Benešov nad Černou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 19. 6. 2023, 13:12

Renesanční radnice

Benešov nad Černou (německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km.

Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V). Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou.

Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 1 394 obyvatel.

Obsah

1 Historie
2 Pamětihodnosti
- 2.1 Vývoj počtu obyvatel
3 Současnost
4 Statistické údaje
- 4.1 Sčítání lidu, 2001
- 4.2 MVČR, 2007
5 Doprava
- 5.1 Silnice
- 5.2 Autobusy
6 Části obce

Historie

Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple na kostel. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému. V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar a renesanční budova radnice. Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.

Kolem roku 1770 byla založena železárna Gabriela, jejíž objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola. Vznik Československa v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí. Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny - rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 - 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² - území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jakuba Většího

Barokní sousoší na náměstí

Kostel svatého Jakuba Většího – nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let.
Radnice na náměstí – renesanční budova z roku 1570
Dům čp. 125 na náměstí – dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.

Kašny na náměstí
Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé
Fara
Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha

Vývoj počtu obyvatel

Rok sčítání	1869	1900	1930	1950	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	4 336	4 701	3 631	1 764	1 441	1 246	1 150	1 237

Současnost

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Firma zaměstnává cizí dělníky z důvodu nedostatku pracovní síly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy. Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé - v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé.

Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující. Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout - nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.

Statistické údaje

Boží muka v horní části obce (u bytovek).

Říčka Černá u hutě Gabriela.

Řada historických domů s radnicí na náměstí.

Dřevěná zvonička v místní části Dluhoště.

Jeden z panelů naučné stezky.

Sčítání lidu, 2001

Počet obyvatel: 1 237
Národnost:
- česká : 76,8 %
- slovenská : 12,5 %
- ukrajinská : 4,9 %
- německá : 1,5 %
Náboženské vyznání: veřící : 42,0 % , z toho:
- římskokatolická církev : 85,9 %
- pravoslavná církev : 3,1 %
Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
- nezaměstnaní: 6,32 %
- zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
- ve stavebnictví: 9,9 %
- v zemědělství: 6,2 %
- ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
- v obchodu: 4,0 %

Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.

MVČR, 2007

Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
- podíl mužů: 46,0 %
- podíl dětí do 15 let: 13,4 %
Průměrný věk: 38,1 let

Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.

Doprava

Silnice

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svin a Pohorské Vsi.

Autobusy

Kaplice - Benešov nad Černou - Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
Trhové Sviny - Benešov nad Černou - (Pohorská Ves) - Kaplice (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
Hranice - Nové Hrady - Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)

Části obce

Název části obce	Poč.ob. (2001) </div>	Vzdálenost	Připojení k obci	Dříve součástí obce
Benešov nad Černou	961	---	---	---
Černé Údolí	48	6 Jv	1869	---
Daleké Popelice	0	8 Sz	1976	Ličov
Děkanské Skaliny	12	6 Sz	1976	Ličov
Dluhoště	57	4 Z	1976	Ličov
Hartunkov	29	3 V	1961	Hartunkov
Klení	45	4 S	1961	Klení
Kuří	16	1 J	1961	Kuří
Ličov	59	4 Z	1976	Ličov
Pusté Skaliny	0	8 Sz	1976	Ličov
Valtéřov	10	3 Sv	1950	Valtéřov
Velké Skaliny	0	7 Sz	1976	Ličov
Velký Jindřichov	0	9 Jv	1950	Staré Hutě

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Benešov nad Černou

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Benešov nad Černou

Obec Benešov nad Černou
Benešov nad Černou • Černé Údolí • Daleké Popelice • Děkanské Skaliny • Dluhoště • Hartunkov • Klení • Kuří • Ličov • Pusté Skaliny • Valtéřov • Velké Skaliny • Velký Jindřichov

Města a obce okresu Český Krumlov
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 31: / Řádka 31: @@
 | nad.výš = 661
 }}[[Soubor:BenesovnadC radnice.JPG|thumb|230px|Renesanční radnice]]
-'''Benešov nad Černou''' ([[němčina|německy]] ''Deutsch Beneschau'') je obec na rozhraní [[Novohradské hory|Novohradských]] a [[Slepičí hory|Slepičích hor]], v jihovýchodní části [[Okres Český Krumlov|okresu Český Krumlov]]. Od [[Český Krumlov|okresního města]] je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: [[Kaplice]] ''(11 km Z)'', [[Trhové Sviny]] ''(13 km S)'' a [[Nové Hrady]] ''(15 km V)''.
+'''Benešov nad Černou''' ([[němčina|německy]] ''Deutsch Beneschau'') je obec na rozhraní [[Novohradské hory|Novohradských]] a [[Slepičí hory|Slepičích hor]], v jihovýchodní části [[Okres Český Krumlov|okresu Český Krumlov]]. Od [[Český Krumlov|okresního města]] je vzdálena 29 km.
-Historické jádro obce, která byla před polovinou [[20. století]] [[město|městem]], je od roku [[1995]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
+Nejbližšími městy jsou: [[Kaplice]] ''(11 km Z)'', [[Trhové Sviny]] ''(13 km S)'' a [[Nové Hrady]] ''(15 km V)''. Historické jádro obce, která byla před polovinou [[20. století]] [[město|městem]], je od roku [[1995]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
+* Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''1 394''' obyvatel.
 == Historie ==
-Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší [[kaple]] na [[kostel]]. V roce 1383 byl Benešov povýšen na [[městečko]]. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím [[Rožmberkové]] a přičlenili ho k panství [[Nové Hrady|novohradskému]].
+Obec založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší [[kaple]] na [[kostel]]. V roce 1383 byl Benešov povýšen na [[Městys|městečko]]. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím [[Rožmberkové]] a přičlenili ho k panství [[Nové Hrady|novohradskému]].
-V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. stol. byl vystavěn nový [[pivovar]] a renesanční budova [[radnice]]. Za vlády rodu [[Švamberkové|Švamberků]] získal právo vařit [[pivo]] a pořádat [[trh]]y.
+V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. století byl vystavěn nový [[pivovar]] a renesanční budova [[radnice]]. Za vlády rodu [[Švamberkové|Švamberků]] získal právo vařit [[pivo]] a pořádat [[trh]]y.
 Kolem roku 1770 byla založena [[železárna]] Gabriela, jejíž objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného [[průmysl]]u – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19.&nbsp;století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí [[Černá (přítok Malše)|Černé]] mu byl v roce [[1936]] vystavěn pomníček.
 Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu [[Kaplice]]. V roce 1881 byl Benešov povýšen na [[město]] a přejmenován jako ''„Německý Benešov“''. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni [[Němci|německé]] národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.
-Vznik [[Československá republika|Československé republiky]] v roce [[1918]] němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit [[armáda]]. Do roku [[1925]] se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.
+Vznik [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit [[armáda]]. Do roku [[1925]] se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.
 [[8. říjen|8. října]] [[1938]] se Benešov stal součástí [[Nacistické Německo|Říše]]. Zdejší obyvatelé vítali [[nacismus|nacisty]] s nadšením, s&nbsp;postupem války však opadlo. [[11. květen|11.&nbsp;května]] [[1945]] do Benešova dorazila [[Rudá armáda]]. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku [[1946]] bylo přejmenováno na dnešní''' Benešov nad Černou''', a od roku [[1950]] se stalo jenom obcí.