Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Moravskoslezské Beskydy
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“) |
||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
| popisek.mapa = Vnější Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy vyznačeny červeným polem | | popisek.mapa = Vnější Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy vyznačeny červeným polem | ||
}} | }} | ||
| - | '''Moravskoslezské Beskydy''' (slovensky ''Moravsko-sliezske Beskydy'') jsou [[geomorfologický celek]] a [[pohoří]] rozkládající se ve východní části [[ | + | '''Moravskoslezské Beskydy''' (slovensky ''Moravsko-sliezske Beskydy'') jsou [[geomorfologický celek]] a [[pohoří]] rozkládající se ve východní části [[Česká republika|České republiky]] podél [[Slovensko|slovenských]] hranic. Oblast je součástí [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]] s rozlohou 1160 km², pokrývající téměř celé území Beskyd. |
== Geografie == | == Geografie == | ||
=== Geomorfologické členění === | === Geomorfologické členění === | ||
Aktuální verze z 6. 4. 2023, 08:56
Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy) jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se ve východní části České republiky podél slovenských hranic. Oblast je součástí CHKO Beskydy s rozlohou 1160 km², pokrývající téměř celé území Beskyd.
Obsah |
Geografie
Geomorfologické členění
Pohoří Moravskoslezských Beskyd je součástí tzv. Vnějších Západních Karpat, které jsou součástí složitého systému pohoří, zasahujících např. přes slovenské Tatry až do Rumunska. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka:[1]
| podcelek | okrsek | podokrsek (nejvyšší vchol) |
|---|---|---|
| Radhošťská hornatina | Veřovické vrchy | nečlení se (Velký Javorník, 918 m) |
| Radhošťský hřbet | Pustevenský hřbet (Radhošť, 1129 m) | |
| Kněhyňský hřbet (Kněhyně, 1257 m) | ||
| Smrčský hřbet (Smrk, 1276 m) | ||
| Lysohorská hornatina | Lysohorská rozsocha | Lysohorské hřbety (Lysá hora, 1323 m) |
| Travenské hřbety (Travný, 1203 m) | ||
| Ropická rozsocha | Smrčinsko-čepelský hřbet (Ropice, 1083 m) | |
| Slavíčsko-kozubovský hřbet (Slavíč, 1055 m) | ||
| Zadní hory | Polomský hřbet (Velký Polom, 1067 m) | |
| Klokočovská hornatina | nečlení se | nečlení se (Bobek, 871 m) |
Vrcholy
Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, jejíž výška činí 1323,5 m n. m. Dalšími vysokými nebo známými horami Beskyd jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový. Kompletní přehled tisícimetrových vrcholů obsahuje tato tabulka:
| Beskydské tisícovky |
|---|
| Hlavní vrcholy (27) |
|
Lysá hora (1323 m) • Smrk (1276 m) • Kněhyně (1257 m) • Čertův mlýn (1206 m) • Travný (1203 m) • Malý Smrk (1174 m) • Radhošť (1129 m) • Radegast (1106 m) • Radegast Z1 (1103 m) • Tanečnice (1084 m) • Ropice (1083 m) • Tanečnice Z (1077 m) • Magurka (1068 m) • Velký Polom (1067 m) • Malý Polom (1061 m) • Slavíč (1055 m) • Nořičí hora (1047 m) • Velká Stolová (1046 m) • Ostrý (1044 m) • Javorový vrch (1032 m) • Burkův vrch (1032 m) • Burkův vrch Z (1021 m) • Smrčina (1015 m) • Čuboňov (1011 m) • Malá Stolová (1009 m) • Nad Kršlí (1002 m) • Šindelná (1001 m) |
| Vedlejší vrcholy (5) |
|
Smrk J (1248 m) • Malchor (1219 m) • Radegast Z2 (1099 m) • Zmrzlý vrch (1043 m) • Slavíč JV (1011 m) |
Podnebí
Beskydy leží na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu. Díky oceánským vzdušným masám jsou zde mírné zimy a chladnější léta.
Srážky
Spadne zde velké množství srážek. Roční úhrn srážek se drží nad 750 mm. Lysá hora s ročním průměrem 1459,2 mm/rok (rekord 2254,7 mm) patří k nejdeštivějším místům v ČR.
Teplota
Průměrná teplota je na Lysé hoře v červenci 11,8 °C (v údolích 18°C) a v lednu -6,1°C (v údolích -3°C). Často se zde objevují zimní teplotní inverze, způsobené těžším chladným vzduchem v údolích a lehčím teplejším vzduchem na hřebenech. V údolí tak bývá často zataženo, zatímco na vrcholcích svítí Slunce.
Vítr
Vítr je ve vyšších vrstvách atmosféry většinou západní, v dolnějších vrstvách je směr ovlivňován tvarem terénu.
Sněhové podmínky
Podle údajů meteorologické stanice na Lysé hoře je průměrná maximální výška sněhové pokrývky 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimě 1910/11, a to 491 cm. V masivu Moravskoslezských Beskyd jsou občas zaznamenány i laviny, např. 25.1.2006 se na severovýchodním svahu Smrku utrhla lavina, ve které dokonce zemřel lyžař[2].
Odkazy
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ PALA, Jan. Lavina na Smrku 25. 1. 2006 [online]. 5.2.2006, rev. 11. 2. 2006, 18. 2. 2007, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. Lavina na Smrku na HO-vsetin.com
Externí odkazy
- CHKO Beskydy
- CHKO Beskydy - podnebí
- Meteorologická stanice Lysá hora
- Panoramatická mapa Moravskoslezské Beskydy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |