Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Z Multimediaexpo.cz

Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla zřízena federálním zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 16–18), s účinností od 22. listopadu 1991 jako orgán, který měl podporovat zájem veřejnosti na uskutečňování svobody projevu a práva na informace a dbát na dodržování zákona, rozvoj plurality vysílání a rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání byla zřízena zákonam České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, s účinností od 5. března 1992 vedle Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. S účinností od 4. července 2001 byla RRTV zřízena z dosavadní rady zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jako správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání. Rada dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání. Radu tvoří třináct členů rady a úřad rady. Rada hospodaří s vlastním rozpočtem, předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro sdělovací prostředky. Zveřejňuje usnesení rady, výroční zprávu rady, zápisy z jednání rady, a případně další informace. Předkládá každoročně Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání.

Obsah

Složení rady a struktura úřadu

Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle zákona 468/1991 Sb. měla 9 členů z řad odborníků, osobností a představitelů veřejného života, z nichž 3 volilo Federální shromáždění, 3 Česká národní rada a 3 Slovenská národní rada, a to na dobu 6 let (po první volbě členů rady bylo losem určeno, kteří tři členové mají funkční období pouze 2 roky a kteří tři členové pouze 4 roky). Na místa uprázdněná v průběhu funkčního období se volili noví členové pouze na zbývající část funkčního období pro příslušné místo. Předsedu a místopředsedu federální rady volilo z řad členů federální rady Federální shromáždění, přičemž pokud jeden z těchto funkcionářů byl občanem České republiky, druhý musel být občanem Slovenské republiky (a naopak). V zákonem stanovených případech mohl člena rady odvolat ten orgán, který jej do rady zvolil. Podle zákona č. 103/1992 Sb. měla Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 9 členů volených na funkční období 6 let a odvolávaných Českou národní radou tak, aby v radě byly zastoupeny různé názorové proudy. Nikdo nemohl být zvolen na více než dvě po sobě jdoucí funkční období. Členové federální rady volení Českou národní radou byli automaticky i členy české rady, t. j. tři členové české rady byli zároveň i ve federální radě. Rada má podle zákona 231/2001 Sb. 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Funkční období člena je 6 let, podmínkou jmenování je české občanství, trvalý pobyt v České republice, svéprávnost a bezúhonnost a minimální věk 25 let. Navržena a jmenována nemůže být osoba, která funkci člena již vykonávala po dvě po sobě jdoucí funkční období nebo jejich části. Členové rady mají podle zákona vykonávat své funkce nezávisle a nestranně. Nesmějí zároveň zastávat některé veřejné funkce a funkce v politických stranách a od kohokoli přijímat pro výkon funkce pokyny a instrukce. Členové ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Člena rady odvolává rovněž předseda vlády na návrh poslanecké sněmovny, a to pouze ze zákonem stanovených důvodů. Členství v radě zaniká rovněž se zánikem způsobilosti k členství a nebo vzdá-li se člen své funkce. Členové rady pobírají za svou činnost plat a obecně se jejich vztah k radě řídí zákoníkem práce jako pracovněprávní vztah. Rada volí ze svých členů předsedu rady (ten řídí její činnost a jedná jejím jménem) a tři místopředsedy, kteří společně tvoří vedení rady. Vedení rady je voleno na dva roky. Činnost rady odborně, organizačně a technicky zabezpečuje Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ktery má 34 zaměstnanců a jeho činnost je hrazena z rozpočtu rady. Úřad se člení na čtyři odbory: odbor rozhlasového vysílání a licencí (se dvěma odděleními), odbor analýz TV vysílání (spadá pod něj stejnojmenné oddělení), provozní odbor (pod něj spadá Kancelář rady) a odbor nelineárních služeb.[1] V čele úřadu stojí vedoucí úřadu, kterého jmenuje a odvolává rada, vedoucí úřadu je podřízen předsedovi rady. Vedoucím úřadu rady je Ing. Petr Bartoš. Zaměstnanci rady jsou ze zákona vázáni mlčenlivostí.

Členové rady

Seznam všech členů

V této části jsou uvedeny všichni členové v pořadí podle prvního nástupu do funkce.[2]

  • Milan Jakobec, členem od 30. ledna 1992 do 31. prosince 1992 (zvolen jako člen federální rady za ČNR) a od 13. května 2003 do 20. dubna 2005
  • Vojtěch Lindaur, členem od 30. ledna 1992 do 31. prosince 1992 (zvolen jako člen federální rady za ČNR)
  • Ing. Antonín Vaněček, DrSc., členem od 30. ledna 1992 do 31. prosince 1992 (zvolen jako člen federální rady za ČNR)
  • Ing. Jiří Brož, členem od 19. března 1992 do 9. července 1994
  • Josef Josefík, členem od 19. března 1992 do 8. července 2000, předsedou od 1. října 1997 do 8. července 2000, místopředsedou od 7. května 1992 do 9. července 1994
  • Jiří Koubek, členem od 19. března 1992 do 9. července 1994
  • Ing. Miroslav Pýcha, členem od 19. března 1992 do 9. července 1994
  • Bohuslav Hanuš, členem od 14. dubna 1992 do 8. července 2000, předsedou od 22. září 1994 do 30. září 1997
  • PhDr. Daniel Korte, členem od 14. dubna 1992 do 27. května 1993, předsedou od 7. května 1992 do 27. května 1993
  • Ing. Leopold Hajíček, členem od 4. února 1993 do 9. července 1994
  • Ing. Vladimír Mlateček, členem od 4. února 1993 do 9. července 1994
  • PhDr. Oldřich Tomek, členem od 4. února 1993 do 8. července 2000, předsedou od 1. července 1993 do 9. července 1994
  • PhDr. Marie Hakenová, členem od 9. července 1994 do 8. července 2000
  • PhDr. Jindřich Kabát, členem od 9. července 1994 do 31. srpna 1998, předsedou od 11. srpna 1994 do 5. září 1994
  • RNDr. Josef Musil, členem od 9. července 1994, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím druhého funkčního období 9. července 2006. Místopředsedou od 9. ledna 1996 do 9. ledna 1999, od 9. ledna 1999 do 8. července 2000, od 21. listopadu 2000 do 11. dubna 2003
  • Jiří Novotný, členem od 9. července 1994, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím druhého funkčního období 9. července 2006
  • Mgr. Petr Štěpánek (hudebník a žurnalista), členem od 9. července 1994, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím druhého funkčního období 9. července 2006. Místopředsedou od 9. ledna 1996 do 8. ledna 1999 a od 21. listopadu 2000 do 18. dubna 2003
  • JUDr. Zdeňka Hůlová, členem od 2. listopadu 1994 do 1. listopadu 2000, místopředsedkyní od 9. ledna 1996 do 9. ledna 1999 a od 9. ledna 1999 do 1. listopadu 2000
  • Stanislav Milota, členem od 3. prosince 1997 do 15. ledna 2001
  • Ing. Martin Muchka, členem od 3. prosince 1997 do 18. dubna 2003, předsedou od 21. listopadu 2000 do 18. dubna 2003, místopředsedou od 9. ledna 2009 do 20. listopadu 2000
  • Milan Trojan, členem od 3. prosince 1997 do 9. dubna 2003, místopředsedou od 21. listopadu 2000 do 9. dubna 2003
  • Prof. Ing. Jan Uhlíř, CSc., členem od 3. prosince 1997 do 9. dubna 2003
  • Mgr. Jan Levíček, členem od 1. dubna 1999 do 11. ledna 2000
  • Arnošt Wagner, členem od 8. března 2000 do 8. dubna 2003
  • PhDr. František Schildberger, členem od 9. července 2000 do 27. října 2001
  • Doc. JUDr. Alena Macková, PhD., členem od 12. prosince 2000 do 7. dubna 2003 a od 20. července 2005, od 17. června 2009 místopředsedkyně
  • Mgr. Petr Žantovský, členem od 12. prosince 2000, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím funkčního období 12. prosince 2006
  • Doc. Mgr. Ing. Daniel Novák, CSc., členem od 28. února 2001 do 15. dubna 2003 a od 22. května 2003 do 22. května 2009, místopředsedou od 22. května 2003 do 28. února 2006 a od 1. března 2004 do 22. května 2009
  • JUDr. Pavel Foltán, členem od 28. února 2001, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím funkčního období 28. února 2007, znovu členem od 16. května 2009, od 17. června 2009 místopředseda
  • Ing. Zdeněk Dospiva, členem od 22. května 2001, neplatně odvolán 3. dubna 2003, funkce zanikla uplynutím funkčního období 22. května 2007
  • Ing. Radek Mezuláník, členem od 14. února 2002 do 7. dubna 2003
  • Petr Kolář, členem od 13. května 2003 do 31. prosince 2006
  • František Pejřil, členem od 13. května 2003 do 3. května 2006 a od 1. června 2007
  • Eva Kantůrková, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009
  • Petr Pospíchal, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009, předsedou od 27. května 2003 do 28. února 2006, místopředsedou od 28. února 2006 do 29. února 2008
  • Ing. Jan Kostrhun, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 1. prosince 2009
  • JUDr. Dalibor Matulka, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 16. května 2009
  • Ing. Jiří Šenkýř, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 23. května 2009, od 1. března 2004 do 15. května 2009 místopředseda
  • Mgr. Katarína Vaculíková, členem od 22. května 2003 do 22. května 2009
  • Ing. Václav Žák, členem od 22. května 2003 do 22. května 2009, předsedou od 1. března 2006 do 29 března 2008 a od 1. března 2008 do 22. května 2009
  • Irena Ondrová, členem od 25. července 2003
  • Ing. Pavla Gomba, členem od 25. února 2004 do 25. února 2010, znovu členem od 16. května 2009 do ??
  • Aleš Rozehnal, členem od 1. prosince 2006
  • Kateřina Kalistová, členem od 16. května 2009, od 17. června 2009 předsedkyně
  • Martin Bezouška, členem od 16. května 2009
  • Ivan Krejčí, členem od 16. května 2009
  • Milan Bouška, členem od 23. května 2009, od 17. června 2009 místopředseda

Rozhodnutím předsedy vlády Vladimíra Špidly ze dne 3. dubna 2003 byli odvoláni všichni tehdejší členové na základě toho, že PS PČR mu v usnesení doporučila neprodleně radu odvolat. Šest členů (Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek, Petr Žantovský, Pavel Foltán, Zdeněk Dospiva) podalo proti rozhodnutí správní žalobu, opírající se o fakt, že předseda vlády neodvolal celou radu, jak byl sněmovnou zmocněn a tedy dle zákona povinen, ale její jednotlivé členy, aniž pro to byly splněny zákonné podmínky; jako nezákonné bylo žalobci napadeno i usnesení sněmovny. Rozhodnutí předsedy vlády bylo ve vztahu k těmto šesti členům po zamítavém rozhodnutí, odvolání a novém jednání zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2007 s právní mocí od 27. června 2007, avšak všem těmto členům rady mezitím vypršel šestiletý mandát, takže se do výkonu funkce v tomto funkčním období již nevrátili. Ostatních 7 členů, kteří správní žalobu nepodali, zůstalo platně odvoláno.[3][4]

Aktuální složení

Aktuálními členy RRTV (stav v lednu 2011) jsou:[5][6]

  • Irena Ondrová, členem od 25. července 2003
  • Alena Macková, členem od 12. prosince 2000 do 7. dubna 2003 a od 20. července 2005, od 17. června 2009 místopředsedkyně
  • Aleš Rozehnal, členem od 1. prosince 2006
  • František Pejřil, členem od 13. května 2003 do 3. května 2006 a od 1. června 2007
  • Kateřina Kalistová, členem od 16. května 2009, od 17. června 2009 předsedkyně
  • Pavel Foltán, členem od 28. února 2001 do 28. února 2007, znovu členem od 16. května 2009, od 17. června 2009 místopředseda
  • Martin Bezouška, členem od 16. května 2009
  • Ivan Krejčí, členem od 16. května 2009
  • Dalibor Matulka, členem členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 16. května 2009
  • Milan Bouška, členem od 23. května 2009, od 17. června 2009 místopředseda
  • Jiří Šenkýř, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 23. května 2009
  • Jan Kostrhun, členem od 15. května 2003 do 15. května 2009 a od 1. prosince 2009

Činnost

Velké publicity se dostává cenzurní činnosti RRTV, tedy pokutám, které rada udílí provozovatelům vysílání například za vulgarismy a nadávky vysílané před 22. hodinou, názorovou nevyváženost pořadů, porušení pravidel o regulaci reklamy atd. Je kritizována za to, že pokutuje výskyt vulgarismů i tehdy, když jsou součástí hodnotného uměleckého nebo dokumentárního díla (např. filmy Obrázkáři či Život a smrt Mikiho Volka), za pokuty ukládané za vysílání politické satiry (pořad České hlasování) atd.[7] V lednu 2011 rada rozeslala provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání jako svůj výklad termínů „vulgarismus“ a „nadávka“ dopis, který byl částečným opisem dvou článků z české verze Wikipedie (jak dodatečně přiznala předsedkyně rady Kateřina Kalistová), což některá média interpretovala jako nový „seznam zakázaných slov“.[8] Složení RRTV je politicky citlivým tématem, politici a média opakovaně spekulují o vlivu politických stran a zájmových skupin na složení a činnost rady. RRTV je nezřídka kritizována jako cenzorský státní úřad, protože členové jsou voleni poslanci Parlamentu ČR a členové Rady jsou de facto zástupci parlamentních politických stran, které jejich prostřednictvím provádějí politickou kontrolu médií.[9] V období, kdy se v roce 2003 rozhodovalo o odvolání členů rady, ministr kultury Pavel Dostál, který odvolání rady navrhl, radu obvinil z nestydatého kupčení s licencemi pro rozhlasové vysílání, nekompetentnosti při rozhodování o televizních licencích a porušování právních předpisů. Vládní koalice pod vedením ČSSD tehdy obvinila RRTV z toho, že kvůli jejímu rozhodování stát prohrál arbitráž se společností CME, ODS a KSČM naopak obvinily vládní koalici, že odvolání rady oslabuje pozici českého státu v odvolacím řízení o arbitráži.[10]). Kupčení s rozhlasovými licencemi tehdejší radní Petr Štěpánek později popřel.[7]

Legislativní vývoj

V roce 2004 vznikl spor o to, zda dohled nad technickou stránkou digitálního vysílání patří RRTV nebo ČTÚ – RRTV se ostře ohradila proti tomu, když ČTÚ udělil licence třem provozovatelům digitálních multiplexů.[11] V dubnu 2007 navrhl bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář na Českokrumlovské mediální konferenci, aby RRTV byla sloučena s Českým telekomunikačním úřadem a regulace médií omezena, na konferenci se ozývaly i hlasy po úplném zrušení RRTV. Místopředseda RRTV Petr Pospíchal a náměstek ministra informatiky Zdeněk Zajíček s návrhy nesouhlasili.[12] V roce 2009 zpracovalo ministerstvo kultury v rámci implementace (transpozice) evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, kterým měl dohledem nad konkrétními službami na českém internetu pověřit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, což mělo být podle původního návrhu průvodního usnesení spojeno s navýšením počtu zaměstnanců o 8 a navýšení rozpočtu RRTV o necelých 5 milionů Kč ročně. Po meziresortním připomínkovém řízení návrh projednala již nová vláda, Jana Fischera, a ta návrh odmítla, protože nesouhlasila s tak velkými kompetencemi RRTV.[13]

Související články

Reference

  1. ↑ Organizační schéma Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV, přístup v lednu 2011
  2. ↑ Složení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání – jmenný přehled členů od roku 1992, RRTV, přístup v lednu 2011
  3. ↑ Dopis předsedy vlády Mirka Topolánka předsedovi Stále komise pro sdělovací prostředky Vítězslavu Jandákovi ze dne 20. března 2008
  4. ↑ Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6 Ca9/2007-130 ze dne 24. května 2007
  5. ↑ Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV, údajný stav ke dni 17. 6. 2009 – obsahuje však i nového člena od 1. prosince 2009, přístup na stránku k lednu 2011
  6. ↑ Životopisy členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV, nedatováno, dle umístění souboru rok 2009
  7. ↑ 7,0 7,1 Petr Štěpánek: Válka o Novu, 48. díl, poslanecké panoptikum, RadioTV, 29. 10. 2008
  8. ↑ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání posílá médiím seznam zakázaných vulgarismů, Rozhlas.cz, 21. 1. 2011, Veronika Sedláčková, Jan Piroch
  9. ↑ Radek Pešout: Polemika: Potřebujeme Radu pro rozhlasové a televizní vysílání?, Parabola.cz, 3. 11. 2005
  10. ↑ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání analyzuje svoje odvolání, Novinky.cz, 4. dubna 2003 ČTK
  11. ↑ Radek Dreisler: RRTV kontra ČTÚ, na čí straně stojí zákon?, RadioTV, 6. 8. 2004
  12. ↑ Sloučí se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s ČTÚ?, MediaShow.cz, 20. 4. 2007
  13. ↑ Jiří Peterka: Stalo se: vláda Jana Fischera nechce svěřit Internet do rukou RRTV, Lupa.cz, 1. 6. 2009

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rada_pro_rozhlasov%C3%A9_a_televizn%C3%AD_vys%C3%ADl%C3%A1n%C3%AD“