Benešov nad Černou

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 6. 2018, 11:28

Renesanční radnice

Benešov nad Černou (německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V). Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou.

Historie

Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple na kostel. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému. V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. stol. byl vystavěn nový pivovar a renesanční budova radnice. Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.

Kolem roku 1770 byla založena železárna Gabriela, jejíž objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola. Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí. Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny - rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 - 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² - území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jakuba Většího

Barokní sousoší na náměstí

• Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let.
• Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
• Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.

• Kašny na náměstí
• Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé
• Fara
• Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Vývoj počtu obyvatel

Současnost

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Firma zaměstnává cizí dělníky z důvodu nedostatku pracovní síly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy. Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé - v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé.

Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující. Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout - nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.

Statistické údaje

Boží muka v horní části obce (u bytovek).

Říčka Černá u hutě Gabriela.

Řada historických domů s radnicí na náměstí.

Dřevěná zvonička v místní části Dluhoště.

Jeden z panelů naučné stezky.

Sčítání lidu, 2001

• Počet obyvatel: 1 237
• Národnost:
  • česká : 76,8 %
  • slovenská : 12,5 %
  • ukrajinská : 4,9 %
  • německá : 1,5 %
• Náboženské vyznání: veřící : 42,0 % , z toho:
  • římskokatolická církev : 85,9 %
  • pravoslavná církev : 3,1 %
• Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
  • nezaměstnaní: 6,32 %
  • zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
  • ve stavebnictví: 9,9 %
  • v zemědělství: 6,2 %
  • ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
  • v obchodu: 4,0 %

Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.

MVČR, 2007

• Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
  • podíl mužů: 46,0 %
  • podíl dětí do 15 let: 13,4 %
• Průměrný věk: 38,1 let

Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.

Doprava

Silnice

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svin a Pohorské Vsi.

Autobusy

• Kaplice - Benešov nad Černou - Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
• Trhové Sviny - Benešov nad Černou - (Pohorská Ves) - Kaplice (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
• Hranice - Nové Hrady - Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)

Části obce