Cibule kuchyňská
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 22. 4. 2011, 12:32
Cibule kuchyňská (latinský název Allium cepa) je cibulovitá zelenina z čeledi česnekovitých.
Obsah |
Popis
Jedná se o dvouletou až vytrvalou (spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s velkou cibulí. Stonek je dosti robustní, dole až 3 cm v průměru, je dutý. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, polooblé se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem. Pacibulky jsou v květenství přítomny jen někdy. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků bílé až narůžovělé barvy, se středním zeleným pruhem. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.
Původ
Původ není s jistotou znám, ale předpokládá se, že pravlastí cibule je střední Asie, kde vznikla z planého druhu Allium oschaninii (syn. Allium cepa var. sylvestre). Cibule byla již známa v Dávnověku. O její užití se dozvíáme např. z hliněných tabulek Sumerů, zmiňuje se o ní bible, staroegyptské papyry i učené knihy starověké Indie a Číny, a to hlavně v souvislosti s léčebnými účinky.
Karyologie
2n=16 (diploid) nebo 2n=32 (tetraploid) či 2n=64 (oktoploid)
Použití
Cibule je široce užívaná především v kulinářství jako koření. Z lékařského hlediska je její hlavní užití při nechutenství, arterioskleróze, potížích zažívaní, vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu , sirnaté sloučeniny působí bakteriostaticky a obsažené flavonoidy a fytoncidy protizánětlivě. V lidovém léčitelství je ve výčtu ještě astma, zánět močového měchýře, nepravidelnost v menstruaci, cukrovka, působí proti zácpě a bodnutí hmyzem. Čevená cibule snižuje křehkost cévních stěn.
Nežádoucí efekty
Krájení cibule uvolňuje syntaktázu lakrimálního faktoru, který reaguje s aminokyselinami v cibuli a mění je na sulfonovou kyselinu RSOH. Ty přecházejí samovolně na dráždivý plyn syn-propanthial-S-oxid CH3CH2CHSO, jenž se uvolňuje do vzduchu a později se může dostat i do očí, kde se navazuje na nervová vlákna na rohovce, která zareagují aktivací slzných žláz. Lidově řečeno při krájení cibule slzí oči.
Odlišné druhy cibulí
Kromě klasické cibule kuchyňské jsou pěstovýny i některé odlišné druhy cibulí.
- cibule šalotka-někdy nazývaná též česnek askalonský či množilka, dříve udávána jako samostatný druh pod jmény Allium ascalonicum auct. non L. nebo Allium salota Dost., dnes většinou zahrnovaná pod druh Allium cepa jako Allium cepa var. aggegatum[1],.[2]
- cibule zimní (Allium fistulosumL.), někdy zvaná ošlejch
- cibule prorůstavá (Allium × proliferum), někdy nazývaná také cibule poschoďová, či méně správně jako zimní či sibiřská cibule
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cibuli.[3]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 89,0 | Na | 3 | vitamin C | 5 |
| bílkoviny | g/100 g | 1,2 | K | 160 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,2 | Ca | 25 | vitamin E | 0,31 |
| cukry | g/100 g | 5,6 | Mg | 4 | vitamin B6 | 0,20 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,20 | P | 30 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 1,4 | Fe | 0,3 | karoten | 0,01 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,1 | Cu | 0,05 | thiamin | 0,13 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,2 | riboflavin | stopy |
| energie | kJ/100 g | 150 | Mn | 0,1 | niacin | 0,7 |
Zajímavost
Rada pro zdraví zní: Snězme alespoň 6 cibulí a 9 stroužků česneku týdně.
Reference
- ↑ Krahulec F. (2002): Alliaceae Agardh, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 752-758
- ↑ http://botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky3.pdf
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Literatura
- DOSTÁL, J. Nová Květěna ČSSR, vol. 2. Praha : Academia, 1989.
- LEYNER, Mark; GOLDBERG, Billy. Proč i muži mají bradavky. [s.l.] : [s.n.]. ISBN 80-253-0272-5.
Externí odkazy
|
| Zelenina |
|---|
|
Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínské • hlávkové • pekingské) |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |