Oxid uhelnatý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 25. 6. 2020, 08:14

Schéma molekuly oxidu uhelnatého

Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, lehčí než vzduch, nedráždivý. Ve vodě je málo rozpustný. Je obsažen ve svítiplynu, v generátorovém a ve vodním plynu; má silně redukční vlastnosti. V přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře, kde vzniká především fotolýzou oxidu uhličitého působením ultrafialového záření, jako produkt nedokonalého spalování fosilních paliv i biomasy. Je také obsažen v sopečných plynech. V mezihvězdném prostoru se vyskytuje ve značném množství. Byl nalezen i v atmosféře Marsu (0,08 %) a spektroskopicky prokázan v komě komet. Připravuje se spalováním uhlíku s malým množstvím kyslíku:

2C + O₂ → 2CO,

případně reakcí vodní páry s uhlíkem za vysokých teplot (příprava vodního plynu):

C + H₂O → CO + H₂.

V nepatrném množství vzniká i metabolickými procesy v živých organismech a proto je obsažen ve stopových množstvích ve vydechovaném vzduchu z plic. S kyslíkem se prudce slučuje (hoří namodralým plamenem) na oxid uhličitý:

2CO + O₂ → 2CO₂

za uvolnění značného množství tepla. Ve směsi se vzduchem, obsahující od 12,5 do 74,2% oxidu uhelnatého, vybuchuje. Oxid uhelnatý je značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin (COHb), čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je přibližně dvousetkrát silnější než kyslíku a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. Příznaky otravy se objevují již při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin. Toto je podstatou jednoho ze škodlivých vlivů kouření.

Obsah

1 Užití
2 Zdroje oxidu uhelnatého a jeho výskyt v ovzduší
- 2.1 Kouření
3 Otrava oxidem uhelnatým
4 Reference
5 Související články
6 Externí odkazy

Užití

Oxid uhelnatý se dříve používal jako plynné palivo (například součást svítiplynu). Jeho směs s vodíkem (vodní plyn) je jedním z meziproduktů používaných v těžkém chemickém průmyslu.

Zdroje oxidu uhelnatého a jeho výskyt v ovzduší

Výskyt oxidu uhelnatého v atmosféře v roce 2004

Vzhledem k jedovatosti je jednou z významných znečišťujících latek. Vzniká při nedokonalém spalování uhlíku a organických látek, je emitován např. automobily, lokálními topeništi, energetickým a metalurgickým průmyslem. CO vzniká zejména pokud:

je teplota spalování příliš nízká, aby mohlo dojít k úplné oxidaci pohonných látek na oxid uhličitý,
čas hoření ve spalovací komoře je příliš krátký,
nebo není k dispozici dostatek kyslíku.

Díky povinnému zavedení řízených katalyzátorů u vozidel s benzínovými motory se emise oxidu uhelnatého v poslední době snižují. V roce 2005 v České republice nepřekračovaly pozaďové koncentrace 300 µg/m³. V Praze činily roční aritmetické průměry v oblastech zatížených dopravou cca tisíc µg/m³.^[1] Při používání plynu k vaření v domácnostech je koncentrace CO v domácím ovzduší průměrně cca 2,9 mg/m³^[2].

Kouření

Významnou příčinou vystavení oxidu uhelnatému je kouření. Lidé kouřící cca 20 cigaret denně mají v krvi asi 4 až 7 % hemoglobinu zablokováno působením CO.^[3] Při pasivním kouření je člověk vystaven v průměru koncentracím okolo 1,7 mg/m³^[2].

Otrava oxidem uhelnatým

Hlavní článek: Otrava oxidem uhelnatým

Oxid uhelnatý blokuje přenášení kyslíku krví neboť jeho vazba s hemoglobinem je 200x až 300x pevnější než vazba kyslíku. U postiženého je typické třešňové zbarvení kůže a sliznic. Otrava CO se vyskytuje např. v uzavřených prostorech, kde běží spalovací motory nebo při špatném odvětrání plynových spotřebičů. První pomoc spočívá v přerušení kontaktu (vyvětrat, vynést z prostoru), dále podání kyslíku a pokud došlo k zástavě oběhu je třeba resuscitovat.

Reference

↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví (druhé, přepracované a doplněné vydání, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
↑ ^2,0 ^2,1 Carbon Monoxide - International Programme on Chemical Safety - Environmental Health Criteria 213
↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví (druhé, přepracované a doplněné vydání, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

Související články

Externí odkazy

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Oxid hlinečnatý (Al O) • Oxid barnatý (Ba O) • Oxid beryllnatý (Be O) • Oxid kademnatý (Cd O) • Oxid vápenatý (Ca O) • Oxid uhelnatý (C O) • Oxid kobaltnatý (Co O) • Oxid měďnatý (Cu O) • Oxid železnatý (Fe O) • Oxid olovnatý (Pb O) • Oxid hořečnatý (Mg O) • Oxid rtuťnatý (Hg O) • Oxid nikelnatý (Ni O) • Oxid dusnatý (N O) • Oxid palladnatý (Pd O) • Oxid stříbrnatý (Ag O) • Oxid strontnatý (Sr O) • Oxid sirnatý (S O) • Oxid cínatý (Sn O) • Oxid titanatý (Ti O) • Oxid vanadnatý (V O) • Oxid zinečnatý (Zn O)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví (druhé, přepracované a doplněné vydání, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

[inchem-1] 2,0 ^2,1 Carbon Monoxide - International Programme on Chemical Safety - Environmental Health Criteria 213

[2] Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví (druhé, přepracované a doplněné vydání, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 |Název=Oxid uhelnatý
 |Obrázek=[[Soubor:Carbon-monoxide-2D-dimensions.png |140px]]
-[[Soubor:Carbon-monoxide-3D-vdW.png |140px|Schéma molekuly oxidu uhelnatého]]
 |Systematický název=oxid uhelnatý
 |Latinský název=Carbonii monoxidum<br />Monoxidum carbonis
@@ Řádka 34: / Řádka 33: @@
 |Teplota vzplanutí=−191&nbsp;°C
 |Teplota vznícení= 609&nbsp;°C
-}}
+}}[[Soubor:Carbon-monoxide-3D-balls.png|thumb|240px|Schéma molekuly oxidu uhelnatého]]
 '''Oxid uhelnatý''' (starší terminologií ''[[Oxidy|kysličník]] uhelnatý'') je bezbarvý [[plyn]] bez chuti a zápachu, lehčí než [[vzduch]], nedráždivý. Ve vodě je málo rozpustný. Je obsažen ve [[svítiplyn]]u, v [[generátorový plyn|generátorovém]] a ve [[vodní plyn|vodním plynu]]; má silně redukční vlastnosti. V přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře, kde vzniká především [[fotolýza|fotolýzou]] [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] působením [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]], jako produkt nedokonalého spalování [[Fosilní palivo|fosilních paliv]] i biomasy. Je také obsažen v sopečných plynech. V mezihvězdném prostoru se vyskytuje ve značném množství. Byl nalezen i v atmosféře [[Mars (planeta)|Marsu]] (0,08 %) a [[spektroskopie|spektroskopicky]] prokázan v komě [[kometa|komet]].
 Připravuje se spalováním [[uhlík]]u s malým množstvím [[kyslík]]u:
@@ Řádka 48: / Řádka 47: @@
 Oxid uhelnatý se dříve používal jako plynné [[palivo]] (například součást [[svítiplyn]]u). Jeho směs s [[vodík]]em ([[vodní plyn]]) je jedním z meziproduktů používaných v těžkém chemickém průmyslu.
 == Zdroje oxidu uhelnatého a jeho výskyt v ovzduší ==
-[[Soubor:Mopitt first year carbon monoxide.jpg|thumb|left|Výskyt oxidu uhelnatého v atmosféře v roce 2000, MOPITT]]
+[[Soubor:Carbon Monoxide concentrations in spring.jpg|thumb|240px|Výskyt oxidu uhelnatého v atmosféře v&nbsp;roce&nbsp;2004]]
 Vzhledem k jedovatosti je jednou z významných znečišťujících latek. Vzniká při nedokonalém [[spalování]] [[uhlík]]u a [[organická sloučenina|organických látek]], je emitován např. automobily, lokálními topeništi, energetickým a metalurgickým průmyslem.
 CO vzniká zejména pokud:
@@ Řádka 71: / Řádka 70: @@
 *  [http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1233 Už víte vše o otravě oxidem uhelnatým? - Informační servis ČSTZ 2/2006]
 *  [http://www.pozary.cz/rubriky/prevence/oxid-uhelnaty-zabiji_22031.html Oxid uhelnatý zabíjí...]
-{{Oxidy II.}}
-{{Fosilní paliva}}
+{{Oxidy II.}}{{Fosilní paliva}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Uhelnaté sloučeniny]]
 [[Kategorie:Oxidy|Uhelnatý]]
 [[Kategorie:Polutanty]]
-{{Článek z Wikipedie}}