Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
TGV
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:TGV001.JPG|thumb|Hlava prototypové turbínové jednotky TGV 001]] | + | [[Soubor:TGV001.JPG|thumb|220px|Hlava prototypové turbínové jednotky TGV 001]] |
| - | [[Soubor:TGV original livery 1987.jpg|thumb|2 soupravy [http://www.rail.sk/tgv/pse.html PSE] v původním zbarvení, 1987]] | + | [[Soubor:TGV original livery 1987.jpg|thumb|220px|2 soupravy [http://www.rail.sk/tgv/pse.html PSE] v původním zbarvení, 1987]] |
| - | [[Soubor:TGV la poste 3.jpg|thumb|Souprava La Poste]] | + | [[Soubor:TGV la poste 3.jpg|thumb|220px|Souprava La Poste]] |
| - | [[Soubor:TGV train inside Gare Montparnasse DSC08895.jpg|thumb|Souprava Atlantique č. 335 na [[Gare Montparnasse]] v [[Paříž]]i]] | + | [[Soubor:TGV train inside Gare Montparnasse DSC08895.jpg|thumb|220px|Souprava Atlantique č. 335 na [[Gare Montparnasse]] v [[Paříž]]i]] |
| - | [[Soubor:RN100013.JPG|thumb|AVE S-100 č. 13 u žst. Madrid Puerta de Atocha]] | + | [[Soubor:Carte TGV.png|thumb|left|Tratě TGV:<br />modrá čára - LGV v Francii<br />červená čára - LGV mimo Francie<br />černa čára - standardná tratě s provozem TGV]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:RN100013.JPG|thumb|220px|AVE S-100 č. 13 u žst. Madrid Puerta de Atocha]] |
| + | [[Soubor:Euromed Vilanova i la Geltrú (El Garraf, Catalunya).jpg|thumb|220px|AVE S-101 Euromed]] | ||
| + | [[Soubor:Cd41-0015g.png|thumb|220px|Rekordní jízdy TGV]] | ||
'''TGV''' [te:že:ve:] je označení pro [[vysokorychlostní vlak]]y ('''T'''rain à '''G'''rande '''V'''itesse) [[Francie|francouzských]] státních drah ([[SNCF]]) pro přepravu cestujících, obdobu [[Japonsko|japonského]] systému [[Šinkansen]]. Zkratka představuje slova ''train à grande vitesse'' (''„vysokorychlostní vlak“''). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po [[Kolej|kolejích]] [[Standardní rozchod|normálního rozchodu]]. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány [[vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]] (LGV – '''L'''igne à '''G'''rande '''V'''itesse) bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7000 m), sklon trati nepřesahuje 35 [[promile|‰]]. | '''TGV''' [te:že:ve:] je označení pro [[vysokorychlostní vlak]]y ('''T'''rain à '''G'''rande '''V'''itesse) [[Francie|francouzských]] státních drah ([[SNCF]]) pro přepravu cestujících, obdobu [[Japonsko|japonského]] systému [[Šinkansen]]. Zkratka představuje slova ''train à grande vitesse'' (''„vysokorychlostní vlak“''). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po [[Kolej|kolejích]] [[Standardní rozchod|normálního rozchodu]]. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány [[vysokorychlostní trať|vysokorychlostní tratě]] (LGV – '''L'''igne à '''G'''rande '''V'''itesse) bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7000 m), sklon trati nepřesahuje 35 [[promile|‰]]. | ||
Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi [[Paříž]]í a [[Lyon]]em [[27. září]] [[1981]]. | Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi [[Paříž]]í a [[Lyon]]em [[27. září]] [[1981]]. | ||
| Řádka 30: | Řádka 32: | ||
* [[AGV]] | * [[AGV]] | ||
== Tratě == | == Tratě == | ||
| - | + | [[Soubor:Thalys 4537 à BSM.JPG|thumb|220px|Souprava Thalys PBA 4537]] | |
| - | [[Soubor:Thalys 4537 à BSM.JPG|thumb|Souprava Thalys PBA 4537]] | + | [[Soubor:TGV double decker DSC00132.jpg|thumb|220px|Dvoupodlažní souprava TGV (zde na nádraží v [[Toulon]]u) má kapacitu 510 cestujících]] |
| - | [[Soubor:TGV double decker DSC00132.jpg|thumb|Dvoupodlažní souprava TGV (zde na nádraží v [[Toulon]]u) má kapacitu 510 cestujících]] | + | |
Tratě, které využívají jednotky TGV se označují '''LGV''' (''ligne à grande vitesse'' - [[vysokorychlostní trať]]) | Tratě, které využívají jednotky TGV se označují '''LGV''' (''ligne à grande vitesse'' - [[vysokorychlostní trať]]) | ||
V současnosti jsou ve [[Francie|Francii]] a v přilehlém okolí v provozu následující tratě: | V současnosti jsou ve [[Francie|Francii]] a v přilehlém okolí v provozu následující tratě: | ||
| Řádka 53: | Řádka 54: | ||
* Na rok [[2016]] je plánován začátek provozu na prodloužené trati LGV Est a navazující zrekonstruované trati do [[Vídeň|Vídně]] a [[Bratislava|Bratislavy]].<ref>http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/572871/bratislavu-a-pariz-spoji-za-sedem-rokov-rychlovlak-tgv</ref> | * Na rok [[2016]] je plánován začátek provozu na prodloužené trati LGV Est a navazující zrekonstruované trati do [[Vídeň|Vídně]] a [[Bratislava|Bratislavy]].<ref>http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/572871/bratislavu-a-pariz-spoji-za-sedem-rokov-rychlovlak-tgv</ref> | ||
== Rekordy == | == Rekordy == | ||
| - | + | [[Soubor:Thalys Heide.jpg|thumb|220px|Souprava Thalys PBKA 4345]] | |
| - | [[Soubor:Thalys Heide.jpg|thumb|Souprava Thalys PBKA 4345]] | + | [[Soubor:Eurostar 3021 Waterloo.jpg|thumb|220px|Souprava Eurostar v Londýně]] |
| - | [[Soubor:Eurostar | + | [[Soubor:Alstom AGV Cerhenice img 0365.jpg|thumb|220px|Souprava <ext>http://www.rail.sk/tgv/agv/agv01.html ::AGV</ext> na cerhenickém testovacím okruhu]] |
| - | [[Soubor:Alstom AGV Cerhenice img 0365.jpg|thumb|Souprava <ext>http://www.rail.sk/tgv/agv/agv01.html ::AGV</ext> na cerhenickém testovacím okruhu]] | + | |
Již 8. prosince 1972 dosáhla jednotka TGV 001 s plynovou turbínou rychlosti 318 km/h, což byl světový rekord vozidel s termickým pohonem. | Již 8. prosince 1972 dosáhla jednotka TGV 001 s plynovou turbínou rychlosti 318 km/h, což byl světový rekord vozidel s termickým pohonem. | ||
26. února 1981 dosáhla jednotka TGV PSE č. 16 na trati Paříž - Lyon rychlosti 380 km/h a překonala tak francouzský rekord z roku 1955 - 331 km/h. | 26. února 1981 dosáhla jednotka TGV PSE č. 16 na trati Paříž - Lyon rychlosti 380 km/h a překonala tak francouzský rekord z roku 1955 - 331 km/h. | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2018, 15:21
modrá čára - LGV v Francii
červená čára - LGV mimo Francie
černa čára - standardná tratě s provozem TGV
.jpg)
TGV [te:že:ve:] je označení pro vysokorychlostní vlaky (Train à Grande Vitesse) francouzských státních drah (SNCF) pro přepravu cestujících, obdobu japonského systému Šinkansen. Zkratka představuje slova train à grande vitesse („vysokorychlostní vlak“). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích normálního rozchodu. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány vysokorychlostní tratě (LGV – Ligne à Grande Vitesse) bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7000 m), sklon trati nepřesahuje 35 ‰. Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi Paříží a Lyonem 27. září 1981. Nástupcem TGV bude vysokorychlostní vlak AGV, jehož výroba pro NTV v současnosti započala.
Obsah |
Popis vlaků
Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na společných podvozcích se sousedními vozy (s výjimkou spřažení s čelními vozy). Předností tohoto netypického řešení je snížení počtu náprav, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snazší průchodnost a lepší aerodynamiku vlaku. První prototyp TGV 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce. Většina vlaků je napájena soustavami:
- 25 kV/50 Hz~ (vysokorychlostní tratě a konvenční na severu a východě [ Evian les Bains ]) a
- 1,5 kV= (konvenční tratě na jihu a východě, včetně mezistátní trati do Švýcarska [ Bellegarde (Ain) - La Plaine – Genéve ]), některé rovněž
- 3 kV= (pro jízdy do Belgie) nebo
- 15 kV/16,7 Hz~ (pro jízdy do Německa a Švýcarska [ Vallorbe – Lausanne – Brig, Pontarlier – Neuchâtel - Bern – Zürich HB])
Doposud byly vyrobeny tyto typy:
- TGV 001 (prototyp)
- TGV Paris Sud-Est
- TGV Atlantique
- AVE S-100
- AVE S-101 Euromed
- TGV La Poste
- TGV Réseau
- Thalys PBA
- TGV Duplex
- TGV Eurostar
- Thalys PBKA
- KTX (TGV Korea)
- TGV POS
- AGV
Tratě
Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (ligne à grande vitesse - vysokorychlostní trať) V současnosti jsou ve Francii a v přilehlém okolí v provozu následující tratě:
- LGV Sud-Est - Paříž - Lyon; výstavba 1975 až 1983 (St. Florentin - Lyon 1981); délka 538 km; traťová rychlost 270 km/h
- LGV Atlantique - Paříž - Le Mans, Tours; výstavba 1985 až 1990; délka 282 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Nord-Europe - Paříž - Lille - Calais; výstavba 1989 až 1993; délka 333 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Rhône-Alpes - Montanay Junction - Valence; výstavba 1990 až 1994; délka 115 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Méditerranée - Valence - Nîmes, Marseille; výstavba 1996 až 2001; délka 251 km; traťová rychlost 300 km/h (v úseku Avignon - Aix-en-Provence povolena rychlost 320 km/h)
- LGV Belgium / HSL 1 - Lille - Brusel; výstavba 1993 až 1997; délka 84 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Est (1. úsek) - Paříž - Baudrecourt; výstavba 2002 až 2007; délka 301 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz jen na 320 km/h)
- High-Speed 1 - Folkestone - Londýn; výstavba 1994 až 2007; délka 109 km; traťová rychlost 300 km/h
V následujících letech se plánuje zprovoznění těchto tratí:
- LGV Est (2. úsek) - Baudrecourt - Strasbourg; výstavba 2002 až 2010; délka 106 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz jen na 320 km/h)
- LGV Perpignan-Figueras - Perpignan-Figueras (Španělsko); výstavba 2004 až 2011
- LGV Aquitaine - Tours - Bordeaux; výstavba po roce 2006; délka 361 km
- LGV Rhin - Rhône - Lyon - Dijon - Mulhouse; bude otevřena v roce 2011
- HSL-Zuid / HSL 4 - Antverpy - Amsterdam; bude otevřena v polovině roku 2009[1]
- Trať Haut-Bugey - rekonstrukce tratě mezi Bellegarde a Bourg-en-Bresse (trasa Paříž-Ženeva); bude otevřena v roce 2009
- Lyon Turin Ferroviaire - Lyon - Turín
- Na rok 2016 je plánován začátek provozu na prodloužené trati LGV Est a navazující zrekonstruované trati do Vídně a Bratislavy.[2]
Rekordy
Již 8. prosince 1972 dosáhla jednotka TGV 001 s plynovou turbínou rychlosti 318 km/h, což byl světový rekord vozidel s termickým pohonem. 26. února 1981 dosáhla jednotka TGV PSE č. 16 na trati Paříž - Lyon rychlosti 380 km/h a překonala tak francouzský rekord z roku 1955 - 331 km/h. Hranice 400 km/h byla překonána německou jednotkou ICE 1. května 1988, avšak již 5. prosince 1989 opět převzali štafetu Francouzi - jednotka „TGV-Atlantique“ č. 325 dosáhla rychlosti 482,4 km/h a 18. května 1990 dokonce 515,3 km/h. O možnostech francouzského systému svědčí fakt, že TGV POS č. 4402 drží světový rychlostní rekord pro kolejová vozidla (rychleji jel jen magnetický vlak maglev, 583 km/h, v Japonsku v roce 2005) 574,8 km/h, dosažený 3. dubna 2007 na trati Paříž - Baudrecourt u vesničky Passavant-en-Argonne. Vlak tím vylepšil svůj vlastní nedávný rekord 553 km/h ze dne 13. 2. 2007 a předchozí vytvořený TGV Atlantique č. 325 z 18. 5. 1990, kdy jel na trati Paříž - Tours poblíž Vendôme rychlostí 515,3 km/h. Další pozoruhodný výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1 067,2 km) za 3 hodiny a 29 minut. Na překonání 1 000 km tak potřebovala pouhé 3 hodiny a 9 minut. (Pro srovnání: Eurocity Českých drah trvá v běžném provozu 316 km cesty z Prahy do Břeclavi 3 hodiny a 14 minut.)
Související články
Reference
- ↑ Thalys News
- ↑ http://dnes.atlas.sk/slovensko/doprava/572871/bratislavu-a-pariz-spoji-za-sedem-rokov-rychlovlak-tgv
Externí odkazy
|
|
| Vysokorychlostní vlaky >> 249 km/h |
|---|
|
AGV • AVE • ETR 401 • ETR 450 • CRH • ETR 460 • ETR 480 • ETR 500 • ETR 600 • ETR 610 • Eurostar • ICE • KTX • RENFE S-120 • Šinkansen • Talgo • TGV • Thalys • V 250 • Zefiro |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |