Barbora Strýcová

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 29. 3. 2022, 11:43

Barbora Strýcová (2019)

Barbora Strýcová (2016)

Barbora Záhlavová-Strýcová (2009)

Barbora Strýcová s Martinou Navrátilovou (2006)

Barbora Strýcová (* 28. března 1986, Plzeň^[1]) je česká tenistka, která se profesionálkou stala v únoru 2000.

Mezi roky 2007–2015, v době manželství, používala jméno Barbora Záhlavová-Strýcová.

Na turnajích okruhu WTA vyhrála sedmnáct titulů ve čtyřhře a jeden ve dvouhře, když ve finále québeckého Bell Challenge 2011 porazila Marinu Erakovicovou 4:6. 6:1 a 6:0. V juniorské kategorii se stala mistryní světa a triumfovala na dvou singlových a třech deblových grandslamech. Na okruhu ITF získala devět vítězství ve dvouhře a deset ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 1. místě. V letech 2018–2019 ji trénoval David Kotyza,^[2] kterého nahradil Lukáš Dlouhý. Domovským oddílem byl Tenisový klub Sparta Praha.

Na nejvyšší grandslamové úrovni došla nejdále v ženské čtyřhře US Open 2014, kde v páru s japonskou veteránkou Kimiko Dateovou Krummovou vypadly v semifinále, když nestačily na Makarovovou s Vesninovou. Semifinále si také zahrála po boku Krajicekové v deblu Australian Open 2015. Ve dvouhře se probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu 2014, kde skončila na raketě Petry Kvitové.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Kanadě, v němž vyhrála dvouhru nad Maureen Drakeovou a spolu s Cetkovskou také čtyřhru. V roce 2011 byla členkou vítězného družstva, když nastoupila do čtyřhry čtvrtfinále a třech zápasů semifinále. Vyhrála také Fed Cup 2014 poté, co v daném ročníku opět startovala ve čtvrtfinále proti Španělsku. Do roku 2015 v soutěži odehrála jedenáct mezistátních utkání s bilancí 6–5 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře.

Česko reprezentovala na Letních olympijských her 2004 v Athénách.

Od 16. října 2012 obdržela za pozitivní dopingový nález půlroční zákaz startu.^[3]

Tenisová kariéra

Svých největších úspěchů zatím dosáhla v juniorské kategorii, kdy vyhrála dvakrát za sebou juniorku Australian Open (2002, 2003). Ve finále roku 2002 porazila Marii Šarapovovou 6–1, 7–5 a na konci této sezóny byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, když figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. Navíc v roce 2002 získala juniorské tituly ve čtyřhře French Open a Wimbledonu.

Jejím trenérem byl Jan Havel, kterého vystřídal německý tenista Jakub Herm-Záhlava, za kterého se v roce 2006 provdala. Je v příbuzenském vztahu s tenistkou Sandrou Záhlavovou skrze Sandřina bratrance Jakuba Herm-Záhlavu.

Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, když v 1. kole porazila Rusku Reginu Kulikovovou 7–6, 6–7, 6–3. Zápas, ve kterém proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut.^[4]

V červenci 2010 na posledním 14. ročníku turnaje ECM Prague Open se poprvé v kariéře probojovala do finále dvouhry na okruhu WTA, v němž podlehla Maďarce Ágnes Szávayové. Výsledky posledních týdnů jí zajistily postup na své dosavadní maximum v žebříčku WTA, když byla 19. července klasifikována na 39. místě. Mediální odezvu vzbudil moment během poslední výměny stran finálového utkání, kdy k její lavičce přistoupil trenér Jakub Herm-Záhlava s připevněným portem. Tenistka se na adresu soupeřky vulgárně vyjádřila, což proniklo do přímého přenosu České televize. Záležitostí se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.^[5]

Premiérové singlové finále v kategorii Premier si zahrála na červnovém AEGON Classic 2014, probíhajícím na birminghamské trávě. Ve druhém kole si poradila s pátou nasazenou krajankou Lucií Šafářovou a ve čtvrtfinále pak přehrála belgickou turnajovou čtyřku Kirsten Flipkensovou. Po dvousetové výhře nad šestnáctou nasazenou Australankou Casey Dellacquovou prošla do finále, kde byla nad její síly favorizovaná světová jedenáctka Ana Ivanovićová ze Srbska, na níž uhrála pět gamů.

Dobrou formu zužitkovala na navazujícím grandslamu ve Wimbledonu 2014, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinálové fáze. Ve druhém kole zůstala na její raketě 32. nasazená ruská tenistka Jelena Vesninová. Poté zvládla tiebreakové koncovky obou setů s čínskou světovou dvojkou Li Na. V osmifinále ji nezastavila ani bývalá světová jednička a dánská turnajová desítka Caroline Wozniacká, která dokázala odvrátit čtyři mečboly. Mezi poslední osmičkou hráček však byla nad její síly šestá nasazená a pozdější vítězka Petra Kvitová po dvousetovém průběhu, přestože ve druhém dějství servírovala dvakrát s výhodou breaku na ukončení sady.

Dopingová aféra

V říjnu 2012 byla pozitivně testována na lucemburském turnaji BGL Luxembourg Open, když byl v moči detekován nepovolený stimulant sibutramin. Tenistka následně vědomé užití popřela, což vzala na vědomí Mezinárodní tenisová federace (ITF), která jí za doping vyměřila zákaz startu na dobu šesti měsíců, počínaje 16. říjnem 2012. Kratší délka trestu byla udělena poté, co ITF akceptovala obhajobu tenistky, že se zakázané stimulans dostalo do těla perorálně (ústy) prášky Acai Berry Thin. Jedná se o antioxidant podporující hubnutí a hráčka jej užívala, protože se „necítila být štíhlá“.^[6][3]

Po lucemburské události ještě nastoupila k turnaji okruhu ITF v Ismaningu. Z obou akcí vrátila finanční odměny.^[3] Po návratu do profesionálního tenisu vyhrála první titul na květnovém turnaji Empire Slovak Open 2013 z okruhu ITF ve slovenské Trnavě, jehož dotace činila 75 000 dolarů. Ve finále si poradila s italskou hráčkou Karin Knappovou po setech 6–2 a 6–4.

2019: Semifinalistka Wimbledonu a světová jednička ve čtyřhře

Sezónu 2019 rozehrála jako 33. hráčka žebříčku na aucklandském ASB Classic 2019, kde ji ve druhém kole vyřadila americká teenagerka Amanda Anisimovová z konce první světové stovky, jejíž byla nejmladší členkou.^[7] Australská túra pokračovala prohrou v úvodu kvalifikace Sydney International 2019 s Kazaškou Zarinou Dijasovou. Časný konec na melbournském Australian Open jí přinesla prohra s další reprezentantkou Kazachstánu Julií Putincevovou ve dvou setech.^[8] Do prvního čtvrtfinále roku prošla na dauháském Qatar Total Open, když proti Anett Kontaveitové v němž ji vyřadila německá světová šestka Angelique Kerberová až v tiebreaku rozhodující sady. Navazující Dubai Tennis Championships znamenal úvodní porážku od dvacáté šesté ženy klasifikace Carly Suárezové Navarrové, která ztratila jen čtyři gemy.^[9] Na březnových událostech z kategorie Premier Mandatory dosáhla jediné výhry, když na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells přehrála švýcarskou kvalifikantku Viktoriji Golubicovou. Následně skončila na raketě světové dvojky Simony Halepové. Na Miami Open utržila první ze tří sezónních porážek od krajanky Markéty Vondroušové.^[10]

Antukovou část roku rozehrála na dubnovém Istanbul Cupu, kde postoupila do semifinále po výhrách nad Viktorií Kužmovou, Soranou Cîrsteaovou a kazašskou kvalifikantkou Jelenou Rybakinovou. V něm však nenašla recept opět na Vondroušovou, když na ni uhrála tři hry.^[11] Ve čtvrtfinále J&T Banka Prague Open jí odebrala jen tři gemy šestá nasazená Kateřina Siniaková. Mezi poslední čtveřicí však podlehla švýcarské kvalifikantce a sté čtyřicáté šesté v pořadí Jil Teichmannové, na níž uhrála také pouze tři hry.^[12] Na Mutua Madrid Open, Internazionali BNL d'Italia a French Open nepřešla brány úvodních kol, když ji postupně vyřadily Kristina Mladenovicová, Vondroušová a Samantha Stosurová.^[13]

Na travnatém Nature Valley Classic v Birminghamu se, po zdolání Kristýny Plíškové z druhé světové stovky, probojovala do třetího semifinále sezóny. Dvousetovou porážku jí v něm přivodila světová dvojka Ashleigh Bartyová.^[14] Navazující Nature Valley International v Eastbourne opustila po skreči v úvodu druhé sady prvního kola slovinské kvalifikantce Poloně Hercogové pro zranění levé Achillovy šlachy.^[15]

Nejlepší grandslam kariéry odehrála ve Wimbledonu. Ve dvouhře poprvé postoupila do semifinále majoru a ve čtyřhře získala se Sieovou první grandslamovou trofej, která ji posunula do čela světového žebříčku.

Do svého padesátého třetího grandslamu kariéry, londýnského Wimbledonu, přijížděla jako padesátá čtvrtá hráčka světa. Ve 33 letech se v All England Clubu stala nejstarší grandslamovou debutantkou v semifinále dvouhry.^[16] V úvodních třech kolech proti Ukrajince Lesje Curenkové, Němce Lauře Siegemundové a nizozemské světové čtyřce Kiki Bertensové neztratila žádnou sadu. V osmifinále s dvacátou první nasazenou Belgičankou Elise Mertensovou se však ocitla na prahu vyřazení, když přišla o úvodní dějství a ve druhém prohrávala již 2–5 na gemy. Od daného stavu však získala 11 ze zbylých 13 her. Postupem mezi poslední osmičku vyrovnala grandslamové maximum z Wimbledonu 2014.^[17] Favorizovaná světová osmnáctka Johanna Kontaová ze Spojeného království se v první sadě čtvrtfinále ujala vedení 4–1 na gemy. Nakonec však set Britka ztratila ve zkrácené hře. Ve druhém setu již Strýcová ovládla dění na dvorci a soupeřce dovolila uhrát jediný gem.^[18] V semifinále ji však hladce vyřadila 37letá světová desítka Serena Williamsová. V duelu trvajícím 59 minut ztratila Američanka jen tři gemy a navýšila aktivní poměr vzájemných zápasů na 4–0.^[19][20][21] Ve wimbledonské čtyřhře vytvořila s Tchajwankou Sie Su-wej třetí nasazenou dvojici. Ve čtvrtfinále si poradily s Mertensovou a Sabalenkovou a mezi poslední čtveřicí párů vyřadily nejvýše nasazené Babosovou s Mladenovicovou. V boji o titul zdolaly kanadsko-čínské turnajové čtyřky Gabrielu Dabrowskou se Sü I-fan ve dvou sadách. Soutěží prošly bez ztráty setu jako první dvojice od sester Williamsových ve Wimbledonu 2009. Sérii neporazitelnosti prodloužily na jedenáct utkání, když navázaly na triumf z červnového Birminghamu. Z premiérového kariérního finále grandslamu mezi ženami si připsala první trofej v rámci turnajů velké čtyřky. Bodový zisk ji poprvé posunul do čela deblového žebříčku WTA. Stala se tak sedmou českou hráčkou na vrcholu světové klasifikace.^[22]

Sérii tří porážek v prvních kolech zaznamenala na letních amerických betonech, když ji postupně na cincinnatském Western & Southern Open, debutovém ročníku Bronx Open i grandslamovém US Open vyřadily Ruska Darja Kasatkinová po proměnění šestého mečbolu,^[23] Američanka Bernarda Peraová^[24] a nakonec španělská světová stovka Aliona Bolsovová.^[25] Šňůru prolomila až výhrou nad Číňankou Wang Si-jü na zářijovém Wuhan Open, aby ve druhém kole skončila na raketě světové šestky Halepové. Rumunka navýšila poměr vzájemných duelů na 6–0.^[26] Poté nezvládla otevírací střetnutí pekingského China Open proti Venus Williamsové, přestože šla za stavu gemů 5–3 v rozhodujícím setu podávat na vítězství. Američanka tak vyhrála i páté vzájemné utkání.^[27] Shodný scénář prožila po návratu do Evropy, když na úvod lineckého Upper Austria Ladies Linz podlehla Francouzce Alizé Cornetové.^[28] Ve druhé polovině října zahájila druhé období na čele světového žebříčku ve čtyřhře, kde vystřídala Mladenovicovou.^[29] Na závěrečném Turnaji mistryň vyhrála se Sieovou purpurovou skupinu čtyřhry. Po semifinálovém vítězství však v boji o titul nestačily na Babosovou s Mladenovicovou. Již postupem do finále si zajistila zakončení sezóny na pozici světové jedničky.^[30]

2020: Deblové trofeje z Brisbane, Dubaje, Dauhá a Říma

Do sezóny vstoupila na Brisbane International, kde na úvod vyřadila dvanáctou hráčku klasifikace Johannu Kontaovou ve třech sadách. Poté ji však poprvé v kariéře zastavila americká devatenáctá žena pořadí Alison Riskeová.^[31] Na premiérovém ročníku Adelaide International utržila dvousetovou porážku od světové sedmdesátky a kvalifikantky Bernardy Peraové ze Spojených států.^[32] Úvodní duel rovněž nezvládla na Australian Open, kde ji vyřadila ještě o čtyři příčky níže figurující Rumunka Sorana Cîrsteaová. Únorový Dubai Tennis Championships znamenal výhru nad americkou teenagerkou Amandou Anisimovovou a následnou prohru od osmé nasazené Chorvatky Petry Martićové.^[33] O týden později porážku chorvatské hráčce oplatila v úvodním kole Qatar Total Open. Ve druhé fázi proti Lotyšce Jeļeně Ostapenkové však uhrála jen tři gemy.^[34]

Na prvních čtyřech turnajích sezóny postoupila se stabilní spoluhráčkou Sie Su-wej vždy do finále čtyřhry. Tituly si odvezly z Brisbane International, kde ve finále odvrátily mečbol,^[35] Dubai Tennis Championships^[36] a Qatar Total Open. Oba turnaje na Arabském poloostrově v Dauhá a Dubaji vyhrály během jedné sezóny v předchozí historii pouze Lisa Raymondová s Liezel Huberovou v roce 2012.^[37] Na grandslamovém Australian Open skončily jako poražené finalistky, když v duelu s Babosovou a Mladenovicovou vyhrály jen tři hry.^[38] Po pětiměsíčním přerušení sezóny pro pandemii koronaviru se na okruh vrátila srpnovým Prague Open, kde ji na úvod vyřadila Španělka Sara Sorribesová Tormová. V pražské čtyřhře vytvořila pár s další úřadující wimbledonskou šampionkou Simonou Halepovou. V prvním kole však rumunsko-česká dvojice nestačila na Rusky Veroniku Kuděrmetovovou a Anastasiji Pavljučenkovovou, když v rozhodujícím supertiebreaku ztratila vedení míčů 7:2.^[39] Kvůli pokračující pandemii covidu-19 neodletěla do Spojených států, kde proběhlo newyorské US Open a startovala až na navazujícím Internazionali BNL d'Italia v Římě. Po výhře nad Kuděrmetovovou ji ve druhé fázi zastavila obhájkyně trofeje a světová čtyřka Karolína Plíšková. Do římského deblu nastoupila se Sieovou. Soutěží prošly bez ztráty setu. Ve finále zdolaly německo-rumunskou dvojici Anna-Lena Friedsamová a Ioana Raluca Olaruová po dvousetovém průběhu. Od ledna 2020 tak ovládly čtvrtý z pěti společně odehraných turnajů.^[40]

Finálová utkání na okruhu WTA

Dvouhra: 5 (1–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	18. července  2010	Praha, Česko	antuka	Ágnes Szávayová	6–2, 1–6, 6–2
Vítězka	1.	18. září 2011	Quebec, Kanada	tvrdý	Marina Erakovicová	4–6, 6–1, 6–0
Finalistka	2.	15. července  2012	Palermo, Itálie	antuka	Sara Erraniová	6–1, 6–3
Finalistka	3.	15. června 2014	Birmingham, Spojené království	tráva	Ana Ivanovićová	3–6, 2–6
Finalistka	4.	13. října 2014	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Annika Becková	2–6, 1–6

Čtyřhra: 26 (17–9)

Vítězka (17)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Finalistky	Výsledek
1.	1. května 2005	Varšava	antuka	Tatiana Perebijnisová	Klaudia Jansová Alicja Rosolská	6–1, 6–4
2.	8. května 2005	Rabat	antuka	Émilie Loitová	L Domínguezová Linová N Llagosteraová Vivesová	3-6, 7–6, 7-5
3.	3. srpna 2008	Stockholm	tvrdý	Iveta Benešová	Petra Cetkovská Lucie Šafářová	7-5, 6–4
4.	14. září 2009	Québec	tvrdý	Vania Kingová	Sofia Arvidssonová Séverine Brémondová	6-1, 6-3
5.	25. října 2009	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Vladimíra Uhlířová Renata Voráčová	6-1, 0-6, [10-7]
6.	14. února 2010	Paříž	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Cara Blacková Liezel Huberová	bez boje
7.	28. února 2010	Acapulco	antuka	Polona Hercogová	Sara Erraniová Roberta Vinciová	2-6, 6-1, [10–2]
8.	7. března 2010	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Anna-Lena Grönefeldová Vania Kingová	3–6, 6-4, [10–8]
9.	2. října 2010	Tokio	tvrdý	Iveta Benešová	Šachar Pe'erová Pcheng Šuaj	6–4, 4–6, [10–8]
10.	17. října 2010	Linec	tvrdý (h)	Renata Voráčová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	7–5, 7–6(6)
11.	14. ledna 2011	Sydney	tvrdý	Iveta Benešová	Květa Peschkeová  Katarina Srebotniková	4–6, 6–4, [10–7]
12.	6. března 2011	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Anna-Lena Grönefeldová Vania Kingová	6–7(8), 6–2, [10–6]
13.	30. dubna 2011	Barcelona	antuka	Iveta Benešová	Natalie Grandinová Vladimíra Uhlířová	5–7, 6–4, [11–9]
14.	18. června 2011	's-Hertogenbosch	tráva	Klára Zakopalová	Dominika Cibulková Flavia Pennettaová	1–6, 6–4, [10–7]
15.	23. října 2011	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Lucie Hradecká  Jekatěrina Makarovová	7–5, 6–3
16.	29. dubna 2012	Stuttgart	antuka	Iveta Benešová	Julia Görgesová Anna-Lena Grönefeldová	6-4, 7-5
17.	15. července 2012	Palermo	antuka	Renata Voráčová	Darija Juraková Katalin Marosiová	7-6(5), 6-4

Finalistka (10)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Vítězky	Výsledek
1.	20. února 2005	Bogotá	antuka	Ľubomíra Kurhajcová	Emmanuelle Gagliardiová Tina Pisniková	6–4, 6–3
2.	15. května 2005	Praha	antuka	Jelena Kostanićová	Nicole Prattová Émilie Loitová	6–7(6), 6–4, 6–4
3.	2. ledna 2006	Auckland	tvrdý	Émilie Loitová	Jelena Lichovcevová Věra Zvonarevová	6–3, 6–4
4.	6. ledna 2008	Auckland	tvrdý	Martina Müllerová	Lilia Osterlohová Maria Korytcevová	6–3, 6–4
5.	2. března 2009	Monterrey	tvrdý	Iveta Benešová	Nathalie Dechyová Mara Santangelová	6–3, 6–4
6.	13. července 2009	Praha (2)	antuka	Iveta Benešová	Kateryna Bondarenková Aljona Bondarenková	6–1, 6–2
7.	10. července 2010	Båstad	antuka	Renata Voráčová	Gisela Dulková Flavia Pennettaová	7–6(0), 6–0
8.	19. září 2010	Québec	tvrdý	Bethanie Matteková-Sandsová	Sofia Arvidssonová Johanna Larssonová	6–1, 2–6, 10–6
9.	24. října 2010	Lucemburk	tvrdý (h)	Iveta Benešová	Timea Bacsinszká Tathiana Garbinová	6–4, 6–4
10.	14. října 2012	Linec	tvrdý (h)	Julia Görgesová	Anna-Lena Grönefeldová Květa Peschkeová	3–6, 4–6

Výsledky na turnajích Grand Slamu

Dvouhra

Rok	Australian Open		French Open		Wimbledon		US Open
2003	—		—		1. kolo (1/128)	Perebjinisová	—
2004	2. kolo (1/64)	Krasnorucká	2. kolo (1/64)	Myškinová	1. kolo (1/128)	Talajová	1. kolo (1/128)	Anabel Medina
2005	1. kolo (1/128)	T. Tanasugarn	1. kolo (1/128)	Dementěvová	2. kolo (1/64)	Dinara Safinová	1. kolo (1/128)	Marion Bartoliová
2007	—		—		1. kolo (1/128)	Tamira Paszeková	—
2008	—		—		3. kolo (1/32)	Kuzněcovová	—
2009	1. kolo (1/128)	S. Cohen-Aloro	1. kolo (1/128)	Domínguez Lino	1. kolo (1/128)	J. Makarovová	2. kolo (1/64)	Viktoria Azarenková
2010	2. kolo (1/64)	Dinara Safinová	1. kolo (1/128)	R. De Los Rios	3. kolo (1/32)	M. Šarapovová	—

Ženská čtyřhra

Rok	Australian Open		French Open		Wimbledon		US Open
2005	—		2. kolo (1/32) Duševinová	B. Stewart S. Stosur	3. kolo (1/16) Émilie Loitová	Cara Blacková Liezel Huberová	1. kolo (1/64) K. Peschke	E. Camerin T. Garbin
2006	1. kolo (1/64) Vaidišová	Hantuchová Ai Sugijamová	3. kolo (1/16) Benešová	C’ Jenová Čeng	2. kolo (1/32) Benešová	J. Gajdošová Harkleroad	1. kolo (1/64) Benešová	C’ Jenová Čeng
2007	1. kolo (1/64) Benešová	Brémond Mauresmo	1. kolo (1/64) T. Paszek	Grandin Granville	2. kolo (1/32) Vaidišová	M. Bartoli Meilen Tuová	1. kolo (1/64) J. Kostanič	A. Medina V. Ruano
2008	3. kolo (1/16) Vaidišová	C’ Jenová Čeng	1. kolo (1/64) Arvidsson	J. Vesnina Zvonarevová	—		1. kolo (1/32) K. Koukalová	T. Pučeková A. Rodionova
2009	2. kolo (1/32) I. Benešová	A. Szávay J. Vesnina	2. kolo (1/32) I. Benešová	F. Schiavone Pavljučenkova	2. kolo (1/32) I. Benešová	C. Black L. Huber	2. kolo (1/32) I. Benešová	C. Black L. Huber
2010	2. kolo (1/32) I. Benešová	Hlaváčková L. Hradecká	3. kolo (1/16) I. Benešová	L. Huber Garrigues	3. kolo (1/16) I. Benešová	J. Vesnina Zvonarevová	-

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Čtyřhra

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Barbora Strýcová

YouTube

Reference

1. ↑ http://www.cztenis.cz/index.php?hracid=32115&rok=2008
2. ↑ Strýcová ukončila spolupráci s trenérem. Sport.cz [online].  [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.  
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2} Tenistka Záhlavová-Strýcová dostala za doping stopku na půl roku, iDNES.cz, 14.2.2013
4. ↑ Záhlavová-Strýcová postoupila v Melbourne po nejdelším utkání, Sport.cz, 19.1.2010
5. ↑ Záhlavová-Strýcová nadávala jako dlaždič v přímém přenosu, diváci se bouří, Sport.cz, 21.7.2010
6. ↑ Záhlavová-Strýcová: Udělala jsem hloupost, ale nejsem podvodnice, iDNES.cz, 14.2.2013
7. ↑ A star is born as American teenager Amanda Anisimova shines at ASB Classic. Stuff [online]. . Dostupné online.  ( ) 
8. ↑ Zlá žena tenisu. Putincevová opět naštvala Strýcovou, na diváky metala prostředníčky. Aktuálně.cz [online]. . Dostupné online.  
9. ↑ Dubai. Carla Suárez Navarro gave Barbora Strycova only four games [online]. Tennis Time. Dostupné online. (en) 
10. ↑ Vondroušová v Miami vyřadila Strýcovou, vítězně zahájila i Siniaková. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
11. ↑ ČTK. Vondroušová zvládla semifinálový souboj proti Strýcové a zahraje si v Istanbulu o titul [online]. iROZHLAS.cz. Dostupné online.  
12. ↑ J&T Banka Prague Open: Strýcová na turnaji končí s kanárem. Muchová je poprvé ve finále [online]. TenisovýSvět.cz. Dostupné online.  
13. ↑ ČTK. Na French Open vypadli Strýcová, Kristýna Plíšková i Rosol. České noviny [online]. . Dostupné online.  
14. ↑ Ash Barty beats Barbora Strycova, on path to become world number one with Birmingham Classic final victory [online]. ABC News. Dostupné online. (en) 
15. ↑ ČTK. Strýcová kvůli achilovce vzdala v Eastbourne, Vondroušová vypadla. České noviny [online]. . Dostupné online.  
16. ↑ Janine Self. The Fortnight 2019 in numbers [online]. Wimbledon, 2019-07-15, [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
17. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová je po velkém obratu ve čtvrtfinále Wimbledonu! Kvitová skončila na Kontaové [online]. TenisPortal.cz. Dostupné online.  
18. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová porazila Kontaovou a ve Wimbledonu si zahraje první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz. Dostupné online.  
19. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Premiéra v semifinále grandslamu zhořkla. Strýcová byla proti Sereně bez šance [online]. TenisPortal.cz. Dostupné online.  
20. ↑ Serena Williams Is 2 Wins From History, but How Rugged Is Her Wimbledon Path?. The New York Times [online]. . Dostupné online.  ( ) 
21. ↑ Hina, Davor Burazin. SIMONA HALEP IZGUBILA SAMO ČETIRI GEMA, SERENA WILLIAMS JOŠ UVJERLJIVIJA Ivan Dodig ostao bez finala parova. Sportske Novosti [online]. . Dostupné online.  ( ) 
22. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová společně se Su-Wei Hsieh vyhrála Wimbledon! První grandslamový titul z ní udělá světovou jedničku [online]. TenisPortal.cz. Dostupné online.  
23. ↑ Češky se rvaly, ale neuspěly. V Cincinnati končí Kvitová i Strýcová [online]. TenisovýSvět.cz. Dostupné online.  
24. ↑ Bernarda Pera tops Barbora Strycova in three sets to win Bronx battle [online]. Tennis. Dostupné online. (en) 
25. ↑ ČTK. Strýcová na US Open dohrála. V prvním kole nestačila na Španělku Bolsovovou. deník.cz [online]. . Dostupné online.  
26. ↑ 'It's a good start': Halep steers past Strycova in Wuhan second round [online]. WTA Tennis. Dostupné online. (en) 
27. ↑ Alex Macpherson. Venus battles back from brink in Beijing for Strycova victory [online]. WTA Tennis. Dostupné online. (en) 
28. ↑ ČTK, iDNES.cz. Strýcová v Linci skončila už v prvním kole, neuspěla ani Siniaková. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
29. ↑ Potvrzeno! Muchová se může těšit z životního posunu, Strýcová se vrátila do čela, i když nehrála. Sport.cz [online]. . Dostupné online.  
30. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh ve finále Turnaje mistryň neuspěly proti obhájkyním titulu [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-03, [cit. 2019-11-08]. Dostupné online.  
31. ↑ iDNES.cz, ČTK. Ani Strýcová si v Brisbane neporadila s Riskeovou, na turnaji končí. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
32. ↑ Vondroušová se po dlouhé pauze vrátila vítězně, Mariaové nadělila v Adelaide kanára [online]. iROZHLAS.cz. Dostupné online.  
33. ↑ iDNES.cz, ČTK. Plíšková v Dubaji postoupila, Vondroušová, Strýcová i Siniaková končí. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
34. ↑ ČTK. Plíšková i Kvitová vyprovodily soupeřku kanárem. Strýcová v Dauhá končí. Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. . Dostupné online.  
35. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Strýcová se Hsieh v Brisbane vybojovaly šestou společnou trofej [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12, [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.  
36. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh v Dubaji obhájily titul, Krejčíková zůstala bez trofeje [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-22, [cit. 2020-02-24]. Dostupné online.  
37. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh jako druhé ovládly Dubaj a Dauhá během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-28, [cit. 2020-02-29]. Dostupné online.  
38. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh Australian Open neovládly. Podruhé Melbourne dobyly Babosová s Mladenovicovou [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-31, [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.  
39. ↑ Plíšková je ve čtvrtfinále Prague Open, hvězdný pár Strýcová - Halepová se loučí [online]. ČT sport. Dostupné online.  
40. ↑ Strýcová se Sie Šu-wej získaly v Římě čtvrtý titul v sezoně [online]. České noviny, 2020-09-20, [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• WTAtennis.com – Barbora Strýcová (anglicky)
• ITFtennis.com – Barbora Strýcová (anglicky)
• Billie Jean King Cup – Barbora Strýcová (anglicky)
• Český tenisový svaz – Barbora Strýcová
• Barbora Strýcová na Twitteru (anglicky)