Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Jaroslav Pavlíček

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Jaroslav Pavlíček''' (narozen [[1943]]) je český [[polárník]], dobrodruh a spisovatel. Celým svým životem se zaměřuje na výzkum v oblastech přežití v divočině a harmonického soužití člověka s přírodou. V roce [[2000]] neúspěšně kandidoval do senátu v [[Senátní obvod č. 14|obvodě České Budějovice]] za [[Pravý blok]].<ref>http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20001112&xobvod=14 Senátní volby 2000</ref>
+
'''Jaroslav Pavlíček''' (* [[19. srpen|19. srpna]] [[1943]], [[Mladá Boleslav]]) je český [[polárník]], dobrodruh a spisovatel. Celým svým životem se zaměřuje na výzkum v oblastech přežití v divočině a harmonického soužití člověka s přírodou.  
 +
 
 +
V roce [[2000]] neúspěšně kandidoval do senátu v [[Senátní obvod č. 14|obvodě České Budějovice]] za [[Pravý blok]].<ref>http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20001112&xobvod=14 Senátní volby 2000</ref>
 +
[[Soubor:Dolina Pieciu Stawow Spiskich, Schronisko Teryego.jpg|thumb|240px|Téryho chata (2009)]]
== Život ==
== Život ==
V 60. letech v době oteplení [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] studoval na [[Filozofická fakulta UK|Filozofické fakultě UK]] v Praze obor [[koreanistika]]. Po invazi vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]] v [[srpen 1968|srpnu 1968]] z fakulty odešel  do [[Vysoké Tatry|Vysokých Tater]], kde pracoval dalších deset let jako nosič na [[Téryho chata|Téryho chatě]] s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získává velmi dobrou fyzickou zdatnost pro své další záměry.
V 60. letech v době oteplení [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] studoval na [[Filozofická fakulta UK|Filozofické fakultě UK]] v Praze obor [[koreanistika]]. Po invazi vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do [[Československo|Československa]] v [[srpen 1968|srpnu 1968]] z fakulty odešel  do [[Vysoké Tatry|Vysokých Tater]], kde pracoval dalších deset let jako nosič na [[Téryho chata|Téryho chatě]] s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získává velmi dobrou fyzickou zdatnost pro své další záměry.
V roce 1980 byl členem polské [[expedice (výprava)|expedice]] na [[Mt. Everest]], která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel [[Aljaška|Aljašku]], pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky [[Vladimír Weigner|Vladimírem Weignerem]] a [[Miroslav Jakeš|Miroslavem Jakešem]] [[Grónsko]]. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a dalších dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš [[sofistikovaný|sofistikovaná]]. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách také s sebou nenosí žádnou navigaci [[GPS]] či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem :"Kdo chce jít, jde!" <ref>Brabec, Lubomír - Šmíd, Zdeněk: S kytarou v Antarktidě, nakl. Knihcentrum, 1998, s. 18</ref>
V roce 1980 byl členem polské [[expedice (výprava)|expedice]] na [[Mt. Everest]], která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel [[Aljaška|Aljašku]], pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky [[Vladimír Weigner|Vladimírem Weignerem]] a [[Miroslav Jakeš|Miroslavem Jakešem]] [[Grónsko]]. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a dalších dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš [[sofistikovaný|sofistikovaná]]. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách také s sebou nenosí žádnou navigaci [[GPS]] či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem :"Kdo chce jít, jde!" <ref>Brabec, Lubomír - Šmíd, Zdeněk: S kytarou v Antarktidě, nakl. Knihcentrum, 1998, s. 18</ref>
== Základna v Antarktidě ==
== Základna v Antarktidě ==
-
[[Soubor:Nelson u map.png|left|thumb|  
+
[[Soubor:Nelson u map.png|thumb|240px|Ostrov '''NELSON'''<br /> '''62<sup>o</sup>18´''' jižní šířky<br /> '''58<sup>o</sup>59´''' západní délky]]V roce [[1987]] se poprvé vydává do [[Antarktida|Antarktidy]] hledat vysněné místo pro základnu na polské školní lodi [[Antoni Garnuszewski]] společně s [[Jan Pávek|Janem Pávkem]]. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici [[oáza|oázu]] na [[ostrov Nelson|ostrově Nelson]] v souostroví [[Jižní Shetlandy|Jižních Shetland]] při úzké šíji [[Grahamova země|Grahamovy země]]. Nalézá se v [[subarktické pásmo|subarktickém pásmu]], chráněném před mořem i větrem, dobře přístupném, tři sta metrů vzdálené od oblázkové pláže pokojné zátoky. Na tuto základnu je nutno přeplout ve člunu z vedlejšího většího ostrova [[King George]], na kterém přistávají vojenská letadla [[letadlo Hercules|Hercules]] z chilského letiště v [[Punta Arenas]]. Pavlíček se brání označit tuto základnu za pouze českou, hovoří o stanici mezinárodní. Oficiálně se jmenuje ''ECO-Base Station'', což koresponduje se zdejším ekologickým životním stylem (zakladatel uvažoval i o jiných jménech např. o pojmenování po [[Karel Kryl|Karlu Krylovi]], jehož plakát a obrázek jsou zde přítomny). Na stanici je uskutečňován program "zelené domácnosti", [[impakt]]ní program, který zahrnuje sběr vyplavenin z moře v rámci globálního výzkumu a program přežití.  Každý rok dochází k pravidelnému střídání posádky nejen z [[Česká republika|České republiky]], ale své pobyty tady tráví i lidé z mnoha dalších zemí. Mezi jinými zde byli [[Tomáš Halík]], [[Dagmar Havlová (podnikatelka)|Dagmar Havlová]] (manželka [[Ivan Havel|Ivana Havla]]), [[Martin Mykiska]], nebo český biolog a kněz [[Marek Orko Vácha]]. Kytarista [[Lubomír Brabec]] zde uskutečnil vůbec nejjižnější koncert klasické hudby v historii, konkrétně na lodi [[Greenpeace]] [[Arctic Sunrise]] u ostrova Nelson. Celý koncert byl zaznamenán japonskou televizí a vzbudil značnou pozornost.
-
Ostrov '''NELSON'''<br /> '''62<sup>o</sup>18´''' jižní šířky<br /> '''58<sup>o</sup>59´''' západní délky]]V roce [[1987]] se poprvé vydává do [[Antarktida|Antarktidy]] hledat vysněné místo pro základnu na polské školní lodi [[Antoni Garnuszewski]] společně s [[Jan Pávek|Janem Pávkem]]. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici [[oáza|oázu]] na [[ostrov Nelson|ostrově Nelson]] v souostroví [[Jižní Shetlandy|Jižních Shetland]] při úzké šíji [[Grahamova země|Grahamovy země]]. Nalézá se v [[subarktické pásmo|subarktickém pásmu]], chráněném před mořem i větrem, dobře přístupném, tři sta metrů vzdálené od oblázkové pláže pokojné zátoky. Na tuto základnu je nutno přeplout ve člunu z vedlejšího většího ostrova [[King George]], na kterém přistávají vojenská letadla [[letadlo Hercules|Hercules]] z chilského letiště v [[Punta Arenas]]. Pavlíček se brání označit tuto základnu za pouze českou, hovoří o stanici mezinárodní. Oficiálně se jmenuje ''ECO-Base Station'', což koresponduje se zdejším ekologickým životním stylem (zakladatel uvažoval i o jiných jménech např. o pojmenování po [[Karel Kryl|Karlu Krylovi]], jehož plakát a obrázek jsou zde přítomny). Na stanici je uskutečňován program "zelené domácnosti", [[impakt]]ní program, který zahrnuje sběr vyplavenin z moře v rámci globálního výzkumu a program přežití.  Každý rok dochází k pravidelnému střídání posádky nejen z [[Česká republika|České republiky]], ale své pobyty tady tráví i lidé z mnoha dalších zemí. Mezi jinými zde byli [[Tomáš Halík]], [[Dagmar Havlová (podnikatelka)|Dagmar Havlová]] (manželka [[Ivan Havel|Ivana Havla]]), [[Martin Mykiska]], nebo český biolog a kněz [[Marek Orko Vácha]]. Kytarista [[Lubomír Brabec]] zde uskutečnil vůbec nejjižnější koncert klasické hudby v historii, konkrétně na lodi [[Greenpeace]] [[Arctic Sunrise]] u ostrova Nelson. Celý koncert byl zaznamenán japonskou televizí a vzbudil značnou pozornost.
+
== Antarktická smlouva ==
== Antarktická smlouva ==
Po opadnutí [[komunismus|komunistického]] jha je v [[prosinec|prosinci]] [[1990]] Jaroslav Pavlíček delegován [[ministerstvo životního prostředí České republiky|ministrem životního prostředí]] [[Josef Vavroušek|Josefem Vavrouškem]] jako zástupce naší země na schůzku signatářů [[Antarktický smluvní systém|Antarktické smlouvy]] do chilského [[Viña del Mar]], kde se připravovala nová verze smlouvy na dalších padesát let (Antarktická smlouva byla podepsána v roce [[1959]], Československo k ní přistoupilo roku [[1960]]). Smlouva vyhlašuje, že tento kontinent není územím žádného státu a reguluje přítomnost člověka, který je zde vítán jen pokud má výzkumný či ochranářský program. Dále nepovoluje vlastnění střelných zbraní a vojáci na vojenských základnách musí být neozbrojeni.
Po opadnutí [[komunismus|komunistického]] jha je v [[prosinec|prosinci]] [[1990]] Jaroslav Pavlíček delegován [[ministerstvo životního prostředí České republiky|ministrem životního prostředí]] [[Josef Vavroušek|Josefem Vavrouškem]] jako zástupce naší země na schůzku signatářů [[Antarktický smluvní systém|Antarktické smlouvy]] do chilského [[Viña del Mar]], kde se připravovala nová verze smlouvy na dalších padesát let (Antarktická smlouva byla podepsána v roce [[1959]], Československo k ní přistoupilo roku [[1960]]). Smlouva vyhlašuje, že tento kontinent není územím žádného státu a reguluje přítomnost člověka, který je zde vítán jen pokud má výzkumný či ochranářský program. Dále nepovoluje vlastnění střelných zbraní a vojáci na vojenských základnách musí být neozbrojeni.
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references/>
== Knihy ==
== Knihy ==
 +
* Pavlíček, Jaroslav: Člověk v drsné přírodě, Práh, Praha 2002.
 +
* Pavlíček, Jaroslav: ECO-Nelson.Antarktis.
 +
-
Pavlíček, Jaroslav: Člověk v drsné přírodě, Práh, Praha 2002.<br />
+
{{Článek z Wikipedie}}
-
Pavlíček, Jaroslav: ECO-Nelson.Antarktis.<br />
+
{{DEFAULTSORT:Pavlíček, Jaroslav}}
-
{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Pavlíček, Jaroslav}}
+
[[Kategorie:Čeští cestovatelé]]
[[Kategorie:Čeští cestovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
 +
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Polárníci]]
[[Kategorie:Polárníci]]

Aktuální verze z 7. 2. 2022, 10:46

Jaroslav Pavlíček (* 19. srpna 1943, Mladá Boleslav) je český polárník, dobrodruh a spisovatel. Celým svým životem se zaměřuje na výzkum v oblastech přežití v divočině a harmonického soužití člověka s přírodou.

V roce 2000 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodě České Budějovice za Pravý blok.[1]

Téryho chata (2009)

Obsah

Život

V 60. letech v době oteplení Pražského jara studoval na Filozofické fakultě UK v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získává velmi dobrou fyzickou zdatnost pro své další záměry. V roce 1980 byl členem polské expedice na Mt. Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a dalších dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách také s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem :"Kdo chce jít, jde!" [2]

Základna v Antarktidě

Ostrov NELSON
62o18´ jižní šířky
58o59´ západní délky
V roce 1987 se poprvé vydává do Antarktidy hledat vysněné místo pro základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici oázu na ostrově Nelson v souostroví Jižních Shetland při úzké šíji Grahamovy země. Nalézá se v subarktickém pásmu, chráněném před mořem i větrem, dobře přístupném, tři sta metrů vzdálené od oblázkové pláže pokojné zátoky. Na tuto základnu je nutno přeplout ve člunu z vedlejšího většího ostrova King George, na kterém přistávají vojenská letadla Hercules z chilského letiště v Punta Arenas. Pavlíček se brání označit tuto základnu za pouze českou, hovoří o stanici mezinárodní. Oficiálně se jmenuje ECO-Base Station, což koresponduje se zdejším ekologickým životním stylem (zakladatel uvažoval i o jiných jménech např. o pojmenování po Karlu Krylovi, jehož plakát a obrázek jsou zde přítomny). Na stanici je uskutečňován program "zelené domácnosti", impaktní program, který zahrnuje sběr vyplavenin z moře v rámci globálního výzkumu a program přežití. Každý rok dochází k pravidelnému střídání posádky nejen z České republiky, ale své pobyty tady tráví i lidé z mnoha dalších zemí. Mezi jinými zde byli Tomáš Halík, Dagmar Havlová (manželka Ivana Havla), Martin Mykiska, nebo český biolog a kněz Marek Orko Vácha. Kytarista Lubomír Brabec zde uskutečnil vůbec nejjižnější koncert klasické hudby v historii, konkrétně na lodi Greenpeace Arctic Sunrise u ostrova Nelson. Celý koncert byl zaznamenán japonskou televizí a vzbudil značnou pozornost.

Antarktická smlouva

Po opadnutí komunistického jha je v prosinci 1990 Jaroslav Pavlíček delegován ministrem životního prostředí Josefem Vavrouškem jako zástupce naší země na schůzku signatářů Antarktické smlouvy do chilského Viña del Mar, kde se připravovala nová verze smlouvy na dalších padesát let (Antarktická smlouva byla podepsána v roce 1959, Československo k ní přistoupilo roku 1960). Smlouva vyhlašuje, že tento kontinent není územím žádného státu a reguluje přítomnost člověka, který je zde vítán jen pokud má výzkumný či ochranářský program. Dále nepovoluje vlastnění střelných zbraní a vojáci na vojenských základnách musí být neozbrojeni.

Reference

  1. ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20001112&xobvod=14 Senátní volby 2000
  2. ↑ Brabec, Lubomír - Šmíd, Zdeněk: S kytarou v Antarktidě, nakl. Knihcentrum, 1998, s. 18

Knihy

  • Pavlíček, Jaroslav: Člověk v drsné přírodě, Práh, Praha 2002.
  • Pavlíček, Jaroslav: ECO-Nelson.Antarktis.


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jaroslav_Pavl%C3%AD%C4%8Dek“