Zákrut příze

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:54

Zákrut je šroubovité vinutí vlákenného materiálu při výrobě a zpracování příze.

Obsah

1 Způsoby udělování a použití zákrutu
2 Zjišťování a stanovení počtu zákrutů
- 2.1 Zákrutová míra
  - 2.1.1 Zákrut skaných přízí
3 Literatura
4 Reference

Způsoby udělování a použití zákrutu

Nástroj k zakrucování	Příklady použití	Max. obrátky /min.	Poznámka
vřeteno	prstencové dopřádací, skací, křídlové stroje	20 000	spec. skací vřetena: 3 zákruty na 1 obrátku
stlačený vzduch	tryskové dopřádací stroje	cca. 3 miliony	10 otáček proudu vzduchu = cca 1 zákrut ^[1]
rotor	bezvřetenové předení	130 000
frikční kotouče/válce	tvarování filamentů, frikční předení	4 miliony	filamenty s nepravým zákrutem (x)
zaoblovací pásy	mykání vlny a vigoně, posukování vlny	1 500	přást s nepravým zákrutem

(x) Nepravý zákrut vzniká zakrucováním niti nebo nebo zaoblováním svazku vláken mezi dvěma stiskovými liniemi na přechodnou dobu. Po uvolnění stisku zákrut zanikne.

Zjišťování a stanovení počtu zákrutů

Podle směru uložení vláken nebo nití do šroubovice se rozeznává pravý (Z) a levý (S) zákrut - jak naznačuje nákres vpravo. Hustota šroubovice se obvykle uádáva počtem zákrutů na metr. Počet zákrutů se měří na speciálních zákrutoměrech ^[2], ve většině případů (až na zakrucování stlačeným vzduchem) se dá také vypočítat z poměru: Zákruty (T/m) = \(\frac{n/min.}{ m/min.}\) (n = počet obrátek zakrucovacího elementu, m = odváděcí rychlost hotové příze) Při tomto výpočtu je však nutné brát ohled na zkrácení zákrutem (resp. seskání), které může být v závislosti na druhu materiálu a výrobní technologii velmi rozdílné (běžně 1,5-3 %, např u krepových přízí až 15 %). S přibývajícím počtem zákrutů se až do učité míry zvyšuje pevnost příze (substanční pevnost vláken se však dá využít maximálně na cca. 65 %).

Zákrutová míra

U staplových přízí se používají jako vodítko ke stanovení optimálního počtu zákrtutů matematické vzorce, které se zakládají na empiricky zjištěných hodnotách pro každý druh vláken, resp. zpracovávané příze. Např. Koechlinův vztah vychází z toho, že stoupání šroubovice zákrtutu je stejné pro každou tloušťku příze a udává tzv. zákrutovou míru α pro určitý druh materiálu platící pro velký rozsah jemností příze

\(\alpha = D \cdot \left( \frac{T}{1000} \right)^{-2}\),

kde

D je empiricky zjištěný optimální počet zákrutů,
T je jemnost příze v texech.

V odborné literatuře (viz např. Schenek) se nezávazně doporučuje u prstencových přízí pro tkalcovskou osnovu \(\alpha\) = 100-120, pro rotorové příze cca \(\alpha\) = 140, pro tkalcovský útek pokud možno o 10% a pro pletařské příze 20% nižší zákrut. K výjimkám patří např. příze ze skleněných vláken, u kterých se udává \(\alpha\) = 65.

Zákrut skaných přízí

U skaných přízí platí pro stanovení výše zákrutu hlavně ekonomické aspekty, proto převažuje snaha určit např. u dvojmo skaných přízí maximálně 80% počtu zákrutů použitých pro stejnou jednoduchou přízi. Osnovní příze pro rychloběžné tkací stroje se však často musí vyrábět s poněkud vyšším skacím zákrutem. U přízí družených z většího počtu nití se skací zákrut patřičně snižuje. Např. u šestinásobného družení se počítá zhruba s polovinou zákrutů oproti dvojmo skaným přízím.

