V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Animátor (film)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 28. 2. 2011, 09:43

Animátor je filmařská profese, zabývající se tvorbou animací. Působnost animátora je nejednoznačně vymezená - od režiséra, scénáristy po výtvarníka či fázaře. Vzhledem k mnoha rozdílným technikám a technologiím animovaného filmu je konkrétní činnost animátora specifická. Při filmové tvorbě často spolupracuje několik animátorů.

Obsah

Tradiční animace

V oblasti tradiční kreslené nebo loutkové animace se dá říci, že práce animátora je zvláštní druh herectví. Animátor posouvá fázi po fázi předmět hry - loutku, nebo kreslí fáze kreslených postav (předmětů) a vytváří tak charakteristický pohyb a projev v kontextu celého díla. Prvním animátorem v této oblasti byl možná Athanasius Kircher, který ve své Laterna magice rozhýbal v projekci první kreslené fáze - na skla nakreslil figury, umístil je do svého zařízení a pak s nimi pomocí provázků pohyboval. První spojení animace a filmu vzniklo v roce 1906 kdy Thomas Edison nafotografoval sérii kreseb Jamese Stuarta Blacktona - Humorné fáze vtipných tváří, na které použil kolem 3000 kreseb.[1]

Pro animaci nemusí animátor použít loutek a kreseb snímaných kamerou, například Len Lye, nebo později i Norman McLaren experimentovali s animací přímo na filmový pás nebo s pixilací.[2] K animaci lze použít i přírodní materiály, jako je písek, hlína, nebo například zvláštní špendlíkové plátno animátora Alexandera Alexeïeffa (Noc na Lysé hoře,1934,En Passant,1943).

Počítače

V počítačové animaci funkce animátora záleží především na technologii. V 3d animaci jsou role ve větších filmových produkcích jasně oddělené od dalších souvisejících činností - modelář vytváří modely, někdo jiný zase kostry loutek, další pak textury a materiály, apod. - funkce animátora pak souvisí jen s pohybem připravených loutek.

Hlavní animátor vymýšlí hru postav a jejich charakter, další animátoři pak jeho představy realizují na přidělených postavách. Animovat se nemusí jen lidské či zvířecí postavy, animátor vytváří i animace různých objektů, textů, přechodů a jeho práce může úzce souviset s tvorbou filmových triků, případně s rotoskopingem.

V případě nezávislých autorských filmů často animátor zastává roli střihače, kameramana, zajišťuje si postprodukci - nástroje na tyto činnosti bývají součástí softwarových balíku na počítačovou animaci.

Významní animátoři

  • Émile Cohl
  • Windsor McCay
  • John Randolph Bray (vymyslel kresbu pozadí a popředí zvlášť)
  • Earl Hurd (kresba na ultrafány)
  • Raoul Barré (papírková animace)
  • Max Fleisher (vymyslel techniku rotoskopingu)
  • Walt Disney (myšák Mickey - spolu s Ubem Iwerksem, nasazování nových technologií v animovaných filmech)
  • Hans Richter, Walter Ruttmann (abstraktní animace)
  • Len Lye (animace přímo na film)
  • Norman McLaren (inovátor animace, pixilace, experimenty)
  • Tex Avery (králík Bunny)
  • Chuck Jones, John Hubley (založí po stávce animátorů u Disneyho studio UPA,1941)
  • Berthold Bartosch
  • Alexander Alexeïeff (špendlíkové plátno)
  • Oscar Fishinger (abstraktní animace)
  • Ladislas Starevič (loutková animace hmyzu)
  • Jiří Trnka
  • Karel Zeman
  • Hermína Týrlová
  • Zdeněk Miler
  • Jiří Brdečka
  • Jan Švankmajer
  • Dušan Vukotić
  • Jan Lenica
  • Stephen a Timothy Quayovi

Literatura

  • BORDWELL, David; THOMPSON, Kristin. Dějiny filmu. Překlad Helena Bendová,Jan Bernard,Michal Bregant. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze a Nakladatelství Lidové noviny. 789 s. ISBN 978-807331-091-2, ISBN 978-807106-898-3. S. 84,171,181,244,327,509-512,617,632. (česky)
  • KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. 1. vyd. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 112 s. ISBN 80-7331-019-8. (česky)
  • DUTKA, Edgar. Minimum z dějin světové animace. Praha : Akademie múzických umění v Praze. 160 s. ISBN 80-7331-012-0. (česky)

Reference

  1. Williams, R.: The Animator's Survival Kit,strana 15, faber and faber, 2001
  2. Bordwell, D.: Dějiny filmu, strana 510, 2007