Tupolev TB-3
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ FLICKR, Galerie, Rekordy letadla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
|typ = [[bombardér]] | |typ = [[bombardér]] | ||
|výrobce = Státní letecký průmysl | |výrobce = Státní letecký průmysl | ||
| - | |image = Image: | + | |image = [[Soubor:Ray Wagner Collection Image-Tupolev TB-3-SDASM10-Flickr.jpg|240px]]<br />[[Soubor:Ray Wagner Collection Image-Tupolev TB-3-SDASM9-Flickr.jpg|240px]] |
| - | |text = | + | |text = Tupolev TB-3 |
| - | |konstruktér = | + | |konstruktér = A. N. Tupolev |
|první let = [[22. prosinec|22. prosince]] [[1930 v letectví|1930]] | |první let = [[22. prosinec|22. prosince]] [[1930 v letectví|1930]] | ||
|zaveden = [[1932 v letectví|1932]] | |zaveden = [[1932 v letectví|1932]] | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
==Vývoj== | ==Vývoj== | ||
| - | Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku [[1925]]. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. [[Tupolev]]a, které trvaly až do roku [[1929]]. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení '''ANT-6'''. Na podzim roku [[1930]] byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku [[1934]] se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1934 se podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na led v oblasti severního pólu. | + | Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku [[1925]]. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. [[Tupolev]]a, které trvaly až do roku [[1929]]. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení '''ANT-6'''. Na podzim roku [[1930]] byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku [[1934]] se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1934 se podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na led v oblasti severního pólu. |
Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3. | Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3. | ||
==Vojenské užití== | ==Vojenské užití== | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Tupolev TB-3-SDASM2-Flickr.jpg|thumb|240px|Zvěno – dvojice "parazitních" stíhaček]] |
| - | Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] s [[Japonsko|Japonskem]], v [[Zimní válka|Zimní válce]] s Finskem, zúčastnily se i přepadení [[Polsko|Polska]]. V roce [[1941]] již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů [[Polikarpov I-16]], této sestavě se říkalo ''Zvěno''. Nejznámnější akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg bombami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily bomby na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]]. | + | Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] s [[Japonsko|Japonskem]], v [[Zimní válka|Zimní válce]] s Finskem, zúčastnily se i přepadení [[Polsko|Polska]]. V roce [[1941]] již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů [[Polikarpov I-16]], této sestavě se říkalo '''Zvěno'''. Nejznámnější akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg bombami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily bomby na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]]. |
| + | |||
| + | == Rekordy letadla == | ||
| + | * '''TB-3 4M-34R''' dosáhl rekordu ve vytrvalosti letu 18 hodin a 30 minut ! | ||
| + | * '''TB-3 4AM-34FRN''' s Andrejem Jumaševem za řízením stanovil řadu rekordů v poměru užitečného zatížení a výšky: | ||
| + | ** 11. září 1936 – 5 000 kg zátěže (11 000 lb) do výšky 8 116 m (26 627 stop)…28. října vylepšeno na 8 980 m (29 460 stop). | ||
| + | ** 16. září 1936 – 10 000 kg zátěže (22 000 lb) do výšky 6 605 m (21 670 ft). | ||
| + | ** 20. září 1936 – 12 000 kg zátěže (26 000 lb) do výšky 2 700 m (8 900 ft) ! | ||
==Technické údaje== | ==Technické údaje== | ||
| Řádka 33: | Řádka 40: | ||
* '''Délka letadla:''' 25,10 m | * '''Délka letadla:''' 25,10 m | ||
* '''Rozpětí:''' 41,8 m | * '''Rozpětí:''' 41,8 m | ||
| - | * '''Nosná plocha:''' 234,50 | + | * '''Nosná plocha:''' 234,50 m<sup>2</sup> |
* '''Vzletová hmotnost:''' 18 877 kg | * '''Vzletová hmotnost:''' 18 877 kg | ||
* '''Maximální rychlost:''' 300 km/h | * '''Maximální rychlost:''' 300 km/h | ||
| Řádka 40: | Řádka 47: | ||
* '''Výzbroj:''' 4× kulomet ráže 7,62 mm | * '''Výzbroj:''' 4× kulomet ráže 7,62 mm | ||
| + | == Galerie == | ||
| + | * '''[[:Kategorie:Aircraft Tupolev TB-3|Mnoho fotografií – Tupolev TB-3]]''' | ||
| + | == Literatura == | ||
| + | * {{Citace monografie | autor = DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej | titul = Tupolev, muž a jeho letadla| vydavatel = Jan Vašut | místo = [[Praha]] | rok = 1999 | isbn = 80-7236-051-5| strany = 232| jazyk = česky | vydání = 1| překladatelé = PhDr. Jiří Chodil}} | ||
| + | * {{Citace monografie | příjmení = Gunston | jméno = Bill | odkaz na autora = | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | titul = Bojová letadla II. světové války | vydavatel = Svojtka&Co. | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 479 | isbn = 80-7237-203-3}} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | {{Commonscat|Tupolev TB-3}}{{Sovětské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Tupolev+TB-3}}{{Commonscat|Tupolev TB-3}}{{Sovětské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry]] | [[Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry]] | ||
[[Kategorie:Letadla Tupolev]] | [[Kategorie:Letadla Tupolev]] | ||
Aktuální verze z 6. 10. 2021, 11:55
| Tupolev TB-3 | ||
 
| ||
| Tupolev TB-3 | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | bombardér | |
| Výrobce | Státní letecký průmysl | |
| Konstruktér | A. N. Tupolev | |
| První let | 22. prosince 1930 | |
| Zařazen | 1932 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | ||
| Varianty | ||
| Uživatel | SSSR | |
Tupolev TB-3 (Тяжелый бомбардировщик, Těžký bombardér) byl těžký bombardér používaný sovětským letectvem ve 30. letech a na počátku 40. let.
Obsah |
Vývoj
Historie vzniku těžkého čtyřmotorového bombardéru TB-3 spadá již do roku 1925. Následujícího roku začaly práce v konstrukční kanceláři A. N. Tupoleva, které trvaly až do roku 1929. Byl zkonstruován letoun, který dostal označení ANT-6. Na podzim roku 1930 byly prováděny jeho první zkoušky, jejichž výsledky byly neuspokojivé. Došlo ke změně pohonu, kdy se za americké motory Curtiss Conqueror instalovaly sovětské M-17. 10. října 1932 proběhly státní zkoušky, které tentokrát dopadly úspěšně. Sériová výroba s přiděleným oficiálním názvem TB-3 se rozběhla ještě téhož roku. Od roku 1934 se začaly vyrábět modernizované TB-3 s motory M-34R. Roku 1934 se podařilo posádkám čtyř těchto upravených letadel přistát na led v oblasti severního pólu.
Celkem bylo vyrobeno 819 letadel všech verzí TB-3.
Vojenské užití
Bombardéry TB-3 se účastnily koncem třicátých let bojů Sovětského svazu s Japonskem, v Zimní válce s Finskem, zúčastnily se i přepadení Polska. V roce 1941 již byly zcela zastaralé, avšak dále působily zejména v námořním letectvu. Díky mohutnosti křídel byly používány jako nosiče dvou podvěšených stíhacích letounů Polikarpov I-16, této sestavě se říkalo Zvěno. Nejznámnější akcemi těchto sestav jsou nálety na rumunská naftová pole, kdy I-16 se zavěšenými 250kg bombami byly 40 km před cílem odpoutány a shodily bomby na nádrže s naftou. TB-3 byly též určené pro noční bombardování, sloužily jako výsadková či transportní letadla po dobu celé Velké vlastenecké války.
Rekordy letadla
- TB-3 4M-34R dosáhl rekordu ve vytrvalosti letu 18 hodin a 30 minut !
- TB-3 4AM-34FRN s Andrejem Jumaševem za řízením stanovil řadu rekordů v poměru užitečného zatížení a výšky:
- 11. září 1936 – 5 000 kg zátěže (11 000 lb) do výšky 8 116 m (26 627 stop)…28. října vylepšeno na 8 980 m (29 460 stop).
- 16. září 1936 – 10 000 kg zátěže (22 000 lb) do výšky 6 605 m (21 670 ft).
- 20. září 1936 – 12 000 kg zátěže (26 000 lb) do výšky 2 700 m (8 900 ft) !
Technické údaje
- Charakteristika: čtyřmotorový bombardovací letoun
- Pohon: 4 x motor M-17 o výkonu 715 k, později MF-34FRN o výkonu 900 k
- Délka letadla: 25,10 m
- Rozpětí: 41,8 m
- Nosná plocha: 234,50 m2
- Vzletová hmotnost: 18 877 kg
- Maximální rychlost: 300 km/h
- Dostup: 8 000 m
- Nosnost bomb: 3 000 kg, maximálně až 5000 kg
- Výzbroj: 4× kulomet ráže 7,62 mm
Galerie
Literatura
- DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej. Tupolev, muž a jeho letadla. Překlad PhDr. Jiří Chodil. 1. vyd. Praha : Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-051-5. S. 232. (česky)
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha : Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |