Soustava hmotných bodů
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Soustava hmotných bodů se od jediného hmotného bodu odlišuje především tím, že mezi jednotlivými hmotnými body (tzn. uvnitř tělesa) mohou působit [[síla|síly]]. Popisem pohybu soustavy hmotných bodů se zabývá [[mechanika soustavy hmotných bodů]]. | Soustava hmotných bodů se od jediného hmotného bodu odlišuje především tím, že mezi jednotlivými hmotnými body (tzn. uvnitř tělesa) mohou působit [[síla|síly]]. Popisem pohybu soustavy hmotných bodů se zabývá [[mechanika soustavy hmotných bodů]]. | ||
==Volná soustava hmotných bodů== | ==Volná soustava hmotných bodů== | ||
- | Neexistují-li mezi hmotnými body žádné vazby, pak jsou [[polohový vektor|polohové vektory]] <big>\(\mathbf{r}_i</ | + | Neexistují-li mezi hmotnými body žádné vazby, pak jsou [[polohový vektor|polohové vektory]] <big>\(\mathbf{r}_i\)</big> jednotlivých hmotných bodů soustavy vzájemně nezávislé. Taková soustava hmotných bodů se označuje jako '''volnou'''. Vzhledem k tomu, že každý polohový vektor má 3 [[souřadnice]] a polohové vektory jsou vzájemně nezávislé, je k určení polohy soustavy <big>\(N\)</big> hmotných bodů potřeba <big>\(3N\)</big> souřadnic. Volná soustava má tedy 3N [[stupeň volnosti|stupňů volnosti]]. |
Pohyb hmotných bodů není ve volné soustavě nijak omezován (s výjimkou [[pohybová rovnice|pohybových rovnic]]). | Pohyb hmotných bodů není ve volné soustavě nijak omezován (s výjimkou [[pohybová rovnice|pohybových rovnic]]). | ||
==Vázaná soustava hmotných bodů== | ==Vázaná soustava hmotných bodů== | ||
Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Příkladem může být pohyb bodu, který je vázán na nějakou [[plocha|plochu]] nebo [[křivka|křivku]]. Např. v [[Soustava hmotných bodů#Tuhá soustava hmotných bodů|dokonale tuhé soustavě]] hmotných bodů se nemění vzájemné vzdálenosti mezi jednotlivými hmotnými body soustavy (jinak by to samozřejmě nebyla dokonale tuhá soustava). | Příkladem může být pohyb bodu, který je vázán na nějakou [[plocha|plochu]] nebo [[křivka|křivku]]. Např. v [[Soustava hmotných bodů#Tuhá soustava hmotných bodů|dokonale tuhé soustavě]] hmotných bodů se nemění vzájemné vzdálenosti mezi jednotlivými hmotnými body soustavy (jinak by to samozřejmě nebyla dokonale tuhá soustava). | ||
===Vazbové síly=== | ===Vazbové síly=== | ||
- | Pokud by soustava byla volná, byl by pohyb <big>\(i</ | + | Pokud by soustava byla volná, byl by pohyb <big>\(i\)</big>-tého hmotného bodu popsán [[pohybová rovnice|pohybovými rovnicemi]] |
- | :<big>\(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i</ | + | :<big>\(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i\)</big>, |
- | kde <big>\(m_i</ | + | kde <big>\(m_i\)</big> je hmotnost <big>\(i\)</big>-tého hmotného bodu a <big>\(\mathbf{F}_i\)</big> je [[výslednice sil]] ([[vnější síla|vnějších]] i [[vnitřní síla|vnitřních]]) působících na <big>\(i\)</big>-tý bod. |
- | Pro vázané soustavy však tyto rovnice nelze použít, protože jejich řešení obecně nesplňuje vazební podmínky. Mechanizmus vazby působí podobně, jako když na hmotné body působí dodatečné síly, které zaručují, že v případě pokud by okamžitý pohybový stav v nejbližším okamžiku vedl k odchylkám od předepsaných podmínek, budou se tyto dodatečné síly snažit uvést pohyb hmotného bodu do souladu se zadanými podmínkami. Takovéto síly se označují jako '''vazbové'''. Označíme-li jejich vazbovou sílu působící na <big>\(i</ | + | Pro vázané soustavy však tyto rovnice nelze použít, protože jejich řešení obecně nesplňuje vazební podmínky. Mechanizmus vazby působí podobně, jako když na hmotné body působí dodatečné síly, které zaručují, že v případě pokud by okamžitý pohybový stav v nejbližším okamžiku vedl k odchylkám od předepsaných podmínek, budou se tyto dodatečné síly snažit uvést pohyb hmotného bodu do souladu se zadanými podmínkami. Takovéto síly se označují jako '''vazbové'''. Označíme-li jejich vazbovou sílu působící na <big>\(i\)</big>-tý hmotný bod jako <big>\(\mathbf{R}_i\)</big>, potom je možné pohyb soustavy popsat jako |
- | :<big>\(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i + \mathbf{R}_i</ | + | :<big>\(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i + \mathbf{R}_i\)</big> |
Řešení těchto rovnic by bylo ve shodě s vazbami. | Řešení těchto rovnic by bylo ve shodě s vazbami. | ||
- | Síly <big>\(\mathbf{F}_i</ | + | Síly <big>\(\mathbf{F}_i\)</big>, které jsou výslednicemi všech vnitřních i vnějších sil působících na jednotlivé hmotné body (s výjimkou vazbových sil), musí být dány a říkáme jim '''síly dané''' (též '''explicitní''' nebo '''vtištěné'''). Vazbové síly však nejsou předem dány a závisí jak na počátečním pohybovém stavu soustavy, tak i na explicitních silách. |
===Druhy vazeb=== | ===Druhy vazeb=== | ||
====Holonomní vazba==== | ====Holonomní vazba==== | ||
V nejjednodušším případě jsou vazby vyjadřovány v [[matematika|matematické]] formě jako vztahy mezi [[souřadnice|souřadnicemi]] jednotlivých bodů soustavy. Takové vazby se nazývají '''holonomní'''. | V nejjednodušším případě jsou vazby vyjadřovány v [[matematika|matematické]] formě jako vztahy mezi [[souřadnice|souřadnicemi]] jednotlivých bodů soustavy. Takové vazby se nazývají '''holonomní'''. | ||
- | Nejjednodušší podmínky lze zapsat jako <big>\(r</ | + | Nejjednodušší podmínky lze zapsat jako <big>\(r\)</big> nezávislých ''vazbových [[rovnice|rovnic]]'' ve tvaru |
- | :<big>\(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n)=0</ | + | :<big>\(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n)=0\)</big>, |
- | kde <big>\(i=1,2,...,r</ | + | kde <big>\(i=1,2,...,r\)</big> je index vazby. Tyto vazby jsou časově neměnné a nazývají se '''skleronomní vazby'''. |
- | Počet [[stupeň volnosti|stupňů volnosti]] <big>\(\nu</ | + | Počet [[stupeň volnosti|stupňů volnosti]] <big>\(\nu\)</big> vázané soustavy je určen [[rozdíl|rozdílem]] počtu všech <big>\(3n\)</big> souřadnic a počtu nezávislých vazbových rovnic, tedy |
- | :<big>\(\nu = 3n-r</ | + | :<big>\(\nu = 3n-r\)</big> |
Pokud lze vazby vyjádřit časově proměnnými rovnicemi, pak se hovoří o '''vazbách rheonomních'''. Obecně je lze vyjádřit ve tvaru | Pokud lze vazby vyjádřit časově proměnnými rovnicemi, pak se hovoří o '''vazbách rheonomních'''. Obecně je lze vyjádřit ve tvaru | ||
- | :<big>\(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n,t)=0</ | + | :<big>\(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n,t)=0\)</big>, |
- | kde <big>\(i=1,2,...,r</ | + | kde <big>\(i=1,2,...,r\)</big> je index vazby. |
- | Holonomní podmínky se dají také vyjádřit ve tvaru [[diferenciální rovnice|diferenciálních rovnic]], např. skleronomní vazby <big>\(f(x_k)=0</ | + | Holonomní podmínky se dají také vyjádřit ve tvaru [[diferenciální rovnice|diferenciálních rovnic]], např. skleronomní vazby <big>\(f(x_k)=0\)</big> lze psát ve tvaru |
- | :<big>\(\sum_k \frac{\part f}{\part x_k}\mathrm{d}x_k = 0</ | + | :<big>\(\sum_k \frac{\part f}{\part x_k}\mathrm{d}x_k = 0\)</big> |
====Neholonomní vazba==== | ====Neholonomní vazba==== | ||
Pokud nelze vazby vyjádřit pouze vztahy mezi souřadnicemi hmotných bodů soustavy, popř. časem, pak se hovoří o '''vazbách neholonomních'''. V takové vazební podmínce se může např. vyskytovat [[rychlost]] pohybu hmotného bodu soustavy. Obecně se jedná o [[diferenciální rovnice]], které nelze [[Integrál|integrací]] převést na podmínky holonomního tvaru. Pokud jsou tyto podmínky časově neměnné (tedy skleronomní), lze je psát ve tvaru lineárních vztahů mezi [[Diferenciál (matematika)|diferenciály]] souřadnic | Pokud nelze vazby vyjádřit pouze vztahy mezi souřadnicemi hmotných bodů soustavy, popř. časem, pak se hovoří o '''vazbách neholonomních'''. V takové vazební podmínce se může např. vyskytovat [[rychlost]] pohybu hmotného bodu soustavy. Obecně se jedná o [[diferenciální rovnice]], které nelze [[Integrál|integrací]] převést na podmínky holonomního tvaru. Pokud jsou tyto podmínky časově neměnné (tedy skleronomní), lze je psát ve tvaru lineárních vztahů mezi [[Diferenciál (matematika)|diferenciály]] souřadnic | ||
- | :<big>\(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n = 0</ | + | :<big>\(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n = 0\)</big> |
- | pro <big>\(i=1,2,...,r</ | + | pro <big>\(i=1,2,...,r\)</big>. Pro rheonomní podmínky pak lze psát |
- | :<big>\(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n + \Phi_{it}\mathrm{d}t = 0</ | + | :<big>\(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n + \Phi_{it}\mathrm{d}t = 0\)</big> |
- | pro <big>\(i=1,2,...,r</ | + | pro <big>\(i=1,2,...,r\)</big>. |
====Jednostranné a oboustranné vazby==== | ====Jednostranné a oboustranné vazby==== | ||
Pokud vazby omezují pohyb hmotného bodu soustavy pouze z jedné strany, nazývají se '''jednostranné'''. Takové jsou např. vazby při styku dvou těles. Tyto vazby se vyjadřují [[nerovnice|nerovnostmi]] (a to jak holonomními, tak i neholonomními). Vazby omezující pohyb z obou stran jsou '''oboustranné'''. | Pokud vazby omezují pohyb hmotného bodu soustavy pouze z jedné strany, nazývají se '''jednostranné'''. Takové jsou např. vazby při styku dvou těles. Tyto vazby se vyjadřují [[nerovnice|nerovnostmi]] (a to jak holonomními, tak i neholonomními). Vazby omezující pohyb z obou stran jsou '''oboustranné'''. | ||
==Tuhá soustava hmotných bodů== | ==Tuhá soustava hmotných bodů== | ||
- | Jsou-li [[vzdálenost]]i mezi jednotlivými hmotnými body neměnné, tzn. <big>\(|\mathbf{r}_i-\mathbf{r}_k|=\mbox{konst.}</ | + | Jsou-li [[vzdálenost]]i mezi jednotlivými hmotnými body neměnné, tzn. <big>\(|\mathbf{r}_i-\mathbf{r}_k|=\mbox{konst.}\)</big> pro všechna <big>\(i, k\)</big>, pak říkáme, že se jedná o '''(dokonale) tuhou soustavu hmotných bodů'''. |
==Příklad== | ==Příklad== | ||
Jako příklad soustavy hmotných bodů může posloužit nějaké jednoduché těleso, např. malý [[kámen]]. Tento kámen se skládá z [[atom|atomů]], které můžeme považovat za hmotné body. Mezi těmito atomy (tedy hmotnými body) působí [[vnitřní síla|vnitřní síly]], který tento kámen udržují pohromadě. Pokud na takový kámen budeme působit [[vnější síla|vnější silou]], např. jím udeříme o zem, může tato vnější síla způsobit rozpad celé soustavy. | Jako příklad soustavy hmotných bodů může posloužit nějaké jednoduché těleso, např. malý [[kámen]]. Tento kámen se skládá z [[atom|atomů]], které můžeme považovat za hmotné body. Mezi těmito atomy (tedy hmotnými body) působí [[vnitřní síla|vnitřní síly]], který tento kámen udržují pohromadě. Pokud na takový kámen budeme působit [[vnější síla|vnější silou]], např. jím udeříme o zem, může tato vnější síla způsobit rozpad celé soustavy. |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53
Soustavou hmotných bodů je nazývána množina hmotných bodů, které vyplňují objem tělesa. Soustava hmotných bodů se od jediného hmotného bodu odlišuje především tím, že mezi jednotlivými hmotnými body (tzn. uvnitř tělesa) mohou působit síly. Popisem pohybu soustavy hmotných bodů se zabývá mechanika soustavy hmotných bodů.
Obsah |
Volná soustava hmotných bodů
Neexistují-li mezi hmotnými body žádné vazby, pak jsou polohové vektory \(\mathbf{r}_i\) jednotlivých hmotných bodů soustavy vzájemně nezávislé. Taková soustava hmotných bodů se označuje jako volnou. Vzhledem k tomu, že každý polohový vektor má 3 souřadnice a polohové vektory jsou vzájemně nezávislé, je k určení polohy soustavy \(N\) hmotných bodů potřeba \(3N\) souřadnic. Volná soustava má tedy 3N stupňů volnosti. Pohyb hmotných bodů není ve volné soustavě nijak omezován (s výjimkou pohybových rovnic).
Vázaná soustava hmotných bodů
Většina úloh mechaniky vede ke studiu soustav hmotných bodů, jejichž pohyby jsou omezovány jistými podmínkami. Tyto podmínky se matematicky vyjadřují různými vztahy mezi souřadnicemi hmotných bodů dané soustavy a vyplývají z mechanických podmínek, za kterých se pohyb soustavy děje. Dané podmínky pak představují tzv. (mechanické) vazby, které jsou předepsány pro určitou soustavu. Soustavy hmotných bodů, které jsou omezeny vazbami se nazývájí vázanými soustavami. Příkladem může být pohyb bodu, který je vázán na nějakou plochu nebo křivku. Např. v dokonale tuhé soustavě hmotných bodů se nemění vzájemné vzdálenosti mezi jednotlivými hmotnými body soustavy (jinak by to samozřejmě nebyla dokonale tuhá soustava).
Vazbové síly
Pokud by soustava byla volná, byl by pohyb \(i\)-tého hmotného bodu popsán pohybovými rovnicemi
- \(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i\),
kde \(m_i\) je hmotnost \(i\)-tého hmotného bodu a \(\mathbf{F}_i\) je výslednice sil (vnějších i vnitřních) působících na \(i\)-tý bod. Pro vázané soustavy však tyto rovnice nelze použít, protože jejich řešení obecně nesplňuje vazební podmínky. Mechanizmus vazby působí podobně, jako když na hmotné body působí dodatečné síly, které zaručují, že v případě pokud by okamžitý pohybový stav v nejbližším okamžiku vedl k odchylkám od předepsaných podmínek, budou se tyto dodatečné síly snažit uvést pohyb hmotného bodu do souladu se zadanými podmínkami. Takovéto síly se označují jako vazbové. Označíme-li jejich vazbovou sílu působící na \(i\)-tý hmotný bod jako \(\mathbf{R}_i\), potom je možné pohyb soustavy popsat jako
- \(m_i\ddot{\mathbf{r}}_i = \mathbf{F}_i + \mathbf{R}_i\)
Řešení těchto rovnic by bylo ve shodě s vazbami. Síly \(\mathbf{F}_i\), které jsou výslednicemi všech vnitřních i vnějších sil působících na jednotlivé hmotné body (s výjimkou vazbových sil), musí být dány a říkáme jim síly dané (též explicitní nebo vtištěné). Vazbové síly však nejsou předem dány a závisí jak na počátečním pohybovém stavu soustavy, tak i na explicitních silách.
