Tokaj
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR, Galerie) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Tokaj, Hungary - panoramio (87).jpg|thumb|240px|Pohled na město Tokaj (2014)]] |
| - | '''Tokaj''' je město v severovýchodním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Leží na soutoku [[Tisa|Tisy]] a [[Bodrog]]u na jižním úpatí [[Zemplínské vrchy|Zemplínských vrchů]]. V minulosti bylo jedním ze středisek [[Uhersko|uherské]] [[župa|župy]] [[Zemplín]], dnes spadá pod župu [[Borsod-Abaúj-Zemplén]]. Městečko a přilehlá oblast jsou od středověku proslavené produkcí [[víno|vína]]. [[Tokajská vinařská oblast]] je zapsána od roku [[2002]] na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. | + | '''Tokaj''' je město v severovýchodním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Leží na soutoku [[Tisa|Tisy]] a [[Bodrog]]u na jižním úpatí [[Zemplínské vrchy|Zemplínských vrchů]]. V minulosti bylo jedním ze středisek [[Uhersko|uherské]] [[župa|župy]] [[Zemplín]], dnes spadá pod župu [[Borsod-Abaúj-Zemplén]]. |
| + | |||
| + | Městečko a přilehlá oblast jsou od středověku proslavené produkcí [[víno|vína]]. [[Tokajská vinařská oblast]] je zapsána od roku [[2002]] na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. | ||
| + | * V roce 2021 zde žilo přibližně '''3 850''' obyvatel. | ||
==Dějiny== | ==Dějiny== | ||
| - | |||
Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. století zde vyrostl hrad, který náležel k panství [[Diósgyőr]]. Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu [[Hunyadi]]; s nástupem Matyáše Korvína na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz ''Františka II. Rákóczi'' stržen. | Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. století zde vyrostl hrad, který náležel k panství [[Diósgyőr]]. Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu [[Hunyadi]]; s nástupem Matyáše Korvína na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz ''Františka II. Rákóczi'' stržen. | ||
| Řádka 9: | Řádka 11: | ||
==Současnost== | ==Současnost== | ||
| - | [[Soubor:Tokaj varoshaza.jpg|thumb|Hlavní ulice v Tokaji]] | + | [[Soubor:Tokaj varoshaza.jpg|thumb|240px|Hlavní ulice v Tokaji]] |
Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. Z odrůd [[Réva vinná|vinné révy]] se zde pěstují především Furmint, Lipovina ({{Vjazyce|hu}} Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti [[vinobraní]]. | Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. Z odrůd [[Réva vinná|vinné révy]] se zde pěstují především Furmint, Lipovina ({{Vjazyce|hu}} Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti [[vinobraní]]. | ||
Malebné umístění městečka mezi [[Tisa|Tisou]] a horou ''Tokaj'' (515 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí [[Miskolc]] - [[Nyíregyháza]] (v Tokaji zastavují i vlaky [[InterCity]] z [[budapešť|Budapešti]]) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha [[Štěpán I. Uherský|Štěpána I.]], nová pijácká socha [[Bakchus|Bakcha]] a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily – například básník [[Jan Kollár]] či ukrajinský humanista [[Hryhorij Skovoroda]]. | Malebné umístění městečka mezi [[Tisa|Tisou]] a horou ''Tokaj'' (515 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí [[Miskolc]] - [[Nyíregyháza]] (v Tokaji zastavují i vlaky [[InterCity]] z [[budapešť|Budapešti]]) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha [[Štěpán I. Uherský|Štěpána I.]], nová pijácká socha [[Bakchus|Bakcha]] a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily – například básník [[Jan Kollár]] či ukrajinský humanista [[Hryhorij Skovoroda]]. | ||
| - | ==Partnerská města== | + | == Galerie == |
| - | * [[Binjamina]] ([[Izrael]]) | + | <gallery heights="190" widths="190"> |
| - | * [[Cormons]] ([[Itálie]]) | + | Soubor:Jewish cemetery, Tokaj.jpg|Starý židovský hřbitov |
| - | * [[Dej]] ([[Rumunsko]]) | + | Soubor:Bacchus-Brunnen Tokaj.jpg|Fontána |
| - | * [[Oestrich-Winkel]] ([[Německo]]) | + | Soubor:Orthodox Church in Tokaj.JPG|Ortodoxní kostel |
| - | * [[Rust]] ([[Rakousko]]) | + | </gallery> |
| + | |||
| + | == Partnerská města == | ||
| + | * {{flagicon|Izrael}} [[Binjamina-Giv'at Ada|Binjamina]] ([[Izrael]]) | ||
| + | * {{flagicon|Itálie}} [[Cormons]] ([[Itálie]]) | ||
| + | * {{flagicon|Rumunsko}} [[Dej]] ([[Rumunsko]]) | ||
| + | * {{flagicon|Německo}} [[Oestrich-Winkel]] ([[Německo]]) | ||
| + | * {{flagicon|Rakousko}} [[Rust (Burgenland)|Rust]] ([[Rakousko]]) | ||
| + | |||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
* [http://www.tokaj.hu Oficiální stránky (hu, en)] | * [http://www.tokaj.hu Oficiální stránky (hu, en)] | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Tokaj+Hungary}}{{Commonscat|Tokaj, Hungary}}{{Borsod-Abaúj-Zemplén}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Maďarsku]] | [[Kategorie:Města v Maďarsku]] | ||
[[Kategorie:Borsod-Abaúj-Zemplén]] | [[Kategorie:Borsod-Abaúj-Zemplén]] | ||
[[Kategorie:Obce v župě Borsod-Abaúj-Zemplén]] | [[Kategorie:Obce v župě Borsod-Abaúj-Zemplén]] | ||
[[Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko)]] | ||
Aktuální verze z 7. 7. 2022, 09:29
.jpg)
Tokaj je město v severovýchodním Maďarsku. Leží na soutoku Tisy a Bodrogu na jižním úpatí Zemplínských vrchů. V minulosti bylo jedním ze středisek uherské župy Zemplín, dnes spadá pod župu Borsod-Abaúj-Zemplén.
Městečko a přilehlá oblast jsou od středověku proslavené produkcí vína. Tokajská vinařská oblast je zapsána od roku 2002 na seznamu světového dědictví UNESCO.
- V roce 2021 zde žilo přibližně 3 850 obyvatel.
Obsah |
Dějiny
Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. století zde vyrostl hrad, který náležel k panství Diósgyőr. Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu Hunyadi; s nástupem Matyáše Korvína na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz Františka II. Rákóczi stržen.
Ve 20. století bylo město poškozeno oběma světovými válkami, bylo zastíněno okolními sídly, např. nedalekým Sátoraljaújhely, a ztratilo status města. Ten byl obnoven v roce 1986. Tím, že město ve 20. století prakticky nerostlo, si zachovalo malebný ráz, a proto stoupá popularita Tokaje jakožto turistického cíle.
Současnost
Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. Z odrůd vinné révy se zde pěstují především Furmint, Lipovina (maďarsky Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti vinobraní. Malebné umístění městečka mezi Tisou a horou Tokaj (515 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí Miskolc - Nyíregyháza (v Tokaji zastavují i vlaky InterCity z Budapešti) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha Štěpána I., nová pijácká socha Bakcha a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily – například básník Jan Kollár či ukrajinský humanista Hryhorij Skovoroda.
Galerie
 Starý židovský hřbitov |
 Fontána |
 Ortodoxní kostel |
Partnerská města
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |