Tibetská autonomní oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 22. 10. 2013, 10:35


Tibetská autonomní oblast (tradiční znaky: 西藏自治區; zjednodušené znaky: 西藏自治区; pinyin: Xīzàng Zìzhìqū; tibetsky བོད་རང་སྐྱོང་ལྗོངས་ latinkou: Bod-rang-skyong-ljongs) je autonomní oblast tibetské národnosti v Čínské lidové republice. Leží v západní Číně na Tibetské náhorní plošině na historickém území Tibetu. Svou rozlohou se jedná o druhou největší provincii ČLR, obývá ji však nejméně obyvatel ze všech provincií, což z Tibetské autonomní oblasti činí nejřidčeji osídlenou oblast země. 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi Čínou a Tibetem.

Obsah

Geografie

Poloha

Směrem od jihu na západ hraničí Tibetská autonomní oblast s Myanmarem, Indií, Bhútánem, a Nepálem; hranice je dlouhá 4 000 km. Směrem od severu na východ pak sousedí s provinciemi Sin-ťiang, Čching-chaj, S'-čchuan a Jün-nan.

Historie

Území autonomní oblasti tvoří něco přes polovinu celkové rozlohy historického Tibetu, které se dostalo do závislosti na Číně již ve 13. století.[1] Roku 1912, po pádu císařství v Číně, se Tibet opětovně zcela osamostatnil, roku 1950 však byl tento novodobý tibetský stát násilně obsazen a anektován komunistickou Čínskou lidovou republikou. V jádrové oblasti historického Tibetu pak byla roku 1965 oficiálně vyhlášena Tibetská autonomní oblast.

Demografie

Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel provincie Tibeťané tvoří asi 93 % populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou Chanové, kterých je asi 6 %. Ve zbylém 1 % jsou zastoupeny všechny ostatní národnostní menšiny, např. Chuejové, Monpové a Lhopové aj. Ze sčítání lidu dále vyplývá, že etnické skupiny nejsou rozmístěny rovnoměrně, když např. obyvatelstvo ve Lhase je tvořeno ze 63 % Tibeťany, 34 % Chany a ostatní národnosti jsou zastoupeny 3 %. Gramotnost dosahuje 59 % (1999) a míra urbanizace činí 27 %. Na jednoho lékaře připadá 478 obyvatel (2000). Je zde nejnižší příjem na hlavu ze všech čínských provincií a také se jedná o jediný region ČLR, kde průměrná délka života nepřekračuje 60 let (celostátní průměr je 69 let). Novorozenecká úmrtnost je zde dokonce jedenáctkrát vyšší než v Pekingu.[2]

Administrativní členění

Tibetská autonomní oblast je rozdělena na šest prefektur a město Lhasu na úrovni prefektury.

  • Města na úrovni prefektury:
    • Lhasa (ལྷ་ས། | 拉萨市)
  • Prefektury:
    • Čhamdo (ཆབ་མདོ་ས་ཁུལ། | 昌都地区)
    • Lhokha (ལྷོ་ཁ་ས་ཁུལ། | 山南地区)
    • Nagčhu (ནག་ཆུ་ས་ཁུལ། | 那曲地区)
    • Ngari (མངའ་རིས་ས་ཁུལ། | 阿里地区)
    • Ňingthi (ཉིང་ཁྲི་ས་ཁུལ། | 林芝地区)
    • Žikace (གཞིས་ཀ་རྩེ་ས་ཁུལ། | 日喀则地区)

Zobrazení prefektur na mapě (v pořadí podle polohy od západu na východ):

Ngari.png

Prefektura Ngari

Xigaze.png

Prefektura Žikace

Nagqu.png

Prefektura Nagčhu

Lhasa.png

Lhasa

Shannan.png

Prefektura Lhokha

Nyinchi.png

Prefektura Ňingthi

Qamdo.png

Prefektura Čhamdo

Tyto prefektury se dále člení na 71 okresů; město na úrovni prefektury Lhasa a město na úrovni okresu Žikace stojí zvlášť.

Reference

  1. ↑ FRENCH, Patrick. Tibet, Tibet: Historie ztracené země. Praha : BB/Art, 2004. ISBN 80-7341-189-X. Kapitola Devátá, s. 114.  
  2. ↑ Yu Xejun: Population Development and Family Planning: Prerequisites for Western Development

Související články

Externí odkazy



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tibetsk%C3%A1_autonomn%C3%AD_oblast“