Slavonice

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 10. 2018, 12:37

Náměstí Míru z věže kostela

Horní náměstí z věže kostela

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží

Renesanční dům č. p. 520

Město Slavonice (německy Zlabings), někdy přezdívané „malá Telč“, jsou město na jihozápadě Moravy, v okrese Jindřichův Hradec, ve východní části Jihočeského kraje. Leží jihozápadně od Dačic, na česko-moravsko-dolnorakouském pomezí. Městem protéká Slavonický potok, který nedaleko Slavonic, u Stálkova, pramení.

Historie a vývoj města do současnosti

Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Původní strážní osada, založená asi ve 12. století na středověké zemské stezce spojující Prahu s Vídní, patřila do majetku pánů z Hradce (zlatá pětilistá růže v modrém poli). Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů.

Během třicetileté války bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v roce 1680-1681 postihl slavonické obyvatele mor, který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto velkých útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do Jihlavy přes Znojmo v roce 1760. Dům č.p.62 (foto) byl v této době přepřahací stanicí na této cestě. 7. září 1902 byla vybudována a uvedena do provozu železniční trať mezi Slavonicemi a Telčí a také budova železniční stanice ve Slavonicích. O rok později, v roce 1903 došlo k propojení Slavonic s rakouským Bejdovem nad Dyjí (Waidhofen an der Thaya) a dále pak se stanicí Švarcenava (Schwarzenau) na císařské železnici z Vídně do Českých Budějovic. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 a vzniku Československé republiky reagovalo město s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii Deutsch Südmähren se sídlem ve Znojmě. Proto musela být do města v polovině roku 1918 povolána čs. armáda aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad monarchie ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé monarchii a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím celosvětové hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let minulého století. Elektrifikace města byla dokončena připojením na síť ZME Brno v roce 1929. Podél státní hranice byla v letech 1936 až 1938 vybudována soustava pohraničních pevností, které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v intravilánu města. Po Mnichovské dohodě bylo město v říjnu 1938 postoupeno Německu (tzv. Sudety) a stalo se součástí Německé říše. Hranice mezi Československem a Německou říší byly posunuty o 10 km na sever od Slavonic, se všemi důsledky, které rozpínavost německého nacismu v té době přinesla. České obyvatelstvo, až na malé výjimky, bylo odsunuto do vnitrozemí.

9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky Rudé armády. Na základě rozhodnutí vítězných velmocí bylo ve dvou vlnách (1945 a 1946) odsunuto veškeré německé obyvatelstvo a město bylo osídleno českým obyvatelstvem z vnitrozemí. V roce 1953 bylo město zahrnuto do tzv. hraničního pásma, což zapřičinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z hraničního pásma a mohlo začít využívat cestovního ruchu. 31. srpna 1961 byly Slavonice prohlášeny městskou památkovou rezervací. Od správní reformy 1. července 1960 náležejí Slavonice k Jihočeskému kraji, okresu Jindřichův Hradec. V období let 1945 - 1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma tělocvičnami (1978), kulturní dům (1979), mateřská škola pro 120 dětí (1983), nová hasičská zbrojnice, autobusové nádraží, nový fotbalový stadion, kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice generála Svobody a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytových jednotek. Na konci 50. let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických náměstích, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví státu. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a lékárny.

Po roce 1989 byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 bytovými jednotkami. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém stadionu a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a lékárny. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1999 přiveden zemní plyn. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část místních komunikací. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti městské podzemí.

Pamětihodnosti

• Pevnostní areál Slavonice – rekonstruované zbytky opevnění z roku 1938 přibližně 2 km od města směrem na Staré Město
• Pfaffenschlag – zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic – cestou do Stálkova
• Renesanční historické jádro města
• Zbytky opevnění města
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století
• Městská věž – byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750
• Kostel svatého Jana Křtitele – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou.
• Hřbitovní kaple sv. Kříže – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou - figury sv. Jana a Panny Marie, Kristus - soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, na klenáku mistrovská značka a iniciály LO (Leopold Österreicher)
• Poutní kostel Božího Těla (Svatého Ducha) s přistavěnou Loretánskou kaplí
• Kaple sv. Jana Nepomuckého – barokní stavba asi z konce první poloviny 18. století s polokruhovým uzávěrem, průčelí má otevřenou polokruhovou arkádu a volutový štít završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty ve svatozáři.
• Městské muzeum Slavonice
• Dačická brána
• Znojemská (Jemnická) brána
• Slavonické podzemí – unikátní technická a historická památka, která je od roku 1998 zpřístupněna veřejnosti
• Křížová cesta
• Bývalá luteránská modlitebna – v domě čp. 517 na Horním náměstí. Vymalovaná příběhem Zjevení svatého Jana v roce 1568.

Místní části

• Slavonice
• Kadolec
• Maříž (v některých mapách uvedná nesprávně jako Maříš)
• Mutišov
• Rubašov
• Stálkov
• Vlastkovec

Zajímavosti okolí

• Landštejn – hrad
• Dačice – město
• Telč – město
• Maříž – zámek, zřícenina
• Staré Hobzí – zachovalý zámek
• Český Rudolec – zámek, zřícenina
• Pomezí – hrad, zřícenina

Fotogalerie

Náměstí Míru a věž.	Kostel Nanebevzetí Panny Marie v pohledu ze hřbitova	Socha sv. Floriána na kašně na Horním náměstí	Jihozápadní část města: Nádražní ulice, hřbitov a za ním nádraží ČD
Severovýchodní část města, sídliště Svatopluka Čecha	Domy v západní blízkosti věže, v okolí ulice Boženy Němcové	Dům s lampou ve Znojemské ulici, za bránou u Horního náměstí	Domy u západního konce severní strany Horního náměstí
Sgrafito na domu na severní straně Horního náměstí	Ulička východně za kostelem	Ulička podél východního okraje historického jádra	Ulice Boženy Němcové
Slavonické náměstí s renesančními domy a kašnou	Kaplička s. Jana Nepomuckého	Jihovýchodní bašta - hradební systém města Slavonice	Hřbitovní kaple
Špitální kostel sv. Jana Křtitele ve Slavonicích	Bývalá přepřahací stanice pošty na trase Vídeň - Praha (dům čp. 62)	Bejčkův mlýn na Slavonickém potoce	Taufrův mlýn
Benešův mlýn na Slavonickém potoce	Dačická brána	Znojemská (Jemnická) brána	Základní škola
Mateřská škola	SENIOR - dům s pečovatelskou službou	Kotelna na sídlišti Sv. Čecha	Spalovna dřevního odpadu
Hasičská zbrojnice	Zázemí na fotbalovém stadionu	Zdravotní středisko s lékárnou	Čistička odpadních vod

Související články

Prof. Vladimír Nekuda, významný český archeolog, byl 23. června 2004 prohlášen čestným občanem města Slavonice.

Literatura

• ČERNÝ, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
• STEHLÍK, Michal: Slavonické dvacáté století. 1900 - 1960, Dačice 2009.
• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005.   str. 706 - 717

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Slavonické podzemí
• Slavonice na www.jiznicechy.cz
• Slavonice na Czech.cz
• Pohraniční opevnění - areál opevněných krytů pro ČS armádu poblíž Slavonic