Phoenix

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 11. 11. 2011, 14:47


Phoenix je hlavní město státu Arizona na jihozápadě Spojených států amerických. Jedná se zároveň i o největší město Arizony a sídlo okresu Maricopa County. Město bylo založeno 25. února 1881 a v jazycích indiánů bylo nazvané Hoozdo (doslova horoucí místo) (dle kmene Navajo) a Fiinigis (dle kmene Apačů). Phoenix je pátým největším městem USA. Rozkládá se na 1230,5 km² a žije zde 1 512 986 obyvatel (k roku 2006).[1] Metropolitní oblast Phoenixu je 13. největší v USA, dle odhadů z roku 2006 zde žilo 4 039 182 obyvatel.[2]

Obsah

Demografie

Rasové složení:

Obyvatelé Hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 41,5% obyvatelstva.[3] Podle sčítání v roce 2000 bylo ve městě 1 321 045 obyvatel, 865 834 domácností a 407 450 rodin. Hustota zalidnění byla 1 074/km².

Historie

Indiánské osídlení

Již okolo roku 700 se v místě dnešního Phoenixu nacházela sídla indiánů kmene Hohokam. Indiáni zde v průběhu vybudovali přes 200 kilometrů zavlažovacích kanálů, díky kterým se stala úrodnou. Část trasy těchto kanálů byla v moderní době použita při budování Arizona Canalu, Central Arizona Project Canalu a the Hayden-Rhodesova akvaduktu. Předpokládá se, že někdy mezi lety 1300 až 1450 vedla dlouhá období sucha, střídaná rozsáhlými záplavami k zániku civilizace Hohokamů.

Ulice v centru Phoenixu

20. století

K největšímu rozvoji města dochází v období od poloviny druhé světové války do současnosti. Zatímco v roce 1930 měl Phoenix 48 118 obyvatel, v roce 1950 zde žilo 106 818 lidí a podle sčítání z roku 1960 již více než čtyřnásobek - 439 170 obyvatel. Velký vliv na přírůstek obyvatel mělo také vytvoření letecké základy Luke Air Force Base v průběhu druhé světové války, která je v současnosti domovem největšího stíhacího křídla USAF a především vytvoření mnoha pracovních příležitostí při příchodu firem jako Honeywell (letectví), Intel (elektronika), Phelps Dodge Corporation (těžba minerálů). Na přelomu 20. a 21. století dochází také k masivnímu rozvoji okolních měst aglomerace a přírůstku populace hlavně v severní a západní části.

Podnebí

Podnebí ve Phoenixu je aridního suchého typu - Phoenix má nejvyšší průměrnou maximální roční teplotu ze všech velkých měst v USA a jednu z největších průměrných letních teplot - překonávají ho pouze některá města v Perském zálivu. Teplota překračuje 100 °F (38 °C) v průměru více než 89 dní v roce. Nejvyšší teplota 50 °C byla naměřena 15. července 1990. Suchý pouštní vzduch činí tyto vysoké teploty snesitelnějšími, avšak od poloviny července začíná monzunová sezóna, která trvá obvykle do půlky září a zvyšuje vlhkost vzduchu na nepříliš přijatelnou úroveň. Zima bývá mírná, teploty obvykle neklesají pod bod mrazu.

Administrativní členění

Downtown Phoenix

Phoenix se v současné době skládá z 15 městských částí - jsou to: Ahwatukee Foothills, Alhambra, Camelback East, Central City, Deer Valley, Desert View, Encanto, Estrella, Laveen, Maryvale, North Gateway, Sunnyslope, North Mountain, Paradise Valley, South Mountain. V roce 2004 přibyla další řídce osídlená část, která je známá pod prozatímním názvem New Village (Nová ves). Neoficiálně, v běžné komunikaci je Phoenix dělen na tyto oblasti:

  • Downtown
  • West Phoenix
  • North/Northwest Phoenix
  • Southwest Phoenix
  • South Phoenix
  • Ahwatukee
  • East Side (East Valley)

Doprava

Letecká

Leteckou dopravní obslužnost zajišťuje především mezinárodní letiště Sky Harbor International Airport (kód IATA: PHX, ICAO: KPHX) ve východní části středu města, poblíž křižovatky hlavních dálnic. Sky Harbor je z hlediska osobní přepravy sedmým nejrušnějším letištěm v USA a 14. nejrušnějším na světě. V roce 2005 počet odbavených pasažérů přesáhl 41 miliónů. Z letiště odlétají pravidelné linky do více než 100 světových měst. Letečtí přepravci jako British Airways či Air Canada poskytují spojení s mezinárodními letišti v Londýně, Kanadě nebo Mexiku. Soukromá a menší firemní letadla využívají menších regionálních letišť, jako je Phoenix Deer Valley Airport (IATA: DVT, ICAO: KDVT), které se nachází na severu města v městské části Deer Valley.

Veřejná doprava

Městskou dopravu ve Phoenixu zajišťuje společnost Valley Metro, která provozuje síť autobusových linek a dále koordinuje sdílení soukromých vozidel, tzv. rideshare. Ve výstavě je linka rychlodrážní tramvaje Valley Metro Rail, která má být uvedena do provozu v prosinci roku 2008. Do té doby bude Phoenix největším městem v USA bez městské kolejové dopravy, tzn. bez metra nebo tramvají. Poté, co vlaková společnost Amtrak zrušila stanici ve městě, stal se Phoenix také jediným velkoměstem v USA bez osobní meziměstské železniční přepravy. Nicméně v centru Phoenixu se na 24. ulici nachází zastávka dálkových autobusů společnosti Greyhound.

Silnice a dálnice

Městem prochází mezistátní dálnice (interstate) I-10, která vede z Los Angeles, prochází centrem Phoenixu a pokračuje odtud dál jihovýchodně do Tucsonu. Středem města prochází také I-17, která spojuje Phoenix s Flagstaffem na severu. I-17, přestože je označena jako mezistátní (interstate) se nachází celá na území Arizony. Phoenixem dále prochází severovýchodním směrem státní silnice 60 (US 60). Pro příměstskou i tranzitní dopravu mají velký význam dálniční obchvaty, nazývané smyčky - Loop 101 (Agua Fria Freeway/Pima Freeway/Price Freeway), Loop 202 (Red Mountain/Santan Freeway) a Loop 303 (Estrella Freeway). Mezi další příměstské silnice patří 51 (Piestewa Freeway), 143 (the Hohokam Expressway), 153 (the Sky Harbor Expressway).

Sport

Phoenix je také domovem řady sportovních týmů. V Česku bude jistě mezi nejznámější patřit hokejový tým Phoenix Coyotes, který patří mezi další „bez“ tohoto města - Phoenix Coyotes je tým v NHL, který si zatím nikdy nesáhl na Stanleyův pohár. Další sporty jsou zastoupeny týmy: Phoenix Suns (basketball), Arizona Diamondbacks (baseball) a Arizona Cardinals (americký fotbal).

Partnerská města

Phoenix, má v současnosti deset partnerských měst.[4] Jsou to:

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Phoenix

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.