Druhy vazeb
Holonomní vazba
V nejjednodušším případě jsou vazby vyjadřovány v matematické formě jako vztahy mezi souřadnicemi jednotlivých bodů soustavy. Takové vazby se nazývají holonomní. Nejjednodušší podmínky lze zapsat jako \(r\) nezávislých vazbových rovnic ve tvaru
- \(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n)=0\),
kde \(i=1,2,...,r\) je index vazby. Tyto vazby jsou časově neměnné a nazývají se skleronomní vazby. Počet stupňů volnosti \(\nu\) vázané soustavy je určen rozdílem počtu všech \(3n\) souřadnic a počtu nezávislých vazbových rovnic, tedy
- \(\nu = 3n-r\)
Pokud lze vazby vyjádřit časově proměnnými rovnicemi, pak se hovoří o vazbách rheonomních. Obecně je lze vyjádřit ve tvaru
- \(\Phi_i(x_1,y_1,z_1,x_2,...,z_n,t)=0\),
kde \(i=1,2,...,r\) je index vazby. Holonomní podmínky se dají také vyjádřit ve tvaru diferenciálních rovnic, např. skleronomní vazby \(f(x_k)=0\) lze psát ve tvaru
- \(\sum_k \frac{\part f}{\part x_k}\mathrm{d}x_k = 0\)
Neholonomní vazba
Pokud nelze vazby vyjádřit pouze vztahy mezi souřadnicemi hmotných bodů soustavy, popř. časem, pak se hovoří o vazbách neholonomních. V takové vazební podmínce se může např. vyskytovat rychlost pohybu hmotného bodu soustavy. Obecně se jedná o diferenciální rovnice, které nelze integrací převést na podmínky holonomního tvaru. Pokud jsou tyto podmínky časově neměnné (tedy skleronomní), lze je psát ve tvaru lineárních vztahů mezi diferenciály souřadnic
- \(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n = 0\)
pro \(i=1,2,...,r\). Pro rheonomní podmínky pak lze psát
- \(\Phi_{i\alpha_1}\mathrm{d}x_1 + \Phi_{i\beta_2}\mathrm{d}y_1 + \Phi_{i\gamma_1}\mathrm{d}z_1 + \cdots + \Phi_{i\gamma_n}\mathrm{d}z_n + \Phi_{it}\mathrm{d}t = 0\)
pro \(i=1,2,...,r\).
Jednostranné a oboustranné vazby
Pokud vazby omezují pohyb hmotného bodu soustavy pouze z jedné strany, nazývají se jednostranné. Takové jsou např. vazby při styku dvou těles. Tyto vazby se vyjadřují nerovnostmi (a to jak holonomními, tak i neholonomními). Vazby omezující pohyb z obou stran jsou oboustranné.
Tuhá soustava hmotných bodů
Jsou-li vzdálenosti mezi jednotlivými hmotnými body neměnné, tzn. \(|\mathbf{r}_i-\mathbf{r}_k|=\mbox{konst.}\) pro všechna \(i, k\), pak říkáme, že se jedná o (dokonale) tuhou soustavu hmotných bodů.
Příklad
Jako příklad soustavy hmotných bodů může posloužit nějaké jednoduché těleso, např. malý kámen. Tento kámen se skládá z atomů, které můžeme považovat za hmotné body. Mezi těmito atomy (tedy hmotnými body) působí vnitřní síly, který tento kámen udržují pohromadě. Pokud na takový kámen budeme působit vnější silou, např. jím udeříme o zem, může tato vnější síla způsobit rozpad celé soustavy.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |