Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Civilizace
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Flickr a jiné) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{ | + | {{Upravit}} |
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Parthenon from west.jpg|thumb|250px|[[Parthenon]] v [[Athény|Athénách]] je příkladem egejské civilizace]] |
- | Pojem '''civilizace''' (též '''civilisace''') má vícero významů vztahujících se k lidské [[společnost]]i. Slovo „civilizace“ pochází z [[latina|latinského]] slova pro měšťana nebo občana, ''civis'', z jeho [[adjektivum|adjektivní]] formy, ''civilis''. Být „civilizovaný“ znamenalo především žít ve městě, v němž panuje ústava a právní normy dané společnosti, v tomto případě [[Řím|římské]] [[občanské právo]], které bylo shromážděno do konsolidované podoby v [[Corpus iuris civilis]] v 6. století na podnět | + | [[Soubor:Machu-Picchu.jpg|thumbnail|250px|right|Ruiny [[Machu Picchu]], „ztraceného města Inků,“ se staly významným symbolem civilizace Inků.]] |
+ | Pojem '''civilizace''' (též '''civilisace''') má vícero významů vztahujících se k lidské [[společnost]]i. Slovo „civilizace“ pochází z [[latina|latinského]] slova pro měšťana nebo občana, ''civis'', z jeho [[adjektivum|adjektivní]] formy, ''civilis''. Být „civilizovaný“ znamenalo především žít ve městě, v němž panuje ústava a právní normy dané společnosti, v tomto případě [[Řím|římské]] [[občanské právo]], které bylo shromážděno do konsolidované podoby v [[Corpus iuris civilis]] v 6. století na podnět byzantského [[císař]]e Justiniána I. (483–565). | ||
== Významy slova == | == Významy slova == | ||
=== Slovníková a technická definice === | === Slovníková a technická definice === | ||
Řádka 20: | Řádka 21: | ||
== Kritický postoj k civilizaci == | == Kritický postoj k civilizaci == | ||
Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí [[anachoreta|poustevníci]], [[askeze|asketi]] a [[mnich|mniši]], a na východě [[Taoismus|taoisté]], se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, [[amišové|ámišové]], někteří [[mennonité]] a [[hutterité]], a v dnešní době ochránci přírody a přízněnci tzv. ekologické [[udržitelnost]]i se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi [[primitivismus|primitivisty]], zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty. | Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí [[anachoreta|poustevníci]], [[askeze|asketi]] a [[mnich|mniši]], a na východě [[Taoismus|taoisté]], se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, [[amišové|ámišové]], někteří [[mennonité]] a [[hutterité]], a v dnešní době ochránci přírody a přízněnci tzv. ekologické [[udržitelnost]]i se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi [[primitivismus|primitivisty]], zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty. | ||
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
- | |||
- | |||
+ | == Externí odkazy == | ||
* http://civilizace.mysteria.cz/ - starověké civilizace | * http://civilizace.mysteria.cz/ - starověké civilizace | ||
* http://narody.ic.cz/ - staré národy a civilizace | * http://narody.ic.cz/ - staré národy a civilizace | ||
- | |||
- | |||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Civilizations}}{{Commonscat|Civilizations}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Společnost]] | ||
+ | [[Kategorie:Civilizace| ]] |
Aktuální verze z 11. 1. 2016, 01:53
Pojem civilizace (též civilisace) má vícero významů vztahujících se k lidské společnosti. Slovo „civilizace“ pochází z latinského slova pro měšťana nebo občana, civis, z jeho adjektivní formy, civilis. Být „civilizovaný“ znamenalo především žít ve městě, v němž panuje ústava a právní normy dané společnosti, v tomto případě římské občanské právo, které bylo shromážděno do konsolidované podoby v Corpus iuris civilis v 6. století na podnět byzantského císaře Justiniána I. (483–565).
Obsah |
Významy slova
Slovníková a technická definice
Podle nejstručnější, slovníkové definice, je civilizace komplexní společnost. Z technického, antropologického hlediska odlišujeme civilizace, v nichž žije mnoho lidí ve městech a odebírá jídlo vyrobené v zemědělství, od lovecko sběračských skupin a kmenových společností, v nichž lidé žijí v malých osadách nebo kočovných skupinách a živí se sběrem, lovem nebo prací na malých zahrádkách. V tomto významu je civilizace výlučný termín, který lze aplikovat jen na některé lidské skupiny a na jiné ne.
Širší význam
V širším významu je jako civilizace označována jakákoliv výrazná skupina, ať už komplexní a bydlící ve městech nebo jednoduchá, kmenová. Tento význam je často vnímán jako méně exkluzívní a etnocentrický, na druhou stranu také méně užitečný a smysluplný než první. Při tomto užití je civilizace prakticky synonymní s kulturou.
Lidská společnost jako celek
„Civilizací“ občas označujeme lidskou společnost jako celek, například ve větách „Jaderná válka by mohla znamenat konec civilizace.“ nebo „Po třech týdnech bloudění v divočině jsem s radostí uvítal návrat do civilizace.“ Navíc je slovo v tomto významu užíváno také k odkazování se na potenciální globální civilizaci.
Standard chování
Civilizace může být chápána také jako standard chování, podobně jako etiketa. Civilizované chování je opakem chování barbarského nebo hrubého. V tomto významu civilizovanost implikuje dobrý rozhled a vytříbenost. Zda takové kultivované chování opravdu odpovídá historickému chovaní tzv. civilizovaných lidí vůči lovcům-sběračům, anebo je to spíše propaganda civilizované strany, snadno se přesvědčit z dějepisu.
Nadřazené vs. méně složité společnosti
Jiné užití civilizace kombinuje první a čtvrtý význam slova, předpokládaje, že komplexnější společnost je přirozeně nadřazená méně složité společnosti. Tento úhel pohledu se používá k ospravedlnění rasismu, kolonialismu, imperialismu a genocidy; mocné společnosti často věří ve své právo „civilizovat“ nebo kulturně ovládnout společnosti slabší („barbary“). Kolonizace a násilné převzetí kultury, neboli „civilizování“ nezápadních lidí je někdy nazýváno v mluvě moderních Evropanů jako „břímě bílého člověka“. Civilizovaní lidé to většinou berou jako danou věc, že civilizace je krokem dopředu, tedy pokrokem, a všeobecně pozitivním vynálezem mladší doby kamenné.
Definice antropologů
Anglický antropolog 19. století E.B. Tylor definoval civilizaci jako život ve městech, organizovaný vládou a usnadněný písmem. Zakoupený či odcizený nadbytek zdrojů umožňuje specializaci. Současný americký antropolog John H. Bodley píše, že hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské moci, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem. Jinak řečeno, v civilizaci instituce jako církve, korporace a armády existují proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím elitám.
Význam v právním jazyce
Viz civilizace práva
Kritický postoj k civilizaci
Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí poustevníci, asketi a mniši, a na východě taoisté, se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, ámišové, někteří mennonité a hutterité, a v dnešní době ochránci přírody a přízněnci tzv. ekologické udržitelnosti se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi primitivisty, zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty.
Reference
Externí odkazy
- http://civilizace.mysteria.cz/ - starověké civilizace
- http://narody.ic.cz/ - staré národy a civilizace
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |