Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Karibik
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1496“ textem „1496“) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Central america (cia).png|thumb| | + | [[Soubor:Central america (cia).png|thumb|320px|Karibská oblast (2007)]] |
+ | '''Karibik''' je region v nejjižnější části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Zahrnuje ostrovy v [[Karibské moře|Karibském moři]] ([[Antily]]), [[Bahamy]] a pobřeží [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] omývané právě Karibským mořem. [[Panamský průplav|Panamským průplavem]] je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem. | ||
Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako '''Západní Indie'''. | Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako '''Západní Indie'''. | ||
== Rozdělení == | == Rozdělení == | ||
Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na: | Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na: | ||
- | * '''[[Velké Antily]]''' | + | * '''[[Velké Antily]]''' – [[Kuba]], [[Hispaniola]] (státy: [[Dominikánská republika]] a [[Haiti]]), [[Jamajka]] a [[Portoriko]], k ním jsou také počítány [[Kajmanské ostrovy]] a ostrov [[Navassa]]. |
- | * '''[[Malé Antily]]''' | + | * '''[[Malé Antily]]''' – pás malý ostrovů ve východní části Karibiku,největší ostrov je [[Trinidad]]. Malé Antily se dále dělí na: |
- | ** [[Závětrné ostrovy]] (severní větev): ''[[Anguilla]], [[Antigua]], [[Barbuda]], [[Dominika (ostrov)|Dominika]], [[Guadeloupe]], [[Montserrat (ostrov)|Montserrat]], [[Nevis]], [[Panenské ostrovy]], [[Saba]], [[Saint-Barthélemy|Svatý Bartoloměj]], [[ | + | ** [[Závětrné ostrovy]] (severní větev): ''[[Anguilla]], [[Antigua]], [[Barbuda]], [[Dominika (ostrov)|Dominika]], [[Guadeloupe]], [[Montserrat (ostrov)|Montserrat]], [[Nevis]], [[Panenské ostrovy]], [[Saba]], [[Saint-Barthélemy|Svatý Bartoloměj]], [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]], [[Svatý Kryštof (ostrov)|Svatý Kryštof]], [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]]'' |
** [[Návětrné ostrovy]] (východní větev): ''[[Barbados]], [[Grenada]], [[Martinik]], [[Svatá Lucie]], [[Svatý Vincenc (ostrov)|Svatý Vincenc]], [[Tobago]], [[Trinidad]] | ** [[Návětrné ostrovy]] (východní větev): ''[[Barbados]], [[Grenada]], [[Martinik]], [[Svatá Lucie]], [[Svatý Vincenc (ostrov)|Svatý Vincenc]], [[Tobago]], [[Trinidad]] | ||
** [[Závětrné Antily]] (jižní větev): ''[[Aruba]], [[Bonaire]], [[Curaçao]] | ** [[Závětrné Antily]] (jižní větev): ''[[Aruba]], [[Bonaire]], [[Curaçao]] | ||
- | * '''[[Bahamy|Bahamské ostrovy]]''' | + | * '''[[Bahamy|Bahamské ostrovy]]''' – Striktně vzato již neleží v Karibiku, ale severně od Kuby v Atlantském oceánu, jsou politicky rozděleny na: |
- | ** [[Bahamy|Bahamské společenství]] | + | ** [[Bahamy|Bahamské společenství]] – větší část souostroví |
- | ** [[Turks a Caicos]] | + | ** [[Turks a Caicos]] – britské zámořské území |
== Historie == | == Historie == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Spanish Caribbean Islands in the American Viceroyalties 1600.png|thumb|300px|Španělské karibské ostrovy v roce 1600]] |
- | Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku | + | Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku Kryštof Kolumbus. Od královského páru Isabela Kastilské a jejího manžela Ferdinanda II. Aragonského získal Kolumbus dvě malé [[karavela|karavely]] (Pinta a Niňa) a jednu větší loď ([[karaka]] Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne [[3. srpen|3. srpna]] 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v [[Amerika|Americe]] objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na [[ostrov]]u [[San Salvador (Bahamy)|San Salvador]] a prohlásil ho za španělskou državu. Ačkoliv šlo o [[Bahamy]], Kolumbus se domníval, že přistál v [[Indie|Indii]]. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud [[Indiáni]]. Téhož roku objevil pobřeží [[Kuba|Kuby]], [[Hispaniola|Hispanioly]] a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání. |
- | Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k [[Portoriko|Portoriku]], [[Malé Antily|Malým Antilám]] a [[Jamajka|Jamajce]]. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. | + | |
+ | Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k [[Portoriko|Portoriku]], [[Malé Antily|Malým Antilám]] a [[Jamajka|Jamajce]]. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. | ||
+ | |||
Z poslední cesty se Kolumbus vrátil [[17. listopad]]u 1504. Zanedlouho na to, [[20. květen|20. května]] 1506 zemřel v [[Valladolid]]u obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní [[Asie]], či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v [[Sevilla|Seville]] a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do [[Santo Domingo|Santo Dominga]] na [[Hispaniola|Hispaniole]] (v dnešní [[Dominikánská republika|Dominikánské republice]]). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do [[Havana|Havany]] na [[Kuba|Kubě]], po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v [[katedrála|katedrále]]. | Z poslední cesty se Kolumbus vrátil [[17. listopad]]u 1504. Zanedlouho na to, [[20. květen|20. května]] 1506 zemřel v [[Valladolid]]u obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní [[Asie]], či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v [[Sevilla|Seville]] a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do [[Santo Domingo|Santo Dominga]] na [[Hispaniola|Hispaniole]] (v dnešní [[Dominikánská republika|Dominikánské republice]]). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do [[Havana|Havany]] na [[Kuba|Kubě]], po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v [[katedrála|katedrále]]. | ||
- | Důležitý konflikt počátku [[20. století]] byl pro Karibik | + | |
+ | Důležitý konflikt počátku [[20. století]] byl pro Karibik Španělsko-americká válka. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost [[Kuba|Kuby]] a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako ''[[casus belli]]'' posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď ''USS Maine'' (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku [[ultimátum]], které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na [[Pařížská mírová smlouva (1898)|pařížskou mírovou smlouvu]], v rámci něhož předalo Spojeným státům '''[[Kuba|Kubu]], [[Portoriko]]''' a část [[Generální kapitanát Filipíny|Španělské východní Indie]] ('''[[Filipíny]] a [[Guam]]'''), zbytek Španělské východní Indie byl prodán [[Německo|Německu]]. Mezi roky 1898 a 1934 zasahovaly USA do politického vývoje regionu svými intervencemi známými jako tzv. [[banánové války]]. | ||
[[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika]] prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz [[Karibská krize]]). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku [[2002]] vyhlásila Argentina státní bankrot. Některé státy konkrétně v oblasti [[Návětrné ostrovy|Návětrných ostrovů]] [[Grenada]], [[Svatá Lucie]] a [[Svatý Vincenc a Grenadiny]] projevily záměr o integraci do většího celku. | [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika]] prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz [[Karibská krize]]). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku [[2002]] vyhlásila Argentina státní bankrot. Některé státy konkrétně v oblasti [[Návětrné ostrovy|Návětrných ostrovů]] [[Grenada]], [[Svatá Lucie]] a [[Svatý Vincenc a Grenadiny]] projevily záměr o integraci do většího celku. | ||
== Státy a závislá území náležící celou rozlohou Karibiku == | == Státy a závislá území náležící celou rozlohou Karibiku == | ||
Řádka 172: | Řádka 176: | ||
| 104 | | 104 | ||
|- align="right" | |- align="right" | ||
- | | align="left" | | + | | align="left" | {{Vlajka a název|Martinik}} (FR) |
| [[Fort-de-France]] | | [[Fort-de-France]] | ||
| 1 128 | | 1 128 | ||
Řádka 180: | Řádka 184: | ||
| 356 | | 356 | ||
|- align="right" | |- align="right" | ||
- | | align="left" | | + | | align="left" | {{Vlajka a název|Montserrat}} (UK) |
| [[Brades]] | | [[Brades]] | ||
| 102 | | 102 | ||
Řádka 277: | Řádka 281: | ||
|} | |} | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} |
Aktuální verze z 21. 2. 2015, 00:27
Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje ostrovy v Karibském moři (Antily), Bahamy a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem. Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako Západní Indie.
Rozdělení
Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na:
- Velké Antily – Kuba, Hispaniola (státy: Dominikánská republika a Haiti), Jamajka a Portoriko, k ním jsou také počítány Kajmanské ostrovy a ostrov Navassa.
- Malé Antily – pás malý ostrovů ve východní části Karibiku,největší ostrov je Trinidad. Malé Antily se dále dělí na:
- Závětrné ostrovy (severní větev): Anguilla, Antigua, Barbuda, Dominika, Guadeloupe, Montserrat, Nevis, Panenské ostrovy, Saba, Svatý Bartoloměj, Svatý Eustach, Svatý Kryštof, Svatý Martin
- Návětrné ostrovy (východní větev): Barbados, Grenada, Martinik, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Tobago, Trinidad
- Závětrné Antily (jižní větev): Aruba, Bonaire, Curaçao
- Bahamské ostrovy – Striktně vzato již neleží v Karibiku, ale severně od Kuby v Atlantském oceánu, jsou politicky rozděleny na:
- Bahamské společenství – větší část souostroví
- Turks a Caicos – britské zámořské území
Historie
Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku Kryštof Kolumbus. Od královského páru Isabela Kastilské a jejího manžela Ferdinanda II. Aragonského získal Kolumbus dvě malé karavely (Pinta a Niňa) a jednu větší loď (karaka Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Hispanioly a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání.
Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům Jižní Ameriky.
Z poslední cesty se Kolumbus vrátil 17. listopadu 1504. Zanedlouho na to, 20. května 1506 zemřel v Valladolidu obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do Santo Dominga na Hispaniole (v dnešní Dominikánské republice). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do Havany na Kubě, po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v katedrále.
Důležitý konflikt počátku 20. století byl pro Karibik Španělsko-americká válka. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost Kuby a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako casus belli posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď USS Maine (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku ultimátum, které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na pařížskou mírovou smlouvu, v rámci něhož předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské východní Indie (Filipíny a Guam), zbytek Španělské východní Indie byl prodán Německu. Mezi roky 1898 a 1934 zasahovaly USA do politického vývoje regionu svými intervencemi známými jako tzv. banánové války. Jižní a Střední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz Karibská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku 2002 vyhlásila Argentina státní bankrot. Některé státy konkrétně v oblasti Návětrných ostrovů Grenada, Svatá Lucie a Svatý Vincenc a Grenadiny projevily záměr o integraci do většího celku.
Státy a závislá území náležící celou rozlohou Karibiku
Stát / Závislé území | Hlavní město | Rozloha [km²] | Pořadí (rozloha) | Počet obyvatel (rok 2010)[1] | Pořadí (obyvatelé) | Hustota zalidnění [ob./km²] |
---|---|---|---|---|---|---|
Americké Panenské ostrovy (USA) | Charlotte Amalie | 346 | 17 | 109 750 | 13 | 317 |
Anguilla (UK) | The Valley | 91 | 25 | 14 766 | 26 | 162 |
Antigua a Barbuda | Saint John's | 443 | 13 | 86 754 | 17 | 196 |
Aruba (NL) | Oranjestad | 180 | 22 | 104 589 | 15 | 581 |
Bahamy | Nassau | 13 940 | 4 | 310 426 | 9 | 22 |
Barbados | Bridgetown | 431 | 14 | 285 653 | 10 | 663 |
Bermudy (UK) | Hamilton | 53 | 27 | 68 265 | 19 | 1288 |
Bonaire (NL) | Kralendijk | 288 | 19 | 13 389 [2] | 27 | 47 |
Britské Panenské ostrovy (UK) | Road Town | 153 | 23 | 24 939 | 24 | 163 |
Curaçao (NL) | Willemstad | 444 | 12 | 142 180 | 12 | 320 |
Dominika | Roseau | 754 | 10 | 72 813 | 18 | 97 |
Dominikánská republika | Santo Domingo | 48 730 | 2 | 9 823 821 | 2 | 202 |
Grenada | Saint George's | 344 | 18 | 107 818 | 14 | 313 |
Guadeloupe (FR) | Basse-Terre | 1 628 | 8 | 400 584 [3] | 7 | 246 |
Haiti | Port-au-Prince | 27 750 | 3 | 9 648 924 | 3 | 348 |
Jamajka | Kingston | 10 991 | 6 | 2 847 232 | 5 | 259 |
Kajmanské ostrovy (UK) | George Town | 262 | 20 | 50 209 | 20 | 191 |
Kuba | Havana | 110 860 | 1 | 11 477 459 | 1 | 104 |
Martinik (FR) | Fort-de-France | 1 128 | 9 | 397 730 [3] | 8 | 356 |
Montserrat (UK) | Brades | 102 | 24 | 5 118 | 29 | 51 |
Portoriko (USA) | San Juan | 13 790 | 5 | 3 978 702 | 4 | 289 |
Saba (NL) | The Bottom | 13 | 31 | 1 737 [2] | 31 | 134 |
Saint-Barthélemy (FR) | Gustavia | 21 | 30 | 7 406 | 28 | 353 |
Saint-Martin (FR) | Marigot | 54 | 26 | 30 235 | 23 | 560 |
Sint Eustatius (NL) | Oranjestad | 21 | 29 | 2 886 [2] | 30 | 137 |
Sint Maarten (NL) | Philipsburg | 34 | 28 | 37 429 | 22 | 1100 |
Svatá Lucie | Castries | 616 | 11 | 160 922 | 11 | 261 |
Svatý Kryštof a Nevis | Basseterre | 261 | 21 | 49 898 | 21 | 191 |
Svatý Vincenc a Grenadiny | Kingstown | 389 | 16 | 104 217 | 16 | 268 |
Trinidad a Tobago | Port of Spain | 5 128 | 7 | 1 228 691 | 6 | 240 |
Turks a Caicos (UK) | Cockburn Town | 430 | 15 | 23 528 | 25 | 55 |
- ↑ Údaje z www.cia.gov (platné k červenci 2010)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Bonaire, Saba a Sint Eustatius májí status "zvláštní správní obvod Nizozemska" a jsou přímou součástí Nizozemska jako tzv. Karibské Nizozemsko. Hodnoty ze stránek Statistického úřadu Nizozemských Antil (rok 2010)
- ↑ 3,0 3,1 Guadeloupe a Martinik jsou integrální součástí Francie. Hodnoty ze stránek francouzského statistického úřadu (rok 2007)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |