Federativní státy Mikronésie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 13. 6. 2012, 09:49

Federativní státy Mikronésie
Federated States of Micronesia
Federativní státy Mikronésie
Flag of Federated States of Micronesia.png  Coat of arms of the Federated States of Micronesia.jpg
Vlajka Mikronésie   Znak Mikronésie
Patriots of Micronesia
Mikronéská hymna
Geografie
Micronesia on the globe (Southeast Asia centered) (small islands magnified).png
Hlavní město: Palikir
Rozloha: 702 km2 (190. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Dolohmwar (Totolom) (791 m n.m.)
Časové pásmo: +10
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 108 105 (193. na světě)
Hustota zalidnění: 154 (68. na světě)
HDI: ()
Jazyk: angličtina (úřední)
a další domorodé jazyky
Náboženství: římští katolíci 50%,
protestanti 47%
Státní útvar
Státní zřízení: federativní republika
Měna: americký dolar (USD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: FSM
Telefonní předvolba: +691
Národní TLD: .fm

Federativní státy Mikronésie jsou federativní republikou, suverénním státem ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházejícím se severovýchodně od Papuy-Nové Guineje v Tichém oceánu.

Mironésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou USA. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení s USA.

Stát Mikronésie je součástí stejnojmenného regionu, který je tvořen stovkami malých ostrovů rozdělených do sedmi teritorií.

Obsah

Politický a demografický přehled

Federativní státy Mikronésie jsou federativní republikou skládající se ze čtyř spolkových států: Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae.

Vlajka Stát Hlavní město Plocha[1] Obyvatelstvo[2] Hustota obyvatel
Vlajka Chuuku Chuuk Weno 127 km² 53 595 420 / km²
Vlajka Kosrae Kosrae Tofol 110 km² 7 686 70 / km²
Vlajka of Pohnpei Pohnpei Kolonia 346 km² 34 486 100 / km²
Vlajka Yapu Yap Colonia 118 km² 11 241 95 / km²

Historie

Mikronésie byla osídlena před více než 4 000 lety. Původní decentralizovaný rodový systém se vyvinul v ekonomicky a nábožensky centralizované impérium se sídlem na ostrově Yap.

V okolí Nan Madol, který se díky umístění na umělých ostrovech propojených sítí kanálů část nazývá Benátkami Pacifiku, který byl v době centralistické vlády Sadelurské dynastie v letech 500 až 1500 používán obřadní a správní centrum žilo dle odhadů kolem 25 000 lidí. Po roce 1500 se centralistický systém vlády v oblasti Pohnpei rozpadl.

Pro Evropu objevili oblast dnešní Mikronésie Portugalci. V 16. století oblast ovládalo Španělsko pod názvem Španělská východní Indie. V roce 1899 byla podstoupena Německu, které toto území začlenilo do své kolonie Německá Nová Guinea. Od roku 1914 bylo území spravováno Japonskem jako Mandátní území Tichomořské ostrovy Společnosti národů. Od roku 1949 byla pod správou OSN vykonávanou USA jako součást Poručenského území Tichomořské ostrovy.

Během druhé světové války zde byla umístěna větší část japonské flotily. V roce 1944 během operace Hailstone byly japonské síly zničeny.

10. května 1979 se čtyři oblasti Poručnického území Tichomořské ostrovy spojily a vytvořily současný státní celek. V roce 1986 uzavřela federace dohodu o volném přidružení k USA, která měnila dosavadní status v oblasti Mikronéské bezpečnosti z poručnictví na nezávislost.

Vlajka Mikronésie je modrá, protože jsou její ostrovy obklopeny mořem a její čtyři hvězdy prezentují členy federace.

Geografie

Mapa Federativních států Mikronésie

Mikronésie se rozkládá na většině ostrovů (vesměs korálových) v souostroví Karolín. Tvoří ji 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů. Mají plochý povrch a nepatrně vyčnívající nad úroveň mořské hladiny. Přesto nejvyšší hora Totolom měří 791 m. Hlavní město je Palikir na ostrově Pohnpei.

Mají teplé tropické a vlhké podnebí, ovlivněné oceánem. Průměrná teplota se na ostrovech po celý rok pohybuje mezi 30 °C přes den, 23 °C v noci. Průměrný roční úhrn srážek je 3100 mm.

Hlavní ostrovy Mikronésie

(od východu na západ)

Hospodářství

Velký rozvoj zaznamenává zemědělství. Hospodářství je závislé na pomoci USA. Ze zemědělských plodin se sklízí kokosové ořechy (kopra), maniok, batáty, pepř, tropické ovoce a taro. Pro obživu obyvatelstva a vývoz je důležitý rybolov. Chov zde není příliš rozšířen, chovají se drůbež a prasata. Jedinou nerostnou surovinou, která se zde těží, jsou kvalitní fosfáty. Velké příjmy do státní pokladny plynou z ruk USA. Američané zde totiž mají své vojenské základny a platí za ně nájem. Významný je dosud malý cestovní ruch.

Obyvatelstvo

Původní obyvatelé Mikronésie jsou Mikronésané. Usadili se zde už před 4 000 lety. Byli to výborní mořeplavci a zabývali se rybolovem, zemědělstvím a tkalcovstvím, hrnčířstvím a pletením košů. Zakládali dokonce i rané státy. Střední délka života mužů v současnosti činí 67,7 let, u žen 71,3 let.

Největší města

Zajímavosti

Na oceánské ploše na severozápadě, která náleží státu, se nachází nejnižší bod zemského povrchu v Mariánském příkopu -10 924 m pod hladinou moře.

Na ostrově Pohnpei vybudovala neznámá civilizace město Nan Madol - kamenné budovy z čedičových sloupů na umělých ostrovech, protkaných sítí kanálů.

Reference

  1. FSM government website - Geography (anglicky)
  2. FSM government website - Population (anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Federated States of Micronesia