Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/79
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
(+ Optimalizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg|right|160px|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]] | [[Soubor:Do335 Smithsonian.jpg|right|160px|Poslední originál na světě – Do 335 (2006)]] | ||
| - | '''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo|německý]] těžký [[stíhací letoun]] z konce [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka. | + | '''[[Dornier Do 335 Pfeil]]''' (Šíp) byl špičkový [[Německo|německý]] těžký {{nowrap|[[stíhací letoun]]}} z konce [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka. |
| - | V roce [[1945]] to byla | + | V roce [[1945]] to byla ejrychlejší pístová [[Stíhací letoun|stíhačka]] na světě ! |
Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat. | Původ letounu se dá vystopovat až do doby [[První světová válka|první světové války]], kdy Claudius Dornier navrhl mnoho [[hydroplán]]ů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší [[těžiště]], při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat. | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání. | Ten poprvé vzlétl na podzim roku [[1943]], šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory [[Daimler-Benz DB 603|DB 603]], jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou [[hřídel]] na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání. | ||
| + | |||
| + | Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší [[rozpětí křídel|rozpětí]] a jiné) jako spojení dvou trupů ('''Do 635''') nebo verze s výkonnějšími motory ('''Do 435'''). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 21. 10. 2015, 01:46
Dornier Do 335 Pfeil (Šíp) byl špičkový německý těžký stíhací letoun z konce druhé světové války. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.
V roce 1945 to byla ejrychlejší pístová stíhačka na světě !
Původ letounu se dá vystopovat až do doby první světové války, kdy Claudius Dornier navrhl mnoho hydroplánů poháněných motory v tandemu. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší těžiště, při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.
V roce 1939 firma pracovala na projektu velmi rychlého bombardéru (P.59) s motory v tandemu, ale Hermann Göring projekt roku 1940 zrušil.
V květnu roku 1942 Dornier předložil návrh vylepšené verze jako P.231 schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku 1942 však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dododání prototypu.
Ten poprvé vzlétl na podzim roku 1943, šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory DB 603, jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou hřídel na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.
Do 335 byl první sériový letoun na světě s vystřelovacím sedadlem. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (větší rozpětí a jiné) jako spojení dvou trupů (Do 635) nebo verze s výkonnějšími motory (Do 435). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji.