Třebenice (okres Třebíč)
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 9. 12. 2011, 20:59
Třebenice jsou obec, která se nachází 11 km jihovýchodně od Třebíče. K obci jsou přidruženy dvě osady – Plešice a Chroustov. Celkový počet obyvatel je 433 (k 1. lednu 2007), z toho Plešice 68, Chroustov 44. Obec je od roku 1998 plynofikovaná i s veřejným vodovodem. Obec je členem mikroregionů Hrotovicko a Horácko, dále je členem energoregionu 2020, svazku obcí TKO, svazku VaK Třebíč a energetického sdružení obcí Jižní Moravy.
Nadmořská výška zástavby obce Třebenice a obou obcí přidružených se pohybuje od 430 do 495 m n. m. Konkrétně Třebenice 475–495, Plešice 450–460, Chroustov 430–440 m n. m.
Obsah |
Historie
Název obce
V zemských deskách brněnských[1] k roku 1615 ves Trebenicze; r. 1672 Tržebenitz; r. 1718 a 1751 Tržebenitz; r. 1846 Střebenitz, Střebenice; r. 1872 Strzebenitz, Střebenice; r. 1881 Třebenice; r. 1924 Třebenice, dříve Střebenice, r. 1939 Trebnitz. Střebenice, do Střebenic, Střebeňák, střebenické, přípona - ice k osobnímu jménu Třěben - Třeben, značí ves lidí Třebenových, toto místní jméno patří do výrazné skupiny místních jmen s - nice na jihozápadní Moravě a je jistě starší než je v písemných pramenech doloženo.
První zmínka o obci
František Dvorský v Hrotovském okrese[2] píše, že r. 1406 Přech z Kojetic pohnal vojenského násilníka Hovorku za to, že mu pobral desátky, které koupil a zaplatil ve Vilímovicích a Třebeticích (nynějších Střebenicích). Rok 1406 je tedy s největší pravděpodobností datem, kdy jsou Třebenice poprvé zmíněny v písemných pramenech. Chroustov je poprvé zmíněn k roku 1385, kdy Ješík z Chrústova a Drslava, vdova po Chrústovi, své zboží v Chrústově a věno prodali Ráčkovi ze Zbraslavi. O Plešicích pak píše, že patří mezi nejstarší osady kraje. Český vévoda Břetislav daroval prý tu ves chrámu ve Staré Boleslavi, který postavil r. 1052. Později odkoupil ji olomoucký biskup Jindřich Zdík; r. 1131 náležela již ku Znojemskému statku církevnímu. Je uváděno[3], že r. 1564 obdržela ves od Jindřicha Kralického z Kralic právo odúmrti (právo odkazovat usedlost i vzdáleným příbuzným, případně i mimo panství).
Vlastníci obce
Třebenice patřily k hradu Holoubku, po jeho zániku po r. 1440 připadly k valečskému statku a později se spolu s ním staly součástí dalešického panství, a to až do zániku patrimoniální správy v r. 1849. První zmínka o hradu Holoubku pochází až z r. 1353, kdy ho Konrád Payer postoupil svému bratru Bohušovi ze Starče. Konrád ho někdy kolem roku 1330 asi i založil. Mezi majiteli Holoubku byl Jindřich Zajímač z Jevišovic, po něm Přech z Kojetic, ten jej musel po roku 1407 postoupit Arnoštovi Flaškovi z Pardubic nebo Rychnburka. Od něho holoubecké zboží koupil roku 1416 Bedřich z Říčan. V průběhu husitských válek sídlil na Holoubku Beneš z Krhova. Hrad Holoubek byl zbořen na základě usnesení velkomeziříčského sněmu (1440) spolu s dalšími hrady, ze kterých jejich držitelé podnikali loupežné výpravy. Hrad byl obsazen a rozkotán za Ondřeje a Archleba z Okarce před r. 1447.
Podle středověkého falza daroval roku 1104, po smrti knížete Litolta Znojemského, jeho syn Konrád třebíčskému klášteru ves Dalešice. Také podle jiného falza z konce 12. století náležela ves roku 1125 třebíčskému klášteru. Roku 1240 se připomíná Bohobud z Dalešic.
Klášter bílých sester magdalenitek v Dalešicích byl založen na konci 13. století; doložen je roku 1303 a za převorky Judity (1321–1233); jeho majetek vzrostl zejména na konci 14. století. Roku 1430 byl vypálen husity. Opravu nad klášterem potvrdil roku 1502 Vladislav II. Jagellonský Hynkovi z Kunštátu a Polné. Roku 1546 zastavil Ferdinand I. Habsburský klášter a jeho majetky Karlovi ze Žerotína, který prodal svoji zástavu roku 1153 Burianovi z Doubravice (do 1556). Zrušen krátce před rokem 1556 (toho roku byl již prázdný).
Po zániku kláštera držel panství jako zástavu 1556–1576 Jindřich Kralický z Kralic, pak vdova Ludmila z Náchoda, potom do 1609 syn Fridrich; 1609–1613 Fridrich a Albrecht Sedlničtí z Choltic, 1613–1650 páni z Náchoda (1613–1649 Jiří, 1649–1650 Leopold Ferdinand), 1650–1667 Hynek Jiří z Hodic, 1667–1672 vdova Kateřina Kabová z Rybňan, od 1672 její druhý manžel Leopodl Odkolek z Oujezdce; 1713–1725 Pachtové z Rájova, 1725–1762 Daunové, od 1762 Heřman Vavřinec z Kannengiessneru, pak dcera Katřina, provdaná za Jáchyma Alberta Hesse; do 1850 Heřman Hess; 1850–1882 Sinové; 1882–1921 Antonín Dreher, od 1921 československý stát (1922–1927 pozemková reforma).
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 499 | 543 | 534 | 558 | 591 | 591 | 586 | 501 | 547 | 477 | 422 | 401 | 423 |
Zajímavosti v okolí
Z volnočasových aktivit lze doporučit především pěší turistiku a cykloturistiku v krásné krajině pravého břehu Dalešické přehrady. Celý tento břeh kopírují upravené cesty a cyklotrasy a místy lze nalézt opravdu krásné kouty nedotčené přírody, nebo vyhlídky z velké výšky na hladinu přehrady. Za navštívení na těchto místech jistě stojí např. zřícenina hradu Holoubek, která se tyčí na skalním ostrohu nad přehradou, dále nedaleká „Dvořákova vyhlídka” aj. Zmíněná přehrada je i rybářským revírem JIHLAVA 7-8 a vzhledem k dobrému zarybnění je vyhledávaným místem k rybářskému sportu.
V těchto místech si přijdou na své i ti kdo se o přírodu zajímají blíže. Hlavním lákadlem jsou zde ohrožené druhy rostlin, které již z jiných koutů naší vlasti vymizely. Na jednom místě nedaleko vsi lze najít na malém lesním paloučku hned tři druhy ohrožených rostlin. Jsou to sněženka předjarní, šafrán karpatský (silně ohrožený druh) a ladoňka dvoulistá (silně ohrožený druh). Avšak nejen na tomto jednom místě, ale na celém katastru obce lze najít mnoho botanicky zajímavých míst, kde rostou vzácné druhy rostlin. Z těchto mohu jmenovat např. brambořík nachový, lilie zlatohlávek, lomikámen cibulkatý a mnoho dalších.
Části obce
Související články
Reference
- ↑ ZDB XXXIV, 133
- ↑ Hrotovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno 1916 na str. 319
- ↑ Ladislav Hosák, Historickém místopise země Moravskoslezské, Praha, Společnost přátel starožitností 1938, uvádí na str. 138
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |