Oxid sodný

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 4. 7. 2013, 16:30

Oxid sodný (Na₂O) je jediný oxid sodíku.

Obsah

1 Vlastnosti
2 Příprava
3 Související články
4 Reference

Vlastnosti

Je to za normálních podmínek bílá krystalická látka.^[1] Její krystaly, podobně jako krystaly všech oxidů alkalických kovů, mají tzv. antifluoritovou strukturu, což znamená, že pozice aniontů a kationtů v krystalové mřížce jsou zcela obrácené, než je tomu u fluoridu vápenatého (CaF₂). Sodíkové kationty tvoří středy tetraedrů, neboť jsou připojeny na 4 atomy kyslíku, zatímco kyslíkové atomy tvoří středy krychle, neboť jsou navázány na 8 sodíkových iontů.^[2]^[3] Za vysokých teplot se rozkládá na peroxid sodný a sodík.^[4] S vodou bouřlivě reaguje za vzniku hydroxidu sodného^[4] (je to vlastně jeho anhydrid):

Na₂O + H₂O → 2 NaOH

Při kontaktu s očima, pokožkou a sliznicí dýchací soustavy je silně dráždivý a zejména prášková forma může snadno způsobit zdravotní potíže. Vdechnutí většího množství dokonce může vyvolat plicní edém.^[4]

Příprava

Tento oxid je možné připravit např. reakcí oxidu dusného se sodíkem:^[5]

N₂O + 2Na → Na₂O + N₂

Taktéž je ho možné jej připravit tepelným rozkladem uhličitanu sodného:
Na₂CO₃ → Na₂O + CO₂

Související články

Reference

↑ WebElements Periodic Table of the Elements Sodium disodium oxide [online]. . Dostupné online.
↑ Zintl, E.; Harder, A.; Dauth B.. Gitterstruktur der oxyde, sulfide, selenide und telluride des lithiums, natriums und kaliums. Z. Elektrochem. Angew. Phys. Chem., 1934, roč. 40, s. 588–93.
↑ WELLS, A.F.. Structural Inorganic Chemistry. Oxford : Clarendon Press, 1984. ISBN 0-19-855370-6.
↑ ^4,0 ^4,1 ^4,2 SODIUM OXIDE (ICSC) [online]. inchem.org. Dostupné online.
↑ PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.] : McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Oxid sodný

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle I.
Oxid měďný (Cu₂O) • Oxid chlorný (Cl₂O) • Oxid lithný (Li₂O) • Oxid cesný (Cs₂O) • Oxid dusný (N₂O) • Oxid draselný (K₂O) • Oxid rubidný (Rb₂O) • Oxid stříbrný (Ag₂O) • Oxid thallný (Tl₂O) • Oxid sodný (Na₂O) • Oxid rtuťný (Hg₂O) • Voda (H₂O)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] WebElements Periodic Table of the Elements Sodium disodium oxide [online]. . Dostupné online.

[1] Zintl, E.; Harder, A.; Dauth B.. Gitterstruktur der oxyde, sulfide, selenide und telluride des lithiums, natriums und kaliums. Z. Elektrochem. Angew. Phys. Chem., 1934, roč. 40, s. 588–93.

[2] WELLS, A.F.. Structural Inorganic Chemistry. Oxford : Clarendon Press, 1984. ISBN 0-19-855370-6.

[inchem-3] 4,0 ^4,1 ^4,2 SODIUM OXIDE (ICSC) [online]. inchem.org. Dostupné online.

[chemhandbook-4] PATNAIK, Pradyot. Handbook of Inorganic Chemical Compounds. [s.l.] : McGraw-Hill, 2003. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]