Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Luděk Munzar
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | '''Luděk Munzar''' (* [[20. březen|20. března]] [[1933]], [[Nová Včelnice]] u [[Kamenice nad Lipou]]) | + | '''Luděk Munzar''' (* [[20. březen|20. března]] [[1933]], [[Nová Včelnice]] u [[Kamenice nad Lipou]], † [[26. leden|26. ledna]] [[2019]], [[Praha]]) byl český [[herec]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze, které opustil v roce 1990 spolu se svojí manželkou herečkou [[Jana Hlaváčová|Janou Hlaváčovou]]. |
- | Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. V letech [[ | + | == Život == |
+ | Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v [[Hradec Králové|Hradci Králové]]. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Divadelní fakultě Akademie múzických umění]], v ročníku vedeném [[Vítězslav Vejražka|Vítězslavem Vejražkou]]<ref>[[Jiří Janoušek]]: ''Tváře bez svatozáře'', Práce, Praha, 1987, str. 234</ref>. Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956–1957 do [[Městské divadlo Mladá Boleslav|Městského oblastního divadla]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze. V roce 1990 Národní divadlo opustil, protože se neshodl s tehdejším vedením. Podle Munzara „''Můj vztah k Národnímu divadlu byl obrozenecký, národovecký a oni tam začali hrát jako v malém sklepním divadle. Národní divadlo není jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví. Jestli někdo tu tradici ironizuje a posmívá se jí, tak se posmívá svým předkům.''“<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Luděk Munzar a Jana Hlaváčová: Stárnout v téhle společnosti je hodně těžké | ||
+ | | periodikum = Novinky | ||
+ | | datum_vydání = 2. ledna 2010 | ||
+ | | url = https://www.novinky.cz/zena/styl/187994-ludek-munzar-a-jana-hlavacova-starnout-v-tehle-spolecnosti-je-hodne-tezke.html | ||
+ | }}</ref> | ||
- | + | Spolu s Janou Hlaváčovou byli jedni z mála českých umělců, kteří nepodepsali tzv. [[Anticharta|Antichartu]] odsuzující prohlášení [[Charta 77|Charty 77]]. Munzar o tom v roce 2013 řekl: „''Komunisti udělali Antichartu a já ji nepodepsal, ale nikde jsem o tom nemluvil. To je celé.''“<ref>{{Citace elektronického periodika | |
+ | | titul = Lidé dnes chtějí slyšet dobré slovo | ||
+ | | periodikum = Katolický týdeník | ||
+ | | datum_vydání = 30. května 2013 | ||
+ | | url = http://www.katyd.cz/clanky/lide-dnes-chteji-slyset-dobre-slovo.html | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | Pracoval také v [[dabing]]u a v [[Televize|televizi]]. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci [[Paul Newman|Paulovi Newmanovi]]. Měl slabost pro rozhlas a účinkoval v řadě rozhlasových pořadů.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = Na rádio si sáhnout nenechám, říká Luděk Munzar v magazínu eRko | ||
+ | | vydavatel = Český rozhlas | ||
+ | | datum_vydání = 2014-10-20 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-01-19 | ||
+ | | url = http://www.rozhlas.cz/informace/erko/_zprava/na-radio-si-sahnout-nenecham-rika-ludek-munzar-v-magazinu-erko--1410302 | ||
+ | }}</ref> Od ledna 2015 připravoval pro [[Český rozhlas Dvojka|Dvojku Českého rozhlasu]] společně s [[František Novotný (textař)|Františkem Novotným]] pořad ''Okouzlení slovem''.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | příjmení = Hritz | ||
+ | | jméno = Jakub | ||
+ | | titul = Novinky na Dvojce v roce 2015 | ||
+ | | vydavatel = Český rozhlas | ||
+ | | datum_vydání = 2015-01-01 | ||
+ | | datum_přístupu = 2015-01-19 | ||
+ | | url = http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/novinky-na-dvojce-v-roce-2015--1438464 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | Dne 12. června 1957 se oženil se svojí první manželkou, loutkoherečkou [[Naděžda Munzarová|Naděždou Munzarovou]], se kterou měl dceru [[Johana Munzarová|Johanu]] (* 1962). Po rozvodu v roce 1964 se oženil s [[Jana Hlaváčová|Janou Hlaváčovou]], se kterou měl druhou dceru [[Barbora Munzarová|Barboru Munzarovou]], která je také herečkou. A ještě vyženil dceru Terezu (* 1963), kterou měla Jana Hlaváčová z prvního manželství s [[Jiří Michný|Jiřím Michným]]. Jeho první manželka Naděžda Munzarová se v roce 1967 vdala za [[Ivan Kraus|Ivana Krause]], bratra [[Jan Kraus|Jana Krause]] a v roce 1968 spolu s dcerou Johanou emigrovali. | ||
+ | |||
+ | Mezi soukromé zájmy Luďka Munzara patřilo letectví a automobilové závody. V roce 1989 získal s [[Tatra 600|Tatraplánem Sport 602]] titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Autofotka týdne: Munzarova mistrovská tatrovka osiřela | ||
+ | | periodikum = iDnes.cz | ||
+ | | datum_vydání = 27. ledna 2019 | ||
+ | | url = https://www.idnes.cz/auto/historie/ludek-munzar-tatra-602-tatraplan-sport-v8.A190126_114839_auto_ojetiny_fdv | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | Zemřel dne 26. ledna 2019 v [[Praha|Praze]]-[[Modřany|Modřanech]] ve věku 85 let.<ref>https://www.novinky.cz/kultura/495620-zemrel-herec-ludek-munzar.html</ref> | ||
+ | |||
+ | == Citát == | ||
+ | {{Citát|Krejčova inscenace Romea a Julie v Národním divadle s Třískou a Tomášovou a Munzarem jako Merkuciem byla pro mě zjevením. Tříska a Munzar byli mými vzory. Chtěl jsem se jim vyrovnat.|[[Jaromír Hanzlík]] <ref> [[Jaromír Hanzlík]], ''Album úsměvů I.'', vyd. Album s. r. o., [[2002]], str. 81, ISBN 80-903176-1-8 </ref>}} | ||
== Ocenění == | == Ocenění == | ||
- | * | + | * 1968 vyznamenání Za vynikající práci |
- | * [[1982]] | + | * 1977 zasloužilý člen [[Národní divadlo|ND]] |
+ | * 1982 titul [[zasloužilý umělec]] | ||
+ | * 1996 [[Ceny Františka Filipovského|Cena Františka Filipovského]] za mužský herecký výkon v dabingu filmu Jean od Floretty a Manon od pramene | ||
+ | * 2000 [[Ceny Františka Filipovského|Cena Františka Filipovského]] za celoživotní mistrovství v dabingu | ||
+ | * 2011 [[Cena Thálie]] za celoživotní mistrovství v oboru činohra | ||
+ | |||
+ | == Filmografie == | ||
+ | {{RIGHTTOC}} | ||
+ | * 1956 – ''Dalibor'' | ||
+ | * 1956 – ''[[Dědeček automobil (film)|Dědeček automobil]]'' | ||
+ | * 1957 – ''Ročník 21'' | ||
+ | * 1958 – ''Dnes naposled'' | ||
+ | * 1958 – ''Morálka paní Dulské'' | ||
+ | * 1958 – ''Občan Brych'' | ||
+ | * 1959 – ''Letiště nepřijímá'' | ||
+ | * 1959 – ''Pět z milionu'' | ||
+ | * 1960 – ''Pochodně'' | ||
+ | * 1960 – ''Srpnová neděle'' | ||
+ | * 1961 – ''Kde řeky mají slunce'' | ||
+ | * 1961 – ''Labyrint srdce'' | ||
+ | * 1961 – ''Pouta'' | ||
+ | * 1961 – ''Reportáž psaná na oprátce'' | ||
+ | * 1962 – ''Horoucí srdce'' | ||
+ | * 1963 – ''Mykoin PH 510'' | ||
+ | * 1964 – ''[[Atentát (film)|Atentát]]'' | ||
+ | * 1964 – ''První den mého syna'' | ||
+ | * 1965 – ''5 milionů svědků'' | ||
+ | * 1965 – ''[[Neviditelný (film, 1965)|Neviditelný]]'' | ||
+ | * 1966 – ''[[Kočár do Vídně]]'' | ||
+ | * 1966 – ''[[Nahá pastýřka]]'' | ||
+ | * 1966 – ''Úzkost'' | ||
+ | * 1967 – ''Stud'' | ||
+ | * 1968 – ''Jarní vody'' | ||
+ | * 1968 – ''Královský omyl'' | ||
+ | * 1968 – ''Objížďka'' | ||
+ | * 1968 – ''[[Žert (film)|Žert]]'' | ||
+ | * 1971 – ''Hry lásky šálivé'' | ||
+ | * 1972 – ''Hráč'' | ||
+ | * 1972 – ''Slečna Golem'' | ||
+ | * 1972 – ''Smrt si vybírá'' | ||
+ | * 1973 – ''Větrné moře'' | ||
+ | * 1974 – ''Sedmého dne večer'' | ||
+ | * 1974 – ''30. případů majora Zemana - díl: 2. Vyznavači ohně'' | ||
+ | * 1975 – ''Akce v Istanbulu'' | ||
+ | * 1975 – ''Anna, sestra Jany'' | ||
+ | * 1975 – ''Na konci světa'' | ||
+ | * 1975 – ''Škaredá dědina'' | ||
+ | * 1976 – ''30. případů majora Zemana - díl: 11.Křížová cesta'' | ||
+ | * 1975 – ''Zrcadlo pro Kristýnu'' | ||
+ | * 1976 – ''Dům Na poříčí'' | ||
+ | * 1976 – ''[[Malá mořská víla (film, 1976)|Malá mořská víla]]'' | ||
+ | * 1976 – ''[[Odysseus a hvězdy]]'' | ||
+ | * 1976 – ''Paleta lásky'' | ||
+ | * 1976 – ''Terezu bych kvůli žádné holce neopustil'' | ||
+ | * 1977 – ''[[Čarodějův učeň (film, 1977)|Čarodějův učeň]]'' | ||
+ | * 1977 – ''Pasiáns'' | ||
+ | * 1977 – ''Zrcadlení'' | ||
+ | * 1978 – ''Od zítřka nečaruji'' | ||
+ | * 1978 – ''Silnější než strach'' | ||
+ | * 1979 – ''Čas pracuje pro vraha'' | ||
+ | * 1980 – ''Bruncvík a lev'' | ||
+ | * 1980 – ''Jak napálit advokáta'' | ||
+ | * 1980 – ''Královská hra'' | ||
+ | * 1980 – ''Něco je ve vzduchu'' | ||
+ | * 1980 – ''[[Temné slunce]]'' | ||
+ | * 1981 – ''Ubohý pan Kufalt'' | ||
+ | * 1981 – ''Ta chvíle, ten okamžik'' | ||
+ | * 1982 – ''[[Poslední propadne peklu]]'' | ||
+ | * 1982 – ''[[Třetí princ]]'' | ||
+ | * 1983 – ''Pod nohama nebe'' | ||
+ | * 1984 – ''[[S čerty nejsou žerty]]'' | ||
+ | * 1985 – ''Kronika krysaře'' (krátkometrážní film) | ||
+ | * 1985 – ''[[Synové a dcery Jakuba skláře]]'' (TV seriál) | ||
+ | * 1986 – ''Kdo se bojí, utíká'' | ||
+ | * 1986 – ''Lev s bílou hřívou'' | ||
+ | * 1987 – ''Mág'' | ||
+ | * 1995 – ''Generál Eliáš'' | ||
+ | * 1999 – ''Hanele'' | ||
+ | * 2011 – ''[[Nevinnost]]'' | ||
+ | * 2012 – ''Svatá čtveřice'' | ||
+ | * 2014 – ''Piknik'' | ||
+ | |||
+ | == Rozhlasové role == | ||
+ | * 1964 [[William Shakespeare]]: ''Richard III.'', rozhlasová adaptace, překlad: [[Zdeněk Urbánek]], rozhlasová úprava a režie: [[Josef Červinka]], dramaturgie: [[Jaromír Ptáček]], hudba: [[Marek Kopele]]. Hrají: král Richard III. ([[Jiří Adamíra]]), král Edvard IV. ([[Miloš Nedbal]]), vévoda z Clarence ([[Otakar Brousek starší|Otakar Brousek]]), královna Alžběta ([[Vlasta Chramostová]]), lady Anna ([[Jaroslava Adamová]]), vévodkyně z Yorku ([[Leopolda Dostalová]]), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu ([[Čestmír Řanda]]), lord Stanley ([[Josef Větrovec]]), lord Hastings ([[Jaromír Spal]]), hrabě Rivers ([[Oldřich Janovský]]), Catesby ([[Bohumil Křížek]]), Radcliff ([[Bohumil Švarc]]), Brakenburry ([[Jiří Suk]]), londýnský starosta ([[Ladislav Kulhánek]]), měšťan a písař ([[Josef Patočka]]), vypravěč ([[Josef Červinka]]) a další.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
+ | | titul = William Shakespeare: Richard III. | ||
+ | | url = http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1597610 | ||
+ | | datum vydání = 2016-04-02 | ||
+ | | datum aktualizace = | ||
+ | | datum přístupu = 2016-04-02 | ||
+ | | vydavatel = Čerský rozhlas | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
- | * | + | * [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Academia, Praha, [[2000]], str. 57, ISBN 80-200-0782-2 |
+ | * František Černý: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str. 290 | ||
+ | * František Černý: ''Pozdravy za divadelní rampu'', Divadelní ústav, Praha, [[1970]], str. 13, 103, 141, 143, 202 | ||
