Židlochovice

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 8. 8. 2019, 08:33

Židlochovice – náměstí Míru (2013)

Židlochovice (německy Groß Seelowitz) jsou malé město na jihu Moravy, rozkládající se v Jihomoravském kraji na jihu okresu Brno-venkov, na úpatí nejvyššího kopce Dyjsko-Svrateckého úvalu Výhonu (355 m n.m.) při soutoku Litavy se Svratkou. V jihozápadní části katastru města se nachází zdejší známý zámek s přilehlou oborou, kde se narodila španělská královna Marie Kristina Španělská (1858–1929), a kde také zemřel její otec, arcivévoda Karel Ferdinand Rakouský (1818–1874). Zámek také často navštěvoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a v současnosti je místem konání různých setkání politiků. Mimo jiné se zde také natáčel jeden z dílů seriálu Četnické humoresky.

• Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 3 826 obyvatel.

Z historie

Zámek

Stojí na místě bývalé vodní tvrze. Tu přestavěl na zámek Fridrich z Žerotína. V letech 1772–1728 za hraběte Sinzendorfa probíhala další přestavba zámku v barokním slohu. Stavitelské práce tehdy prováděl vídeňský stavitel Ludvík Kaltner.

Roku 1819 kupují panství Habsburkové, kteří v letech 1844–1845 provádějí empírové úpravy a zámek tak nabyl dnešní podobu. Habsburkové povýšili v roce 1873 Židlochovice na město.

Roku 1919 připadl zámek československému státu. Mezi válkami sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka – pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku.

Zámecký park

Plán parku vypracoval francouzský zahradní architekt Arnošt August Charboniér asi v roce 1708. Výsadbu realizoval zahradník Josef Hatzl, který se později stal správcem schönbrunnských zahrad poté, co jeho práci v roce 1746 zhlédla v Židlochovicích Marie Terezie. Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny.

Zámecká kaple sv. Kříže

Bla již ve starém zámku. Opravil ji Leopold z Ditrichštejna v polovině 18 století. Mimo hlavní oltář jsou zde dvě sochy: P. Marie Tomská a sv. František Xaver. Na pravé straně také socha sv. Kateřiny z kararského mramoru.

Radnice

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Postaven v letech 1724-1730 známým vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Philip Ludwig Sinzendorf. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a P. Marie - autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

Zvonice na starém hřbitově

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

Strejcův sbor

Roku 1591 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl majitelem panství od roku 1567. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha z Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny.

Po dlouhém pátrání nadšeného znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 po tři sta padesáti letech hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví, hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. MěÚ Židlochovice usiluje o její renovaci.

Partnerská města

• Gbely (Slovensko)

Souřadnice

Externí odkazy

• Oficiální web města