Helenidy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 15. 6. 2021, 10:38

Korab – 2764 m

Pelister – 2601 m

Solunska glava – 2540 m

Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin - Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní Makedonii, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Srbska a Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.

Dělí se na dva základní systémy. Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.

Šarský horský systém

Šar Planina

Geografie a členění

Rozkládá se v západní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části - východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drimu a Radiky. Východní část začíná pohořím Šar Planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny - Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při makedonsko - řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).

Makedonie
- Šar Planina - Titov vrh 2747 m
- Bistra - Bistra 2 163 m
- Stogovo - Stogovo 2 273 m
- Karaorman - Karaorman 2 243 m
- Galičica - Galičica 2 255 m
- Koritnik - Koritnik 2 394 m
- Paštrik - Paštrik 1 989 m
- Korab - Korab 2 764 m
- Jablanica - Jablanica 2 257 m
- Jakupica - Solunska glava 2 540 m
- Baba - Pelister 2 601 m

Geologické složení

Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).

Podnebí

Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.

Vodstvo

Velmi známá jsou největší jezera v Makedonii - Ohridsko jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespansko jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.

Živá příroda

V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi ještěrky atd.
Ochrana přírody
Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost živostního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na makedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.

Řecký horský systém

Geografie a členění

Geologické složení

Podnebí

Vodstvo

Literatura

Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 | povodí = [[Dunaj]] ([[Ibar]]), [[Drin]], [[Vjosë]], [[Vardar]], [[Aliákmon]], [[Achelóos]]
 | hornina = [[vápenec]], [[dolomit]], [[pískovec]], [[břidlice]]
-}}
+}}[[Image:Panair Korab.jpg|thumb|240px|Korab – 2764&nbsp;m]]
+[[Soubor:Pelister.jpg|thumb|240px|Pelister – 2601&nbsp;m]]
-[[Image:Panair Korab.jpg|thumb|Korab - 2764 m]]
+[[Soubor:Solunska Glava-MK.jpg|thumb|240px|[[Solunska glava]] – 2540&nbsp;m]]
-[[Image:Mount Pelister MK.jpg|thumb|150px|pohoří Baba - Pelister]]
 '''Helenidy''' (''Albánsko-řecká'' či ''Šarsko-pindská horská soustava'') jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii [[Drin]] - [[Peć]] na [[Dinárské hory]] a prostírající se přes [[Kosovo]], západní [[Makedonie|Makedonii]], [[Albánie|Albánii]] až do [[Řecko|Řecka]]. Rozkládají se tak v jižní části [[Balkánský poloostrov|Balkánského poloostrova]], na [[Peloponés]] a jejich součástí je i ostrov [[Kréta]]. Východním ohraničením Helenid na území Srbska a Makedonie je linie procházející údolími řek [[Ibar]] a [[Vardar]]. Jsou součástí [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]].
@@ Řádka 24: / Řádka 23: @@
 == Šarský horský systém ==
-[[Image:MountShara.jpg|left|thumb|Šar Planina]]
+[[Soubor:Titov vrv a Turcin.jpg|thumb|240px|Šar Planina]]
 === Geografie a členění ===
 Rozkládá se v západní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do [[Albánie]] a na jihu do [[Řecko|Řecka]]. Dělí se na dvě části - východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí [[Černý Drim|Černého Drimu]] a [[Radika|Radiky]].