Stará Boleslav

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 28. 5. 2020, 08:56

Mariánské náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a secesní radnicí

Bazilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí

Stará Boleslav (něm. Alt-Bunzlau) je bývalé město a historicky významné místo. Nachází se v okrese Praha-východ a od roku 1960 tvoří jednu z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Boleslav se stala také naším nejstarším poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem.

Historie

Středověk

Přemyslovské hradiště v těchto místech vzniklo na počátku 10. století, snad v době vlády Spytihněva I. (895–915) jako jeden ze strážních hradů původní Přemyslovské středočeské domény. Bylo založené na soutoku řek Labe a Jizery. Leželo také na trase staré zemské stezky, později zvané Žitavská. Ze tří stran bylo chráněno srázem, rameny obou řek a bažinami a jediný přístup byl ze severovýchodu. Prostor hradiště se dělil na akropoli a předhradí a byl obehnán mohutnou zděnou hradbou s příkopem, jejichž zbytky odhalil archeologický průzkum. Zástavbu hradiště zřejmě tvořilo mimo jiné několik dvorců patřících knížeti a jeho družině. V 10. století tu stál minimálně jeden kostel zasvěcený sv. Kosmu a Damiánovi. U jeho dveří byl ráno 28. září roku 935 svým bratrem Boleslavem I. zavražděn český kníže sv. Václav. Jeho tělo zde potom několik let odpočívalo než bylo přeneseno do pražské katedrály.

Po roce 1039 založil kníže Břetislav I. nad místem mučednické smrti svého předka románskou basiliku sv. Václava a při ní kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána, nejstarší instituci svého druhu u nás. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti sv. Václava a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného Palladia země České. K založení kapituly se váže také listina připisovaná Břetislavu I. Ta je ovšem až pozdějšího data, vznikla na konci 12. nebo až v průběhu 13. století. Přesto však může alespoň částečně odrážet poměry v době vzniku kapituly. Ta v ní od českého knížete obdržela řadu příjmů z vesnic nejen v okolí Boleslavi, ale také na Moravě. Zajímavá je nejstarší zmínka o zpracování vína u nás – konkrétně o vinném lisu v obci Dřísy nedaleko Boleslavi. Od této doby klesal význam Boleslavi coby správního centra, rostl ovšem její význam kulturně-duchovní.

Nejpozději na konci 11. století vznikají na hradišti další dva kostely. Jeden z nich, neznámého zasvěcení (možná Panny Marie), byl objeven archeology na dnešním Václavském náměstí, kde je jeho půdorys vyznačen v dlažbě. Jednalo se o zděnou stavbu, která zanikla v období vrcholného středověku. Dalším je dodnes stojící kostel sv. Klimenta, který měl možná staršího dřevěného předchůdce. Ve 13. století zabírá kapitula většinu hradní akropole, v prostoru předhradí, v okolí dnešního Mariánského náměstí, pak vzniká nevelké město. To vlastnil panovník, který jej roku 1262 zastavil pánům z Michalovic, pozdějším zakladatelům Brandýské tvrze. V průběhu 14. století prošla gotickou přestavbou basilika sv. Václava. V tomto období zaniká také kostel neznámého zasvěcení na akropoli. Jeho funkci možná přebral kostel Panny Marie na předhradí, předchůdce dnešního chrámu. Císař Karel IV., který Boleslav osobně několikrát navštívil, nechal postavit nové opevnění. To nahradilo dosud funkční hradbu z 10. století. Součástí fortifikace byly i dvě brány, z nichž jedna se dochovala v přestavěné podobě až dodnes.
25. května 1420 navštívil ještě Boleslav císař Zikmund s chotí, avšak již o rok později kapitula uprchla do Žitavy a Boleslav je následně (1421) obsazena a zpustošena Husity. Ani ukončení bojů nepřinesl městu prosperitu. Kapitula se obnovovala jen velmi pomalu a památky chátrali. Až do roku 1547 patřila Boleslav s polu s Brandýsem Krajířům z Krajku přívržencům Jednoty bratrské. V tomto roce se stává díky konfiskaci majetkem královské komory. Z 2. poloviny 16. století pochází také nejstarší zmníky o mariánských poutích, které podporovali jezuité. Vzhledem k stále většímu počtu poutníků a růstu významu zdejšího reliéfu, který se roku 1609 stává celonárodní záštitou - Palladiem, došlo na počátku 17. století (nejpozději 1713 ke stavbě nového Mariánského kostela již v raně barokním duchu.

Novověk

Za třicetileté války prošla městem opakovaně nepřátelská vojska a téměř ho zničila. Nejdříve obsadilo Boleslav saské vojsko během jeho vpádu do Čech v roce 1632. Tehdy bylo odcizeno Palladium. To muselo být následně draze a náročně vykoupeno českou šlechtou a jeho slavnostního návratu v září roku 1638 se zúčastnil sám císař Ferdinand III.. Již o rok později muselo být ovšem znovu ukryto do bezpečí, protože město obsadila švédská vojska, která ho zcela vydrancovala. Při jejich ústupu v lednu 1640 navíc vypukl požár, při němž se zřítila severní věž kostela sv. Václava. Po ukončení války mohl být definitivně navrácen také Mariánský reliéf. Ze škod třicetileté války se město nevzpamatovala do poloviny 18. století, ještě v roce 1757 mělo pouze 37 domů. Velký podíl přitom tvořily stavby církevní. Na druhou stranu se Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem, o které pečovali, kromě kapituly, také jezuitský řád, kteří si zde roku 1656 zřídili svou rezidenci. Tu užívali až do svého zrušení v roce 1773. Ke staroboleslavskému milostnému obrazu přicházeli nejen desítky tisíc poutníků z celých Čech, ale také Habsburští panovníci, počínaje Ferdinandem II., nejčastěji Leopold I. až po Marii Terezii. Císař Josef II. sice omezil působnost kapituly a poutě dočasně zakázal, po jeho smrti byly ovšem znovu obnoveny. Boje se městu nevyhnuly ani za války o rakouské dědictví.Jedna z menších bitev (1757) se odehrála přímo vedle kostela Panny Marie. Rozvoj Boleslavi nastal díky Tereziánským reformám podle tzv. Raabizace. Neúrodná písčitá, ale před vodou dobře chráněná území na východní straně města byla určena k nové výstavbě. Do roku 1833 vzniklo v nové obci zvané Písek (sloučen s Bolesaví r. 1930) již 71 nových domů a rozvoj dále pokračoval také směrem od centra podél hlavních silnic. V roce 1820 byl v okolí města objeven pramen s minerální vodou, který se stal základem lázní Houšťka. Dnes je tato oblast relaxačně sportovním centrem s atletickým střediskem. Roku 1841 byla nově upravena a vydlážděna veřejná prostranství a hlavní komunikace. Od roku 1873 prochází městem železnice na Děčín. 4. prosince 1848 obnovil císař František Josef I. obci právo čtyř výročních trhů a pravidelné páteční trhy, roku 1899 ji povýšil na město a roku 1910 byla na Mariánském náměstí nákladem obce postavena nová secesní radnice. V roce 1929 se ve městě konaly celonárodní oslavy Svatováclavského milenia – výročí 1000 let od jeho zavraždění.
V roce 1960 došlo ke sloučení města s Brandýsem nad Labem. Na popud místních občanů byl však místní název zahrnut do nového pojmenování obce a vznikl tak nejdelší název obce v České republice. V rámci budování inženýrských sítí proběhly v historickém jádru v letech 1988-1997 rozsáhlé archeologické průzkumy. Po nich dostalo centrum svou dnešní podobu. V roce 2003 zde byla obnovena Národní svatováclavská pouť, která je největší oficiální oslavou státního svátku 28. září Dne české státnosti. V roce 2009 při této příležitosti navštívil baziliku sv. Václava a následně celebroval bohoslužbu pro více než 50 000 věřících papež Benedikt XVI..

Památky

Městská brána, v pozadí kostel Nanebevzetí Panny Marie

V místech raně středověké hradní akropole se nachází románská bazilika sv. Václava založená roku 1039 knížetem Břetislavem I. s kryptou sv. Kosmy a Damiána v místech, kde byl podle tradice zavražděn sv. Václav a kde bylo jeho tělo několik let také uloženo. Vedle stojí románský kostel sv. Klimenta s výjimečnými románskými malbami ze 3. čtvrtiny 12. století. Dalším významným poutním chrámem je raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený na počátku 17. století podle návrhu G. M. Fillipiho, ve kterém je uchováváno Palladium země České, uctívaný obraz Madony. Nedaleko Mariánského kostela se nachází kaple bl. Podivena, postavená podle návrhu K.I. Dientzenhofera roku 1738 na místě, kde měl být Podiven, sluha sv. Václava, umučen.
Městská brána je pozůstatkem středověkého opevnění z počátku 10. resp. 2. poloviny 14. století, které je jinak dochováno jen torzálně na severní straně města. Dále se zde nachází řada barokních budov: Jezuitská rezidence z 2. poloviny 17. století, budova proboštství z let 1728–1734 původně podle návrhu K.I. Dientzenhofera či budova kapitulního děkanství z let 1710–1712. Na Mariánském náměstí se nachází secesní budova radnice z roku 1910. Kostely sv. Václava a Nanebevzetí Panny Marie jsou národními kulturními památkami.

Poutní cesta z Prahy

V roce 1674 nechali jezuité postavit, za finanční pomoci šlechtických rodů i prelátů, podél poutní cesty vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi 44 kapliček. Počet kaplí přitom odpovídal invokacím loretánské litanie. V horní části každé kaple byly vymalovány poutní mariánské obrazy uctívané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, dole pak byly umístěny výjevy ze života sv. Václava. Jednalo se o nejrozsáhlejší svatováclavský cyklus vůbec. Na poslední kapličce byl namalován rodokmen císaře Leopolda I. jako potomka knížete sv. Václava po přeslici. Celou cestu můžeme dnes rekonstruovat na základě knihy Jana Tannera Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi vydané roku 1692.

Související informace můžete najít také v článku: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1843 a 1991
1843	1921	1930	1947	1950	1991
1 572	3 872	4 322	4 744	4 959	4 716

Související články

Literatura

BOHÁČOVÁ, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. 1908-1913 / 2007-2008
ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123.
RYNEŠ, Václav: Palladium země české, Praha 1948
PÁTROVÁ Karin: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 2009

Reference

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stará Boleslav

Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Brandýs nad Labem • Popovice • Stará Boleslav

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 | mapa = Image:Location of Czech city Brandys nad Labem.png
 | nad.výš = 169
-}}
+}}[[File:Mariánské náměstí.jpg|thumb|220px|Mariánské náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a secesní radnicí]]
-[[Image:Mariánské náměstí.jpg|thumb|Mariánské náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a secesní radnicí]]
+[[File:BazilikasvVaclavasb.jpg|thumb|220px|Bazilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta]]
-[[Image:BazilikasvVaclavasb.jpg|thumb|200px|Bazilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta]]
+[[File:PannaMariasb.jpg|thumb|220px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí]]
-[[Image:PannaMariasb.jpg|thumb|200px|Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí]]
 '''Stará Boleslav''' (něm. ''Alt-Bunzlau'') je bývalé město a historicky významné místo. Nachází se v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]] a od roku [[1960]] tvoří jednu z částí souměstí [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]. Historické jádro města je od roku [[1992]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Boleslav se stala také naším nejstarším [[poutní místo|poutním místem]] spojeným se [[svatý Václav|svatováclavskou]] [[tradice|tradicí]] i [[Panna Maria|mariánským]] [[kult|kultem]].<br />
 == Historie ==
 === Středověk ===
-[[Přemyslovci|Přemyslovské]] '''[[hradiště]]''' v těchto místech vzniklo na počátku 10. století, snad v době vlády [[Spytihněv I.|Spytihněva I.]] (895-915) jako jeden ze strážních hradů původní Přemyslovské středočeské domény. Bylo založené na [[soutok]]u řek [[Labe]] a [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Leželo také na trase staré zemské stezky, později zvané Žitavská. Ze tří stran bylo chráněno srázem, rameny obou řek a bažinami a jediný přístup byl ze severovýchodu. Prostor hradiště se dělil na [[akropole|akropoli]] a [[předhradí]] a byl obehnán mohutnou zděnou [[hradba|hradbou]] s [[příkop]]em, jejichž zbytky odhalil [[archeologie|archeologický průzkum]]. Zástavbu hradiště zřejmě tvořilo mimo jiné několik [[dvorec|dvorců]] patřících [[kníže]]ti a jeho družině. V 10. století tu stál minimálně jeden [[kostel]] zasvěcený [[svatý Kosma a Damián|sv. Kosmu a Damiánovi]]. U jeho dveří byl ráno 28.září r. 935 svým bratrem [[Boleslav I.| Boleslavem]] '''zavražděn''' český kníže '''[[sv. Václav]]'''. Jeho tělo zde potom několik let odpočívalo než bylo přeneseno do [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|pražské katedrály]].<br />
+Přemyslovské hradiště v těchto místech vzniklo na počátku 10. století, snad v době vlády Spytihněva I. (895–915) jako jeden ze strážních hradů původní Přemyslovské středočeské domény. Bylo založené na [[soutok]]u řek [[Labe]] a [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Leželo také na trase staré zemské stezky, později zvané Žitavská. Ze tří stran bylo chráněno srázem, rameny obou řek a bažinami a jediný přístup byl ze severovýchodu. Prostor hradiště se dělil na [[akropole|akropoli]] a [[předhradí]] a byl obehnán mohutnou zděnou [[hradba|hradbou]] s [[příkop]]em, jejichž zbytky odhalil [[archeologie|archeologický průzkum]]. Zástavbu hradiště zřejmě tvořilo mimo jiné několik [[dvorec|dvorců]] patřících [[kníže]]ti a jeho družině. V 10. století tu stál minimálně jeden [[kostel]] zasvěcený [[svatý Kosma a Damián|sv. Kosmu a Damiánovi]]. U jeho dveří byl ráno 28.&nbsp;září roku&nbsp;935 svým bratrem Boleslavem&nbsp;I. '''zavražděn''' český kníže '''[[sv. Václav]]'''. Jeho tělo zde potom několik let odpočívalo než bylo přeneseno do [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|pražské katedrály]].
-Po roce 1039 založil [[kníže]] Břetislav I. nad místem mučednické smrti svého předka [[románský sloh|románskou]] '''[[kostel svatého Václava (Stará Boleslav)| basiliku sv. Václava]]''' a při ní '''[[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána]]''', nejstarší instituci svého druhu u nás. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti [[sv. Václav]]a a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|Nanebevzetí Panny Marie]], takzvaného '''[[Palladium země České|Palladia země České]]'''. K založení [[kapitula|kapituly]] se váže také [[listina]] připisovaná [[Břetislav I.|Břetislavu I.]] Ta je ovšem až pozdějšího data, vznikla na konci 12. nebo až v průběhu 13. století. Přesto však může alespoň částečně odrážet poměry v době vzniku [[kapitula|kapituly]]. Ta v ní od českého [[kníže]]te obdržela řadu příjmů z [[vesnice|vesnic]] nejen v okolí Boleslavi, ale také na [[Morava|Moravě]]. Zajímavá je nejstarší zmínka o zpracování [[víno|vína]] u nás – konkrétně o vinném lisu v obci [[Dřísy]] nedaleko Boleslavi. Od této doby klesal význam Boleslavi coby správního centra, rostl ovšem její význam kulturně-duchovní.<br />
+Po roce 1039 založil [[kníže]] Břetislav I. nad místem mučednické smrti svého předka [[románský sloh|románskou]] '''[[kostel svatého Václava (Stará Boleslav)| basiliku sv. Václava]]''' a při ní '''[[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána]]''', nejstarší instituci svého druhu u nás. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti [[sv. Václav]]a a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|Nanebevzetí Panny Marie]], takzvaného '''[[Palladium země České|Palladia země České]]'''. K založení [[kapitula|kapituly]] se váže také [[listina]] připisovaná Břetislavu&nbsp;I. Ta je ovšem až pozdějšího data, vznikla na konci 12. nebo až v průběhu 13. století. Přesto však může alespoň částečně odrážet poměry v době vzniku [[kapitula|kapituly]]. Ta v ní od českého [[kníže]]te obdržela řadu příjmů z [[vesnice|vesnic]] nejen v okolí Boleslavi, ale také na [[Morava|Moravě]]. Zajímavá je nejstarší zmínka o zpracování [[víno|vína]] u nás – konkrétně o vinném lisu v obci [[Dřísy]] nedaleko Boleslavi. Od této doby klesal význam Boleslavi coby správního centra, rostl ovšem její význam kulturně-duchovní.
 Nejpozději na konci 11. století vznikají na [[hradiště|hradišti]] další dva [[kostel|kostely]]. Jeden z nich, neznámého [[patrocinium|zasvěcení]] (možná [[Panna Maria|Panny Marie]]), byl objeven [[archeologie|archeology]] na dnešním Václavském [[náměstí]], kde je jeho [[půdorys]] vyznačen v [[dlažba|dlažbě]]. Jednalo se o zděnou [[stavba|stavbu]], která zanikla v období vrcholného středověku. Dalším je dodnes stojící [[kostel svatého Klimenta (Stará Boleslav)|kostel sv. Klimenta]], který měl možná staršího dřevěného předchůdce.
 Ve 13. století zabírá [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kapitula]] většinu hradní akropole, v prostoru [[předhradí]], v okolí dnešního Mariánského [[náměstí]], pak vzniká nevelké [[město]]. To vlastnil [[panovník]], který jej roku 1262 zastavil [[Páni z Michalovic|pánům z Michalovic]], pozdějším zakladatelům [[Brandýs nad Labem|Brandýské]] [[tvrz|tvrze]].
 V průběhu 14. století prošla gotickou přestavbou [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|basilika sv. Václava]]. V tomto období zaniká také [[kostel]] neznámého zasvěcení na akropoli. Jeho funkci možná přebral [[kostel]] Panny Marie na [[předhradí]], předchůdce [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|dnešního chrámu]]. [[Císař]] Karel IV., který Boleslav osobně několikrát navštívil, nechal postavit nové opevnění. To nahradilo dosud funkční [[hradba|hradbu]] z 10. století. Součástí [[fortifikace]] byly i dvě [[brána|brány]], z nichž jedna se dochovala v [[přestavba|přestavěné]] podobě až dodnes.<br />
-[[25. května]] 1420 navštívil ještě Boleslav [[Zikmund Lucemburský|císař Zikmund]] s chotí, avšak již o rok později [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kapitula]] uprchla do [[Žitava|Žitavy]] a Boleslav je následně (1421) obsazena a zpustošena [[Husité|Husity]]. Ani ukončení [[boj|bojů]] nepřinesl městu prosperitu. [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|Kapitula]] se obnovovala jen velmi pomalu a památky chátrali. Až do [[rok|roku]] 1547 patřila Boleslav s polu s [[Brandýs nad Labem|Brandýsem]] [[Krajíři z Krajku|Krajířům z Krajku]] přívržencům [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. V tomto roce se stává díky konfiskaci majetkem královské komory. Z 2. poloviny 16. století pochází také nejstarší zmníky o mariánských poutích, které podporovali [[jezuité]]. Vzhledem k stále většímu počtu poutníků a růstu významu zdejšího reliéfu, který se roku 1609 stává celonárodní záštitou - [[Palladium země České|Palladiem]], došlo na počátku 17. století (nejpozději 1713 ke stavbě nového [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|Mariánského kostela]] již v raně barokním duchu.
+[[25. května]] 1420 navštívil ještě Boleslav [[Zikmund Lucemburský|císař Zikmund]] s chotí, avšak již o rok později [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|kapitula]] uprchla do [[Žitava|Žitavy]] a Boleslav je následně (1421) obsazena a zpustošena Husity. Ani ukončení [[boj|bojů]] nepřinesl městu prosperitu. [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|Kapitula]] se obnovovala jen velmi pomalu a památky chátrali. Až do [[rok|roku]] 1547 patřila Boleslav s polu s [[Brandýs nad Labem|Brandýsem]] [[Krajíři z Krajku|Krajířům z Krajku]] přívržencům [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. V tomto roce se stává díky konfiskaci majetkem královské komory. Z 2. poloviny 16. století pochází také nejstarší zmníky o mariánských poutích, které podporovali [[jezuité]]. Vzhledem k stále většímu počtu poutníků a růstu významu zdejšího reliéfu, který se roku 1609 stává celonárodní záštitou - [[Palladium země České|Palladiem]], došlo na počátku 17. století (nejpozději 1713 ke stavbě nového [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|Mariánského kostela]] již v raně barokním duchu.
 === Novověk ===
 Za třicetileté války prošla městem opakovaně nepřátelská [[vojsko|vojska]] a téměř ho zničila. Nejdříve obsadilo Boleslav [[Sasko|saské]] vojsko během jeho vpádu do [[Čechy|Čech]] v roce 1632. Tehdy bylo odcizeno [[Palladium země České|Palladium]]. To muselo být následně draze a náročně vykoupeno českou šlechtou a jeho slavnostního návratu v září roku 1638 se zúčastnil sám císař [[Ferdinand III.]]. Již o rok později muselo být ovšem znovu ukryto do bezpečí, protože město obsadila [[Švédsko|švédská]] vojska, která ho zcela vydrancovala. Při jejich ústupu v lednu 1640 navíc vypukl [[požár]], při němž se zřítila severní [[věž]] [[kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|kostela sv. Václava]]. Po ukončení války mohl být definitivně navrácen také [[Palladium země České|Mariánský]] reliéf.
@@ Řádka 39: / Řádka 40: @@
 === Poutní cesta z Prahy ===
 V roce 1674 nechali [[jezuitský řád|jezuité]] postavit, za finanční pomoci [[šlechta|šlechtických rodů]] i [[prelát]]ů, podél [[pouť|poutní]] cesty vedoucí z [[Praha|Prahy]] do Staré Boleslavi 44 [[kaple|kapliček]]. Počet [[kaple|kaplí]] přitom odpovídal invokacím loretánské [[litanie]]. V horní části každé [[kaple]] byly vymalovány [[poutní místo|poutní]] [[Panna Maria|mariánské]] obrazy uctívané v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]], dole pak byly umístěny výjevy ze života [[svatý Václav|sv. Václava]]. Jednalo se o nejrozsáhlejší svatováclavský [[cyklus]] vůbec. Na poslední kapličce byl namalován rodokmen [[císař]]e Leopolda I. jako potomka [[kníže]]te [[Svatý Václav|sv. Václava]] po přeslici. Celou cestu můžeme dnes rekonstruovat na základě [[kniha|knihy]] Jana Tannera Svatá cesta z [[Praha|Prahy]] do Staré Boleslavi vydané roku 1692.
-: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Brandýs nad Labem-Stará Boleslav}}
+: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]
 {{Demography 6col||  1843|[[1921]]|[[1930]]|[[1947]]|[[1950]]|[[1991]]
 | 1 572| 3 872| 4 322| 4 744| 4 959| 4 716}}
@@ Řádka 48: / Řádka 49: @@
 * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)]]
 * [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi]]
+== Literatura ==
+* BOHÁČOVÁ, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
+* PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. 1908-1913 / 2007-2008
+* {{Citace monografie  | jméno=Eduard| příjmení=Šittler | jméno2=Antonín| příjmení2=Podlaha |titul =Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském | vydavatel = Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy...| místo = Praha | rok = 1901 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/82189|kapitola=Boleslav Stará |typ kapitoly=-kapitola|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=96211&mcp=&s=jpg&author=%C5%A0ittler_Eduard|stránky=6-123  }}
+* RYNEŠ, Václav: Palladium země české, Praha 1948
+* PÁTROVÁ Karin: Stará Boleslav a její místo v českých [[katolická církev|církevních]] dějinách, [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]] [[2009]]
 == Reference ==
 <references/>
@@ Řádka 56: / Řádka 63: @@
 * [http://www.staraboleslav.com/ Stránky poutního místa Stará Boleslav]
 * [http://www.svatovaclavskapout.cz/ Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi]
-== Literatura ==
-* BOHÁČOVÁ, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
-* PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I.-III. 1908-1913 / 2007-2008
-* {{Citace monografie  | jméno=Eduard| příjmení=Šittler | jméno2=Antonín| příjmení2=Podlaha| odkaz na autora=Eduard Šittler| odkaz na autora2=Antonín Podlaha|titul =Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském | vydavatel = Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy...| místo = Praha | rok = 1901 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/82189|kapitola=Boleslav Stará |typ kapitoly=-kapitola|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=96211&mcp=&s=jpg&author=%C5%A0ittler_Eduard|stránky=6-123  }}
-* RYNEŠ, Václav: Palladium země české, Praha 1948
-* PÁTROVÁ Karin: Stará Boleslav a její místo v českých [[katolická církev|církevních]] dějinách, [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]] [[2009]]
-<!-- HlavičkaObecNav --><br />
-[[Brandýs nad Labem]]&nbsp;|
-[[Popovice (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)|Popovice]]&nbsp;|
-'''Stará Boleslav'''
-<!-- PatičkaObecNav --><br />
-{{commonscat|Stará Boleslav}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{commonscat|Stará Boleslav}}{{Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]]
 [[Kategorie:Okres Praha-východ]]
 [[Kategorie:Bývalá města v Česku]]
 [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]