Mars Exploration Rover

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 5: Řádka 5:
'''Mars Exploration Rover''' (zkr. MER) je název kosmické mise dvou identických [[Planetární sonda|sond]] (MER-A a MER-B) [[spojené státy americké|americké]] agentury [[NASA]] nesoucí mobilní robotická vozítka pro průzkum planety [[Mars (planeta)|Mars]].  
'''Mars Exploration Rover''' (zkr. MER) je název kosmické mise dvou identických [[Planetární sonda|sond]] (MER-A a MER-B) [[spojené státy americké|americké]] agentury [[NASA]] nesoucí mobilní robotická vozítka pro průzkum planety [[Mars (planeta)|Mars]].  
-
Vozítka byla pojmenována [[Spirit]] a [[Opportunity]]. Spirit byl vypuštěn [[10. červen|10. června]] [[2003]] a na Marsu přistál 4. ledna [[2004]]. Opportunity odstartovala krátce nato [[7. červenec|7. července]] [[2003]] a přistála 25. ledna [[2004]].
+
Vozítka byla pojmenována [[Spirit]] a [[Opportunity]]. Spirit byl vypuštěn [[10. červen|10. června]] [[2003]] a na Marsu přistál 4. ledna [[2004]].<br />Opportunity odstartovala krátce nato [[7. červenec|7. července]] [[2003]] a přistála 25. ledna [[2004]].
Hlavním cílem mise bylo hledat kameny a půdu, která by dokazovala výskyt [[Voda na Marsu|vody]] v [[Stratigrafie Marsu|minulosti]] Marsu. Obě sondy přistály na opačných stranách planety v místech, o kterých se předpokládalo, že mohla v minulosti být vystavena působení vody. Jedním místem byl [[kráter Gusev]] a možná bývalé jezero na dně tohoto [[impaktní kráter|impaktního kráteru]]. Druhým planina [[Meridiani]], kde [[geologie Marsu|složení hornin]] ([[hematit]]) naznačují možnou přítomnost vody.
Hlavním cílem mise bylo hledat kameny a půdu, která by dokazovala výskyt [[Voda na Marsu|vody]] v [[Stratigrafie Marsu|minulosti]] Marsu. Obě sondy přistály na opačných stranách planety v místech, o kterých se předpokládalo, že mohla v minulosti být vystavena působení vody. Jedním místem byl [[kráter Gusev]] a možná bývalé jezero na dně tohoto [[impaktní kráter|impaktního kráteru]]. Druhým planina [[Meridiani]], kde [[geologie Marsu|složení hornin]] ([[hematit]]) naznačují možnou přítomnost vody.
Řádka 62: Řádka 62:
*[[Výzkum Marsu]]
*[[Výzkum Marsu]]
 +
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
 
* [http://marsrovers.nasa.gov/home/ Oficiální stránky projektu]
* [http://marsrovers.nasa.gov/home/ Oficiální stránky projektu]
* [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=37 česká stránka o průběhu mise vozítka Spirit]
* [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=37 česká stránka o průběhu mise vozítka Spirit]
Řádka 69: Řádka 70:
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Mars}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Program Mars Exploration Rover]]
[[Kategorie:Program Mars Exploration Rover]]
[[Kategorie:Sondy k Marsu]]
[[Kategorie:Sondy k Marsu]]
[[Kategorie:Sondy NASA]]
[[Kategorie:Sondy NASA]]
[[Kategorie:Kosmické programy|Mars Exploration Rover]]
[[Kategorie:Kosmické programy|Mars Exploration Rover]]

Aktuální verze z 17. 6. 2020, 10:15

Robotické vozítko programu MER na Marsu.
Ochranný přistávací airbag.

Mars Exploration Rover (zkr. MER) je název kosmické mise dvou identických sond (MER-A a MER-B) americké agentury NASA nesoucí mobilní robotická vozítka pro průzkum planety Mars.

Vozítka byla pojmenována Spirit a Opportunity. Spirit byl vypuštěn 10. června 2003 a na Marsu přistál 4. ledna 2004.
Opportunity odstartovala krátce nato 7. července 2003 a přistála 25. ledna 2004.

Hlavním cílem mise bylo hledat kameny a půdu, která by dokazovala výskyt vody v minulosti Marsu. Obě sondy přistály na opačných stranách planety v místech, o kterých se předpokládalo, že mohla v minulosti být vystavena působení vody. Jedním místem byl kráter Gusev a možná bývalé jezero na dně tohoto impaktního kráteru. Druhým planina Meridiani, kde složení hornin (hematit) naznačují možnou přítomnost vody.

Během své více než 4leté mise vozítka pořídila tisíce snímků a vědeckých měření předtím nevídaného rozsahu a kvality. Ačkoliv jejich plánovaná životnost byla jen 90 dnů, skutečnost předčila očekávání a obě vozítka přes dílčí obtíže a s určitými omezeními fungují dodnes (leden 2008).[1]

Obsah

Popis sondy

Úsporně a úhledně složené vozítko Opportunity uvnitř přistávacího modulu.

Sonda Mars Exploration Rover byla navržena tak aby ji bylo možné ve složeném tvaru umístit pod ochranný kryt nosné rakety Delta II. Každá sonda se skládala z několika hlavních částí:

  • Pohyblivý Rover: 185 kg
  • Plošina pro měkké přistání: 348 kg
  • Padák a kryt: 209 kg
  • Tepelný štít: 78 kg
  • Přeletový meziplanetární stupeň: 193 kg
  • Pohonné látky: 50 kg

Celková hmotnost dosahovala 1 063 kg.[2]

Konstrukce Roveru

Srovnání velikostí Mars Exploration Roveru s předchozím pohyblivým vozítkem Sojourner.

Rover vážící 185 kg je po rozložení 150 cm vysoký, 230 cm široký a 160 cm dlouhý.

Každý z roverů je vybaven šestikolovým podvozkem typu rocker-bogie osvědčeného u předchozího vozítka Sojourner. Každé z kol o průměru 25 cm je poháněno samostatným elektromotorem. Dvě přední a dvě zadní kola jsou řiditelná pomocí servomotorů, díky nimž se robot může otočit na místě. Podvozek je navržen pro překonání stoupání až 45°, ovšem náklonoměry v součinnosti s řídícím počítačem zastavují pojezd vozítka již při dosažení sklonu 30°.

Nejvyšší dosažitelná rychlost na tvrdém povrchu dosahuje 5 cm/s, ovšem průměrná činí jen 1 cm/s. Je to dáno tím, že autonomní řídící software po 10sekundové jízdě mapuje 20 sekund okolní terén a volí optimální cestu k cílovému bodu.[3]

Napájení elektronického vybavení vozítka zabezpečuje panel solárních panelů, který má výkon až 140 W, doplněný o dvojici Lithium-iontových akumulátorů o hmotnosti 2 x 7,2 kg pro napájení v průběhu noci.[4]

Řízení vozítka je zajišťováno pomocí operačního systému VxWorks spuštěného na počítači s 20MHz radiačně zodolněným procesorem RAD6000 doplněném 128 MB paměti DRAM s korekcí chyb a 3 MB paměti EEPROM. Datový disk je tvořen pamětí Flash o kapacitě 256 MB.[5]

Komunikace Roveru se Zemí je zajišťována pomocí dvou antén - pevné všesměrové a otočné vysokoziskové. Všesměrová anténa umožňuje pomalé datové přenosy do přijímacích stanic pozemské sítě Deep Space Network (DSN). Rychlost takovéto komunikace se pohybuje mezi 12 000 až 3 500 bitů/s.[6]Dále je možné použít komunikaci v UKV pásmu se sondami obíhajícími planetu Mars. Ty pak slouží jako retranslační stanice pro spojení se Zemí.[7] Díky vyšším výkonům jejich vysílačů a větším anténám je možné přenášet data z roverů mnohem vyšší rychlostí, až 128 000 bit/s, než bez jejich asistence. Využití sond rovněž umožňuje prodloužit komunikaci i mimo přímou radiovou viditelnost Země-Rover.[8]

Přístroje

První barevný snímek Marsu pořízený Roverem Spirit - ve své době nejdetailnější snímek povrchu jiné planety.

Vybavení vozítek:[9]

Související články

Reference

  1. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20071015a.html
  2. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft.html
  3. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft_rover_wheels.html
  4. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft_rover_energy.html
  5. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft_rover_brains.html
  6. http://marsrovers.nasa.gov/mission/comm_data.html
  7. http://marsrovers.nasa.gov/mission/comm_orbiters.html
  8. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft_rover_antennas.html
  9. http://hobbiton.thisside.net/rovermanual/
  10. http://marsrovers.nasa.gov/mission/spacecraft_surface_instru.html

Externí odkazy


Mars
    Povrch Marsu

AtmosféraGeologiePodnebíPolární čepičkyStratigrafieVodaŽivot
Seznam pláníSeznam údolíSeznam kaňonůPlanum BoreumPlanum AustraleVastitas BorealisTharsisOlympia Undae
SeznamEchus MontesElysium Planitia
Alba PateraAlbor TholusArsia MonsAscraeus MonsBiblis TholusElysium MonsHecates Tholus
Olympus MonsPavonis MonsSyrtis MajorTharsis

    Měsíce Marsu

PhobosDeimos

     Výzkum Marsu

KolonizaceProgram FobosProgram VikingMars PathfinderMars Exploration RoverMars Orbiter CameraHiRISE
HazcamNavcamPancamHigh Resolution Stereo CameraMars Hand Lens ImagerTerraformace

Seznam meteoritů z Marsu

ALH 84001ChassignyKaidunShergottyNakla