Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Banja Luka

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 5. 12. 2013, 15:42


Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny. Dále je největším a de facto i hlavním městem jedné z autonomních entit - Republiky srbské (Rs) a geografického a historického regionu Bosenská krajina (Krajina).

Obsah

Poloha

Město se nachází 90 km jižně od soutoku řek Sávy a Vrbasu, resp.od hranice Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, v severní části země. Rozkládá se na obou březích řeky Vrbas. Řeka potéká středem města, vlévají se do ní různé menší přítoky (Suturlija, Crkvena a Vrbanja). Centrum města se nachází v nadmořské výšce 163 m.

Podnebí v Banja Luce je mírné kontinentální. Průměrná roční teplota činí 10,7 °C, průměrná lednová 0,8 °C a průměrná červencová pak 21,3 °C.

Charakter města

Banja Luka je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské. Počet obyvatel se pohybuje okolo 220 000. Po válce město zažívá mírný hospodářský růst, převážně díky zahraniční pomoci. Jedinou historickou památkou ve městě je středověká pevnost, nacházející se přímo v jeho centru, na břehu Vrbasu.

Ve městě se nachází mezinárodní letiště, využívané jak pro civilní tak vojenské lety.

Vývoj počtu obyvatel:

Historie

Středověk a turecká vláda

První zmínka o Banja Luce pochází z roku 1494 od Vladislava II, přesto nedaleko města již od 14. století sídlil klášter a celá oblast byla Slovany osídlena již od 6. století. Nedlouho po dobytí města Osmany se stalo sídlem nově ustaveného Bosenského vilájetu 1582. Začaly se budovat lázně (hamami), obchody (dućani), zájezdní hostince (hanovi) a mešity (džamije); město prosperovalo, a tudíž se i rozrůstalo. Přesto však do doby, než Banju Luku obsadilo Rakousko-Uhersko (1878) zde nedošlo k nějaké významnější modernizaci nebo industrializaci - existoval tu pouze telegraf (1866), pivovar, textilní závod a krátký úsek železnice do Dobrljinu (1873).

Moderní doba

Banjaluka 1.jpg

Po zisku města ve prospěch Rakousko-Uherska byly zmodernizovány školy, továrny a rozšířena železnice. Po první světové válce a vzniku Království SHS, později přejmenovaného Jugoslávii, se Banja Luka stala centrem Vrbaské bánoviny (1929). Díky tomu zde bylo postaveno Divadlo vrbaské bánoviny (srbochorvatsky Narodno pozorište Vrbaske banovine, dnes Národní divadlo Republiky srbské (srbsky Народно позориште Републике Српске), vznikla také ale i banka, sokolský dům a velkolepá správní budova bánoviny (srbochorvatsky Banski dvor), dnes sídlo prezidenta RS. Otevřeny byly i nové školy a Etnografické muzeum; vznikl i současný hlavní most přes řeku Vrbas.

Za druhé světové války ji obsadili ustašovci, kteří všechny židy vyhnali do koncentračních táborů (nejvíce do Jasenovace). Luftwaffe město bombardovala 9. dubna 1941, to zanechalo velké škody (stejně jako sovětská bombardování v roce 1944). Za ustašovské vlády byli i masakrováni a utlačováni zdejší Srbové (7. února 1942 jedna četa ustašovců pod vedením Јosipa Mislova takto zabila kolem 2 500 Srbů), pravoslavné kostely byly zbořeny. Osvobození přišlo 22. dubna 1945. Od roku 1961 stojí obětem války památník.

V noci z 26. října na 27. října 1969 bylo město těžce poničeno zemětřesením. Jeho epicentrum se nacházelo pod středem města, na Richterově stupnici dosáhly otřesy šestého stupně. Budova Titanik v centru města se zřítila k zemi a na jejím místě je dnes centrální náměstí s obchodním domem Boska. S opravou města pomohla celá Jugoslávie; školské, kulturní ale i jiné organizace.

Bosenská válka a doba po ní

Daytonskou mirovou dohodou z roku 1995 bylo stanoveno, že Banja Luka připadne Republice srbské. Během války (1992-1995) muselo z města odejít na 30 000 Chorvatů a bosenských Muslimů, do Banja Luky se zas nastěhovali Srbové z území Federace Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Během války došlo ke zničení velkého počtu staveb z doby osmanské nadvlády, mimo jiné všech šestnáct mešit, mezi kterými vynikala Ferhadija, zapsaná do seznamu UNESCO. Na sever od města bylo zřízeno velitelství mezinárodních jednotek SFOR, MND SW (multinárodní divize jihozápad).

Školství

Banja Luka je sídlem jedné ze dvou vysokých škol, které se nacházejí v Republice srbské, a to Banjalucké univerzity. V době vzniku v roce 1975 měla škola pět fakult: elektrotechnickou, technologickou, strojní, právnickou a ekonomickou, dále pak pod vysokou školu spadaly ještě další tři studijní ústavy. Později byla zřízena i lékařská fakulta (1978), během války v 90. letech díky zpřetrhání vztahů se zbytkem Bosny a Hercegoviny se pak škola rozšířila ještě o zemědělskou fakultu (1992), lesnickou (1993), filozofickou (1993), architektonicko-stavební (1992) a přírodně-matematickou. Poslední, akademie věd, byla zřízena v roce 1999.

Vysoké vzdělání pak doplňuje i střední školství, které v Banje Luce reprezentuje třináct středních škol. Nejstarší z nich je gymnázium, které v roce 1995 oslavilo sto let své existence. Další různé školy se specializují na obory ekonomikou počínaje a hudbou konče.

Základních škol se v Banje Luce nachází 29.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Banja Luka
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Banja_Luka“