Slezské Beskydy
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Velký Stožek) |
||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| poznámka = | | poznámka = | ||
| povodí = [[Odra]], [[Visla]] | | povodí = [[Odra]], [[Visla]] | ||
- | }} | + | }}[[File:Vnější Západní Karpaty, e7.png|thumb|250px|[[Vnější Západní Karpaty]], Slezské Beskydy vyznačeny červeným polem]] |
'''Slezské Beskydy''' ([[Polština|pol.]] ''Beskid Śląski'', [[Slezština|sle.]] ''Ślůnski Beskid'', [[Němčina|něm.]] ''Schlesischen Beskiden''), někdy též '''Těšínské Beskydy''', jsou horským pásmem, který leží ve [[Vnější západní Karpaty|Vnějších Západních Karpatech]]. Toto pohoří se rozkládá na území států [[Polsko|Polska]] a [[Česká republika|České republiky]], většina území Slezských Beskyd se však nachází na polské straně. Slezské Beskydy se skládají ze dvou horských pásem, jež jsou od sebe odděleny údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o '''pásmo Čantoryje''' na západě a '''pásmo Baraniej Góry''' na východě. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou [[Skrzyczne]] (1257 m), [[Barania Góra]] (1220 m) a [[Velká Čantoryje]] (995) m. | '''Slezské Beskydy''' ([[Polština|pol.]] ''Beskid Śląski'', [[Slezština|sle.]] ''Ślůnski Beskid'', [[Němčina|něm.]] ''Schlesischen Beskiden''), někdy též '''Těšínské Beskydy''', jsou horským pásmem, který leží ve [[Vnější západní Karpaty|Vnějších Západních Karpatech]]. Toto pohoří se rozkládá na území států [[Polsko|Polska]] a [[Česká republika|České republiky]], většina území Slezských Beskyd se však nachází na polské straně. Slezské Beskydy se skládají ze dvou horských pásem, jež jsou od sebe odděleny údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o '''pásmo Čantoryje''' na západě a '''pásmo Baraniej Góry''' na východě. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou [[Skrzyczne]] (1257 m), [[Barania Góra]] (1220 m) a [[Velká Čantoryje]] (995) m. | ||
== Vymezení území == | == Vymezení území == | ||
Slezské Beskydy hraničí na západě s [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezskými Beskydami]], odděluje je úvalovitá sníženina známá také jako [[Jablunkovská brázda]], jejíž středem protéká řeka [[Olše (řeka)|Olše]]. Na jihovýchodě hraničí toto pohoří s [[Žywiecké Beskydy|Žywieckými Beskydy]], které odděluje tok řeky [[Soła|Soły]]. Ze severní strany odděluje Slezské Beskydy od [[Malé Beskydy|Malých Beskyd]] řeka [[Biała]]. | Slezské Beskydy hraničí na západě s [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezskými Beskydami]], odděluje je úvalovitá sníženina známá také jako [[Jablunkovská brázda]], jejíž středem protéká řeka [[Olše (řeka)|Olše]]. Na jihovýchodě hraničí toto pohoří s [[Žywiecké Beskydy|Žywieckými Beskydy]], které odděluje tok řeky [[Soła|Soły]]. Ze severní strany odděluje Slezské Beskydy od [[Malé Beskydy|Malých Beskyd]] řeka [[Biała]]. | ||
+ | |||
== Geomorfologické poměry == | == Geomorfologické poměry == | ||
- | |||
Oblast Slezských Beskyd dle geomorfologického členění připadá k: | Oblast Slezských Beskyd dle geomorfologického členění připadá k: | ||
* provincie: [[Západní Karpaty]] | * provincie: [[Západní Karpaty]] | ||
Řádka 28: | Řádka 28: | ||
* jednotka: [[Západní Beskydy]] | * jednotka: [[Západní Beskydy]] | ||
* celek: Slezské Beskydy | * celek: Slezské Beskydy | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Panorama Velkého Stožku-2007.jpg|thumb|230px|[[Velký Stožek]] (2007)]] |
== Geologické poměry == | == Geologické poměry == | ||
Slezské Beskydy jsou budovány z masivních godulských a istebňanských pískovců. Severní část pohoří je budována slezským příkrovem s horninami dílčího godulského vývoje. Jižní část pohoří je budována magurským příkrovem. Ve Slezských Beskydech se můžeme setkat s s horninami jako jsou nazelenalé | Slezské Beskydy jsou budovány z masivních godulských a istebňanských pískovců. Severní část pohoří je budována slezským příkrovem s horninami dílčího godulského vývoje. Jižní část pohoří je budována magurským příkrovem. Ve Slezských Beskydech se můžeme setkat s s horninami jako jsou nazelenalé | ||
Řádka 35: | Řádka 35: | ||
Pro Slezské Beskydy podobně jako pro celé [[Západní Beskydy]] je charakteristický poměrně vysoký roční úhrn srážek a to v rozmezí od 800 - 1200 mm. Střední roční teplota se pohybuje od 5,4 v hřebenových partiích do 8,5 v [[Jablunkovská brázda|Jablunkovské brázdě]]. Nejstudenějším měsícem je leden, nejteplejším je červenec. Zdejší počasí ovlivňuje z velké části silný vítr. V době jara a podzimu se jedná o [[halný|vítr halný]]. Ve vrcholových partiích [[Barania Góra|Baraniej góry]], [[Równica|Równicy]] i [[Velká Čantoryje|Čantoryje]] převažují větry západní i severozápadní. V okolí [[Istebna|Istebné]] je více západních větrů, díky tomu se zde vyskytují menší úhrny ročních srážek než v okolí. Srážková maxima se ve Slezských Beskydech pohybují okolo 1400 - 1500 mm ročně. Ve vyšších partiích nad 1000 m se srážky vyznačují menším počtem než v údolí, ale za to zde padají často jednorázově. Největší úhrn srážek připadá na letní měsíce. Zima začíná koncem listopadu a trvá až do konce března (někdy i poloviny dubna). V nejvyšších polohách sníh vydrží 150 - 180 dní, zatímco v nížinách jen 30 - 60 dní. Sněhové podmínky jsou zde dosti vydatné, na hřebenech tvoří až 200 cm sněhovou pokrývku. Vzhledem k zalesněným hřbetům a nevelké strmosti pohoří se zde laviny nevyskytují. | Pro Slezské Beskydy podobně jako pro celé [[Západní Beskydy]] je charakteristický poměrně vysoký roční úhrn srážek a to v rozmezí od 800 - 1200 mm. Střední roční teplota se pohybuje od 5,4 v hřebenových partiích do 8,5 v [[Jablunkovská brázda|Jablunkovské brázdě]]. Nejstudenějším měsícem je leden, nejteplejším je červenec. Zdejší počasí ovlivňuje z velké části silný vítr. V době jara a podzimu se jedná o [[halný|vítr halný]]. Ve vrcholových partiích [[Barania Góra|Baraniej góry]], [[Równica|Równicy]] i [[Velká Čantoryje|Čantoryje]] převažují větry západní i severozápadní. V okolí [[Istebna|Istebné]] je více západních větrů, díky tomu se zde vyskytují menší úhrny ročních srážek než v okolí. Srážková maxima se ve Slezských Beskydech pohybují okolo 1400 - 1500 mm ročně. Ve vyšších partiích nad 1000 m se srážky vyznačují menším počtem než v údolí, ale za to zde padají často jednorázově. Největší úhrn srážek připadá na letní měsíce. Zima začíná koncem listopadu a trvá až do konce března (někdy i poloviny dubna). V nejvyšších polohách sníh vydrží 150 - 180 dní, zatímco v nížinách jen 30 - 60 dní. Sněhové podmínky jsou zde dosti vydatné, na hřebenech tvoří až 200 cm sněhovou pokrývku. Vzhledem k zalesněným hřbetům a nevelké strmosti pohoří se zde laviny nevyskytují. | ||
==Rozdělení Slezských Beskyd== | ==Rozdělení Slezských Beskyd== | ||
+ | [[Soubor:Čantoryje.jpg|thumb|230px|[[Velká Čantoryje]] při pohledu z Jahodné]] | ||
Slezské Beskydy se rozdělují na dvě horská pásma která jsou od sebe rozdělena údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o: | Slezské Beskydy se rozdělují na dvě horská pásma která jsou od sebe rozdělena údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o: | ||
- | + | ||
===Pásmo Čantoryje=== | ===Pásmo Čantoryje=== | ||
'''Pásmo Čantoryje''' je hřbet '''Slezských Beskyd''' oddělující se od pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] u vrchu Karolówka (920). Jeho hřebenem prochází rozvodí mezi [[Odra|Odrou]] a [[Visla|Vislou]] a rovněž státní hranice mezi [[Česká republika|Českou republikou]] a [[Polsko|Polskem]]. Hřeben se táhne ze severu na jih od [[Tul]]u (621) m, přes [[Velká Čantoryje|Velkou Čantoryji]] (995), [[Velký Sošov]] (886), [[Cieslar]] (921), [[Malý Stožek]] (843), [[Velký Stožek]] (978) až na [[Kyčera|Kyčeru]] (990), zde hřeben ubíhá směrem k východu ku [[Istebna|Istebné]] a končí vrchem zvaným [[Młoda Góra]] již v [[Polsko|Polsku]]. Z hlavního hřebene směrem do údolí [[Visla|Visly]] vystupují nenápadné hřbety, které tak vytvářejí jednotlivá údolí s názvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na české straně vybíhá z [[Malá Čantopryje|Malé Čantoryje]] směrem k řece [[Olše (řeka)|Olši]] rozsocha s hraničními vrchy [[Ostrý]] (709) a [[Vružná]] (579). Z [[Velký Stožek|Velkého Stožku]] vybíhá směrem k severu asi 8 km dlouhý hřeben vytvářející údolí říčky [[Hluchová]] a kulminující vrcholem [[Loučka (835 m)]]. Pro tuto část Slezských Beskyd je charakteristické že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000. metrovou hranici. Téměř celá část „pásma Čantoryje“ je vybudovaná z godulských pískovců, které vystupují v drobné skalky ve vrcholových částech tohoto hřebene (např. [[Kyčera|Kyčery]]). Pro tento typ pískovce je charakteristické, že ne všechny jeho vrstvy mají stejnou trvanlivost a tak vlivem působení exogenních činitelů (větru, vody, teplotě) jsou měkčí vrstvy zvětrány. Takovýmto způsobem vznikají např. hluboká koryta potoků, vodopády, prahy atd. V pásmu Čantoryje má jinou geologickou stavbu jen vrch [[Tul]], který je tvořen podobně jako [[Jahodná]] [[těšínský vápenec|těšínským vápencem]], který se podílí výskytem vzácných druhů rostlin na těchto lokalitách. | '''Pásmo Čantoryje''' je hřbet '''Slezských Beskyd''' oddělující se od pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] u vrchu Karolówka (920). Jeho hřebenem prochází rozvodí mezi [[Odra|Odrou]] a [[Visla|Vislou]] a rovněž státní hranice mezi [[Česká republika|Českou republikou]] a [[Polsko|Polskem]]. Hřeben se táhne ze severu na jih od [[Tul]]u (621) m, přes [[Velká Čantoryje|Velkou Čantoryji]] (995), [[Velký Sošov]] (886), [[Cieslar]] (921), [[Malý Stožek]] (843), [[Velký Stožek]] (978) až na [[Kyčera|Kyčeru]] (990), zde hřeben ubíhá směrem k východu ku [[Istebna|Istebné]] a končí vrchem zvaným [[Młoda Góra]] již v [[Polsko|Polsku]]. Z hlavního hřebene směrem do údolí [[Visla|Visly]] vystupují nenápadné hřbety, které tak vytvářejí jednotlivá údolí s názvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na české straně vybíhá z [[Malá Čantopryje|Malé Čantoryje]] směrem k řece [[Olše (řeka)|Olši]] rozsocha s hraničními vrchy [[Ostrý]] (709) a [[Vružná]] (579). Z [[Velký Stožek|Velkého Stožku]] vybíhá směrem k severu asi 8 km dlouhý hřeben vytvářející údolí říčky [[Hluchová]] a kulminující vrcholem [[Loučka (835 m)]]. Pro tuto část Slezských Beskyd je charakteristické že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000. metrovou hranici. Téměř celá část „pásma Čantoryje“ je vybudovaná z godulských pískovců, které vystupují v drobné skalky ve vrcholových částech tohoto hřebene (např. [[Kyčera|Kyčery]]). Pro tento typ pískovce je charakteristické, že ne všechny jeho vrstvy mají stejnou trvanlivost a tak vlivem působení exogenních činitelů (větru, vody, teplotě) jsou měkčí vrstvy zvětrány. Takovýmto způsobem vznikají např. hluboká koryta potoků, vodopády, prahy atd. V pásmu Čantoryje má jinou geologickou stavbu jen vrch [[Tul]], který je tvořen podobně jako [[Jahodná]] [[těšínský vápenec|těšínským vápencem]], který se podílí výskytem vzácných druhů rostlin na těchto lokalitách. | ||
- | [[Soubor:Skrzyczne 2005-06-23-2.jpg|thumb|[[Skrzyczne]] při pohledu z Podmagury]] | + | [[Soubor:Skrzyczne 2005-06-23-2.jpg|thumb|230px|[[Skrzyczne]] při pohledu z Podmagury]] |
===Pásmo Baraniej Góry=== | ===Pásmo Baraniej Góry=== | ||
Pásmo Baraniej Góry nazývané také jako ''pásmo'' ''Vislanské'' představuje horský hřeben Slezských Beskyd táhnoucí se ze severu na jih. Hlavní hřeben pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] vystupuje na jihu ze Zwardoňského průsmyku vrcholem Tyniok (891)a dále pokračuje směrem k severu s vrcholy Gańczorka (902), Karolówka (930), [[Barania Góra]] (1220), Magurka Wiślańska (1129), Zielony kopiec (1140) a Malinowska Skala (1150). Z tohoto vrcholu pokračuje hřeben dvěma směry severozápadním s rozsochou Malinowa (1095) a pokračujíc přes průsmyk Karkoszczonka vrcholem [[Klimczok]] (1119), severovýchodním směrem hřeben pokračuje s rozsochou [[Skrzyczne]] (1257), což je nejvyšší hora Slezských Beskyd. Z hlavního hřebene pásma Baraniej Góry vybíhá jak na západ, tak i na východ spousta bočních rozsoch. | Pásmo Baraniej Góry nazývané také jako ''pásmo'' ''Vislanské'' představuje horský hřeben Slezských Beskyd táhnoucí se ze severu na jih. Hlavní hřeben pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] vystupuje na jihu ze Zwardoňského průsmyku vrcholem Tyniok (891)a dále pokračuje směrem k severu s vrcholy Gańczorka (902), Karolówka (930), [[Barania Góra]] (1220), Magurka Wiślańska (1129), Zielony kopiec (1140) a Malinowska Skala (1150). Z tohoto vrcholu pokračuje hřeben dvěma směry severozápadním s rozsochou Malinowa (1095) a pokračujíc přes průsmyk Karkoszczonka vrcholem [[Klimczok]] (1119), severovýchodním směrem hřeben pokračuje s rozsochou [[Skrzyczne]] (1257), což je nejvyšší hora Slezských Beskyd. Z hlavního hřebene pásma Baraniej Góry vybíhá jak na západ, tak i na východ spousta bočních rozsoch. | ||
Řádka 51: | Řádka 52: | ||
*chata Kostkov - chata nacházející se v údolí stejnojmenného potoka pod vrchem [[Filipka]], cca 3,5 km severozápadně od [[Jablunkov]]a. | *chata Kostkov - chata nacházející se v údolí stejnojmenného potoka pod vrchem [[Filipka]], cca 3,5 km severozápadně od [[Jablunkov]]a. | ||
==Seznam použité literatury== | ==Seznam použité literatury== | ||
- | |||
*CICHÁ, Irena a kol. Okolím beskydského průsmyku.Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003.ISBN 80-239-1652-1 | *CICHÁ, Irena a kol. Okolím beskydského průsmyku.Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003.ISBN 80-239-1652-1 | ||
*DZIALAK, Jerzy. Slezské Beskydy. Warszawa, 1953 | *DZIALAK, Jerzy. Slezské Beskydy. Warszawa, 1953 | ||
*Cykloturistická mapa ČR. Moravskoslezské a Slezské Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, s.r.o.2005. M 1:75000 | *Cykloturistická mapa ČR. Moravskoslezské a Slezské Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, s.r.o.2005. M 1:75000 | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Beskid Śląski}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Pohoří v Polsku]] | [[Kategorie:Pohoří v Polsku]] | ||
[[Kategorie:Západní Beskydy]] | [[Kategorie:Západní Beskydy]] | ||
[[Kategorie:Slezské Beskydy| ]] | [[Kategorie:Slezské Beskydy| ]] | ||
- | + | [[Kategorie:Okres Frýdek-Místek]] |
Aktuální verze z 13. 3. 2022, 10:32
Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, sle. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, který leží ve Vnějších Západních Karpatech. Toto pohoří se rozkládá na území států Polska a České republiky, většina území Slezských Beskyd se však nachází na polské straně. Slezské Beskydy se skládají ze dvou horských pásem, jež jsou od sebe odděleny údolím řeky Visly. Jedná se o pásmo Čantoryje na západě a pásmo Baraniej Góry na východě. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou Skrzyczne (1257 m), Barania Góra (1220 m) a Velká Čantoryje (995) m.
Obsah |
Vymezení území
Slezské Beskydy hraničí na západě s Moravskoslezskými Beskydami, odděluje je úvalovitá sníženina známá také jako Jablunkovská brázda, jejíž středem protéká řeka Olše. Na jihovýchodě hraničí toto pohoří s Žywieckými Beskydy, které odděluje tok řeky Soły. Ze severní strany odděluje Slezské Beskydy od Malých Beskyd řeka Biała.
Geomorfologické poměry
Oblast Slezských Beskyd dle geomorfologického členění připadá k:
- provincie: Západní Karpaty
- soustava: Vnější Západní Karpaty
- jednotka: Západní Beskydy
- celek: Slezské Beskydy
Geologické poměry
Slezské Beskydy jsou budovány z masivních godulských a istebňanských pískovců. Severní část pohoří je budována slezským příkrovem s horninami dílčího godulského vývoje. Jižní část pohoří je budována magurským příkrovem. Ve Slezských Beskydech se můžeme setkat s s horninami jako jsou nazelenalé godulské pískovce, tvořící hlavní hřebeny tzn. pásmo Čantoryje a pásmo Baraniej Góry, dále vápence a především v okolí horských bystřin můžeme rozpoznat akumulaci různých nezpevněných sedimentů.
Klimatické poměry
Pro Slezské Beskydy podobně jako pro celé Západní Beskydy je charakteristický poměrně vysoký roční úhrn srážek a to v rozmezí od 800 - 1200 mm. Střední roční teplota se pohybuje od 5,4 v hřebenových partiích do 8,5 v Jablunkovské brázdě. Nejstudenějším měsícem je leden, nejteplejším je červenec. Zdejší počasí ovlivňuje z velké části silný vítr. V době jara a podzimu se jedná o vítr halný. Ve vrcholových partiích Baraniej góry, Równicy i Čantoryje převažují větry západní i severozápadní. V okolí Istebné je více západních větrů, díky tomu se zde vyskytují menší úhrny ročních srážek než v okolí. Srážková maxima se ve Slezských Beskydech pohybují okolo 1400 - 1500 mm ročně. Ve vyšších partiích nad 1000 m se srážky vyznačují menším počtem než v údolí, ale za to zde padají často jednorázově. Největší úhrn srážek připadá na letní měsíce. Zima začíná koncem listopadu a trvá až do konce března (někdy i poloviny dubna). V nejvyšších polohách sníh vydrží 150 - 180 dní, zatímco v nížinách jen 30 - 60 dní. Sněhové podmínky jsou zde dosti vydatné, na hřebenech tvoří až 200 cm sněhovou pokrývku. Vzhledem k zalesněným hřbetům a nevelké strmosti pohoří se zde laviny nevyskytují.
Rozdělení Slezských Beskyd
Slezské Beskydy se rozdělují na dvě horská pásma která jsou od sebe rozdělena údolím řeky Visly. Jedná se o:
Pásmo Čantoryje
Pásmo Čantoryje je hřbet Slezských Beskyd oddělující se od pásma Baraniej Góry u vrchu Karolówka (920). Jeho hřebenem prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a rovněž státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Hřeben se táhne ze severu na jih od Tulu (621) m, přes Velkou Čantoryji (995), Velký Sošov (886), Cieslar (921), Malý Stožek (843), Velký Stožek (978) až na Kyčeru (990), zde hřeben ubíhá směrem k východu ku Istebné a končí vrchem zvaným Młoda Góra již v Polsku. Z hlavního hřebene směrem do údolí Visly vystupují nenápadné hřbety, které tak vytvářejí jednotlivá údolí s názvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na české straně vybíhá z Malé Čantoryje směrem k řece Olši rozsocha s hraničními vrchy Ostrý (709) a Vružná (579). Z Velkého Stožku vybíhá směrem k severu asi 8 km dlouhý hřeben vytvářející údolí říčky Hluchová a kulminující vrcholem Loučka (835 m). Pro tuto část Slezských Beskyd je charakteristické že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000. metrovou hranici. Téměř celá část „pásma Čantoryje“ je vybudovaná z godulských pískovců, které vystupují v drobné skalky ve vrcholových částech tohoto hřebene (např. Kyčery). Pro tento typ pískovce je charakteristické, že ne všechny jeho vrstvy mají stejnou trvanlivost a tak vlivem působení exogenních činitelů (větru, vody, teplotě) jsou měkčí vrstvy zvětrány. Takovýmto způsobem vznikají např. hluboká koryta potoků, vodopády, prahy atd. V pásmu Čantoryje má jinou geologickou stavbu jen vrch Tul, který je tvořen podobně jako Jahodná těšínským vápencem, který se podílí výskytem vzácných druhů rostlin na těchto lokalitách.
Pásmo Baraniej Góry
Pásmo Baraniej Góry nazývané také jako pásmo Vislanské představuje horský hřeben Slezských Beskyd táhnoucí se ze severu na jih. Hlavní hřeben pásma Baraniej Góry vystupuje na jihu ze Zwardoňského průsmyku vrcholem Tyniok (891)a dále pokračuje směrem k severu s vrcholy Gańczorka (902), Karolówka (930), Barania Góra (1220), Magurka Wiślańska (1129), Zielony kopiec (1140) a Malinowska Skala (1150). Z tohoto vrcholu pokračuje hřeben dvěma směry severozápadním s rozsochou Malinowa (1095) a pokračujíc přes průsmyk Karkoszczonka vrcholem Klimczok (1119), severovýchodním směrem hřeben pokračuje s rozsochou Skrzyczne (1257), což je nejvyšší hora Slezských Beskyd. Z hlavního hřebene pásma Baraniej Góry vybíhá jak na západ, tak i na východ spousta bočních rozsoch.
Turismus ve Slezských Beskydech
Slezské Beskydy jsou z české strany poměrně málo navštěvované oproti vedlejším Moravskoslezským Beskydám. Hlavním východiskem turistických tras do tohoto pohoří je malebná podhorská obec Nýdek. Turistické trasy sem vedou i z Třince, Vendryně, Bystřice, Hrádku a Jablunkova. V Polsku jsou to lázeňská střediska Ustroň a Visla, dále pak obce Brenna, lyžařské středisko Szczyrk a Istebna.
Turisické chaty ve Slezských Beskydech
- chata Čantoryje - turistická chata z roku 1904, nacházející se cca 500 m východně od vrcholu, leží v nadmořské výšce 932 m. Z okolí chaty jsou panoramatické rozhledy na město Ustroň v Polsku.
- chata Filipka - nově postavená chata sloužící k občerstvení, nachází se cca pod vrcholem stejnojmenného kopce.
- chata Bahenec - stojí ve stejnojmenné osadě cca 1,5 km jižně od vrchu Kyčera, poskytuje velkokapacitní ubytovací prostory, v okolí lyžařské sjezdovky a plavecký bazén. Z okolí chaty výhledy na Gírovou a Moravskoslezské Beskydy.
- chata na Gruni - chata postavená cca 3 km západně od Hrádku, v blízkosti lyžařské sjezdovky, tenisový kurt a bazén
- chata Kostkov - chata nacházející se v údolí stejnojmenného potoka pod vrchem Filipka, cca 3,5 km severozápadně od Jablunkova.
Seznam použité literatury
- CICHÁ, Irena a kol. Okolím beskydského průsmyku.Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003.ISBN 80-239-1652-1
- DZIALAK, Jerzy. Slezské Beskydy. Warszawa, 1953
- Cykloturistická mapa ČR. Moravskoslezské a Slezské Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, s.r.o.2005. M 1:75000
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |