Bergmanová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Změna kategorie)
(+ Velká Galerie !)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Ingrid Bergman in For Whom the Bell Tolls trailer.jpg|thumb|Ingrid Bergmanová (1943)]]
+
[[Soubor:Ingrid Bergman - Gaslight 44.jpg|thumb|240px|Ingrid Bergman (1944)]]
-
[[Soubor:Ingrid Bergman in Yank, the Army Weekly.jpg|thumb|Ingrid Bergmanová (1944)]]
+
[[Soubor:Gary Cooper Ingrid Bergman For Whom the Bell Tolls.jpg|thumb|240px|[[Gary Cooper]] a Ingrid Bergman (1943)]]
-
'''Ingrid Bergmanová''' (* [[29. srpen|29. srpna]] [[1915]], [[Stockholm]], [[Švédsko]], † [[29. srpen|29. srpna]] [[1982]], [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]]) byla známá [[Švédsko|švédská]] divadelní a filmová herečka. Obdržela tři [[Oscar]]y a do historie filmu se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších a nejvýznamnějších hereček.
+
'''Ingrid Bergmanová''' (* [[29. srpen|29. srpna]] [[1915]], [[Stockholm]], [[Švédsko]], † [[29. srpen|29. srpna]] [[1982]], [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]]) byla známá [[Švédsko|švédská]] divadelní a filmová herečka.  
 +
 
 +
Obdržela tři [[Oscar]]y a do historie filmu se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších a nejvýznamnějších hereček.
== Život ==
== Život ==
Řádka 8: Řádka 10:
Ještě než odešla do Ameriky, natočila v Německu film pro [[UFA]] ''Čtyři přátelé''. Známou ji učinil film ''Intermezzo'' z roku 1936, který se producent David O´Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi, která z Bergmanové učinila filmovou hvězdu Švédska. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od amerických hvězd zásadně odlišovala.
Ještě než odešla do Ameriky, natočila v Německu film pro [[UFA]] ''Čtyři přátelé''. Známou ji učinil film ''Intermezzo'' z roku 1936, který se producent David O´Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi, která z Bergmanové učinila filmovou hvězdu Švédska. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od amerických hvězd zásadně odlišovala.
-
V roce 1942 získala americké občanství a také natočila svůj nejslavnější film ''[[Casablanca (film)|Casablanca]]'', v němž jejího filmovým partnerem byl [[Humphrey Bogart]] a který režíroval [[Michael Curtiz]]. V roce 1949 natáčela Bergmanová s [[Roberto Rossellini|Robertem Rossellinim]] v Itálii film [[Stromboli (film)|Stromboli]]. Při tom se zamilovala do režiséra a následně opustila svého muže Pettera Lindströma, poté co s Rossellinim otěhotněla, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila oblibu u amerického publika. V roce 1950 se vdala za Rosselliniho. Měli spolu tři děti, syna Roberta Ingmara (narozen 1950) a dvojčata [[Isabella Rossellini|Isabellu Fiorellu Elettru Giovannu]] a Isottu Ingrid Friedu Giulianu (narozeny 18. června 1952, profesorka na [[Stony Brook University]]). Bergmanová a Rossellini spolu natočili dohromady sedm filmů. Roku 1957 se však manželství rozpadlo a o rok později si Bergmanová vzala švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.
+
V roce 1942 získala americké občanství a také natočila svůj nejslavnější film ''[[Casablanca (film)|Casablanca]]'', v němž jejího filmovým partnerem byl [[Humphrey Bogart]] a který režíroval [[Michael Curtiz]]. V roce 1949 natáčela Bergmanová s [[Roberto Rossellini|Robertem Rossellinim]] v Itálii film [[Stromboli (film)|Stromboli]]. Při tom se zamilovala do režiséra a následně opustila svého muže Pettera Lindströma, poté co s Rossellinim otěhotněla, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila oblibu u amerického publika. V roce 1950 se vdala za Rosselliniho. Měli spolu tři děti, syna Roberta Ingmara (narozen 1950) a dvojčata [[Isabella Rossellini|Isabellu Fiorellu Elettru Giovannu]] a Isottu Ingrid Friedu Giulianu (narozeny 18. června 1952, profesorka na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini spolu natočili dohromady sedm filmů. Roku 1957 se však manželství rozpadlo a o rok později si Bergmanová vzala švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.
Do výčtu mužů, kteří měli vztah k Bergmanové, se řadí také maďarský [[novinářská fotografie|reportážní fotograf]] [[Robert Capa]].
Do výčtu mužů, kteří měli vztah k Bergmanové, se řadí také maďarský [[novinářská fotografie|reportážní fotograf]] [[Robert Capa]].
Řádka 31: Řádka 33:
* [[1941]] – ''Doktor Jekyll a pan Hyde'' (Ivy Petersonová)
* [[1941]] – ''Doktor Jekyll a pan Hyde'' (Ivy Petersonová)
-
=== Související články ===
+
== Velká Galerie ==
 +
* '''[[:Kategorie:Album Ingrid Bergman|Mnoho fotografií – Ingrid Bergmanová]]'''
 +
== Související články ==
* [[Casablanca (film)|Casablanca]]
* [[Casablanca (film)|Casablanca]]
-
 
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.ingridbergman.org/ Ingrid Bergman – oficiální stránka její rodiny (anglicky)]
* [http://www.ingridbergman.org/ Ingrid Bergman – oficiální stránka její rodiny (anglicky)]
Řádka 41: Řádka 44:
-
{{Flickr|Ingrid+Bergman}}{{Commons|Ingrid Bergman}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Ingrid+Bergman}}{{Commonscat|Ingrid Bergman}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Bergmanová, Ingrid}}
{{DEFAULTSORT:Bergmanová, Ingrid}}
[[Kategorie:Švédské herečky]]
[[Kategorie:Švédské herečky]]
Řádka 48: Řádka 51:
[[Kategorie:Držitelé Césara]]
[[Kategorie:Držitelé Césara]]
[[Kategorie:Držitelé ceny Zlatý glóbus]]
[[Kategorie:Držitelé ceny Zlatý glóbus]]
 +
[[Kategorie:Ženy]]

Aktuální verze z 18. 6. 2021, 13:32

Ingrid Bergman (1944)
Gary Cooper a Ingrid Bergman (1943)

Ingrid Bergmanová (* 29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko, † 29. srpna 1982, Londýn, Velká Británie) byla známá švédská divadelní a filmová herečka.

Obdržela tři Oscary a do historie filmu se zapsala jako jedna z nejpopulárnějších a nejvýznamnějších hereček.

Obsah

Život

Její matka, původem Němka, Friedel Adler Bergmanová zemřela když byly Ingrid pouhé tři roky a o devět let později zemřel i její otec Justus Samuel Bergman. Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s růstem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u strýce. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla a roku 1935 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Most mnichů. Jejím manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a téhož roku se jim také narodila dcera Pia.

Ještě než odešla do Ameriky, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé. Známou ji učinil film Intermezzo z roku 1936, který se producent David O´Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi, která z Bergmanové učinila filmovou hvězdu Švédska. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od amerických hvězd zásadně odlišovala.

V roce 1942 získala americké občanství a také natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž jejího filmovým partnerem byl Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela Bergmanová s Robertem Rossellinim v Itálii film Stromboli. Při tom se zamilovala do režiséra a následně opustila svého muže Pettera Lindströma, poté co s Rossellinim otěhotněla, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila oblibu u amerického publika. V roce 1950 se vdala za Rosselliniho. Měli spolu tři děti, syna Roberta Ingmara (narozen 1950) a dvojčata Isabellu Fiorellu Elettru Giovannu a Isottu Ingrid Friedu Giulianu (narozeny 18. června 1952, profesorka na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini spolu natočili dohromady sedm filmů. Roku 1957 se však manželství rozpadlo a o rok později si Bergmanová vzala švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.

Do výčtu mužů, kteří měli vztah k Bergmanové, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.

Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Za několik měsíců po jeho dokončení zemřela v Londýně na rakovinu.

Filmografie (výběr)

  • 1982 – Žena jménem Golda (Golda Meirové)
  • 1978 – Podzimní sonáta (Charlotte Andergast)
  • 1976 – A Matter of Time (hraběnka Sanzianiová)
  • 1974 – Vražda v Orient expresu (Greta Ohlsson)
  • 1969 – Kaktusový květ (Stephanie Dickinson)
  • 1956 – Anastázie (Anastázia)
  • 1956 – Elena a muži (princezna Elena Sorokowska)
  • 1952 – Evropa '51
  • 1946 – Pověstný muž (Alicia Huberman Sebastian)
  • 1945 – Rozdvojená duše (Dr. Constance Petersen)
  • 1945 – Zvony od Panny Marie (sestra Benedicta)
  • 1944 – Plynové lampy (Paula)
  • 1943 – Komu zvoní hrana (María)
  • 1942 – Casablanca (Ilsa)
  • 1941 – Doktor Jekyll a pan Hyde (Ivy Petersonová)

Velká Galerie

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ingrid Bergmanová
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ingrid Bergmanová
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ingrid_Bergmanov%C3%A1“