Literatura

Kampen: Vorlesung Prof. J.Lünenschloß „Verfahren und Maschinen der Garnherstellung“, TH Aachen
Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3871508101

Reference

↑ Víření vzduchu u tryskového předení (anglicky): http://www.cottoninc.com/1998EFSConferencePresentations/CottonBlendingHowEFSCanHelp/
↑ Zkoušky zákrutu : http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20080514/ZKB_prednaska_8.pdf

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Víření vzduchu u tryskového předení (anglicky): http://www.cottoninc.com/1998EFSConferencePresentations/CottonBlendingHowEFSCanHelp/

[1] Zkoušky zákrutu : http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20080514/ZKB_prednaska_8.pdf

[1]

[2]

@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 Podle směru uložení vláken nebo nití do šroubovice se rozeznává pravý (Z) a levý (S) zákrut - jak naznačuje nákres vpravo.
 Hustota šroubovice se obvykle uádáva počtem zákrutů na metr. Počet zákrutů se měří na speciálních zákrutoměrech <ref>Zkoušky zákrutu : http://www.ft.vslib.cz/depart/ktm/files/20080514/ZKB_prednaska_8.pdf</ref>, ve většině případů (až na zakrucování stlačeným vzduchem) se dá také vypočítat z poměru:
-Zákruty (T/m) = <big>\(\frac{n/min.}{ m/min.}</math>
+Zákruty (T/m) = <big>\(\frac{n/min.}{ m/min.}\)</big>
 (n = počet obrátek zakrucovacího elementu, m = odváděcí rychlost hotové příze)
 Při tomto výpočtu je však nutné brát ohled na ''zkrácení zákrutem'' (resp. ''seskání''), které může být v závislosti na druhu materiálu a výrobní technologii velmi rozdílné (běžně 1,5-3 %, např u [[krep]]ových přízí až 15 %).
@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 === Zákrutová míra ===
 U [[stapl]]ových přízí se používají jako vodítko ke stanovení optimálního počtu zákrtutů matematické vzorce, které se zakládají na empiricky zjištěných hodnotách pro každý druh vláken, resp. zpracovávané příze. Např. ''Koechlinův vztah'' vychází z toho, že stoupání šroubovice zákrtutu je stejné pro každou tloušťku příze a udává tzv. ''zákrutovou míru'' '''α''' pro určitý druh materiálu platící pro velký rozsah jemností příze
-: <big>\(\alpha = D \cdot \left( \frac{T}{1000} \right)^{-2}</math>,
+: <big>\(\alpha = D \cdot \left( \frac{T}{1000} \right)^{-2}\)</big>,
 kde
 * ''D'' je empiricky zjištěný optimální počet zákrutů,
 * ''T'' je jemnost příze v [[tex (jednotka)|texech]].
-V odborné literatuře (viz např. ''Schenek'') se nezávazně doporučuje u [[prstencový dopřádací stroj|prstencových]] přízí pro [[tkanina|tkalcovskou]] [[osnova (textil)|osnovu]] <big>\(\alpha</math> = 100-120, pro [[bezvřetenové předení|rotorové]] příze cca <big>\(\alpha</math> = 140, pro tkalcovský [[útek]] pokud možno o 10% a pro [[pletenina|pletařské]] příze 20% nižší zákrut. K výjimkám patří např. příze ze [[skleněná textilní vlákna|skleněných vláken]], u kterých se udává <big>\(\alpha</math> = 65.
+V odborné literatuře (viz např. ''Schenek'') se nezávazně doporučuje u [[prstencový dopřádací stroj|prstencových]] přízí pro [[tkanina|tkalcovskou]] [[osnova (textil)|osnovu]] <big>\(\alpha\)</big> = 100-120, pro [[bezvřetenové předení|rotorové]] příze cca <big>\(\alpha\)</big> = 140, pro tkalcovský [[útek]] pokud možno o 10% a pro [[pletenina|pletařské]] příze 20% nižší zákrut. K výjimkám patří např. příze ze [[skleněná textilní vlákna|skleněných vláken]], u kterých se udává <big>\(\alpha\)</big> = 65.
 ==== Zákrut skaných přízí ====
 U [[skaní|skaných]] přízí platí pro stanovení výše zákrutu hlavně ekonomické aspekty, proto převažuje snaha určit např. u dvojmo skaných přízí maximálně 80% počtu zákrutů použitých pro stejnou jednoduchou přízi. Osnovní příze pro rychloběžné tkací stroje se však často musí vyrábět s poněkud vyšším skacím zákrutem.