Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Bříza
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 26. 11. 2013, 12:13
Bříza (Betula Carl Linné, 1753) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.
Obsah |
Popis
Stromy nebo keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství pohlavně rozdělená jsou na jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem.Velmi malé větvičky,velmi vysoká.
Druhy
Druhy v České republice
V ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:
- Betula pendula – bříza bělokorá (b. bradavičnatá)
- Betula carpatica – bříza karpatská
- Betula pubescens – bříza pýřitá
- Betula nana – bříza zakrslá
- Betula humilis – bříza nízká
- Betula obscura – bříza tmavá
- Betula oycoviensis – bříza ojcovská
Introdukované druhy do ČR
- Betula papyrifera – bříza papírovitá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lenta – bříza tuhá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lutea – bříza žlutá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
Eurasijské druhy
- Betula albosinensis
- Betula alnoides
- Betula austrosinensis
- Betula chinensis
- Betula ermanii
- Betula grossa
- Betula jacquemontii
- Betula mandschurica
- Betula maximowiczii
- Betula medwediewii
- Betula nana
- Betula platyphylla
- Betula szechuanica
- Betula utilis
Severoamerické druhy
- Betula allegheniensis
- Betula cordifolia
- Betula glandulosa
- Betula michauxii
- Betula nana
- Betula neoalaskana
- Betula nigra
- Betula occidentalis
- Betula populifolia
- Betula pumila
Využití
- Borka s lýkem břízy jsou všestranně využitelnými. V době kamenné se z březové kůry vyráběly boty a nádoby, oblečení z březového lýka. Nádoby takto dodnes dělají severoameričtí indiáni a Sibiřané. V nouzi se vnitřní část kůry jedla. Březová kůra odpuzuje vodu a dobře hoří i za vlhka.
- Březová voda se v minulosti se na jaře se navrtávaly břízy pro sladkou mízu, nebo pro téměr zapomenutou pitnou vodu, která je skryta ve vrstvě za sladkou mízou. Březová voda se užívala také jako vlasové tonikum.
- Listy jsou farmaceutickou a kosmetickou surovinou.
- Dřevo lze využít jako palivo.
Lidová kultura
Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je také národním stromem Ruska a New Hampshire.
Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovali větvičky břízy na počátku zemědělského roku a při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky.
Nový počátek souvisí také s narozením a proto byla v severským zemích obětována placenta bohyni Freye jejím zakopáním pod břízu.[1] Kolébka byla také vyřezávána z březového dřeva. Bříza (Beith) je také názvem pro první měsíc keltské stromového kalendáře.
Košťaty z břízy, se jako symboly čistoty, zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré se také sestávaly římské fasces. Březové metly se používaly v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.
V lidovém léčitelství bříza vyhání moč a žluč, čistí krev a posiluje ledviny a močové cesty.
Bříza v místních názvech
V minulosti byly místům v České republice dávány názvy podle stromu bříza. Dodnes existuje několik názvů obcí a městských částí, které mají společný základ od slova bříza. Nejvíce podobnosti s břízou má okres Svitavy, kde se nachází Březová nad Svitavou, Březinka, Březiny, Březinky i Březina. Další místní názvy odvozené od základu Bříza (rozcestník), jsou rozptýlené po celé České republice. Místopisné názvy podle rostlin ukazují další stromy, které byly základem pro pojmenování lidských sídel.
Literatura
Květena ČSR, díl 1. S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha: Academia, 1988 (dotisk 2002). S. 36-46. ISBN 80-200-0643-5
Reference
- ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 16.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |