V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Sója

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 10. 2013, 17:42


Sója (Glycine max (L.) Merr., 1917) je luštěnina s vysokým obsahem proteinů. Má široké použití jako potravina, krmivo pro hospodářská zvířata i jako surovina pro potravinářský a zpracovatelský průmysl. Její název pochází z japonského „shoyu“.

Obsah

Biologie

Kulturní sója je diploidizovaný tetraploid (2n=40). Sója může za vhodných podmínek dorůst až 1,5 m, běžné porosty dorůstají do výšky cca 1 m. Sója má jednoduché primární listy, sekundární listy jsou většinou trojčetné. Hlíznatý kořenový systém sestává z hlavního kořenu, z kterého vycházejí postraní kořeny. Většina kultivarů je pokryta jemnými trichomy (je ochmýřená). Lusky jsou rovné nebo lehce zakřivené a dosahují délky od 2 do 7 cm. Semena jsou většinou oválná, ale existují kultivary s plochými či protáhlými semeny.

Sója je dvojděložná samosprašná rostlina pěstovaná komerčně ze semene. Jednotlivé kultivary lze v umělých podmínkách křížit pro šlechtitelské účely. Blizna je citlivá k opylení zhruba 24 hodin před vykvetením a dalších 48 hodin po vykvetení. Díky tomu dochází většinou k opylení ještě před otevřením květu.

Sója je považována za jednu z nejstarších kulturních plodin. Pochází ze severní a střední Číny. První zmínky o sóji nacházíme v knihách známých jako „Pen-Cao-Kong-Mu“ datovaných př. 2838 lety. Do Spojených států byla sója dovezena v roce 1765. Sója (G. max) spolu s G. soja a G. gracilis patří do podrodu Glycine subgen. Soja (Moench) F.J. Herm. Divoký příbuzný sóji G. soja se často vyskytuje na mezích, podél cest a vodotečí v některých asijských zemích. V Americe, Evropě či Africe se divoké odrůdy sóji nevyskytují.

Sója se může křížit pouze s uvedenými dvěma zástupci podrodu Soja. Potenciál pro křížení je tak omezen jednak samosprášením a jednak geograficky, protože tito příbuzní se vyskytují pouze v Číně, Koreji, Japonsku a v bývalém SSSR.

Nomenklatura

Glycine max (Carl Linné) Merr., 1917

Basionym: Phaseolus max L., 1753
Nomenklatorická
synonyma:		≡Soja max (L.) Piper, 1915
Taxonomická
synonyma:		=Soja hispida Moench 1794
=Glycine hispida (Moench) Maxim. 1873
=Glycine javanica Thunb., 1794
=Soja japonica Savi 1824
=Soja viridis Savi, 1832
=Soja angustifolia Miq., 1857

Původní druhy

Soubor:Glycine max (Sojabohne)-2008.jpg
Lusk sóje

Nomenklatura druhu G. soja

Glycine soja Siebold & Zucc. 1843

Nomenklatorická
synonyma:		≡Dolichos soja Carl Linné, 1753 (nom. inval.?)
≡Glycine max (L.) Merr. subsp. soja (Siebold & Zucc.) H. Ohashi 1982
Taxonomická
synonyma:		=Glycine ussuriensis Regel & Maack 1861
=Glycine formosana Hosok. 1932
=Glycine max (L.) Merr. subsp. formosana (Hosok.) Tateishi & H.Ohashi 1992

Nomenklatura druhu G. gracilis

Glycine gracilis Skvortzov, 1927

Nomenklatorická
synonyma:		≡Glycine soja Siebold & Zucc. var. gracilis (Skvortzov) L.Z.Wang 1983

Produkce

Sójová plantáž v Argentině

Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu. Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná se však rovněž používat umělé zavlažování. Sója je sice poměrně rezistentní k teplotním extrémům, ale její růst může být výrazně zpomalen při teplotách pod 18 °C a nad 35 °C. Některé kultivary nekvetou při teplotách pod 24 °C. Pouze asi z 25 až 30 % květů vznikají lusky, pokud je rostlina stresována v době kvetení, počet lusků prudce klesá. Za vhodných podmínek může sója vytvořit až 400 lusků obsahujících 1 až 5 semen.

Sója je krátkodenní rostlina, ale existují i kultivary adaptované na jinou délku dne. Většina moderních odrůd dává dobrý výnos pouze ve velmi úzkém klimatickém pásu. Růst se většinou zastavuje po 100 až 130 dnech od vzejití a to v době kvetení. Sója stejně jako jiné luštěniny dokáže za pomoci symbiotických bakterií fixovat vzdušný dusík, proto se používá rovněž jako rotační plodina po kukuřici, bavlně či čiroku. Není příliš náročná na půdu s výjimkou písčitých půd, které ji nevyhovují. Optimální pH půdy je 6 až 6,5.

Výnosy jsou závislé zejména na dostatku vody, poté na hnojení a řádkování. S umělým zavlažováním dosahují moderní kultivary sóji výnosů 2,5 až 3,5 t/ha, výnosy bez zavlažování se pohybují mezi 1,5 až 2,5 t/ha. Při zavlažování má sója tendenci zvyšovat obsah proteinu na úkor oleje.


Produkce a export sóji v roce 2003: produkce v mil t (z toho vývoz)
USA 66 (27) Brazilie 51 (15,9) Argentina 35 (6,2)
Čína 16,5 (0,3) Indie 6,8 (0,002) Paraguay 4,4 (2)

Dopady na životní prostředí

Kvůli rozšiřování osevních ploch sóji dochází v Jižní Americe ke kácení tropických deštných pralesů. Podle odhadů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) padne za oběť jejímu pěstování do roku 2020 okolo 22 milionů hektarů pralesů a savan. Od roku proto 2004 WWF podporuje její ekologicky a sociálně ohleduplné pěstování, mj. také bez otrocké a dětské práce.

Geneticky modifikovaná sója

Soubor:Soybeans.jpg
Celá rostlina

Tzv. geneticky modifikovaná neboli transgenní sója se podle odhadů podílí na světové produkci asi 65 procenty. Je však obtížné stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná sója pěstována neoficiálně (Argentina), nebo přímo ilegálně (Brazílie a Rumunsko).[1]

Nejběžnější GM odrůdou je sója formy Monsanto s odolností proti totálnímu herbicidu stejné firmy – Roundup. Účinná látka Roundupu glyfosát je specifickým inhibitorem (blokátorem) enzymu EPSP syntázy, která je důležitým článkem syntézy aromatických aminokyselin. Po aplikaci glyfosátu tak rostlina umírá na nedostatek těchto aminokyselin. Zvířata tento enzym nemají, glyfosát pro ně tudíž není toxický. Do GM sóji byla vložena jiná varianta genu pro EPSP syntázu pocházející z půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Tento enzym není glyfosátem blokován, rostlina tak k němu získá rezistenci. Pro selekci této odrůdy sóji byl použit přímo glyfosát, v GM sóji tak není žádný další markerový gen pro odolnost vůči antibiotikům.

GM sója má i nezamýšlené efekty. Při klasickém pěstovaní se ke kontrole plevelů používá kombinace orby a aplikace herbicidů v době před vzejitím vlastní sóji. GM sója vystačí pouze s aplikací Roundupu, orba tedy není nutná. GM sója tak usnadňuje bezorebný pěstitelský cyklus a snižuje erozi půdy, ale vede ke zvýšené spotřebě pesticidů.[2] Rovněž zvýšené používání pouze jednoho druhu herbicidu a zvyšuje riziko rozšíření odolných plevelů.

V EU platí povinnost označovat výrobky, k jejichž výrobě byla použita sója s větším než 0.9% podílem GM odrůdy. Tato povinnost platí i v případě, kdy finální výrobek GM složku neobsahuje, jako např. sojový olej či sojový lecitin v čokoládě.

Zpracování

Různé tvary plodů – sojových bobů

Ve vyspělých zemích je většina sóji použita jako krmivo pro dobytek nebo je zpracována na olej a sójový protein, který se používá jako aditivum v mnoha potravinářských výrobcích. Sója je velmi bohatá na proteiny, navíc mají tyto proteiny vhodné aminokyselinové složení s vysokým podílem esenciálních aminokyselin, je chudá pouze na sirné aminokyseliny. Proto jsou sójové výrobky oblíbenou složkou vegetariánské stravy. Bohužel sója rovněž obsahuje některé anti-nutrienty, alergeny a vysokou hladinu fyto-estrogenů, které mohou být nevhodné zejména pro děti. Zdravý vývoj dítěte může rovněž ovlivnit vysoká hladina fytátů, které váží vápník a další stopové živiny a zabraňují tak jejich příjmu z potravy. Z těchto důvodů nejsou běžné sójové výrobky vhodné pro děti, vyrábějí se však specielně formulované výrobky s přídavkem vápníku a vitamínů, které je možné dětem podávat. Alergie na sójové proteiny je v Evropě a severní Americe poměrně častá. Tradiční asijská kuchyně využívá především fermentovaný sójový protein (sójová omáčka a podobně), ve kterém je hladina alergenů a antinutričních látek výrazně snížena.

Kromě potravinářského použití se sója používá v průmyslu pro výrobu bionafty, kosmetických přípravků, oleje, mýdel, plastů a podobně.

Potraviny vyráběné ze sóje

Externí odkazy

Kamila Pletánková: Geneticky modifikovaná sója ničí přírodu v Argentině, Aktuálně.cz, 8.1.2009

Reference

  1. ↑ ŠUTA, Miroslav. GMO: Rumunsko zakázalo pěstování geneticky modifikované sóji [online]. Společnost pro trvale udržitelný život, 2007-01-23, [cit. 2008-09-20]. Dostupné online.  
  2. ↑ VAŠKŮ, Václav. Geneticky manipulované plodiny zvyšují spotřebu pesticidů v USA [online]. Econnect, 2004-02-18, [cit. 2008-09-20]. Dostupné online.  
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sója
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/S%C3%B3ja“