Šilute

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 2. 2024, 16:09

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Šilutė (německy: Heydekrug, podle prvního litevského názvu Šilokarčema, což znamená "krčma v boru") je město v západní části Litvy, nedaleko Kuršského zálivu a 8 km od ostrova Rusnė, 50 km na jih od Klaipėdy. Šilutė je okresní město, zároveň také hlavní město kraje, který se litevsky nazývá Pamarys (Pomoří) a také střediskem územní jednotky, nižší než okres, která se nazývá Seniūnija (starostenství/vojvodství) - Šilutského starostenství. V něm je ředitelství Regionálního parku Němenské delty. Město je Městskou památkou. Městem protéká řeka Šyša.
Východní část města protíná železniční trať Klaipėda-Tilžė, jejíž vlaky jezdí směrem severním do Klaipėdy a opačným - jihovýchodním do Pagėgiai. Prostřednictvím železnice má Šilutė pohodlné spojení s Kaliningradskou oblastí. Hlavní silniční směry:

• směrem severním silnice č. 141 Klajpeda přes Priekule
• směrem východním silnice č. 165 Šilalė přes Žemaičių Naumiestis (a dále po dálnici A1 Kaunas)
• směrem východním jižněji silnice č. 141 Kaunas přes Pagėgiai a dále podél řeky Nemunas
• směrem jižním, později stočeným západněji silnice č. 206 Rusnė (město i ostrov).

Některé vedlejší silnice:

• směrem západním přes Šyšgiriai, Rūgaliai buď vpravo na Ventė nebo vlevo do vsi Minija; cesta je z velké části prašná.
• směrem severovýchodním Grabupiai, Ramučiai, Gardamas

Další objekty

V centru města je evangelický luteránský kostel. Výška jeho věže je 50 m. U nádraží je katolický kostel Svatého kříže (neogotický, zděný, z roku 1854). Dále pravoslavná kaple Archanděla Mikoláše (lit. Arkangelo Mykolo koplyčia). Ve městě je nemocnice pro nemocné tuberkulózou, v západní části města je Šilutské muzeum, kulturní dům, na břehu Šyši se dochovala rezidence dvora Hugo Scheue, Okresní nemocnice s poliklinikou, starobinec, pošta (PSČ: LT-99001), 5 základních škol a 2 gymnázia, 2 hotely, městský park.
Většina průmyslových objektů je soustředěna v severní části města.

Přírodní poměry

V Šilute je převažující mírné přímořské podnebí, je hodně srážek. V Šilute je zaznamenáno několik klimatických rekordů:

• Roku 1978 (srpen) - největší množství srážek v měsíci (291,1 mm);
• Roku 1981 největší roční množství srážek (1109,2 mm);
• Roku 1994 (červenec) nebyly žádné srážky (0,0 mm).

Formování města a původ jeho názvu

Obce, ze kterých se roku 1910 zformovalo nynější město (tehdy pod jménem nejvýznamnější části: Šilokarčema/Heydekrug) byly:

• Šilokarčema - zmiňována poprvé 25. května 1511, kdy v odlehlém boru (lit. šilas) byl postaven hostinec (krčma, lit. karčiama, nář. karčema)
• Verdainė (něm..: Werden), zmiňována ve 13. století, ale byla křižáky zničena. V první polovině 15. století obnovena. Součástí nynější Šilute je její značná část, menší zbylá část zůstala pod původím názvem Verdainė jako ves 1 km jihovýchodně od Šilute.
• Žibai - zmiňovány od roku 1540.
• Cintjoniškis

Zájezdní hostinec Šilokarčema stál v polovině tehdy velmi důležité cesty Klajpeda - Tylže. V něm poutníci nechávali odpočinout koně, případně přepřahali nebo přespávali. Brzy se v oklí objevily i další hostince, kolem kterých se začali soustřeďovat rybáři, kupci a řemeslníci (jeden z nich pracoval i tamějšímu rodákovi Richardoi Kantovi, který byl pradědečkem slavného filosofa Immanuela Kanta).
Nynější název Šilutė dostala až roku 1923 s ohledem na původní smysl názvu.

Ekonomika

Nejstarší závod je „Šilutės Rambynas“ (vyrábí od roku1842), vyrábí sýry a máslo.
Podnik „Šilutės baldai“ (Šilutský nábytek) (založen roku1890) vyváží 90 % své produkce do zahraničí.
Podnik „Šilutės durpės“ (Šilutská rašelina) (založen roku1882) každoročně exportuje 50 000 m³ rašeliny.

Nádraží v Šilutė

Dvůr Hugo Scheue

Fotografie

Stará tržnice; řeka Šyša

Šilutská knihovna "Bajoraičio"

Škola turismu

Kaplička ve starém Šilutském hřbitově