Osečná

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 2. 1. 2020, 10:53

Mariánský sloup

Osečná (německy Oschitz) je město na severu Čech, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží asi 10 km jihozápadně od Liberce na úpatí Ještědsko-kozákovského hřbetu a Ralské pahorkatiny. Obcí protéká řeka Ploučnice, která pramení severně od obce u Jenišovského rybníka. Druzcovem protéká Druzcovský potok a Zábrdím říčka Zábrdka. Dalšími vodními plochami v okolí jsou rybníky Jenišovský, Mlékárenský, Kočvarův, Lázeňský a Chrastenský. V této obci Podještědí je mateřská a základní škola. Městečko leží na silnici ze Stráže pod Ralskem do Českého Dubu, má autobusové spojení s Českým Dubem, Stráží pod Ralskem, Hodkovicemi nad Mohelkou a Libercem. Nejbližší železniční stanice je od obce vzdálena asi 7 km směrem na sever, v Křižanech. V Osečné se odehrává román Karolíny Světlé Frantina.

• Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 1 116 obyvatel.

Historie

Osada Osečná je poprvé zmiňována roku 1352 v souvislosti s nedalekým hradem Děvínem. Ve stejné době je doložen místní dřevěný kostelík sv. Víta. Roku 1444 byla osada zcela zničena během husitského nájezdu. Nový, pozdně gotický, kostel nechal postavit roku 1565 Karel Biberštejn.

Na přímluvu svobodného pána z Oprštorfu povýšil císař Rudolf II. roku 1576 Osečnou na město s právem používat městský znak a pečeť se znakem orla se zlatou korunkou a s nápisem „Sigilium oppidi ossensis 1576“. Německé obyvatelstvo zde žilo již před rokem 1620, v knize daní z roku 1654 čítá Osečná 23 měšťanů, 15 chalup a 21 malorolníků. Roku 1680 napadli Osečnou náchodští a čáslavští sedláci, jejich povstání proti robotě však bylo potlačeno vojskem hraběte Haranta. V roce 1713 žilo ve městě 43 měšťanů, 2 malorolníci a 48 domkařů. Roku 1890 byly v Osečné farnost sv. Víta, četnická stanice, pětitřídní škola, záložna, tři mlýny, výrobna bačkor a pantoflí a tkalcovna, konaly se v ní pravidelné výroční trhy. Ve městě žilo na začátku 20. století 11 Čechů a 828 Němců. Po skončení druhé světové války byly němečtí obyvatelé vysídleni.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.^[1]

Části obce

• Druzcov (Drausendorf)
• Chrastná (Krassa)
• Kotel (Kessel)
• Lázně Kundratice (Bad Kunnersdorf)
• Osečná (Oschitz)
• Vlachové (Wlachey)
• Zábrdí (Sabert)
• ZSJ Podvrší (Kühthal)

Zajímavosti a pamětihodnosti

Kulturní památky

• Pozdně gotický až renesanční kostel sv. Víta byl roku 1565 založen Karlem Biberštejnem. Kostel má tři lodě, v jeho interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna na iónském pilíři a hrobka Biberštejnů a Šlejniců. Jeho zařízení je pseudogotické z roku 1904.
• Mariánský sloup byl postaven v letech 1720–1730. Socha Panny Marie v životní velikosti je obklopena čtveřicí světců: sv. Vítem, sv. Janem Nepomuckým, sv. Janem Křtitelem a sv. Františkem Xaverským.
• Sousoší Tří svatých – (sv. Jana, sv. Luitgardy a sv. Pavla) v lesíku nad Osečnou, dílo slavného barokního sochaře Matyáše Brauna z roku 1714.
• Památník Friedricha Schillera, německého básníka a spisovatele v lese nad Osečnou, nacházející se na místě, kde dříve stávala šibenice, tzv. Šibeniční vršek.

• Lázně Kundratice, jedny z nejstarších českých lázní založené roku 1881. Léčí se zde pohybové ústrojí a jako přírodní zdroj se využívá sirnoželezitá slatina.
• Kaple Božího hrobu na Kotelském vrchu (498 m), křížová cesta
• Kaple sv. Anny v osadě Kotel
• Boží muka v osadě Druzcov
• Tvrz v Chrastné
• Kaplička sv. Josefa v Drzcově, kulturní památka. Zvonička.
• Kaplička se zvoničkou v osadě Zábrdí, kulturní památka

Přírodní památky a zajímavá místa

• Kotelské lípy – dvě chráněné lípy velkolisté v osadě Kotel, z nichž jedna dosahuje výšky 25,5 m a v obvodu kmene měří 9,25 m, což ji zřejmě dělá nejmohutnějším stromem v Libereckém kraji a celých severních Čechách. 2× se stala Stromem roku.
• Chrasteňský vodopád – malý vodopád u Chrastné ležící na umělém korytě řeky Ploučnice, které slouží k napájení Hamerského rybníka (tzv. Hamerská strouha).
• Pramen Ploučnice – hlavní prameniště řeky Ploučnice nacházející se u Jenišovského rybníka, bývá označováno jako jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě. Druhé prameniště se nachází na svazích Ještědu.
• Čertova zeď – národní přírodní památka nad osadou Kotel. Jsou to zbytky ploché čedičové žíly pocházející ze třetihor, která vystupuje na povrch ve formě zdi. Koncem 19. století byla velká část zdi rozebrána a použita ke stavbě. Podle pověsti se jedná o dílo samotného ďábla, který dostal za úkol do svítání postavit zeď od Ještědu k Bezdězu. Jak už to bývá, když satanáš letěl na Ještěd pro poslední náklad kamení, zakokrhal kohout (ve skutečnosti to byl sedlák ze Zábrdí, který se s čertem vsadil a upsal svou duši peklu, a ze strachu že sázku prohraje, napodobil kohoutí kokrhání a v okolí začali okamžitě kokrhat všichni ostatní kohouti. Čert tak sázku prohrál.).

Reference

1. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Literatura

• VINKLÁT, Pavel. Podještědí. Liberec : Okresní úřad Liberec a Sdružení obcí „Podještědí“, 2001. ISBN 80-902887-0-7.  

Externí odkazy

• Statistické údaje na stránce ČSÚ