Boršov nad Vltavou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 6. 2018, 08:47

Boršov nad Vltavou (něm. Payreschau) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 6,5 km jihozápadně od Českých Budějovic.

Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1 480 obyvatel.
Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo 1 879 obyvatel.

V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější úsek Vltavy.

Místní části

Katastrální území Boršova

Obec sestává ze čtyř částí a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼ km zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3 km jihozápadním směrem. (údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)

Boršov nad Vltavou; k. ú. Boršov nad Vltavou, 5,73 km², 140 domů, 416 obyvatel, PSČ 373 82
Poříčí; k. ú. Boršov nad Vltavou, 115 domů, 427 obyvatel, PSČ 373 82
Zahorčice (obecní web uvádí název v podobě Záhorčice); k. ú. Zahorčice u Vrábče, 4,22 km², 26 domů, 45 obyvatel, PSČ 370 01
Jamné; k. ú. Zahorčice u Vrábče, 18 domů, 30 obyvatel, PSČ 370 01

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (Albertus de Borschowe), dle erbu kosmé střely snad spřízněný s Bavory ze Strakonic. Tento později přesídlil do Horní Sropnice a roku 1290 Boršov věnoval cisterciáckému klášteru Vyšší Brod. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího z Poděbrad. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o Božím těle 18. června 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na těstoviny v tehdejším Rakousko-Uhersku, tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do Českého Krumlova s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech 1916 až 1917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 1943 až 1945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949. V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou. Od roku 1960 do Boršova zajíždí budějovická MHD.

Pamětihodnosti

Farní kostel sv. Jakuba Většího, gotická jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým presbytářem (8 × 6,7 m), sakristií po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná křtitelnice. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u Habří. Starobylostí vyniká velký zvon z roku 1495. K farnosti vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi Černý Dub, Homole, Koroseky, Kroclov, Nové Homole, Planá, Roudné, Vrábče a Závraty.
Fara, z let 1790 až 1791 na místě starší budovy
Kaplička z roku 1719
Pomník Gustava Habrmana ve švestkovém sadu na sz. okraji vsi
Pomník kpt. Raymonda F. Reutera na okraji lesa asi 1,3 km zjz. od Boršova, poblíž cesty do Zahorčic. Tento americký stíhací pilot zde zahynul 17. dobna 1945 v troskách svého Mustangu P-51 poté, co byl při pronásledování německého letounu zasažen pozemní palbou z letiště Planá.
Pozůstatky zaniklého hradu z poloviny 13. století nad levým břehem Vltavy jihozápadně od obce

Vývoj Boršova nad Vltavou (části obce) mezi lety 1840 a 2001 ^[1] *(údaj za rok 1961 včetně Poříčí)
Počet obyvatel
1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
195	253	233	248	276	325	289	356	352	493	375	386	406	416
Počet domů
1840	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
23	24	27	28	28	40	40	61	88	(181)*	94	104	129	140

Galerie

Kostel sv. Jakuba Většího

Silniční most

Železniční most

Nádraží

Reference

↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Boršov nad Vltavou

Obec Boršov nad Vltavou
Boršov nad Vltavou • Jamné • Poříčí • Zahorčice

Města a obce okresu České Budějovice
Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • Včelná • Vidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.

[1]

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
    | starosta = Ing. František Homolka <!-- 12/2008 -->
    | mapa = Image:Borsov nad Vltavou CB CZ.png
-  }}
+  }}'''Boršov nad Vltavou''' ([[němčina|něm.]] ''Payreschau'') je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], zhruba 6,5&nbsp;km jihozápadně od [[České Budějovice|Českých&nbsp;Budějovic]].
-'''Boršov nad Vltavou''' ([[němčina|něm.]] ''Payreschau'') je [[obec]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], zhruba 6,5&nbsp;km jihozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Ke dni 31.&nbsp;12.&nbsp;2007 zde žilo 1480 obyvatel.
+* Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1 480 obyvatel.
+* Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''1 879''' obyvatel.
 V Boršově končí vodácky nejfrekventovanější [[Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou|úsek Vltavy]].
 == Místní části ==
-[[Soubor:CB Boršov nad Vltavou.png|thumb|left|Katastrální území Boršova]]
+[[Soubor:CB Boršov nad Vltavou.png|thumb|222px|Katastrální území Boršova]]
 Obec sestává ze čtyř [[část obce|částí]] a dvou katastrálních území. Jejím jádrem je vesnice Boršov na levém břehu řeky Vltavy, dnes srostlá s pravobřežní vsí Poříčí v jeden sídelní útvar. Třetí část představuje víska Zahorčice, asi 2¼&nbsp;km&nbsp;zjz. od Boršova, čtvrtou pak tvoří vesnička Jamné, situovná přibližně 3&nbsp;km jihozápadním směrem.
 ''(údaje ze sčítání lidu, celkem 299 domů a 918 obyvatel k 1. březnu 2001)''
@@ Řádka 43: / Řádka 44: @@
 <!-- I když obecní www stránky uvádějí název v podobě Záhorčice, oficiální Lexikon obcí ČR ČSÚ udává Zahorčice. Proto je zde dána přednost tvaru s krátkým a -->
 == Historie ==
-První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (''Albertus de Borschowe''), dle [[erb]]u kosmé střely snad spřízněný s [[Bavorové ze Strakonic|Bavory ze Strakonic]]. Tento později přesídlil do [[Horní Sropnice]] a roku 1290 Boršov věnoval [[cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Vyšebrodský klášter|klášteru Vyšší Brod]]. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího Poděbradského]]. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o [[Boží tělo|Božím těle]] [[18. červen|18. června]] 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na [[těstoviny]] v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]]. V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''. Od roku [[1960]] do Boršova zajíždí budějovická [[Městská hromadná doprava|MHD]].
+První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1261, kdy se jako svědek na listině jmenuje Albert z Boršova (''Albertus de Borschowe''), dle [[erb]]u kosmé střely snad spřízněný s&nbsp;Bavory ze&nbsp;Strakonic. Tento později přesídlil do [[Horní Sropnice]] a roku 1290 Boršov věnoval [[cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Vyšebrodský klášter|klášteru Vyšší Brod]]. Vyšebrodský klášter pak představoval boršovskou vrchnost po dalších pět a půl století až do zrušení poddanství, jedinou výjimkou bylo krátkodobé zastavení vsi rožmberskému písaři Mikuláši z Pelhřimova za vlády Jiřího z&nbsp;Poděbrad. K roku 1453 se připomíná přívoz přes Vltavu mezi Boršovem a Poříčím. Dle urbáře z roku 1530 měla ves v této době 20 usedlostí. Tragicky se do dějin obce zapsala událost, k níž došlo za stavovského povstání, tehdy o [[Boží tělo|Božím těle]] [[18. červen|18. června]] 1620 vtrhli do zdejšího kostela uherští vojáci, pobili přítomné věřící i s farářem a kostel vyrabovali. Od roku 1850 se Boršov stal samostatnou obcí, která postupně začala srůstat s obcí Poříčí na protějším břehu. Roku 1884 postavili bratři Vlastimil a Dobroslav Zátkové u mlýna v Březí na protějším břehu nad Poříčím největší továrnu na [[těstoviny]] v tehdejším [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], tento velký potravinářský podnik zde působí dodnes. V v první polovině 90. let 19. století byla přes Boršov položena železniční trať do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] s přemostěním Vltavy, silniční most mezi oběma obcemi přibyl v letech [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]]. V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''. Od roku [[1960]] do Boršova zajíždí budějovická [[Městská hromadná doprava|MHD]].
 == Pamětihodnosti ==
 * '''Farní kostel [[Jakub Větší|sv. Jakuba Většího]]''', [[Gotická architektura|gotická]] jednolodní (12 × 10 m) stavba s pravoúlým [[presbytář]]em (8 × 6,7 m), [[Sakristie|sakristií]] po severní straně a hranolovou věží, zakončenou dlátkovou střechou, v jz. průčelí. Původem raně gotický kostel, připomínaný roku 1290, byl v posledním desetiletí 15. století přestavěn (úpravy datovány dvojicí dochovaných letopočtů 1493 a 1496 na zdech). Z gotického období se dochovaly nástěnné malby po stranách presbytáře a lodi, též kamenná [[křtitelnice]]. Zařízení je převážně barokní, hlavní oltář pochází ze zrušeného kostela sv. Víta u [[Habří (okres České Budějovice)|Habří]]. Starobylostí vyniká velký [[zvon]] z roku 1495. K [[farnost]]i vedle všech částí obce Boršov nad Vltavou příslušejí též vsi [[Černý Dub]], [[Homole (okres České Budějovice)|Homole]], [[Koroseky]], [[Kroclov]], [[Nové Homole]], [[Planá (okres České Budějovice)|Planá]], [[Roudné]], [[Vrábče]] a [[Závraty]].
@@ Řádka 150: / Řádka 151: @@
 </gallery>
 == Reference ==
+<references/>
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.mujkraj.cz/pohlednice/osady/borsov01.htm Boršov nad Vltavou na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří]
 * [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Boršov na webu Selské baroko]
-<!-- HlavičkaObecNav --><br />
-'''Boršov nad Vltavou'''&nbsp;|
-[[Jamné (Boršov nad Vltavou)|Jamné]]&nbsp;|
-[[Poříčí (Boršov nad Vltavou)|Poříčí]]&nbsp;|
-[[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)|Zahorčice]]
-<!-- PatičkaObecNav --><br />
-{{commonscat|Boršov nad Vltavou}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Boršov nad Vltavou}}{{Obec Boršov nad Vltavou}}{{Okres České Budějovice}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Boršov nad Vltavou]]
 [[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]