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 447, ISBN 978-80-200-1502-0 | * [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 447, ISBN 978-80-200-1502-0 | ||
- | * [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já? | + | * ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 326, 520. |
+ | * [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?'', Odeon, Praha, [[1993]], str. 276, 292, 298, 370, 389, ISBN 80-207-0419-1 | ||
+ | * [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř''. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 237–241. | ||
* Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]'', Mladá fronta, Praha, [[1994]], str. 133, 169, 170, 180, 390, 427–8, 446, ISBN 80-204-0493-7 | * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]'', Mladá fronta, Praha, [[1994]], str. 133, 169, 170, 180, 390, 427–8, 446, ISBN 80-204-0493-7 | ||
- | * Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, | + | * [[Jiří Janoušek]]: ''Tváře bez svatozáře'', Práce, Praha, [[1987]], str. 221–230, 234 |
+ | * {{Citace monografie | titul = Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M | vydavatel = Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 636 | isbn = 80-901103-0-4 | strany = 632-633}} | ||
+ | * {{Citace monografie | titul = Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / ([[Michael Třeštík]] editor) | vydání = 5 | vydavatel = Agentura Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 775 | isbn = 80-902586-9-7 | strany = 438}} | ||
+ | * Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 321–2 | ||
+ | * Hana Konečná a kol: ''Čtení o [[Národní divadlo|Národním divadle]]'', Odeon, Praha, [[1983]], str. 303, 330, 335, 385, 400, 401 | ||
+ | * {{Citace monografie | titul = Osobnosti – Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 477}} | ||
+ | * [[Miloš Smetana]]: ''[[Jan Tříska]]'', nakl. XYZ, Praha, [[2004]], str. 27, ISBN 80-903399-5-6 | ||
+ | * [[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''[[Ljuba Hermanová|Ljuba]] jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str. 95 | ||
+ | * {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 649 | isbn = 80-7185-246-5 | strany = 416}} | ||
- | ==Externí odkazy== | + | == Externí odkazy == |
- | * [http:// | + | * [http://vufind.lib.cas.cz/Search/Results?lookfor=Lud%C4%9Bk+Munzar&type=AllFields&submit=Hledat Luděk Munzar v souborném katalogu Akademie věd ČR] |
- | * | + | * {{ND osoba|2931}} |
- | * | + | * {{Čsfd osoba|1565}} |
- | * [http:// | + | * {{Fdb osoba|20738}} |
+ | * {{Čfn osoba|20738}} | ||
+ | * {{Imdb osoba}} | ||
+ | * [http://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=33&t=975 Luděk Munzar na Dabingforum.cz] | ||
Řádka 27: | Řádka 175: | ||
[[Kategorie:Český herec]] | [[Kategorie:Český herec]] | ||
[[Kategorie:Čeští dabéři]] | [[Kategorie:Čeští dabéři]] | ||
- | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Herci Národního divadla]] |
+ | [[Kategorie:Český režisér]] | ||
+ | [[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]] | ||
+ | [[Kategorie:Český moderátor]] | ||
+ | [[Kategorie:Lidé Českého rozhlasu]] | ||
+ | [[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]] | ||
+ | [[Kategorie:Absolventi DAMU]] | ||
+ | [[Kategorie:Muži]] |
Verze z 2. 2. 2019, 16:26
Luděk Munzar (* 20. března 1933, Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou, † 26. ledna 2019, Praha) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, které opustil v roce 1990 spolu se svojí manželkou herečkou Janou Hlaváčovou.
Život
Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění, v ročníku vedeném Vítězslavem Vejražkou[1]. Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956–1957 do Městského oblastního divadla v Mladé Boleslavi. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze. V roce 1990 Národní divadlo opustil, protože se neshodl s tehdejším vedením. Podle Munzara „Můj vztah k Národnímu divadlu byl obrozenecký, národovecký a oni tam začali hrát jako v malém sklepním divadle. Národní divadlo není jen ta budova, to je součást našeho kulturního dědictví. Jestli někdo tu tradici ironizuje a posmívá se jí, tak se posmívá svým předkům.“[2]
Spolu s Janou Hlaváčovou byli jedni z mála českých umělců, kteří nepodepsali tzv. Antichartu odsuzující prohlášení Charty 77. Munzar o tom v roce 2013 řekl: „Komunisti udělali Antichartu a já ji nepodepsal, ale nikde jsem o tom nemluvil. To je celé.“[3]
Pracoval také v dabingu a v televizi. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulovi Newmanovi. Měl slabost pro rozhlas a účinkoval v řadě rozhlasových pořadů.[4] Od ledna 2015 připravoval pro Dvojku Českého rozhlasu společně s Františkem Novotným pořad Okouzlení slovem.[5]
Dne 12. června 1957 se oženil se svojí první manželkou, loutkoherečkou Naděždou Munzarovou, se kterou měl dceru Johanu (* 1962). Po rozvodu v roce 1964 se oženil s Janou Hlaváčovou, se kterou měl druhou dceru Barboru Munzarovou, která je také herečkou. A ještě vyženil dceru Terezu (* 1963), kterou měla Jana Hlaváčová z prvního manželství s Jiřím Michným. Jeho první manželka Naděžda Munzarová se v roce 1967 vdala za Ivana Krause, bratra Jana Krause a v roce 1968 spolu s dcerou Johanou emigrovali.
Mezi soukromé zájmy Luďka Munzara patřilo letectví a automobilové závody. V roce 1989 získal s Tatraplánem Sport 602 titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů.[6]
Zemřel dne 26. ledna 2019 v Praze-Modřanech ve věku 85 let.[7]
Citát
„ | Krejčova inscenace Romea a Julie v Národním divadle s Třískou a Tomášovou a Munzarem jako Merkuciem byla pro mě zjevením. Tříska a Munzar byli mými vzory. Chtěl jsem se jim vyrovnat. | “ |
Ocenění
- 1968 vyznamenání Za vynikající práci
- 1977 zasloužilý člen ND
- 1982 titul zasloužilý umělec
- 1996 Cena Františka Filipovského za mužský herecký výkon v dabingu filmu Jean od Floretty a Manon od pramene
- 2000 Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
- 2011 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
Filmografie
Obsah |
- 1956 – Dalibor
- 1956 – Dědeček automobil
- 1957 – Ročník 21
- 1958 – Dnes naposled
- 1958 – Morálka paní Dulské
- 1958 – Občan Brych
- 1959 – Letiště nepřijímá
- 1959 – Pět z milionu
- 1960 – Pochodně
- 1960 – Srpnová neděle
- 1961 – Kde řeky mají slunce
- 1961 – Labyrint srdce
- 1961 – Pouta
- 1961 – Reportáž psaná na oprátce
- 1962 – Horoucí srdce
- 1963 – Mykoin PH 510
- 1964 – Atentát
- 1964 – První den mého syna
- 1965 – 5 milionů svědků
- 1965 – Neviditelný
- 1966 – Kočár do Vídně
- 1966 – Nahá pastýřka
- 1966 – Úzkost
- 1967 – Stud
- 1968 – Jarní vody
- 1968 – Královský omyl
- 1968 – Objížďka
- 1968 – Žert
- 1971 – Hry lásky šálivé
- 1972 – Hráč
- 1972 – Slečna Golem
- 1972 – Smrt si vybírá
- 1973 – Větrné moře
- 1974 – Sedmého dne večer
- 1974 – 30. případů majora Zemana - díl: 2. Vyznavači ohně
- 1975 – Akce v Istanbulu
- 1975 – Anna, sestra Jany
- 1975 – Na konci světa
- 1975 – Škaredá dědina
- 1976 – 30. případů majora Zemana - díl: 11.Křížová cesta
- 1975 – Zrcadlo pro Kristýnu
- 1976 – Dům Na poříčí
- 1976 – Malá mořská víla
- 1976 – Odysseus a hvězdy
- 1976 – Paleta lásky
- 1976 – Terezu bych kvůli žádné holce neopustil
- 1977 – Čarodějův učeň
- 1977 – Pasiáns
- 1977 – Zrcadlení
- 1978 – Od zítřka nečaruji
- 1978 – Silnější než strach
- 1979 – Čas pracuje pro vraha
- 1980 – Bruncvík a lev
- 1980 – Jak napálit advokáta
- 1980 – Královská hra
- 1980 – Něco je ve vzduchu
- 1980 – Temné slunce
- 1981 – Ubohý pan Kufalt
- 1981 – Ta chvíle, ten okamžik
- 1982 – Poslední propadne peklu
- 1982 – Třetí princ
- 1983 – Pod nohama nebe
- 1984 – S čerty nejsou žerty
- 1985 – Kronika krysaře (krátkometrážní film)
- 1985 – Synové a dcery Jakuba skláře (TV seriál)
- 1986 – Kdo se bojí, utíká
- 1986 – Lev s bílou hřívou
- 1987 – Mág
- 1995 – Generál Eliáš
- 1999 – Hanele
- 2011 – Nevinnost
- 2012 – Svatá čtveřice
- 2014 – Piknik
Rozhlasové role
- 1964 William Shakespeare: Richard III., rozhlasová adaptace, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, dramaturgie: Jaromír Ptáček, hudba: Marek Kopele. Hrají: král Richard III. (Jiří Adamíra), král Edvard IV. (Miloš Nedbal), vévoda z Clarence (Otakar Brousek), královna Alžběta (Vlasta Chramostová), lady Anna (Jaroslava Adamová), vévodkyně z Yorku (Leopolda Dostalová), vévoda z Richmondu (Luděk Munzar), vévoda z Buckinghamu (Čestmír Řanda), lord Stanley (Josef Větrovec), lord Hastings (Jaromír Spal), hrabě Rivers (Oldřich Janovský), Catesby (Bohumil Křížek), Radcliff (Bohumil Švarc), Brakenburry (Jiří Suk), londýnský starosta (Ladislav Kulhánek), měšťan a písař (Josef Patočka), vypravěč (Josef Červinka) a další.[8]
Reference
- ↑ Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 234
- ↑ Luděk Munzar a Jana Hlaváčová: Stárnout v téhle společnosti je hodně těžké. Novinky [online]. . Dostupné online.
- ↑ Lidé dnes chtějí slyšet dobré slovo. Katolický týdeník [online]. . Dostupné online.
- ↑ Na rádio si sáhnout nenechám, říká Luděk Munzar v magazínu eRko [online]. Český rozhlas. Dostupné online.
- ↑ HRITZ, Jakub. Novinky na Dvojce v roce 2015 [online]. Český rozhlas. Dostupné online.
- ↑ Autofotka týdne: Munzarova mistrovská tatrovka osiřela. iDnes.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ https://www.novinky.cz/kultura/495620-zemrel-herec-ludek-munzar.html
- ↑ William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02, [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
Literatura
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 57, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 290
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 13, 103, 141, 143, 202
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 447, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 326, 520.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 276, 292, 298, 370, 389, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 237–241.
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 133, 169, 170, 180, 390, 427–8, 446, ISBN 80-204-0493-7
- Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 221–230, 234
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 632-633.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 438.
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 321–2
- Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 303, 330, 335, 385, 400, 401
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 477.
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 27, ISBN 80-903399-5-6
- Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 95
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 416.
Externí odkazy
- Luděk Munzar v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Luděk Munzar v archivu Národního divadla
- ČSFD.cz – Luděk Munzar
- FDb.cz – Luděk Munzar
- Kinobox.cz – Luděk Munzar
- IMDb.com – Luděk Munzar (anglicky)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |