Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Šicha
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 22. 5. 2013, 18:12
Šicha (Empetrum) je malý rod nízkých stálezelených keřů, podobných vřesovci, jejich plody pojídají medvědi. Všechny tvoří keře malými, tlustými, světle zelenými jehlicovitými listy, 3-10 mm dlouhými, podvinutými. Květy, jsou malé, drobné, nenápadné, jedno, nebo oboupohlavné, rostliny jedno, nebo dvoupohlavné, umístěné v úžlabí listů. Plody je dosti suché černé, nebo červené peckovice, ale s dobrou chutí, a vypadá podobně jako borůvky.
Obsah |
Taxologické zařazení
Dnes šicha patří do čeledi vřesovcovité, v minulosti ale patřily do samostatné čeledi šichovité. V rodu je zařazeno šest druhů [1] Rod je blízce příbuzný například s Ceratiola a Corema '. Šichovité byly po většinu 20. století zařazeny do své vlastní čeledi šichovité (Empetraceae), ale molekulární data, morfologie listů byly dokladem pro jejich zahrnutí do čeledi vřesovcovité. T [2]
Druhy
Mezi významnější můžeme počítat
- šicha tmavočervená (Empetrum atropurpureum)
- šicha eamnesova (Empetrum eamesii)
- šicha obojaká (Empetrum hermaphroditum)
- šicha černá (obecná) (Empetrum nigrum)
- šicha červená (Empetrum rubrum)
(podle Praktické dendrologie)[1]
Pojmenování
Botanický rod Empetrum název odvozuje od starověké řečtiny. en a petra ,na kameni, což odkazuje na stanoviště v horách.
Výskyt
Běžně se vyskytuje na severní polokouli, od mírného po subarktické podnebí , a také v Andách v Jižní Americe a Tristan da Cunha (jižní Atlantský oceán). Typické roste na místech s kyselým podložím, v rašeliništích, v tundře a močálech, ale také v smrkových lesích. Také je nalézáme hojně v proláklinách v dunách a v písečných dunách dánského ostrova Fanem, stejně jako na celém Islandu.
Výskyt v ČR
Šichy se vyskytují v hraničních horách ČR. Mapa výskytu šichy obojaké (Empetrum hermaphroditum) výskyt v ČR Nejvíce na Šumavě, v Krkonoších a Jeseníkách.[3]
Užití
Přestože obsahuje andrometoxin, nejsou šichy jedovaté rostliny, protože není znám žádný případ otravy, ovoce působí mírně opojně. Ve Skandinávii a Grónsko jsou ovoce šichy pojídány jako kompot. Obsahují dvakrát tolik vitamínu C jako borůvky a také jako doplněk k borůvkám nebo k barvení potravin. Ovoce se používá i v Chile. V subarktické oblasti, šicha byla užívána přísada do stravy inuitů a Sámů. Po ztrátě popularity šicha opět získává svoji pověst jako jedlá bobule. Poskytuje konstantní sklizně a získávání plodů je relativně snadné. Vysoké koncentrace anthokyaninového pigmentu může být použity jako přírodní potravinářské barvivo. V kmenu Dena’ina (také Tanaina) je sklízena jako jídlo, někdy uchovávána na zimu, smíšená s vepřovým sádlem, nebo olejem. Lze ji uchovávat na chladném místě bez jakékoliv zvláštní přípravy. Bobule jsou obvykle sbírány na podzim, ale pokud nejsou sbírány mohou přetrvávat přes zimu a je možné je otrhat jaře. Syrové bobule jsou těstovité a bez chuti. Inuité a domorodé národy Ameriky je mísily s jinými plody, zejména borůvkami. Vaření zlepšuje chuťové vlastnosti. Šichy jsou dobré do dobré koláčů a rosolu. V Grónsku z šichy dělají limonádu.[4]
Listy a stonky se používají léčení průjmů a žaludeční potíže, vařené nebo namočené v horké vodě. Někdo tvrdí,že šťáva bobulí je dobrá pro ledvinové potíže.
Kořen je také používán jako lék, který používá k léčení bolavých očí. Kořeny se vaří a oči se promyjí chlazeným čajem s trochou cukru. Někteří lidé říkají, že stonky ostružiny mohou být také použity k odstranění takových potíží. Plody šichy obsahují z velké většiny vodu. Obsah vitamínů je nízký, stejně jako koncentrace těkavých tekutin. Kyselost je nižší, než je obvykle v lesních plodů, benzen a kyseliny se v plodech téměř nevyskytují. Šicha je takém příležitostně používána jako ozdobná rostlina ve skalkách, jmenovitě žlutolistý kultivar šichy černé (Empetrum nigrum) 'Lucia' (viz.fotografie).
Pěstování
Nesnáší vápník, pěstovat v humozním kyselém substrátu. Snášejí výsluní i stín. Jsou vhodným doplňkem vřesoviště. Není třeba řezat. Množí se výsevem na jaře, nebo řízkováním na podzim. Zálivka – zaléváme dešťovou vodou(nebo upravenou vodou) .
Ochrana
Šicha oboupohlavná je v ČR chráněná.[5]
Externí odkazy
- taxologie, www.biolib
- www.naturfoto
- atlas rostlin
- rostliny USA, Empetraceae
- herbář linnean online
- fotografie
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.