Žitětín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 15. 5. 2013, 15:37

Žitětín je vesnice, dnes místní část obce Jičíněves, v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.

Obsah

1 Geografie
2 Historie
- 2.1 Statistické údaje Katastrálního úřadu (stav ke dni: 29.10.2009)
- 2.2 Historie názvu obce
3 Památky
4 Obyvatelstvo
5 Externí odkazy

Geografie

Žitětín se nachází v nadmořské výšce 242 metrů, přibližně 2 kilometry jihozápadně od Jičíněvse. Ves se rozprostírá u řeky Mrlina, která se zde stáčí od severu k západu. Katastrem prochází silnice I/32, z ní odbočuej silnice III/28035, která prochází obcí.

Historie

Území bylo osídleno už Kelty, dokládá to nález keramiky v prostoru dnešní železniční tratě, ale i přítomnost nedalekého velkého keltského hradiště v Češově, tzv. Češovské valy, které je vzdáleno přibližně 5 km od Žitětína. První písemná zmínka je k roku 1391, ale zřejmě je obec starší, neboť roku 1392 rytíř Jan Kroj (Krog, Kroy) ze Žitětína byl nájemcem biskupského pole v Běcharech. Roku 1395 odpíral provolání obce Žitětín sousední rytíř Jindra z Bartoušova (Labounský). K roku 1407 je připomínána jeho dcera Dorota a Pytlík ze Žitětína (Pytlyk de Zytyetyn et Dorothe, filie prestacti Kroyonis). Ves měla dvě části Velký a Malý Žitětín, tj. Žitětín a Žitětínek, a to několik staletí. Místem Malého Žitětína byl tok řeky Mrliny. V prostoru hranic katastru Žitětína a Bartoušova u dnešního železničního přejezdu nedaleko sádek se nacházela osada Mostek.

Roku 1511 prodal Jan Bílský z Kařišova, hejtman Poděbradský, Žitětín a Žitětínek Janu mladšímu Straníkovi z Kopidlna. Po jeho smrti v roce 1546 byly statky zapsány sirotkovi Václavovi v Desky zemské, spravovali je jeho dvě tetičky Anežka a Markéta. Když dospěl, prodal tyto statky. Podle jiných pramenů Jan mladší Straník z Kopidlna prodal statky své matce Anně Kaplířce ze Sulevic, od ní byly zapsány roku 1544 Věnku Černínovi z Chudenic, hejtmanu Poděbradskému. Po něm je dědila jeho manželka Kateřina z Hustířan, její otec Jan Rodovský z Hustířan statek prodal v roce 1565 Vilému Trčkovi z Lípy k jeho velišskému panství.

Syn Burjan Trčka z Lípy statky udržel, ale jeho syn Jan Rudolf Trčka z Lípy 22. února 1606 prodal Veliš i Žitětín Jindřichu Matesovi z Thurnu za 150 tisíc kop. Pro jeho účast na stavovském povstání bylo 22. června 1622 panství odňato Karlem z Lichtenštejna, od nějž je 14. ledna 1623 získal Albrecht z Valdštejna za 170 tisíc. Po jeho smrti 15. února 1634 panství koupil 13. července 1636 Jindřich Šlik za 167 216. Jeho syn František Arnošt Šlik prodal v roce 1667 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek Karlu Zumsandovi ze Sandberka. Jeho syn Jan Jindřich Zumsande 31. července 1686 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek zpětně prodal za 40 500 synu Františka Arnošta Šlika, Františku Josefu Šlikovi, který v Jičíněvsi vybudoval v letech 1715–1717 zámek (stavitelem byl Jan Baptista Mathey) a přenesl sem své sídlo. Žitětín a Žitětínek zůstali v držení Šliků až do doby republiky.

Rozkvět v době monarchie a první republiky dokládá soběstačnost obce. V rekordně krátké době 4 měsíců byla v roce 1881 vybudována železnice z Nymburka do Jičína. Byly tu mlýn, dva hostince, škola, hasičský, divadelní a pěvecký spolek, kovárna, kovolitectví, selské grunty (Boura, Adamec (Jeršov), Brzák), železniční stanice s výpravčím a přednostou stanice. Osvětový a dramatický spolek Svornost byl založen roku 1921. Roku 1936 sehrál Okrsek dorostu z Češov, Češova, Žitětína, Liběšice, Liběšic a Laboun, Labouně hru se zpěvy Hanička z Podlesí v Kozojedech.

Do roku 1965 byla obec Žitětín samostatná, 1. února 1965 se stala součástí obce Jičíněves. Činností komunistů, znárodněním, vysídlováním a řízenou stavební uzávěrou Žitětín upadal. Snaha o samostatnost obce roku 1993, ač s jejím vznikem souhlasili všichni obyvatelé obce starší 18 let, bohužel nebyla korunována úspěchem. Ze zájmových organizací dnes v obci působí jen Myslivecká jednota Žitětín, sdružující i členy ze sousedních obcí.

Statistické údaje Katastrálního úřadu (stav ke dni: 29.10.2009)

Pozemky katastru nemovitostí: orná půda: počet parcel 55, výměra 1748032 m² zahrada: počet parcel 52, výměra 44000 m² ovocný sad : počet parcel 5, výměra 16319 m² travní porost: počet parcel 51, výměra: 393758 m² lesní pozemek: počet parcel 16, výměra: 98326 m² vodní plocha - nádrž přírodní: počet parcel 3, výměra 4297 m² vodní plocha - nádrž umělá: počet parcel 1, výměra 1522 m² vodní plocha - rybník: počet parcel 7, výměra 99512 m² vodní plocha - tok přirozený: počet parcel 51, výměra: 33274 m² vodní plocha - tok umělý: počet parcel 1, výměra 129 m² zastavěná plocha - společný dvůr: počet parcel 1, výměra 129 m² zastavěná plocha - zbořeniště: počet parcel 1, výměra 682 m² zastavěná plocha: počet parcel 64, výměra 50877 m² ostatní plocha - hřbitov: počet parcel 1, výměra 2098 mm² ostatní plocha - jiná plocha: počet parcel 6, výměra 8745 m² ostatní plocha - manipulační plocha: počet parcel 2, výměra 1201 m² ostatní plocha - neplodná půda: počet parcel 9, výměra 20583 m² ostatní plocha - ostatní komunikace: počet parcel 39, výměra 45158 m² ostatní plocha - silnice: počet parcel 3, výměra 15956 m² ostatní plocha - sportovní a rekreační plocha: počet parcel 1, výměra 520 m² ostatní plocha - zeleň: počet parcel 4, výměra 7077 m² Celkem: počet parcel 373, výměra 2592195 m² Pozemky Pozemkového katastru: Celkem: počet parcel 346, výměra 2037700 m² Ostatní údaje: č.p.- bydlení: počet 32 č.p.- občanská vybavenost: počet 2 č.p.- rodinný dům: počet 1 č.p.- rodinná rekreace: počet 1 č.p.- zemědělská usedlost: počet 12 č.e.- rodinná rekreace: počet 1 bez čp/če - doprava: počet 1 bez čp/če - jiná stavba: počet 4 bez čp/če - občanská vybavenost: počet 1 bez čp/če - technická vybavenost: počet 1 bez čp/če - zemědělská stavba: počet 3 bez čp/če - zemědělská usedlost: počet 1 Celkem: počet 60 Listů vlastnictví: 124 Spoluvlastnictví: 190 Katastrální mapa: S-SK GS, měřítko 1:2880, platnost od roku 1842

Historie názvu obce

Název obce je odvozen z obecného jména žiťata, který má základ v slově žit. Podoba pojmenování podle archivních pramenů: 1391 - Zytyetin, 1400 - Zytetynek, 1416 - Zitietin, Zitietinek, 1418 - Zitietyn, 1542 - Zytietin, 1546 - Zitietin weliky, Zitietinek maly, 1606 - Žitietin, 1654 - Žitětín, Malý Žitětín, 1688 - Groß und Klein Shittetin, 1790 - Schitietin, Žitietin, 1835 - Schitietin, Žitětin, 1848 - Žitětín. Podoba z roku 1848 zůstala dodnes, vyjma doby německé okupace (Schitietin).

Památky

Památník padlých za svobodu, který je věnován občanům obce, kteří zahynuli v 1. a 2. světové válce.
Socha ochránce obce svatého Floriána z roku 1843 (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958) a socha Svatého Kříže.
Dřevěná zvonička z roku 1929.
Socha Svatého Václava (zapsaná v registru nemovitých kulturních památek od 3. 5. 1958, která stojí na rozcestí státní silnice, ovšem v katastru obce Bartoušov.
Mezi významné stavby patří Patkův mlýn a márnice na místním hřbitově.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Žitětína
Rok	1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1955	1961	1970	1982	1993	1996	2009
Počet obyvatel	187	230	275	302	287	287	277	234	196	196	155	123	94	46	50	51
Počet domů		32	38	43	44	51	50	53	54	44		46	43

Externí odkazy

Žitětín na stránkách obce Jičíněves.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii