Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Douglas A-4 Skyhawk
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Letadlo | {{Letadlo | ||
|název = A-4 Skyhawk | |název = A-4 Skyhawk | ||
- | |typ = [[útočný letoun]] | + | |typ = [[Bitevní letoun|útočný letoun]] |
|výrobce = Douglas Aircraft | |výrobce = Douglas Aircraft | ||
- | |image = [[Soubor:A- | + | |image = [[Soubor:Last bulit A-4 Skyhawk in flight in February 1979.jpg|250px]] |
- | |text = | + | |text = Poslední vyrobené letadlo<br />typu A-4 Skyhawk (únor 1979) |
|konstruktér = [[Ed Heinemann]] | |konstruktér = [[Ed Heinemann]] | ||
|první let = [[22. červen|22. června]] [[1954 v letectví|1954]] | |první let = [[22. červen|22. června]] [[1954 v letectví|1954]] | ||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
|hlavní uživatel = [[United States Navy|US Navy]]<br />[[USMC]] | |hlavní uživatel = [[United States Navy|US Navy]]<br />[[USMC]] | ||
|více uživatelů = [[Izrael]]<br />[[Argentina]]<br />[[Singapur]]<br />[[Kuvajt]] a další | |více uživatelů = [[Izrael]]<br />[[Argentina]]<br />[[Singapur]]<br />[[Kuvajt]] a další | ||
- | }} | + | }}'''Douglas A-4 Skyhawk''' je [[Spojené státy americké|americký]] [[Bitevní letoun|útočný letoun]] původně vyvinutý pro operace z amerických [[Letadlová loď|letadlových lodí]]. Letoun, který vyvinul letecký výrobce Douglas Aircraft (později [[McDonnell Douglas]]), byl až do roku [[1962]] označen '''A4D Skyhawk'''. |
- | '''Douglas A-4 Skyhawk''' je [[Spojené státy americké|americký]] [[útočný letoun]] původně vyvinutý pro operace z amerických [[Letadlová loď|letadlových lodí]]. Letoun, který vyvinul letecký výrobce Douglas Aircraft (později [[McDonnell Douglas]]), byl až do roku [[1962]] označen '''A4D Skyhawk'''. | + | |
- | Více než 50 let po prvním letu a významné úloze konfliktech jako byly například [[Vietnamská válka]], [[Falklandská válka]] či [[Jomkipurská válka]], jsou některé z 2 960 vyrobených strojů A-4 stále ve službě a to včetně služby na letadlové lodi. | + | Více než 50 let po prvním letu a významné úloze konfliktech jako byly například [[Válka ve Vietnamu|Vietnamská válka]], [[Válka o Falklandy|Falklandská válka]] či [[Jomkipurská válka]], jsou některé z 2 960 vyrobených strojů A-4 stále ve službě a to včetně služby na letadlové lodi. |
== Zahraniční uživatelé == | == Zahraniční uživatelé == | ||
+ | |||
=== Argentina === | === Argentina === | ||
- | Prvním zahraničním uživatelem letouů A-4 byla [[Argentina]], kde je používalo jak letectvo (Fuerza Aérea), tak námořnictvo (Aviacion Naval). První kusy z 25 objednaných strojů verze A-4B (zde označené A-4P) dostalo letectvo v říjnu 1966. Jeden kus před předáním havaroval. Druhá série, tentokrát 25 kusů verze A-4C, byla dodána v roce 1975. Všechny tyto letouny byly odkoupeny z přebytků amerického námořnictva. Letouny, přestože už v té době byly zastaralé, byly nasazeny ve [[ | + | [[File:A4 lands on melbourne.jpg|thumb|240px|Australský A-4G přistává na palubě letadlové lodě [[HMAS Melbourne (R21)|HMAS Melbourne]] (1980)]] |
- | + | Prvním zahraničním uživatelem letouů A-4 byla [[Argentina]], kde je používalo jak letectvo (Fuerza Aérea), tak námořnictvo (Aviacion Naval). První kusy z 25 objednaných strojů verze A-4B (zde označené A-4P) dostalo letectvo v říjnu 1966. Jeden kus před předáním havaroval. Druhá série, tentokrát 25 kusů verze A-4C, byla dodána v roce 1975. Všechny tyto letouny byly odkoupeny z přebytků amerického námořnictva. Letouny, přestože už v té době byly zastaralé, byly nasazeny ve [[Válka o Falklandy|falklandské válce]]. Letectvo zde ztratilo 10 A-4P a pět A-4C. | |
Argentinské námořnictvo zakoupilo v roce 1971 16 kusů verze A-4B (zde označených jako A-4G), které byly určeny pro provoz z paluby argentinské letadlové lodě [[ARA Veinticinco de Mayo (V-2)|Veinticinco de Mayo]]. Letouny se také zůčastnily falklandské války, přičemž operovaly z pozemní základny. Několik kusů bylo taktéž ztraceno. | Argentinské námořnictvo zakoupilo v roce 1971 16 kusů verze A-4B (zde označených jako A-4G), které byly určeny pro provoz z paluby argentinské letadlové lodě [[ARA Veinticinco de Mayo (V-2)|Veinticinco de Mayo]]. Letouny se také zůčastnily falklandské války, přičemž operovaly z pozemní základny. Několik kusů bylo taktéž ztraceno. | ||
- | V současnosti Argentina provozuje u firmy | + | V současnosti Argentina provozuje u firmy Lockheed Martin rozsáhle modernizované verze [[Lockheed Martin A-4AR Fightinghawk]]. |
=== Austrálie === | === Austrálie === | ||
Řádka 34: | Řádka 34: | ||
=== Izrael === | === Izrael === | ||
- | [[ | + | [[File:IsraeliSkyhawk.JPG|thumb|240px|Izraelský A-4N Skyhawk]] |
První Skyhawky byly v Izraely používány od roku 1968. Nejprve bylo objednáno 48 strojů verze A-4N a dva verze TA-4H z přebytků amerického námořnictva (později bylo objednáno dalších 6 kusů). Z přebytků pocházelo i dalších 60 jednomístných A-4E a 17 dvoumístných TA-4J, které byly dodány v letech 1968–1974. Od roku 1972 byly dodávány také první z celkem 129 kusů verze A-4N (ekvivalent amerických A-4M), jež byly oproti dřívějším verzím výrazně modernizovány a měly na hřbetě trupu charakteristický hrb s přídavnou avionikou (hrby byly postupně montovány i do jednomístných strojů starších verzí). Většina izraelských Skyhawků dostala postupně také prodlouženou výstupní trysku a nové kanóny DEFA ráže 30 mm. Později bylo 32 kusů prodáno do Indonésie. | První Skyhawky byly v Izraely používány od roku 1968. Nejprve bylo objednáno 48 strojů verze A-4N a dva verze TA-4H z přebytků amerického námořnictva (později bylo objednáno dalších 6 kusů). Z přebytků pocházelo i dalších 60 jednomístných A-4E a 17 dvoumístných TA-4J, které byly dodány v letech 1968–1974. Od roku 1972 byly dodávány také první z celkem 129 kusů verze A-4N (ekvivalent amerických A-4M), jež byly oproti dřívějším verzím výrazně modernizovány a měly na hřbetě trupu charakteristický hrb s přídavnou avionikou (hrby byly postupně montovány i do jednomístných strojů starších verzí). Většina izraelských Skyhawků dostala postupně také prodlouženou výstupní trysku a nové kanóny DEFA ráže 30 mm. Později bylo 32 kusů prodáno do Indonésie. | ||
Řádka 43: | Řádka 43: | ||
=== Singapur === | === Singapur === | ||
- | [[ | + | [[File:TA-4K CrowValley 1984.jpg|thumb|240px|Novozélandský TA-4K v roce 1984]] |
V roce 1972 zakoupil [[Singapur]] přibližně 50 letounů A-4B z přebytků amerického námořnictva, přičemž bylo rozhodnuto, že letouny budou před zařazením do singapurského letectva rozsáhle upraveny. Jednalo se především o instalaci plastikového krytu radiokompasu na hřbet trupu, instalaci brzdícího padáku pod výstupní trysku, montáž dvou vnějších křídelních závěsníků schopných nést řízené střely [[AIM-9 Sidewinder|AIM-9B Sidewinder]], instalaci nových 30mm kanónů DEFA a montáž nového radaru. Jednomístná verze byla označena A-4S a byly i stavěny dvoumístné stroje s trupem prodlouženým o 81 cm, které byly označeny TA-4S. V USA bylo přestavěno 8 A-4S a 3 TA-4S, ostatní z celkem 51 strojů byly dokončeny přímo v Singapuru se firmě LASS (Lockheed Air Service Singapore). První jednotky operující se Skyhawky vstoupily do operační služby v roce 1975. | V roce 1972 zakoupil [[Singapur]] přibližně 50 letounů A-4B z přebytků amerického námořnictva, přičemž bylo rozhodnuto, že letouny budou před zařazením do singapurského letectva rozsáhle upraveny. Jednalo se především o instalaci plastikového krytu radiokompasu na hřbet trupu, instalaci brzdícího padáku pod výstupní trysku, montáž dvou vnějších křídelních závěsníků schopných nést řízené střely [[AIM-9 Sidewinder|AIM-9B Sidewinder]], instalaci nových 30mm kanónů DEFA a montáž nového radaru. Jednomístná verze byla označena A-4S a byly i stavěny dvoumístné stroje s trupem prodlouženým o 81 cm, které byly označeny TA-4S. V USA bylo přestavěno 8 A-4S a 3 TA-4S, ostatní z celkem 51 strojů byly dokončeny přímo v Singapuru se firmě LASS (Lockheed Air Service Singapore). První jednotky operující se Skyhawky vstoupily do operační služby v roce 1975. | ||
Řádka 49: | Řádka 49: | ||
=== Kuvajt === | === Kuvajt === | ||
- | [[ | + | [[File:A-4KU 1991.jpg|thumb|240px|Kuvajtský A-4KU zachycený v Saúdské Arábii]] |
[[Kuvajt]] zakoupil v roce 1974 celkem 30 jednomístných A-4KU (ekvivalent A-4M) a šest dvoumístných TA-4KU (ekvivalent TA-4F), které byly dodány v roce 1977. Po vypuknutí [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] se 17 letounům podařilo uniknout do [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], odkud během Operace Pouštní bouře operovaly po boku spojenců, přičemž v boji byl ztracen jeden kus. | [[Kuvajt]] zakoupil v roce 1974 celkem 30 jednomístných A-4KU (ekvivalent A-4M) a šest dvoumístných TA-4KU (ekvivalent TA-4F), které byly dodány v roce 1977. Po vypuknutí [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] se 17 letounům podařilo uniknout do [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], odkud během Operace Pouštní bouře operovaly po boku spojenců, přičemž v boji byl ztracen jeden kus. | ||
Řádka 64: | Řádka 64: | ||
* '''Délka:''' 12,22 m | * '''Délka:''' 12,22 m | ||
* '''Výška:''' 4,57 m | * '''Výška:''' 4,57 m | ||
- | * '''Nosná plocha:''' 24,15 | + | * '''Nosná plocha:''' 24,15 m<sup>2</sup> |
* '''Profil křídla:''' NACA 0008-1.1-25 u kořene, NACA 0005-0.825-50 na konci | * '''Profil křídla:''' NACA 0008-1.1-25 u kořene, NACA 0005-0.825-50 na konci | ||
* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 4750 kg | * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 4750 kg | ||
Řádka 73: | Řádka 73: | ||
* '''Stoupavost:''' 43 m/s | * '''Stoupavost:''' 43 m/s | ||
* '''Dolet:''' 3220 km | * '''Dolet:''' 3220 km | ||
- | * Plošné zatížení: 344,4 kg/ | + | * Plošné zatížení: 344,4 kg/m<sup>2</sup> |
=== Pohonná jednotka === | === Pohonná jednotka === | ||
Řádka 113: | Řádka 113: | ||
| issn = 1210-1427 | | issn = 1210-1427 | ||
}} | }} | ||
- | + | == Velká Galerie == | |
+ | * '''[[:Kategorie:Aircraft A-4 Skyhawk|Mnoho fotografií – Douglas A-4 Skyhawk]]''' | ||
+ | == YouTube == | ||
+ | {| border="4" width="442" align="left" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=3HJ_iFY8Am8}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Miluška Voborníková – Báječné ráno''' | ||
+ | |} | ||
+ | {| border="4" width="442" align="right" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=V7tAVxOvkVA}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Miluška Voborníková – Staré říční proudy''' | ||
+ | |}<br style="clear: both;" /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Řádka 122: | Řádka 134: | ||
[[Kategorie:Palubní letadla]] | [[Kategorie:Palubní letadla]] | ||
[[Kategorie:Letadla Douglas]] | [[Kategorie:Letadla Douglas]] | ||
+ | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] |
Verze z 25. 1. 2024, 11:30
A-4 Skyhawk | ||
Poslední vyrobené letadlo typu A-4 Skyhawk (únor 1979) | ||
Základní charakteristika | ||
---|---|---|
Určení | útočný letoun | |
Výrobce | Douglas Aircraft | |
Konstruktér | Ed Heinemann | |
První let | 22. června 1954 | |
Zařazen | Říjen 1956 | |
Vyřazen | United States Navy 2003 USMC 1998 jinde stále ve službě | |
Výroba | ||
Vyrobeno | 2960 | |
Varianty | A-4AR Fightinghawk A-4SU Super Skyhawk | |
Uživatel | US Navy USMC | |
Izrael Argentina Singapur Kuvajt a další |
Douglas A-4 Skyhawk je americký útočný letoun původně vyvinutý pro operace z amerických letadlových lodí. Letoun, který vyvinul letecký výrobce Douglas Aircraft (později McDonnell Douglas), byl až do roku 1962 označen A4D Skyhawk.
Více než 50 let po prvním letu a významné úloze konfliktech jako byly například Vietnamská válka, Falklandská válka či Jomkipurská válka, jsou některé z 2 960 vyrobených strojů A-4 stále ve službě a to včetně služby na letadlové lodi.
Obsah |
Zahraniční uživatelé
Argentina
Prvním zahraničním uživatelem letouů A-4 byla Argentina, kde je používalo jak letectvo (Fuerza Aérea), tak námořnictvo (Aviacion Naval). První kusy z 25 objednaných strojů verze A-4B (zde označené A-4P) dostalo letectvo v říjnu 1966. Jeden kus před předáním havaroval. Druhá série, tentokrát 25 kusů verze A-4C, byla dodána v roce 1975. Všechny tyto letouny byly odkoupeny z přebytků amerického námořnictva. Letouny, přestože už v té době byly zastaralé, byly nasazeny ve falklandské válce. Letectvo zde ztratilo 10 A-4P a pět A-4C.
Argentinské námořnictvo zakoupilo v roce 1971 16 kusů verze A-4B (zde označených jako A-4G), které byly určeny pro provoz z paluby argentinské letadlové lodě Veinticinco de Mayo. Letouny se také zůčastnily falklandské války, přičemž operovaly z pozemní základny. Několik kusů bylo taktéž ztraceno.
V současnosti Argentina provozuje u firmy Lockheed Martin rozsáhle modernizované verze Lockheed Martin A-4AR Fightinghawk.
Austrálie
Druhým zahraničním uživatelem typu A-4 byla Austrálie, která zakoupila 16 kusů verze A-4G a 2 kusy cvičných TA-4G. Letouny byly dodány v letech 1967–1968. Letouny byly určeny pro provoz z letadlové lodi HMAS Melbourne, ale operovaly i z pozemní základny Nowra v Novém Jižním Walesu. V roce 1980 bylo 10 kusů prodáno na Nový Zéland a ostatní byly v roce 1983 vyřazeny.
Izrael
První Skyhawky byly v Izraely používány od roku 1968. Nejprve bylo objednáno 48 strojů verze A-4N a dva verze TA-4H z přebytků amerického námořnictva (později bylo objednáno dalších 6 kusů). Z přebytků pocházelo i dalších 60 jednomístných A-4E a 17 dvoumístných TA-4J, které byly dodány v letech 1968–1974. Od roku 1972 byly dodávány také první z celkem 129 kusů verze A-4N (ekvivalent amerických A-4M), jež byly oproti dřívějším verzím výrazně modernizovány a měly na hřbetě trupu charakteristický hrb s přídavnou avionikou (hrby byly postupně montovány i do jednomístných strojů starších verzí). Většina izraelských Skyhawků dostala postupně také prodlouženou výstupní trysku a nové kanóny DEFA ráže 30 mm. Později bylo 32 kusů prodáno do Indonésie.
Letouny byly intenzivně nasazeny v jomkippurské válce v roce 1973, přičemž 53 kusů v ní bylo ztraceno. Izraelské Skyhawky dosáhly i dvou vzdušných vítězství. Dne 12. května 1970 byla dvojice Skyhawků napadena syrskými MiGy-17, přičemž se jim podařilo bez vlastní ztráty jeden sestřelit 30mm kanóny DEFA a druhý salvou neřízených protizemních střel.
Nový Zéland
Nový Zéland zakoupil první Skyhawky v roce 1970. Jednalo se o osm jednomístných A-4K a čtyři dvoumístné TA-4K. A-4K byla totožná s verzí A-4F, měla ovšem zvětšenou svislou ocasní plochu, pouzdro brzdícího padáku pod výstupní tryskou a odlišné radiovybavení. V roce byly tyto letouny doplněny 10 Skyhawky, zakoupenými z přebytků australského námořního letectva (dostaly novou avioniku, brzdící padák a výmetnice klamných cílů). V roce 1987 bylo všech 22 letounů modernizováno.
Singapur
V roce 1972 zakoupil Singapur přibližně 50 letounů A-4B z přebytků amerického námořnictva, přičemž bylo rozhodnuto, že letouny budou před zařazením do singapurského letectva rozsáhle upraveny. Jednalo se především o instalaci plastikového krytu radiokompasu na hřbet trupu, instalaci brzdícího padáku pod výstupní trysku, montáž dvou vnějších křídelních závěsníků schopných nést řízené střely AIM-9B Sidewinder, instalaci nových 30mm kanónů DEFA a montáž nového radaru. Jednomístná verze byla označena A-4S a byly i stavěny dvoumístné stroje s trupem prodlouženým o 81 cm, které byly označeny TA-4S. V USA bylo přestavěno 8 A-4S a 3 TA-4S, ostatní z celkem 51 strojů byly dokončeny přímo v Singapuru se firmě LASS (Lockheed Air Service Singapore). První jednotky operující se Skyhawky vstoupily do operační služby v roce 1975.
V roce 1980 bylo zakoupeno dalších 70 kusů verze A-4C, které byly přestavěny v singapurské firmě SAI (Singapore Aircraft Industries). Přestavby verze A-4C byly označeny A-4S1 a TA-4S1. Na rozdíl od předchozích strojů u nich byly ponechány původní 20mm kanóny a měly odlišný nástavec pro čerpání paliva za letu. V roce 1983 bylo postaveno dalších osm kusů A-4S1. V druhé polovině 80. let byla vyvíjena modernizovaná verze Singapore Aerospace A-4SU Super Skyhawk, na kterou bylo přestavěno přibližně 150 strojů starších verzí.
Kuvajt
Kuvajt zakoupil v roce 1974 celkem 30 jednomístných A-4KU (ekvivalent A-4M) a šest dvoumístných TA-4KU (ekvivalent TA-4F), které byly dodány v roce 1977. Po vypuknutí války v Zálivu se 17 letounům podařilo uniknout do Saúdské Arábie, odkud během Operace Pouštní bouře operovaly po boku spojenců, přičemž v boji byl ztracen jeden kus.
Malajsie
Malajsie používala Skyhawky pod označením A-4PTM od prosince roku 1984. Zakoupeno bylo 36 jednomístných a 4 dvoumístné letouny. Jednalo o přestavby strojů verzí A-4C a A-4L z přebytků amerického námořnictva. Letouny byl upraveny, všechny byly schopné nést řízené střely AIM-9 Sidewinder a 20 jednomístných kusů mohlo nést také protizemní řízené střely AGM-65 Maverick.
Indonésie
Indonésie zakoupila z přebytků izraelského letectva 32 Skyhawků (28 jednomístných a 4 dvoumístné) označených zde A-4E. Polovina letounů byla dodána v roce 1979 a druhá polovina v roce 1985. Do operační služby se zde dostaly v roce 1980.
Hlavní technické údaje (A-4F Skyhawk)
- Posádka: 1 (pilot), 2 (u verzí TA-4J,TA-4F,OA-4F)
- Rozpětí: 8,38 m
- Délka: 12,22 m
- Výška: 4,57 m
- Nosná plocha: 24,15 m2
- Profil křídla: NACA 0008-1.1-25 u kořene, NACA 0005-0.825-50 na konci
- Hmotnost prázdného letounu: 4750 kg
- Vzletová hmotnost: 8318 kg
- Max. vzletová hmotnost: 11 136 kg
- Nejvyšší rychlost: 1077 km/h
- Dostup: 12 880 m
- Stoupavost: 43 m/s
- Dolet: 3220 km
- Plošné zatížení: 344,4 kg/m2
Pohonná jednotka
- 1× proudový motor Pratt & Whitney J52-P8A
- Tah motoru: 41 kN
Výzbroj
- 2× 20 mm kanón Colt Mk 12, 100 nábojů na hlaveň
- až 4 490 kg výzbroje na 5 závěsnících
Varianty podvěšené výzbroje
- Řízená střela vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder
- Protiradarová střela AGM-45 Shrike
- Řízená střela vzduch-země AGM-65 Maverick
- Řízená střela vzduch-země AGM-12 Bullpup
- Klouzavá puma AGM-62 Walleye
- Taktické jaderné pumy
- Kazetové pumy
- Napalmové kontejnery
- 113 kg pumy Mark 81
- 227 kg pumy Mark 82 a další
Prameny
Velká Galerie
YouTube
Miluška Voborníková – Báječné ráno |
Miluška Voborníková – Staré říční proudy |
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |