Tomáš Halík

Z Multimediaexpo.cz

Tomáš Halík (2008)

Prof. Mons. Tomáš Halík (* 1. června 1948 Praha, pseudonym Kalypton) je český katolický prelát, religionista, psycholog, sociolog náboženství a autor spirituální literatury. Je farářem akademické farnosti, která sídlí v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, a prezidentem České křesťanské akademie (obojí od 1990). V roce 2014 obdržel Templetonovu cenu.[1]

Pro vyjadřování názorů a filosofických postojů z hlediska katolické víry neobhajitelných, prosazování extrémistického pojetí ekumenismu, nevybíravé veřejné útoky na názorové oponenty a neloajální vystupování vůči představeným v médiích budí kněžské působení Tomáše Halíka mezi věřícími silné kontroverze.

Obsah

Život

Vystudoval sociologii a psychologii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Jana Patočky. Komunistickým režimem mu nebylo dovoleno působit jako pedagog. Zaměstnán byl nejdříve jako podnikový psycholog, později jako psychoterapeut pro drogově závislé. V letech 1975–1984 působil mj. na pozici pdnikového psychologa na Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků Ministerstva průmyslu ČSR. Do roku 1968 byl členem ČSM a vzdělával se na mnoha politických a stranických školeních, ačkoli do KSČ nikdy nevstoupil. Podle svých webových stránek se měl aktivně zúčastňovat dění v roce 1968, kdy měl podporovat ekumenické aktivity a Dílo koncilní duchovní obnovy. Jeho kádrové materiály však dosvědčují, že od počátku roku 1968 až do prosince 1968 byl na studijní stáži ve Velké Británii.[2]

Do roku 1971 byl podnikovým psychologem v Chemopetrolu. V roce 1972 byl nejdříve zaměstnancem a následně i vedoucím podnikovým psychologem na Institutu pro výchovu vedoucích pracovníků Ministerstva průmyslu. Do této funkce se dostal především díky tomu, že souhlasil s politikou komunistické strany po roce 1968 a souhlasil s jeho "základním konsolidačním úsilím". Zde též vstoupil do Brigády socialistické práce, kde se dokonce stal zástupcem vedoucího a z této pozice vedl veškerá politická a jiná školení.[3] V roce 1978 byl tajně vysvěcen biskupem Aufderbeckem v Erfurtu na katolického kněze a do roku 1989 byl jednou z předních osobností české podzemní církve, v 80. letech patřil ke spolupracovníkům kardinála Tomáška, inicioval Desetiletí duchovní obnovy národa.

Roku 1982 se s ním marně StB snažila pro jeho kontakty s podzemní Církví (zejména okruh Josefa Zvěřiny a v reakci na tento zájem ze strany Státní bezpečnosti Tomáš Halík dal výpověď na Ministerstvu průmyslu a odešel jako psycholog pracovat do psychiatrické léčebny. O jeho životě z druhé strany se po této události až do listopadu 1989 již mnoho nedozvíme, protože jeho svazek u StB byl v prosinci 1989 skartován.

Po roce 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a od stejného roku působí v univerzitním kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde je farářem studentů. V témže roce jej papež Jan Pavel II. jmenoval konzultorem Papežské rady pro dialog s nevěřícími. Od roku 1993 přednáší religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Habilitoval se na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru sociologie (1993) a o čtyři roky později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy (1997).

V polovině roku 2014 se objevily dohady o možné kandidatuře Tomáše Halíka na post hlavy státu.[4][5][6] Halík však veškeré teze o téměř jisté kandidatuře popřel a dokonce se obul do svého bývalého studenta a redaktora Lidových novin Petra Kamberského, který uváděl důvody, proč by Halík nemohl kandidovat a uvedl, že svou tezi o případné kandidatuře uvedl jen proto, že má obavy z toho, že by mohl úspěšně kandidovat sociálně demokratický politik a před rokem 1989 aktivní člen Lidových milicí Zdeněk Škromach.[7] Sám Kamberský však měl pravdu nejméně v tom, že Halíkovi jako katolickému knězi v kandidatuře a stejně tak i v účasti na aktivním politickém životě brání kanonické právo a spolu s tím i přímé napojení na uskupení pravdoláskařů a vděčných následovníků Václava Havla a Karla Schwarzenberga

Názory, aktivity a kritiky

Tomáš Halík je silně kritizován už pro vystupování v médiích, které podle jeho oponentů zahrnuje četné projevy neloajality vůči katolickému učení a církevní hierarchii, až směšně egoistický projev a pomluvy, hrubé osobní útoky vůči jeho názorovým oponentům (nejčastěji konzervativním a tradičním katolíkům, politickým konzervativcům, evangelikálům či nacionalistům.[8])

Ve své sžíravé kritice Gibsonova filmu Umučení Ježíše Krista neváhal nevybíravě útočit na památku blahoslavené Kateřiny Emmerichové.[9] Na tento odsudek příkře reagoval např. Václav Durych.[10]

Jeho oponenti jej často obviňují z morálního a filosofického relativismu,[11] relativizování katolické víry, synkretismu a nekatolického pohledu na Boha. Velký rozruch v tomto ohledu vyvolal jeho článek Zač křesťané vděčí ateistům, v němž mluví o Bohu jako o možnosti, o níž se nedá říci, zda je či není.[12] Ateistický filosof Tomáš Hříbek ve svém článku Zač mají být ateisté vděční v reakci na to prohlašuje, že Halíkovy vývody nemohou uspokojit racionálně uvažující ateisty ani racionálně uvažující teisty a označil ho za „stydlivého ateistu“.[13] Halíkovo vyjádření odsoudil též jezuitský kněz a vedoucí České sekce Radia Vatikán Milan Glaser, který ve svém komentáři ke sporu Halík-Hříbek napsal, že toto tvrzení „zkrátka neobstojí a žádný kontext ani dodatečné vysvětlení nemohou změnit nic na neudržitelnosti jeho obsahu. Protiřečí samo sobě.“[14]

Ignác Pospíšil kritizoval jeho obhajobu sebevraždy Jana Palacha, v níž podle něj Halík nečestně zneužil a překroutil výroky Chestertona a kardinála Berana.[15]

V srpnu 2011 se vyjádřil ke konající se akci Prague Pride tím, že uvedl, že se jedná o "výraz rezignace určité skupiny na to, aby byla uznána většinovou společností" a zároveň vyjádřil jednotlivým homosexuálům svou duchovní podporu jako zpovědník a psycholog. Na konci svého prohlášení se jen matně zmínil o Pochod pro rodinu, kterou organizují každoročně v tomtéž termínu Mladí křesťanští demokraté, kdy uvedl, že doufá, že to nebude akce "křečovitou „truc-akcí“ v bátorovském stylu, nýbrž dokáže důstojně a nehystericky připomenout, že to, co v naší společnosti je opravdu ohroženo a co tedy zaslouží víc ochrany a veřejné podpory než homosexuální menšina, které u nás naštestí nikdo neubližuje, je normální tradiční rodina" pak ji je možné považovat za dobrou.[16]

V květnu 2013 se veřejně zastal literárního historika a veřejně známého homosexuálního aktivisty Martina C. Putny, kterého odmítnul prezident Miloš Zeman jmenovat profesorem. V souvislosti s tím uvedl, že ze strany prezidenta se jedná o nepřiměřený zásah do akademických svobod s tím, že si nesmírně váží inteligence a vědecké práce dotyčného. Boj za odmítnutí jeho profesury spatřuje spíše v politické sféře než v jeho revoluční amorálnosti.

V červnu 2013 Jiří J. Stodola ostře zkritizoval fakt, že Tomáš Halík a Karlova univerzita vydávají Halíkovy spirituální (a z vědeckého hlediska bezcenné) knihy za "odbornou vědeckou činnost" a pobírají za ně tučné dotace.[17] Rozzuřený Halík jej v reakci na tento článek označil za "ultrakatolíka" a "dědice druhorepublikových fašistů" a jeho názory na klasifikaci vědeckých publikací na za trapně diletantské.[18] Stodola se v reakci na to ohradil proti nepodloženým obviněním a urážkám a upozornil na ten zajímavý detail, že ohledně posuzování toho, co je a co není odborná publikace, je odborník on (narozdíl od Halíka).[19] V listopadu 2013 pak Rada vlády pro vývoj, výzkum a inovace na žádost politologa Daniela Solise rozhodla, že velká část Halíkových prací, o jejichž vědeckost se přel, skutečně do odborné vědecké činnosti nespadá.[20] Odborná komise i přesto, že konstatovala, že tyto publikace zcela postrádají vědeckost, navrhla, aby se publikace ze seznamu nevyškrtávali. Důvod proč již rada vysvětlovala různými způsoby prostřednictvím jejích jednotlivých členů. Karel Oliva, předseda Odborné komise pro společenské a humanitní vědy při RVVI uvedl, že vyškrtnutím daných publikací by se rušil princip rovného přístupu.[21] Místopředsedkyně RVVI Miroslava Kopicová však dalšího dne oznámila, že vyškrtnutí není možné proto, že již uběhl časový termin, kdy by se dal výstup v RIVu změnit. Následně v tomtéž duchu odpověděl i sám Oliva, který podotknul, že rada smí rozhodovat jen o publikacích vydaných v roce 2012, nikoli o publikacích starších.[22]

V theodicejním pojetí je spíše minimalista. Doporučuje věřícím, aby svou víru přílišně nerozvíjeli a měli ji raději jen jako hořčičné zrno.[23] Jako filosof se drží především novověkých filosofií, zatímco těm předcházejícím se zpravidla vysmívá a vypůjčené teze Tomáše Akvinského používá zpravidla jen k tomu, aby si mohl potvrdit, že jeho myšlení je správné. V oblasti nauky učitelského úřadu Církve popírá některé články víry jako např. rozumové poznání Boží existence a některých vlastností Božích, čímž vystupuje proti učení prvního vatikánského koncilu.

Když došlo v počátkem května 2014 k policejnímu zásahu v muslimském centru v Praze shodou okolností v době, kdy tam probíhala modlitba, tak se obořil na policisty, že se dopustili nejtěžšího hříchu a že namísto extrémismu a neúcty druhým, by křesťané a muslimové měli vést dialog a bránit tím zásahům světské moci do jejich života.[24] Toto matení Halíka však vyprodukovalo protireakci, protože většinová společnost má z muslimských extrémistů obavy a policejní útok v centru byl oprávněný. V závěru dokonce padali i otázky, komu vlastně Halík slouží (zdali Bohu nebo právu šaria).[25][26]

V květnu 2014 zároveň překvapil tím, když adresoval české muslimské obci, aby se zasazovala za osvobození a spravedlivý proces sudánské křesťanky Meriam Ishagové, kterou za to, že se odmítla před sňatkem s muslimem zříci své víry, a byla proto odsouzena k trestu smrti i přesto, že očekává narození dítěte. V dopise především uvedl, že by se muslimové celého světa měli snažit, aby v islámském právu se respektovala slova Koránu, ve kterých se hovoří, aby nikdo nebyl donucován k náboženství.[27]

8. prosince 2015 vydal v Perspektivách Katolického týdeníku článek na téma křesťanství a islámu, který v mnoha obsahoval vícero evidentně nekatolických tezí.[28] Vedle nepravdivého tvrzení, že křesťané mají s muslimy stejného Boha a že opačné tvrzení je důkazem neznalosti křesťanství, především označil za společensky nebezpečnou, nenávistnou a až nezákonnou kritiku islámu z pohledu křesťanství, která poukazuje na nenávist a násilí hlásané islámem a dává ji do kontrastu s křesťanským důrazem na lásku. Radomír Malý jej pro to ve své reakci, kterou o týden později vydaly Duše a hvězdy,[29] označil za odpadlíka, který zůstává ve strukturách Církve už jen proto, aby ji rozvracel zevnitř, a obvinil ho ze snahy kriminalizovat ryze křesťanské a správné postoje k islámu.

V roce 2015 chtěl ve své farnosti pořádat přednášky spojené s Prague Pride, musel od toho ale nakonec ustoupit, protože mu to kardinál Duka zakázal.[30]

YouTube

Tomáš Halík ve filmu KATAPULT


Poznámky a reference

  1. ↑ Tomáš Halík v Londýně převzal Templetonovu cenu, 'duchovní nobelovku', Lidovky.cz, 14. května 2014 [cit. 11.08.14].
  2. ↑ Adam B. Bartoš: Vzorný soudruh Halík: Připravoval kádry na ministerstvu - PRVNIZPRAVY.cz, 28. 5. 2013
  3. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Tomas-Halik-mohl-spolupracovat-s-StB-naznacil-Kojzar-z-Rudeho-prava-274494
  4. ↑ Volba prezidenta: Halík zvažuje kandidaturu, cítí morální povinnost, Lidovky.cz, 4. srpna 2014 [cit. 11.08.14].
  5. ↑ Halík zvažuje kandidaturu na Hrad. Nezříkám se zodpovědnosti, uvedl, Zprávy.idnes.cz, 4. srpna 2014 [cit. 11.08.14].
  6. ↑ KAMBERSKÝ: Meditace nad okurkou a Halíkem, Lidovky.cz, 11. srpna 2014 [cit. 11.08.14].
  7. ↑ Já a příští prezident? Kamberský, podejte mi index! píše Halík, Lidovky, 11. srpna 2014 [cit. 11.08.14].
  8. ↑ http://www.krestandnes.cz/article/david-novak-tomas-halik-a-jeho-zavadejici-kritika-evangelikalu/18909.htm
  9. ↑ Viz článek Otázka Pilátova
  10. ↑ http://cirkev.wordpress.com/2010/04/16/dobre-dilo/
  11. ↑ http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/9234-uskali-dobrych-umyslu.aspx
  12. ↑ Viz zde: http://www.halik.cz/clanky/zac_krestane_vdeci_ateistum.php
  13. ↑ http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/10/11/ateista-o-halikovi/
  14. ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=13524
  15. ↑ http://cirkev.wordpress.com/2012/01/17/krize-cirkve-prebirame-pohanske-hodnoty/
  16. ↑ [1]
  17. ↑ J. J. Stodola: Halíkovi vánoční knížky, Duše a hvězdy 4. června 2013
  18. ↑ http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2990-halik-konecne-promluvil-antisemitou-bartosem-se-jako-capek-ustvat-nenecham-navic-je-podle-bostlove-zednar-proto-mu-neodpovidam.aspx
  19. ↑ J. J. Stodola: Štvanice, Duše a hvězdy 11. 6. 2013
  20. ↑ http://aktualityhvezd.wordpress.com/2013/11/19/duchovni-a-filosoficke-brebenteni-neni-vedeckou-praci/
  21. ↑ Halíkovy knihy nejsou vědecké, uznal Rusnok. Rada zuří, aktualne.centrum.cz, 19. listopadu 2013 [cit. 20.11.13].
  22. ↑ Michal KOLMAŠ: Halíkova díla "vědecká" zůstanou. Rusnok sám rozhodnout nemůže, zprávy ČT24, 21. listopadu 2013 [cit. 21.11.13].
  23. ↑ Viz kniha jeho kniha Oslovit Zachea nebo Noc zpovědníka.
  24. ↑ Policejní zásah proti páteční modlitbě rozproudil diskuze o postavení muslimů, Christnet, 2. května 2014 [cit. 19.05.14].
  25. ↑ Chce Tomáš Halík znásilňování českých žen? Okamura, kníže i Čunek se vyjádřili k razii u českých muslimů, Parlamentní listy, 6. května 2014 [cit. 19.05.14].
  26. ↑ Robert HŘEBÍČEK: O hříšné policii, muslimských bratřích a jednom špatném teologovi
  27. ↑ Otevřený dopis T. Halíka muslimské komunitě v ČR, Tisk ČBK, 20. května 2014 [cit. 21.05.14].
  28. ↑ Tomáš Halík: „Máme s muslimy stejného Boha?“
  29. ↑ Radomír Malý: Fatwa nebo koncentrák? Co to bude, pane profesore?
  30. ↑ http://www.duseahvezdy.cz/2015/07/31/kardinal-duka-zakazal-kontroverzni-akce-akademicke-farnosti-spojene-s-prague-pride/

Externí odkazy

Zásadní kritiky


Informace o článku.

Článek nebo jeho část je převzata z Katopedie.
Tento text je uvolněn k volnému užití za podmínky uvedení původního zdroje (více ZDE).

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tom%C3%A1%C5%A1_Hal%C3%ADk“