Salcbursko
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 9. 5. 2011, 14:03
| Zemská vlajka | Zemská služební vlajka |
|---|---|
| Landesflagge | Zemská služební vlajka |
| Zemský znak | |
| Zemský znak | |
| Základní údaje | |
| Status: | Spolková země Rakouska |
| Hlavní město: | Salzburg česky Solnohrad |
| Největší město: | Salzburg |
| ISO 3166-2: | AT-5 |
| Oficiální web: | www.salzburg.gv.at |
| Politika | |
| Zemský hejtman / zemská hejtmanka | Gabi Burgstallerová (SPÖ) |
| Zemská vláda | koalice SPÖ a ÖVP |
| Zastoupení v Zemském sněmu (36 křesel): | SPÖ 15 ÖVP 14 FPÖ 5 Zelení 2 |
| Poslední volby: | 1. března 2009 |
| Příští volby: | 2014 |
| Obyvatelstvo | |
| obyvatelé: | 521 238 (2003) |
| - pořadí: | 7. z devíti |
| Hustota zalidnění: | 72 obyvatel/km² |
| Zeměpisné údaje | |
| Rozloha: | 7.154,23 km² |
| - z toho pevná půda: | 7.054,07 km² (98,6 %) |
| - z toho vodní plochy | 100,16 km² (1,4 %) |
| - pořadí: | 6. z devíti |
| nejvyšší bod: | Großvenediger 3674 m |
| Správní členění | |
| Politické okresy: | 1 statutární město 5 politických okresů |
| Obcí: | 119 |
| - z toho měst: | 11 |
| - z toho městysů: | 24 |
| Školních okresů: | 6 |
| Soudních okresů: | 16 |
| Okrsky pro zemské volby: | 6 |
.png){kind=link}
Salcbursko (německy Salzburgerland /pro kraj/, Salzburg - Bundesland /pro spolkovou zemi/) je jedna z devíti spolkových zemí Rakouska. Jejím hlavním městem je Salzburg.
Obsah |
Charakter země
Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou německá spolková země Svobodný stát Bavorsko, italská autonomní oblast Trentino-Alto Adige, a rakouské spolkové země Horní Rakousko, Štýrsko, Tyrolsko a Korutany. Největší řekou, která zemí, ale i jejím hlavním městem Salzburgem protéká, je Salzach. Nachází se zde také nejhlubší údolí v celém Rakousku – Liechtensteinklamm, a to poblíž města Sankt Johann im Pongau. Na ploše o rozloze 7 154 km² tu žije 515 327 obyvatel, většinou Rakušanů. Salzburg je hlavním ekonomicko-kulturním centrem, je zde letiště, kříží se zde dálnice i hlavní železniční tahy. Soustředěna je zde velká část průmyslu spolkové země. Na jihu země se táhnou Centrální Alpy, konkrétně masiv Vysokých Taur s mnoha třitisícovými vrcholy, na východě a severu pak Dachsteinský masiv a Berchtesgadenské Alpy.
Historie
Salcbursko bylo osídleno již v pravěku. Pravěké jméno Salzburku Iuvavum je keltského původu. Za římské nadvlády bylo Iuvavum správním střediskem provincie Noricum ripense. Od 6. století náleželo území pozdějšího Salcburska (kromě kraje Lungau) k Bavorskému velkovévodství. Okolo roku 690 založil svatý Rupert na troskách římského města Iuvavum biskupství, roku 696 klášter svatého Petra (Stift Sankt Peter) a roku 714 i ženský klášter benediktinek na Nonnbergu (Benediktinen-Frauenstift Nonnberg). V roce 798 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství a stalo se tak církevním centrem Rakouska a části Bavor (tzv. Altbayern).
Arcibiskupu Eberhardovi II., důležitému spojenci Štaufů, se v letech 1200 až 1246 podařilo z dosavadních menších hrabství, fojtství a soudních okrsků vybudovat pevné arcibiskupské panství. S uznáním hranic bavorským velkovévodou roku 1275 začíná poslední fáze postupného osamostatnění Salcburska a vymanění se z bavorského vlivu. Roku 1328 bylo v Salcbursku vydáno vlastní zemské zřízení, čímž se země stala samostatným státem v rámci Svaté říše římské. Jako knížectví-arcibiskupství se Salcbursko vyvíjelo jako nárazníkový stát mezi Bavorskem a habsburskými zeměmi. V roce 1462 a na přelomu let 1525 a 1526 došlo k selským povstáním. Kníže arcibiskup Leopold Anton Graf von Firmian donutil v letech 1731-1732 k emigraci asi 20 000 protestantů (tzv.salcburští exulanti - Salzbuger Exulanten).
Pro hospodářství nebyl v 16. století rozhodující jen obchod se solí, ale i dobývání zlata v Gasteinertalu. Výnosy byly svého času největší v Evropě.
Roku 1803 připadlo knížectví jako sekularizované kurfiřství Ferdinandu III. Toskánskému, v roce 1805 společně s Berchtesgadenem Rakouskému císařství. Roku 1810 Bavorsku a po Vídeňském kongresu (1816) bez Berchtesgadenu a Rupertiwinkelu opět Rakousku. Samotné arcibiskupství bylo roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska. Roku 1813 byly některé okrajové části původního Salcburska připojeny k Tyrolsku a takto nově vymezené Salcbursko bylo mezi lety 1818 a 1825 nově územně zorganizováno jako součást Horního Rakouska. 4. března 1849 se stalo rakouskou korunní a roku 1920 spolkovou zemí.
Obyvatelstvo
| Růst počtu obyvatel | |
|---|---|
| Ke dni | Počet obyvatel |
| 31. 12. 1900 | 192 763 |
| 07. 03. 1923 | 222 731 |
| 1939 | 267 169 |
| 01. 06. 1951 | 327 232 |
| 21. 03. 1961 | 347 292 |
| 12. 05. 1971 | 401 766 |
| 12. 05. 1981 | 442 301 |
| 15. 05. 1991 | 483 880 |
| 15. 05. 2001 | 515 327 |
Zeměpis
Salcbursko se rozprostírá na ploše 7 154,23 km². 174 kilometrů jeho hranic jsou hranice mezistátní, z větší části s Německem, z menší s Itálií.
Správní rozdělení
Salcbursko se dělí na pět politických okresů a jedno statutární město (Salzburg).
Okresy
- Salzburg-okolí (Flachgau)
- Hallein (Tennengau)
- St. Johann im Pongau (Pongau)
- Zell am See (Pinzgau)
- Tamsweg (Lungau)
Statutární města
- Salzburg (zemské hlavní město)
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Rakousko – Österreich – (A) |
|---|
| Rakouské spolkové země a jejich hlavní města |
|
Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salzburg) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) • |