Vesmír (časopis)
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 16. 4. 2011, 19:52
Časopis Vesmír je nejvýznamnější a nejdéle vycházející český měsíčník popularizující výsledky aktuálního výzkumu (zejména přírodovědného) a informující o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy (k roku 2010 například Václav Cílek, Jiří Fiala, Daniel Frynta, Stanislav Komárek, Vojen Ložek, František Vyskočil, Jan Zrzavý, Cyril Höschl, Michal Anděl, Zdeněk Herman nebo Jaroslav Flegr)[1] Mezinárodní standardní číslo seriálové publikace (ISSN) je 0042-4544.
Obsah |
Motto
"Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným."
Vesmír 1, 1, 1871/1
Historie
Časopis založil student medicíny Václav F. Kumpošt.[2] První číslo vyšlo v Praze 3. května 1871. Václav F. Kumpošt zpočátku vydával časopis sám, byť s potížemi. Později však musel od tohoto scénáře ustoupit kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Postupně ztratil nad časopisem kontrolu a 26. února 1874 zemřel na tuberkulózu. Vesmír však nezanikl a později se propracoval mezi nejuznávanější vědu popularizující časopisy v českých zemích. Časopis si zachoval slušné renomé a dobré jméno dokonce i v průběhu komunistického režimu a je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu.
První číslo Vesmíru[3] mělo 12 stran a obsahuje 5 článků a několik krátkých aktualit. Cena ročního předplatného byla stanovena na 4 zlaté a 80 krejcarů. Za podobný obnos se v té době dala koupit mladá jalovice. Hned ve třetím čísle se Václav Kumpušt zavazuje, že "Vesmír bude vycházet o jednom neb půldruhém archu každý pátek o 3. hodině odpolední". První obrázky se ve Vesmíru objevily v říjnu 1871 a pravidelnou součástí časopisu byly od druhého ročníku. Kumpoštovými spoluautory a redaktory Vesmíru se v prvních dvou letech stali František Nekut a Čeněk Kotal. 15. července 1872 přejímá vydávání listu Antonín Frič. První fotografii přinesl Vesmír v lednu 1886.
Roku 1907 přestává Vesmír vycházet a jeho vydávání je obnoveno na popud Dr. Rašína r. 1923. Ujímá se ho Bohumil Němec. První číslo (od něhož se počíná i současné číslování) mělo 24 stran. Některé pasáže v úvodníku se nápadně podobají slovům Kumpoštovým z r. 1871: "Časopisem Vesmír chceme dáti nejširším vrstvám čtoucího obecenstva československého do rukou pramen všestranného, spolehlivého poučení o přírodních vědách a jejich užití v denním životě, v technice, zemědělství, lékařství a národním hospodářství […]. Krom úvodních slov přineslo první číslo 3 velké články, množství kratších zpráv a recenzí knih. Bylo vyzdobeno pěti černobílými fotografiemi.
Od roku 1923 pracuje v redakci také jedna z nejvýznačnějších postav historie Vesmíru – Dr. Otakar Matoušek. Nejprve jako sekretář, později jako redaktor a nakonec (od r. 1945) jako vedoucí redaktor a vydavatel, tedy de facto majitel. Vesmír vycházel i po celou válku, ačkoli mnoho jiných časopisů zaniklo nebo přerušilo svoji činnost. V říjnu 1946 časopis dostal nový vzhled díky moderní obálce.
Otakar Matoušek vydával Vesmír do roku 1950. V redakci se dochovala korektura únorového čísla, v níž je vložena Matouškova poznámka: "V únoru 1950 jsem byl povolán na ministerstvo školství. Byla mi tam předložena zlomená korektura únorového čísla […] přímo odchycená z mé pošty v Ústavu pro obecnou přírodovědu […]. Bylo mi ozřejmeno, že je nepřípustná 1) velká fotografie k 100. výročí narození T. G. Masaryka, 2) původní článek Boh. Němce, 3) i znění jeho článku k půlstoletí vědy XX. století. Původně mi bylo sděleno, že jde o výtky spíše formální, ale Vesmír mi byl odňat s okamžitou platností i s redakčními materiály a mými penězi." Masarykova fotka nakonec v únorovém čísle vyšla. Byla však opravdu menší, a hlavně doprovázená textem Miroslava Holuba, který odsoudil Masarykovy myšlenky a dílo jako zastaralé a zpátečnické.
Otakar Matoušek se přestává podílet na přípravě Vesmíru a časopis přechází pod vedení nové redakce a redakční rady, kterou řídí prof. Radim Ketner. Výkonným redaktorem se stává Miroslav Holub. Roku 1951 vychází jen zkrácený ročník a od roku následujícího přechází Vesmír na cyklus kalendářního roku. Dostal novou, "luxusnější" podobu; zvětšil se formát (A4) i počet stran (32), zkvalitnil papír, obálka je na křídě a uvnitř každého čísla je příloha s fotografiemi. V témže roce (1952) přichází i první barevná obálka a první barevné přílohy.
Od osmého čísla roku 1963 se redaktorem Vesmíru stává Bohumil Bílek.[4] V témže roce začíná grafickou podobu časopisu řídit malíř a grafik Milan Albich, který s Vesmírem spolupracuje až do konce r. 2000. Od ledna 1985 Vesmír zdvojnásobuje svůj rozsah na 60 stran v každém čísle.
V březnu 1990 odchází na odpočinek prof. MUDr. Prokop Málek a na místo šéfredaktora nastupuje Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zaměření časopisu se rozšiřuje o opomíjené oblasti vědy. Jak kdesi řekl prof. Bedřich Velický: "…není nás [vědců] dost, abychom si mohli dovolit navzájem bojovat". V osmém čísle roku 1990 se také zrodila nová rubrika, kterou vedl Dr. Jiří Fiala a která představovala české a slovenské výtvarníky a jejich dílo. Začátkem devadesátých let musela redakce čelit pokusům o zastavení Vesmíru. Proto vzniklo nakladatelství Vesmír, v němž Vesmír vychází od r. 1994. Zářijový Vesmír roku 2002 je již 1700. časopisem toho jména. Roku 2011 slaví Vesmír 1800. časopis v pořadí a 140. výročí svého vzniku.
Redakční rada
Složení redakční rady v roce 2010:
prof. MUDr. Michal Anděl, medicína
prof. RNDr. Ivo T. Budil, antropologie
RNDr. Václav Cílek, geologie
doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., virologie
doc. RNDr. Vladimír Ferák, molekulární biologie
doc. RNDr. Jiří Fiala, matematika, logika
prof. RNDr. Jaroslav Flegr, parazitologie, taxonomie
Dr. et RNDr. Daniel Frynta, biologie
RNDr. Emil Ginter, DrSc., racionální výživa
doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D, kybernetika
prof. RNDr. Zdeněk Herman, DrSc., chemie
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., psychiatrie
prof. Ing. Petr Jirounek, CSc., neurofyziologie
prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc., fyzika
prof. RNDr. Petr Kulhánek, DrSc., fyzika
doc. RNDr. Jiří Langer, CSc., teoretická fyzika
doc. RNDr. Oldřich Lapčík, CSc., biochemie
Doc. Marie Lipoldová, CSc., molekulární biologie
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., paleontologie, geologie
PhDr. Veronika Maxová, publicistika
prof. RNDr. Ladislav Miklós, DrSc., ekologie
prof. Ing. Jiří Niederle, DrSc., fyzika, (3.5.1939 — 22.8.2010)
prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., astronomie
Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., paleoekologie
Ing. Ivo Proks, DrSc., chemie
Mgr. Cyril Říha, Ph.D., architektura
RNDr. Jiří Sádlo, botanika
prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., medicína
doc. RNDr. David Storch, ekologie
RNDr. Petr Šíma, DrSc., imunologie, embryologie
doc. Dr. Ing. Ondřej Šráček, DrSc., geochemie, geologie
doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., životní prostředí, zemědělství
prof. RNDr. Bedřich Velický, CSc., fyzika
Doc. Ing. Štefan Vilček, CSc., molekulární biologie
Mgr. Antonín Vítek, CSc., kosmonautika
prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziologie
prof. RNDr. Jan Zrzavý, biologie
Také v minulosti byla členy redakční rady řada význačných a pozoruhodných osobností. Jmenujme jen některé:
doc. PhDr. Václav Břicháček, doc. RNDr. a Dr. rer. nat Fatima Cvrčková, RNDr. Jiří Grygar, MUDr. Miroslav Holub, RNDr. Petr Horáček, doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., prof. RNDr. Zdeněk Neubauer, CSc., prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., Ing. Josef Vavroušek, CSc. a další.
Reference
- ↑ http://www.vesmir.cz/redakce/o-redakci
- ↑ http://www.vesmir.cz/historie-casopisu-vesmir/vaclav-kumpost
- ↑ http://www.vesmir.cz/clanky/cislo/cislo/54
- ↑ http://www.vesmir.cz/historie-casopisu-vesmir/bohumil-bilek
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |