Krystal
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 19. 2. 2011, 14:50
Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravideně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měříkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou jednotková buňka, jejíž periodické opakování ve třech rozměrech tvoří krystalovou mřížku. Krystaly jsou obecně anizotropní. Látka skládající se z krystalů se označuje jako krystalická.
Obsah |
Druhy krystalů
Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:
- monokrystaly - periodicita je zachovaná v celém objemu (až na krystalové poruchy). Příkladem je např. diamant, křemen nebo kamenná sůl.
- dvojčata - srostlé monokrystaly oddělené tzv. dvojčatnou rovinou.
- polykrystaly - složené z mnoha zrn neboli krystalitů. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná, takže se látka navenek jeví jako izotropní. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. kovy.
Objev kvazikrystalů přivedl v r. 1992 Mezinárodní krystalografickou unii ke změně definice krystalu.
Ideální krystal
Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož struktura je zcela pravidelná, bez poruch, a rozprostírá se všech směrech nekonečně daleko. Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů termodynamiky nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů. Ideální strukturu ideálního krystalu lze popsat z hlediska symetrie jednou z 230 prostorových grup, jež lze klasifikovat podle 14 typů prostorových mřížek v 7 soustavách.
Krystalové soustavy
- Hlavní článek: Krystalografická soustava
Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vrůstající souměrnosti) soustavy:
- trojklonná (triklinická) - Nesvírají pravý úhel
- jednoklonná (monoklinická) - b je kolmá na c,a
- kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel
- čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel
- šesterečná (hexagonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
- klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
- krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel
Krystalová vazba
Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé atomy (hovoří se o krystalové vazbě), se rozlišují následující typy krystalů.
- iontové krystaly - Jedná se např. o sloučeniny elektropozitivních prvků (kovů) s elektronegativními prvky.
- kovalentní krystaly - Vazbu tvoří neutrální atomy v rozích krystalové mřížky.
- kovové krystaly - Kovové krystaly tvoří kovy.
- molekulární krystaly - Molekulární krystaly tvoří organické sloučeniny.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |