nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Šablona:Článek dne HL/2019/02
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(+ Optimalizace) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Po třetím místě v [[Grand Prix Japonska 2006]], věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce. | Po třetím místě v [[Grand Prix Japonska 2006]], věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce. | ||
| - | Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na [[motokára|motokárách]]. To bylo v roce [[1984]] v národním šampionátu minimotokár (60 ccm) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech [[1986]] a [[1987]]. V roce [[1988]] se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce [[1989]] a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství [[Formule Alfa]]. Roku [[1992]] přešel do závodního vozu [[RC Motorsport]] a startoval v italské [[Formule 3|Formuli 3]] hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok [[1994]] mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byli výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce [[1995]] opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech | + | Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na [[motokára|motokárách]]. To bylo v roce [[1984]] v národním šampionátu minimotokár (60 ccm) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech [[1986]] a [[1987]]. V roce [[1988]] se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce [[1989]] a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství [[Formule Alfa]]. Roku [[1992]] přešel do závodního vozu [[RC Motorsport]] a startoval v italské [[Formule 3|Formuli 3]] hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok [[1994]] mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byli výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce [[1995]] opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech (v seriálu [[DTM]]). |
| - | Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od [[Minardi]] k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce [[1996]] ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance | + | Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od [[Minardi]] k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce [[1996]] ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance. |
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 14. 1. 2019, 13:24
Giancarlo Fisichella (* 14. ledna 1973) je bývalý italský pilot Formule 1, známý také pod přezdívkou Fisico nebo Fisi. Testuje pro tým Scuderia Ferrari a předtím kromě Ferrari jezdil za týmy Force India, Renault, Sauber, Jordan, Benetton a Minardi. Celkem vyhrál tři závody, první po chaotické Grand Prix Brazílie v roce 2003, kde se ještě po závodě nevědělo, kdo vyhrál. Fisichella byl uznán jako vítěz až následující týden a ocenění dostal na další velké ceně. Do týmu Renault přišel v roce 2005, kde v kokpitu vystřídal Jarna Trulliho a první závod v novém týmu vyhrál v Austrálii roku 2005. Vítězství v sezóně ale už zopakovat nedokázal a byl tak zastíněn mistrem světa a stájovým kolegou, Fernandem Alonsem. Fisichella také vlastnil od roku 2005 do roku 2009 svůj tým FMS International, který jezdil v sérii GP2.
Giancarlo je ženatý se svou manželkou Lunou a spolu mají dvě děti, Carlottu a Christophera.
Po třetím místě v Grand Prix Japonska 2006, věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce.
Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na motokárách. To bylo v roce 1984 v národním šampionátu minimotokár (60 ccm) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech 1986 a 1987. V roce 1988 se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce 1989 a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství Formule Alfa. Roku 1992 přešel do závodního vozu RC Motorsport a startoval v italské Formuli 3 hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok 1994 mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byli výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce 1995 opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech (v seriálu DTM).
Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od Minardi k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce 1996 ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance.