Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Ukřižování
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Crucifixion of Saint Peter-Caravaggio (c.1600).jpg|thumb|240px|Caravaggio: ''Ukřižování Petrovo'' (1600/1601, S. Maria del Popolo, [[Řím]])]] |
'''Ukřižování''' je historický způsob [[poprava|popravy]], jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, [[pirát]]i, [[otrok|otroci]] nebo ti, kteří neměli žádná [[římské občanství|občanská práva]]. Nejznámější popravou ukřižováním je [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] – [[kříž]], na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů [[křesťanství]]. | '''Ukřižování''' je historický způsob [[poprava|popravy]], jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, [[pirát]]i, [[otrok|otroci]] nebo ti, kteří neměli žádná [[římské občanství|občanská práva]]. Nejznámější popravou ukřižováním je [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] – [[kříž]], na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů [[křesťanství]]. | ||
Odsouzený člověk byl nejdříve zbičován a posléze obvykle vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla v zemi uchycena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla [[zápěstí]] přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 [[metr]]u nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním. Kříž mohl mít více podob, například +, T či X. Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok <ref>http://jama.ama-assn.org/cgi/content/abstract/255/11/1455</ref> a pomalé zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje dýchací pohyby.<ref>http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14750495</ref> Ukřižovaní nebyli nikdy z kříže sejmuti a tak zde bylo možno vidět množství křížů po dlouhá desetiletí jako výstraha potenciálním následovníkům. | Odsouzený člověk byl nejdříve zbičován a posléze obvykle vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla v zemi uchycena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla [[zápěstí]] přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 [[metr]]u nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním. Kříž mohl mít více podob, například +, T či X. Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok <ref>http://jama.ama-assn.org/cgi/content/abstract/255/11/1455</ref> a pomalé zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje dýchací pohyby.<ref>http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14750495</ref> Ukřižovaní nebyli nikdy z kříže sejmuti a tak zde bylo možno vidět množství křížů po dlouhá desetiletí jako výstraha potenciálním následovníkům. | ||
- | [[Perská říše|Perský]] [[Šáhanšáh|král]] Dareios I. roku 519 př. n. l. nechal ukřižovat 3000 politických odpůrců v | + | [[Perská říše|Perský]] [[Šáhanšáh|král]] Dareios I. roku 519 př. n. l. nechal ukřižovat 3000 politických odpůrců v Babylónu.<ref>http://thecrucifixions.blogspot.com/2007/02/darius-of-persia.html</ref> Antiochos IV. nechal bičovat a křižovat [[jeruzalém]]ské [[Židé|židy]]. <ref>http://virtualreligion.net/iho/antioch.html</ref> Jedním z největších a nejznámějších užití tohoto trestu byla poprava 6000 účastníků Spartakova povstání v roce 72 př. n. l. Kříže byly vztyčeny podél silnice [[Via Appia]] z města Capua do [[Řím]]a, vzdáleného 132 římských mil (asi 200 km).<ref>http://www.centuryone.org/crucifixion2.html</ref> Ukřižován byl též, podle [[legendy]], v Neronově [[cirk]]u v [[Řím]]ě také [[apoštol]] [[Petr (apoštol)|Petr]], který měl být ovšem pověšen na kříž nezvyklým způsobem – hlavou dolů, údajně proto, že se nechtěl stavět na roveň Kristovi.<ref>http://www.ccel.org/ccel/renan/antichrist.ix.html</ref> |
- | V Evropě se po nástupu křesťanství ukřižování jako forma popravy pochopitelně nevyskytovalo, šlo však o obvyklý trest ve středověkém [[Japonsko|Japonsku]], zhruba od | + | V Evropě se po nástupu křesťanství ukřižování jako forma popravy pochopitelně nevyskytovalo, šlo však o obvyklý trest ve středověkém [[Japonsko|Japonsku]], zhruba od období Sengoku a v období [[Šógunát Tokugawa|tokugawského šógunátu]]. V Japonsku se ukřižování označovalo jako ''haricuke'' (磔)<ref>http://www.thenazareneway.com/details_history_of_crucifixion.htm</ref>, jeho zavedení bylo patrně ovlivněno prvními kontakty s křesťanskou tradicí. Odsouzenec byl pověšen na kříž ve tvaru písmene T, kat jej po agónii usmrtil kopím. Ukřižováním byli trestáni převážně lupiči a pronásledovaní křesťané. Několik poprav ukřižováním je v Japonsku výjimečně známo i z pozdější doby, známá je především fotograficky doložená poprava vraha a lupiče Sokičiho (pravděpodobně kolem roku 1867)<ref>http://oldphoto.lb.nagasaki-u.ac.jp/en/target.php?id=2980</ref>, ukřižování bylo také používáno jako forma mučení válečných zajatců dokonce i za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. <ref>http://rogerbourke.iinet.net.au/QUARTO-DEPTHCHARGES.pdf</ref> |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Kříž]] | * [[Kříž]] | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
+ | |||
{{commonscat|Crucifixion|Crucifixion}}{{Článek z Wikipedie}} | {{commonscat|Crucifixion|Crucifixion}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Popravy]] | [[Kategorie:Popravy]] |
Aktuální verze z 14. 10. 2018, 17:30
Ukřižování je historický způsob popravy, jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, piráti, otroci nebo ti, kteří neměli žádná občanská práva. Nejznámější popravou ukřižováním je Ježíše Krista – kříž, na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů křesťanství. Odsouzený člověk byl nejdříve zbičován a posléze obvykle vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla v zemi uchycena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla zápěstí přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 metru nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním. Kříž mohl mít více podob, například +, T či X. Názory na příčinu smrti při ukřižování se různí, svou roli však patrně sehrálo více faktorů, uvádí se např. hypovolemický šok [1] a pomalé zadušení v důsledku toho, že pozice těla při ukřižování ztěžuje dýchací pohyby.[2] Ukřižovaní nebyli nikdy z kříže sejmuti a tak zde bylo možno vidět množství křížů po dlouhá desetiletí jako výstraha potenciálním následovníkům. Perský král Dareios I. roku 519 př. n. l. nechal ukřižovat 3000 politických odpůrců v Babylónu.[3] Antiochos IV. nechal bičovat a křižovat jeruzalémské židy. [4] Jedním z největších a nejznámějších užití tohoto trestu byla poprava 6000 účastníků Spartakova povstání v roce 72 př. n. l. Kříže byly vztyčeny podél silnice Via Appia z města Capua do Říma, vzdáleného 132 římských mil (asi 200 km).[5] Ukřižován byl též, podle legendy, v Neronově cirku v Římě také apoštol Petr, který měl být ovšem pověšen na kříž nezvyklým způsobem – hlavou dolů, údajně proto, že se nechtěl stavět na roveň Kristovi.[6] V Evropě se po nástupu křesťanství ukřižování jako forma popravy pochopitelně nevyskytovalo, šlo však o obvyklý trest ve středověkém Japonsku, zhruba od období Sengoku a v období tokugawského šógunátu. V Japonsku se ukřižování označovalo jako haricuke (磔)[7], jeho zavedení bylo patrně ovlivněno prvními kontakty s křesťanskou tradicí. Odsouzenec byl pověšen na kříž ve tvaru písmene T, kat jej po agónii usmrtil kopím. Ukřižováním byli trestáni převážně lupiči a pronásledovaní křesťané. Několik poprav ukřižováním je v Japonsku výjimečně známo i z pozdější doby, známá je především fotograficky doložená poprava vraha a lupiče Sokičiho (pravděpodobně kolem roku 1867)[8], ukřižování bylo také používáno jako forma mučení válečných zajatců dokonce i za druhé světové války. [9]
Související články
Reference
- ↑ http://jama.ama-assn.org/cgi/content/abstract/255/11/1455
- ↑ http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14750495
- ↑ http://thecrucifixions.blogspot.com/2007/02/darius-of-persia.html
- ↑ http://virtualreligion.net/iho/antioch.html
- ↑ http://www.centuryone.org/crucifixion2.html
- ↑ http://www.ccel.org/ccel/renan/antichrist.ix.html
- ↑ http://www.thenazareneway.com/details_history_of_crucifixion.htm
- ↑ http://oldphoto.lb.nagasaki-u.ac.jp/en/target.php?id=2980
- ↑ http://rogerbourke.iinet.net.au/QUARTO-DEPTHCHARGES.pdf
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |