Liboc
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | : ''Tento článek je o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Liboc (rozcestník)]]. | |
{{Infobox katastrální území Prahy | {{Infobox katastrální území Prahy | ||
|název = Liboc | |název = Liboc | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
|PSČ = 161 00, 162 00 | |PSČ = 161 00, 162 00 | ||
|mapa = | |mapa = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Praha, Liboc, kostel 06.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Fabiána a Šebastiána (2016)]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Praha Liboc housing.jpg|thumb|240px|Nový obytný komplex se svým rázem značně liší od zbytku výstavby]] |
| - | [[Soubor:Praha Liboc housing.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Libocká 9, Schubertova vila.jpg|thumb|240px|[[Schubertova vila]] (2012)]] |
| - | '''Liboc''' je část [[Praha|Prahy]] nedaleko od krajinné oblasti [[Divoká Šárka]] a [[obora Hvězda|obory Hvězda]]. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s | + | '''Liboc''' je část [[Praha|Prahy]] nedaleko od krajinné oblasti [[Divoká Šárka]] a [[obora Hvězda|obory Hvězda]]. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centrem města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb. |
| - | Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky. | + | Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky. |
== Historie == | == Historie == | ||
První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny [[břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského [[purkrabství]]. Po roce 1848 patří Liboc k okresu [[Smíchov]]. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě. | První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny [[břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského [[purkrabství]]. Po roce 1848 patří Liboc k okresu [[Smíchov]]. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě. | ||
Obcí procházela [[Lánská koněspřežka|koňská dráha do Lán]], přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici ([[Buštěhradská dráha]]). [[Železniční zastávka]] byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na [[Modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně|modernizaci]] tratě. | Obcí procházela [[Lánská koněspřežka|koňská dráha do Lán]], přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici ([[Buštěhradská dráha]]). [[Železniční zastávka]] byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na [[Modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně|modernizaci]] tratě. | ||
Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek. | Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek. | ||
| - | Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby. | + | Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. |
| + | |||
| + | Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby. | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
* [[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] | * [[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]] | ||
| Řádka 35: | Řádka 37: | ||
* [[Zeyerova vila]] | * [[Zeyerova vila]] | ||
* [[Schubertova vila]] | * [[Schubertova vila]] | ||
| - | == | + | * [[Libocký hřbitov]] |
| + | == Souřadnice == | ||
{{Geo cz|50|05|13|14|19|53}} | {{Geo cz|50|05|13|14|19|53}} | ||
| + | == Literatura == | ||
| + | |||
Aktuální verze z 26. 9. 2017, 07:36
- Tento článek je o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny na stránce: Liboc (rozcestník).
Liboc je část Prahy nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centrem města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb. Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě. Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě. Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek. Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území.
Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.
Pamětihodnosti
- Letohrádek Hvězda
- Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
- Divoká Šárka
- Zeyerova vila
- Schubertova vila
- Libocký hřbitov
Souřadnice
Literatura
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |