Chrastava

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 4. 2014, 14:41

Chrastava (německy Kratzau) je město v severních Čechách, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží asi 9 km severozápadně od Liberce v nadmořské výšce 295 m a má přibližně 6000 obyvatel. S Libercem má spojení jak silniční (autobusové), tak i železniční. Železnice z Liberce pokračuje dále do Hrádku nad Nisou a německé Žitavy. Na jihozápadě města leží Ještědsko-kozákovský hřbet, na východ jsou Jizerské hory. Městem protéká Lužická Nisa, vlévá se zde do ní říčka Jeřice. Ve městě jsou 4 mateřské a 2 základní školy, je zde také výchovný ústav.

Historie

Chrastava kolem roku 1750

Nejstarší osídlení bylo založeno již v 10. století slovanským kmenem Milčanů, ke skutečnému rozvoji obce však došlo až ve 13. století, kdy do českého pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky z okolních zemí, aby tento tehdy pustý kraj pozvedli. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem Craczauia. Město osídlili horníci ze saského města Pirna, kteří v okolí Chrastavy začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo. Během doby husitské stál nad městem nevelký dřevěný hrad, ze kterého Mikuláš z Kajšperka podnikal loupežné nájezdy do oblasti Lužice. Hrad byl i s přilehlým městem zničen vojsky Šestiměstí roku 1433. To samozřejmě vyústilo v pokles počtu obyvatel s následnou stagnací. V roce 1581, kdy byl majitelem zdejšího panství Jiří Mehl ze Střelic – vícekancléř českého království za vlády Rudolfa II., získala Chrastava svůj městský znak. Těžba rud v okolí města skončila v 16. a 17. století. Obyvatelé města byli nuceni změnit způsob obživy a ve městě začaly vznikat manufaktury – a to především textilní. Když se Chrastava stala roku 1855 okresním městem a roku 1859 byla městem vedena železniční trať z Liberce do Žitavy, vedlo to k prudkému rozvoji průmyslu i kulturního života. Po podepsání Mnichovské dohody se celý okolní kraj stal částí německé Třetí říše. Během války se v místním závodě Spreewerk vyráběly granáty. V této továrně pracovali zajatci, totálně nasazení a ženy z nedalekého koncentračního tábora. Po skončení druhé světové války byli zdejší němečtí obyvatelé odsunuti. V letech 1945–1948 poklesl počet obyvatel z 8000 na pouhé 3000.

Členění města

• Andělská Hora (Engelsberg) byla původně samostatnou hornickou osadou založenou ve 13. století. V obci se těžilo stříbro a měď. Částí Chrastavy se stala roku 1960.
• Dolní Chrastava (Unterkratzau)
• Horní Chrastava (Oberkratzau)
• Dolní Vítkov (Nieder Wittig)
• Horní Vítkov (Ober Wittig) vznikl spolu s Dolním ve 14. století a udržela si zemědělský charakter. Obec původně tvořila jeden celek, byla na Horní a Dolní rozdělena roku 1615. Opět spojeny byly obce roku 1945. Místní kostel Navštívení Panny Marie je z roku 1350.
• Víska (Kratzauer Neudörfel) byla založena panským výnosem před rokem 1713.Obyvatelé se věnovali hlavně zemědělství a lesním pracím. Dnes má převážbě rekreační charakter.
• Vysoká (Hohendorf) je dnes rekreační osadou.

Hospodářství

Chrastava bývala střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Byly zde pobočky textliních továren Textilana, Bytex a Mykana, z podniků strojírenských zde byl Elitex, LVZ (Liberecké vzduchotechnické závody) a STS (Strojní a traktorová stanice). Dnes jsou ve městě následující průmyslové podniky:

• Grupo Antolín
• Benteler
• Vzduchotechnik

Zajímavosti a pamětihodnosti

Lužické vojsko pod vedením Jana z Polence poráží u Chrastavy husity v čele s Prokopem Malým, Václavem Koudelníkem a Janem Královcem (listopad 1428)

Radnice v Chrastavě (1646)

Kostel sv. Vavřince

• Kostel sv. Vavřince je dominantou města. Pseudogotický kostel stojící na nevysokém návrší byl do současné podoby přestavěn v letech 1866-1868.
• Radnice pochází z roku 1646.
• Barokní morový sloup je z roku 1732.
• Městské muzeum sídlí v někdejším nosticovském panském domě z 16. století, který byl později přestavěn na zájezdní hostinec a později na hotel „Černý kůň“.
• Rodný dům malíře Josefa Führicha je dnes pobočkou městského muzea.
• Muzeum hasičské techniky bylo otevřeno roku 1997.
• Curia Vítkov je replika velmožského dvorce z 12. století. [1]

V okolí města se nacházejí ruiny dvou hradů:

• Hamrštejn stával již roku 1357 jako ochrana blízkého vodního hamru. Hrad sloužil jako útočiště nejprve husitům, poté lapkům. Byl pobořen roku 1455 lužickými vojsky. Dnes stojí zbytky obou hradních věží a části hradeb.
• Roimund býval silně opevněným hradem, ze kterého dnes zbývají jen zbytky hradeb a příkopu. Protože byl hrad sídlem vůdce loupeživé tlupy Jana z Vartemberka, byl rozbořen roku 1442 lužickými vojsky.

Významné osobnosti

Chrastava je rodištěm celkem deseti akademických malířů. Nejvýznamnějšími z nich jsou J. Führich, V. Kandler a G. Kratzmann.

• Josef Führich (1800–1876) – akademický malíř, který působil jako profesor na vídeňské umělecké akademii a roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu
• Vilém Kandler (1816–1896) – akademický malíř
• Willi Sitte (1921) – akademický malíř, dlouholetý předseda Spolku výtvarných umělců NDR.
• Rudolf Fuksa (1930–1952) – účastník protikomunistického odboje. Jako agent chodec popravený v Praze na Pankráci.
• František Turpiš (1898-1918) – italský legionář. Padl do zajetí a byl popraven.
• Rudolf Loudát (1898-1944) – účastník protinacistického odboje. Za svou odbojovou činnost byl popravený v Drážďanech.

Partnerská města

• Eichstätt, Německo
• Lwówek Śląski, Polsko

Reference

Literatura

• VYDRA, František, a kol Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích = Alte Ansichtskarten aus dem Gebiet von Grottau und Kratzau. Hostivice : Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6.  

Externí odkazy

• Statistické údaje na stránce ČSÚ

Andělská Hora | Dolní Chrastava | Dolní Vítkov | Horní Chrastava | Horní Vítkov | Chrastava | Víska | Vysoká