Oxid cíničitý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 18. 10. 2022, 09:58

Kasiterit

Oxid cíničitý je spolu s oxidem cínatým jedním ze dvou oxidů cínu. Cín je v něm přítomen v oxidačním čísle IV. Jedná se o bílou práškovitou látku s vyššími teplotami tání a varu, nerozpustnou ve vodě, rozpustnou ovšem v silných kyselinách a zásadách. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu kasiteritu (česky cínovce) a jeho největší ložisko se nacházelo v Krušných horách u obce Cínovec.

Minerál slouží jako hlavní ruda cínu a oxid cíničitý je proto základní sloučenina na jeho výrobu. Kromě výroby cínu se využívá zejména v keramických glazurách, kterým dává bílou barvu.

Oxid cíničitý je spolu s oxidem cínatým jedním ze dvou oxidů cínu. Cín je v něm přítomen v oxidačním čísle IV. Používá se k leštění drahých kamenů.

Výskyt v přírodě

V přírodě se oxid cíničitý vyskytuje v podobě minerálu kasiteritu (česky cínovce) a jedná se o hlavní rudu cínu. V Čechách se nalézá například u obce Cínovec v Krušných horách a jméno obce je právě odvozeno od tohoto nejbohatšího naleziště cínovce na českém území. Další naše významná naleziště jsou Krupka a Horní Slavkov. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až 78 %.

Externí odkazy

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Oxid americičitý (Am O₂) • Oxid uhličitý (C O₂) • Oxid ceričitý (Ce O₂) • Oxid chloričitý (Cl O₂) • Oxid chromičitý (Cr O₂) • Oxid dusičitý (N O₂) • Oxid germaničitý (Ge O₂) • Oxid hafničitý (Hf O₂) • Oxid neptuničitý (Np O₂) • Oxid olovičitý (Pb O₂) • Oxid manganičitý (Mn O₂) • Oxid osmičitý (Os O₂) • Oxid plutoničitý (Pu O₂) • Oxid protaktiničitý (Pa O₂) • Oxid rutheničitý (Ru O₂) • Oxid seleničitý (Se O₂) • Oxid křemičitý (Si O₂) • Oxid siřičitý (S O₂) • Oxid telluričitý (Te O₂) • Oxid thoričitý (Th O₂) • Oxid cíničitý (Sn O₂) • Oxid titaničitý (Ti O₂) • Oxid wolframičitý (W O₂) • Oxid uraničitý (U O₂) • Oxid vanadičitý (V O₂) • Oxid zirkoničitý (Zr O₂)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 74: / Řádka 74: @@
   |Ostatní rizika=}}
 |Číslo RTECS=XQ4000000
-}}
+}}[[Soubor:Cassiterite.jpg|thumb|240px|Kasiterit]]
-'''Oxid cíničitý''' je spolu s [[oxid cínatý|oxidem cínatým]] jedním ze dvou [[oxid]]ů [[cín]]u. Cín je v něm přítomen v [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] IV. Používá se k leštění drahých kamenů.
+'''Oxid cíničitý''' je spolu s [[oxid cínatý|oxidem cínatým]] jedním ze dvou [[Oxidy|oxidů]] [[cín]]u. Cín je v něm přítomen v [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] IV. Jedná se o bílou práškovitou látku s vyššími [[teplota tání|teplotami tání]] a [[teplota varu|varu]], nerozpustnou ve vodě, rozpustnou ovšem v silných [[kyseliny|kyselinách]] a [[Zásady (chemie)|zásadách]]. V přírodě se vyskytuje v podobě [[minerál]]u [[kasiterit]]u (česky ''cínovce'') a jeho největší ložisko se nacházelo v [[Krušné hory|Krušných horách]] u obce [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]].
+Minerál slouží jako hlavní ruda [[cín]]u a oxid cíničitý je proto základní sloučenina na jeho výrobu. Kromě výroby cínu se využívá zejména v [[keramika|keramických]] [[glazura|glazurách]], kterým dává bílou barvu.
+'''Oxid cíničitý''' je spolu s [[oxid cínatý|oxidem cínatým]] jedním ze dvou [[Oxidy|oxidů]] [[cín]]u. Cín je v něm přítomen v [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] IV. Používá se k leštění drahých kamenů.
+== Výskyt v přírodě ==
+V přírodě se oxid cíničitý vyskytuje v podobě minerálu '''[[kasiterit]]u''' (česky ''cínovce'') a jedná se o hlavní rudu [[cín]]u. V [[Čechy|Čechách]] se nalézá například u obce [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] v [[Krušné hory|Krušných horách]] a jméno obce je právě odvozeno od&nbsp;tohoto nejbohatšího naleziště cínovce na českém území. Další naše významná naleziště jsou [[Krupka]] a [[Horní Slavkov]]. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až 78 %.
 == Externí odkazy ==